Babičky a sladkosti. Přeháním to já nebo oni?
Potřebuju to ze sebe dostat, tak tu bude emoční sloh.
Nejsem nějaký cukrbijec, nemám problém s ovocem ani se sladšími druhy, jako jsou banány. Nemám problém ani s pečivem (žitný, psyllium chléb). Děti mají pestrou stravu bez omezení.
Co mě zvedá ze židle jsou obě babičky a jejich přístup..
Příklady:
14 měsíční a 3 roky a 5 měsíců už dostali:
buřta, kečup a bílý chléb.
Levné jogurty typu puding (snad tušíte)
Každou chvíli bonbon, lizatko, čokoláda (to nejlevnější)
Limonády ty obarvené a levné..
Zmrzliny u stánků, nanuky.
domácí strava, dle mého názoru ne z kvalitních surovin.
(palačinky, hutné omáčky a knedlíky, buchty z cukru a bílé mouky). Tady prý přeháním a je to normální strava. (Sama to nejím, nedělá mi dobře).
Tohle je to, o čem vím, co jim dali. Chlubili se, fotili, bezostyšně přiznali. Debaty na tohle téma vedeme prakticky od narození! Argumenty, chování dětí, zdravotní rizika, zoubky, nic nepomáhá.
Nechci jim odpírat vnoučata, nemůžu jim být furt za prdelí.
Ptám se, přeháním to já nebo oni?
PS. Neprůstřelný argument:”za nás se to tak dělalo, a vše bylo v pořádku” Nebylo, na mě se to podepsalo, a já se musím hlídat.Dle maminky nemusím, jen jsem se zbláznila.
Stručné shrnutí
- Konflikt vzniká, když prarodiče nabízejí malým dětem pravidelně sladkosti, limonády a průmyslově zpracované potraviny jako buřty, párek, bílé pečivo či levné jogurty, a rodiče požadují zdravější alternativy; řešení zahrnuje domluvu, kompromis, přinášení vlastního jídla nebo vaření pro prarodiče.
- V diskusi se opakovaně objevuje rozlišení podle věku: u 14měsíčního dítěte se většina komentujících shoduje, že podávání slazených limonád, lízátek a uzenin je problematičtější než u tříletého dítěte, kde je „jednou za čas“ považováno za snesitelné.
- Praktické nástroje uváděné v diskuzi jsou: domluvit se na jasných pravidlech (co ano/čemu se vyhnout), nosit k návštěvě vlastní svačinu, nabídnout alternativy (domácí nanuky z rozmixovaného ovoce a řeckého jogurtu, kvalitní párky od řezníka), nebo požádat pediatra o odborné doporučení.
Nejčastější otázky
Q: Jak nastavit pravidla s prarodiči ohledně stravy dětí?
A: Doporučuje se asertivní, konkrétní domluva: vyjmenovat, co prarodičům vadí (např. žádné limonády, žádné lízátka u jednoletého) a nabídnout kompromis; jako konkrétní taktiku rodiče ve vláknech uvádějí přinášení vlastních svačin nebo navaření jídla pro prarodiče při návštěvě.
Q: Je občasná sladkost u 14měsíčního dítěte škodlivá?
A: Mnozí diskutující považují pravidelné podávání slazených limonád, lízátek a levných průmyslových jogurtů u 14měsíčního dítěte za nevhodné z hlediska zubů a výživy; někteří považují výjimku při příležitostech za přijatelnou, ale většina upozorňuje na opatrnost u takto malých dětí.
Q: Jak řešit, když prarodiče pravidelně nerespektují rodičovská omezení?
A: Ve vláknu se nabízejí varianty: ustoupit v menších věcech kvůli vztahům, jasně definovat nepřekročitelné hranice (např. žádné slazené nápoje u dětí do 2 let), přinášet vlastní jídlo nebo požádat pediatra, aby prarodičům vysvětlil zdravotní rizika.
Q: Co dělat se stravou dětí ve školce, pokud doma preferuji jiný jídelníček?
