• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Deti ví, co my jsme už zapomněly

12. listopadu 2009 
Kacko..s tím volným časem je to myslím hloupý všude..neznám rodinu, kde by otec přišel ve čtyři domu a věnoval se rodině. Ale klobouk dolu, že tvůj manžel se prostě utrhne a ve svém volném čase místo čučení na telku je s Filípkem. To já právě neznám. A doufám, že se to časem zlepší. Došlo to totiž už do extrému, kdy se Štěpánek od manžela nenechá pochovat..a ani nakrmit! uff.. :frowning2:
Určitě je mužský element potřeba! Nedávno jsem se bavila s kamarádkou o tom, když jsou děti v rodině homosexuálů..jestli to na nich zanechá stopy..ale to už jsem skutečně hodně odskočila od tématu..
18. říj 2008 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grisgot, určitě to chce čas a nelámat to moc přes koleno..my máme tohle s babičkou -už jsem o tom napsala hodně v jiném tématu. A nikdy bych nevěřila že se to zlepší- ale lepší se to. Já jsem nikdy Fílu nenutila aby k někomu šel nebo někoho objímal když nechce, sama vím jak je to nepříjemné mně. Ale dneska jsme se stavili na chalupě u tchýně a on k ní sám šel, chvilku koukal a začal natahovat ruce a chtěl pochovat..už jí prostě "vzal".

Děti podle mě musí cítit ten zájem z druhé strany
18. říj 2008 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ju, to jsem četla o vztahu k babičkám..to je u nás naštěstí úplně v pohodě. I když vidí Štěpí babičku z Brna jen hodně málo..vždycky se k ní žene s otevřenou náručí :grinning:
Já se snažím to nelámat přes koleno..ale je to těžký..doufám, že se to nějak časem poskládá..
18. říj 2008 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my jsme ta rodina, o které Grisgot píše, že ji nezná :dizzy_face:
Petr přijde v 16hodn domů, veme malou, jdou na hřiště nebo jdem všichni nebo si s malou hrají, upřímně,ani nemá na výběr,malá,jak ho zmerčí ve deveřích, hned se na něj vrhne a musí už všechno spolu :grinning: je to super, od těch :grinning: hodin si užívám ,,dovolenou,, :grinning:
18. říj 2008 ve 22:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gratuluju Sylvar!!!!!!!!!!!!! :grinning: Hodně málo chlapů má čas..
18. říj 2008 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gris, já vím :wink:
18. říj 2008 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Každopádně se omlouvám j.a.n.u.s., že jsem odběhla od tématu :frowning2:
19. říj 2008 v 18:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
grisgot...protoze znas reiki...odpusteno odkloneni od tematu :wink:

Vcera me pritel skoro spalil teplem svych dlani. Mam bloknutou pater(krcni) a vecer prilozil ruce.....

Myslis, ze by reiki prijalo rok a pul stare dite? Jak je to vubec s detmi a reiki? Mas zkusenost?

pozn:holky nemusite teckovat v mym jmenu :grinning:
20. říj 2008 v 09:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacka79 u nas je to stejne,maly je vylozene zavisly na me,je to rak-stejne jako manzel,jsou narozeni stejne,jen rok je kapku jiny :slight_smile: , ale problem jako u grisgot-teda ted se to kapku lepsi...ale byvaly doby, kdy maly plakal, kdyz ho manzel mel ponosit, to byl fakt des...cloveku je to az lito a malem zacina toho partnera nenavidet, ze to dite k nemu nema vztah, na druhou stranu vim,ze prezit v dnesni "uzasne"dobe je docela vysilujici, ale uz se to zlepsuje..jen je problem ten, ze manzel si toho nabral moc a je vecer, pokud teda jeste doma nepracuje, jiz
unaveny, taky je kapku starsi a ma jeste jedno dite z prvniho manzelstvi,takze se musi ohanet na 2x,asi to popisuju dost chaoticky, nezlobte se, ale kdyz jsem cetla tuto diskusi, tak jsem se v tom poznavala...manzel maleho ma rad, ale... :slight_smile: tema je to fajn, taky se snazim sve dite vychovavat a je to hodne tezke, kdyz je clovek v podstate na to sam, ale doufam, ze se to podari a ze maly bude sikovny clovek...
20. říj 2008 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
krembonzur...bude sikovny clovek! :slight_smile:
20. říj 2008 v 18:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
krembonzur důležitý je vzít dítě takové jaké je, neklást na něj zbytečně nereálné požadavky... určitě bude šikovný, když bude cítit že ho miluješ!!!
20. říj 2008 v 19:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus..s těma tečkama je to ale lepšejší :grinning:
Takže manžel je zasvěcený do Reiki? To máš doma prima manžela! :slight_smile: S dětmi zkušenosti nemám..je to jako se zvířátky..neřeknou ti, co cítí. Děti bych zanechala raději mistrům, já mám jen dva stupně. Každopádně, Štěpí byl zasvěcený se mnou, když byl v ještě v bříšku a kromě toho dostal několikrát i Dikšu jestli znáš. Můj mistr prohlásil, že do budoucna jsme ho hezky připravili :grinning: :grinning: Já o Reiki moc nemluvím, spousta lidí mě má opět za blázna. Do tvého tématu mi to ale zapadlo :slight_smile:

krembonzur..skvělá přezdívka! :wink: Když dítko nepřijímá otce je víc než vysilující..je to stresující a frustrující..když je manžel doma, nemůžu nic..protože s ním prcek nechce být dvě minuty o samotě. Vůbec mi tedy se Štěpím nemůže pomáhat..je to jako život svobodný mámy, jsem na všechno sama.
Mě je to taky strašně líto, protože manžela miluju a vidím, že jeho to taky trápí, ale asi s tím vážně nic moc neuděláme. Musíme vydržet a čekat, že si to prckové vyřeší sami..
20. říj 2008 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
velmi zajímavé téma, jestli můžu, přidám svůj příběh....možná trochu zmateně, nevím, jak začít :grinning:
Daník je moje první dítko a moje pocity ke konci těhotenství nebyly zrovna pozitivní, porod dopadl dost dramaticky(D.měl 4,5kg) nakonec musel císařem, v porodce nastaly komplikace, byla jsem na ATB a 11 dní než nás pustili domů...tak nějak jsem z toho byla zničená, necítila jsem k D.to správné pouto, nerozkojila jsem se, ani jsem nechtěla, teď zpětně to vidím tak, že jsem jemu dávala za vinu to, jak to všechno dopadlo(což byla teda hloupost, ale asi ve spojení s rozlítanýma hormonama, to tak prostě bylo :cry: )do D. 4,5 měsíce jsem trpěla na depky a vůbec jsem si to mateřství nedokázala užívat.Daník dost zlobil, pořád byl rozladěný(teď vím proč :frowning2: )a v očích měl pořád takový zvláštní výraz, jakoby mi chtěl toho spoustu říct, až jsem se jeho pohledu někdy děsila, byl straně hluboký a rozumný a jako by mi říkal"mámo, vzmuž se, já Tě potřebuju" postupně jsem se dávala dohromady a začala také vnímat, že dost telepatie u nás funguje, hlavně tedy, když se má malý vzbudit, je to fakt neskutečný, ale já se vzbudím a mám takový zvláštní pocit uvnitř a on se do minuty vzbudí :grinning: dává nějaký signál :grinning:
Asi v D.7 měsících jsem jela k mamce, potkala nás paní, která se hodně věnuje takovým těm, pro většínu, "divným věcem"meditace, vnitřní síla...mamce posléze řekla, že Daník má neuvěřitelně rozumný výraz v očích a že cítí, že mezi námi není vše OK :confused: a jestli jsme někdy slyšeli o indigových dětech, které se v posledních letech rodí - také je tu toto téma....takže mamka(taky stejně ujetá, telepatie mezi náma fungovala a funguje do teď) nakoupila literaturu..nakonec jsme se dostali ke "křišťálovým dětem" které se rodí posl.3 roky a jsou to zjemnění indigáčci a jsou tu opravdu pro to, aby učili oni nás, ne my je.Bylo to pro mě velice zajímavé počtení, začala jsem se k D.chovat jinak, jak píšete vy, nechat mu jeho "volný prostor" se projevit a ne pořád jen peskovat a říkat, to ne, pojď sem atd...