A: Rodiče doporučují domluvit se se školkou na nošení vlastního jídla; v praxi byla v diskuzi zmíněna možnost nosit dítěti stravu z domova kvůli alergii nebo preferencím.
Q: Jaké zdravé alternativy lze místo průmyslových sladkostí nabídnout?
A: Konkrétně se v diskuzi uvádí domácí nanuky z rozmixovaného ovoce a řeckého jogurtu, domácí pribiňáky, sušené ovoce a ořechy, kvalitní hořká čokoláda a domácí pečení ze špaldové či celozrnné mouky.
Q: Má cenu „tlačit“ na prarodiče, nebo je lepší kompromis?
A: Diskuse ukazuje dvě strategie: kompromis („jednou za 14 dní snesitelné“) versus důsledné dodržování pravidel; někteří rodiče volí kompromis kvůli vztahu s prarodiči, jiní nastavují pevné hranice i za cenu napětí.
Závěry z diskuze
Shoda
- Je důležité najít kompromis a jasná pravidla mezi rodiči a prarodiči o tom, co je „povolené“ při návštěvách.
- Frekvence (např. návštěvy 1x za 14 dní) významně ovlivňuje vnímání škodlivosti „nevhodného“ jídla.
- Mnozí rodiče preferují doplňovat škodlivé položky kvalitnějšími variantami nebo domácími alternativami.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že „jednou za čas“ nic neudělá a vztahy s prarodiči jsou důležitější, zatímco jiní trvají, že pravidelné podávání slazených limonád, uzenin a levných sladkostí u malých dětí je rizikové (důvody: zubní kaz, dlouhodobé stravovací návyky).
Otevřené otázky
- Kde přesně leží hranice mezi „jednou za čas“ a „pravidelně“, která už může dítěti škodit?
- Jak efektivně přesvědčit prarodiče, aby změnili návyky bez poškození rodinných vztahů?
- Jak úplně sladit domácí přístup k výživě s tím, co dítě zažije ve školce a u jiných členů rodiny?
Zmíněné značky a firmy
Mekáč, Brumíky, Monte, Milka, Fidorka, Kinder, JoJo Vexta, Knorr, Nominy, Kubík
Zmíněné produkty a metody
buřt, párek, kečup, bílé pečivo, levné jogurty typu puding, limonády, zmrzliny u stánků, nanuky, palačinky, hutné omáčky zahuštěné moukou, knedlíky, buchty z cukru a bílé mouky, domácí pribiňáky, domácí nanuky z rozmixovaného ovoce a řeckého jogurtu, domácí kečup, špaldová mouka, kváskové/žitné pečivo, kvalitní párky od řezníka (vyšší % masa), sušené ovoce, ořechy, nošení vlastního jídla k prarodičům, vaření pro prarodiče, domluva/kompromis, požádání pediatra o doporučení, zahušťování omáček zeleninou místo mouky
Místa a osoby
žádné
Odpovím všem najednou. Jíme normálně. Asi zlatý střed. Necpem se bůčkem, ani nám nechutná. Kdykoliv dělám maso, tak vše tučné odkrajuji. Nejíme ale ani bio potraviny a semínka. Vařím na střídačku, třeba dnes květáková polévka, pečené kuře s rýží a zeleninový salát z domácí zeleniny. Zas třeba na vikend bude segedín s knedlíkem (pro muže bezlepkovým). Jime maso, luštěniny, téměř vše. Sladkosti a chipsy ano, jíme, ale i ovoce a zeleninu. Občas si zajedem do Mekáče. Je to párkrát za rok, ne denně. Nikdo nemá nad ani pod váhu. Dle doktorky je to takto ok, děti zdravé a spokojené. Pokud by mi snacha řekla že je vnouče celiak tak smaozřejmě budu vařit bez lepku, což ostatně už dělám. Když bude mít cukrovku, ok, bez problému. Ale hlídat děti třeba týden o prázdninách a furt se hlídat, jestli můžem na zmrzlinu nebo ne, jestli náhodou tenhle salám na chleba projde nebo ne, to odmítám. Nevím proč to vzbudilo takový ohlas, nepsala jsem ze budu vnoučata cpát od rána do noci káefcéčkem, čoko dorty a podobně. Ale hranolky na výletě nebo tatranka, cokoliv, fakt neublíží, pokud nebude zdravotní problém.
Takhle to měla známá. Babičkám i ostatním příbuzným nakazovala, přikazovala, omezovala. Přitom děti žádné problémy nemají. Dopadlo to tak, že ty děti nikdo nechtěl hlídat. Jí to nevadilo, byla doma. Jenže, skončil rodičák, šla do práce a teď vidí, že prázdniny s mužem nepokryjou. A babičky co, prděj na ně, nikdo za těchto podmínek hlídat nechce. I když je ochotna slevit. Tak teď co dál že...
Jo a jen dodatek, taky je možný že si syn najde opak, ženu, která právě v tom KFC nebo Mekáči a cukrárnách bude s dětma denně 🤷♀️ to už by vám nevadilo, že bych to nerespektovala a vařila jim doma?
@shaun40 Jes, se třema dětma a částečným úvazkem se báječně sedí na zadeli 😀 Nechápu, proč hned musíš vymýšlet nějakou invektivu. Chtěla jsi vědět, jak jíme my, tak jsem ti to napsala. Strefuju se snad do tebe ve smyslu, že jsi lopata, co má jen na třísměnný provoz? Nestrefuju, nemám to zapotřebí.
Muj nazor, ano, prehanis to... Mame kluky 3roky 2mes a 14mesicniho. Starsi ji temer vse z toho, co uvadis jako "spatne", omacky, pomazanky, pecivo, za odmenu jednou za cas dostane kinder vajicko nebo cokoladku. Kdyz jsme na prochajde a je horko, stavime se v obchode pro nanuka, kdyz vecer na zahrade opekame spekacky, stoji nachystany jako prvni... Ano, jogurty vybiram ty lepsi, holandii, valasske apod, cokolady to stejne, zadny obarveny ztuzeny tuk... Mladsi syn uz spoustu veci z toho take ochutnal, bezne ma na veceri kminovy chleba s tvarohem, mel i kousek spekacku na ochutnání. Nehrotim to, ale ani neprehanim, vseho s mirou a rozumem 😉
@journals to napsala přesně za mě 😁. Takže už ti odpovídat nebudu 😉. Mě je jedno co ti tvoji "puberťáci" jedí. Moje děti budou jíst doma, to co navařím, babičky vaří podle nás už i když tam malý není. Neříkám, že pořád, ale to vědomí, že i starší generace mají teď jiný pohled na stravu, vidí, že jim to dělá dobře a cítí se líp.. to je pro mě odpověď sama o sobě ☺. Z malých prohřešků se nehroutim, když je bílý chleba tak holt je, neřeším, ale jde o celek. Hotovo dvacet 😁
@krtcice Já to asi nechápu. Opravdu je někdo, kdo neví, že pro takhle maličké děti je lepší bílý jogurt než "pudinkový dezert", zelenina lepší než kokíno, domácí strava než fast food, takže snažit se dítě krmit tím nejlepším je pro ně nějaké extrémní hlídání se a přemáhání? Chápu, že jsou extrémy, které člověka sprdnou kvůli tomu, že místo slunečnicových semínek koupí dýňová. Ale obecně, co je na tom tak nestravitelného? Já třeba k jídlu skoro nikdy nevařím klasickou přílohu typu brambory, rýže, ale když má přijet táta, navařím to vždycky, protože to má rád. A nikdy nedělám mašličky a kolínka, protože tyhle druhy těstoviny mu nechutnají. Bílý cukr doma skoro nikdy nemám, protože ho nepoužívám, ale v kavárně vždycky beru pytlíčky, co dostanu ke kafi, abych měla pro tátu, když přijede, protože on sladí. Hodně jíme ryby a zeleninu, knedlíky skoro nikdy, ale když mají přijet tchánovci, děláme svíčkovou s knedlíkem. Mohla bych hlásat Můj dům, moje pravidla, jak tady v diskusích o babičkách často čtu, ale nějak mi to přijde hloupé, prostě se přizpůsobím a jídlo připravím tak, aby byli všichni spokojení...
@krtcice K nepochopení pro mě je, proč to nemůžeš udělat tak, jak to má rád nebo jak je zvyklý ten, kdo k tobě přijede na návštěvu. Já nevařím přílohy, ale kvůli návštěvě je uvařím. Proč naopak někdo jiný nemůže místo smažení hranolek uvařit mrkev, když ví, že jeho milovaný vnouček je tak zvyklý a má to rád? Naprosto chápu, že nebudeš jíst ten jogurt nebo mrkev s ním, to po tobě nikdo nechce. ale co je tak hrozného na tom jít a koupit ho pro někoho, kdo ho miluje?
@rebe protože doteď jsem se s nikým, kdo by jedl jinak, nesetkala. Celá rodina ať z mé ,nebo z manžela strany, jíme klasicky jak jsem psala výše. A nikdy nebylo třeba nikomu nic extra chystat, v tomhle jsme blízká i vzdálená rodina všichni stejní. I kamarádi a známí co se s nimi navštěvujeme.
@rebe Presne! Ja uz bych pochopila, ze ty babicky reknou 'hele, ja se ti na takove vareni muzu vyprdnout, kdyz chces aby deti jely podle tvojeho jidelnicku u nas, tak mi k vnoucatum prilifruj i navarene jidlo, co jim mam davat'. Ale reakci 'budto budou jist blivajzy, nebo je nechci videt vubec' od babicky naprosto nedokazu pochopit. Na to jsem asi nejak spatne nastavena...
@krtcice Tak k tomu jsem mířila, asi jsem to špatně formulovala, když jsem to zjednodušila, jako že "ty". Myslela jsem to obecně "někdo", například tahle babička. Chápu, že se nechce nechat pérovat, ale nechápu, proč jí vnoučci nestojí aspoň za snahu a ty v tom vidíš chybu jenom snachy.
Holky není vám divný, že autorka se vyjádřila jen dvakrát? 🤔😂Vždyť je to jasný. Zase jedna z těch diskuzí, kde se to má rozhadat 🤦♀️
Každopádně, každá maminka dělá to, co si myslí, že je pro jije děti nejlepší. Někdy to jde, někdy ne. Záleží i na dětech. Každý ať se přece stravuje, jak mu je libo a jak je mu příjemné. Pokud někomu vyhovuje bio nebo top výrobky, fajn, pokud někomu nevadí zmrzlina nebo sem tam sušenka proč ne? Je to každého věc. Stejně si každá bude obhajovat to své.
Já se přiznám, jsem neutral. Já sama miluju syrovou zeleninu. Vařenou nebo zavarovanou nemusím. Snažím se k tomu vést i děti. Syn ten rád ochutnat, do dcery to prostě nedostanu, pokud neudělám polévku, svíčkovou (tu nezahustuji vůbec) nebo jine jídlo s vařenou zeleninou. Syrovou do ní nedostanu o ovoci ani nemluvím. Ale co mám dělat. Nechat ji hladoví dokud si to nevezme? To bych vážně nikdy neudělala. Prostě na to musí přijít sama. Jak už jsem řekla, sladké nejí ani jedno z mých dětí. Tchyně jednou prohlásila, že to jsou jediná vnoučata, kam místo sladkostí nosí kvalitní šunku nebo klobásy (vlastnili řeznictví, takže ví co vybrat, aby to bylo opravdu dobré).
Takze není to jen o nás, je to i o dětech. Je v tom spousta aspektů, které nikdo z nás nevidí. 😉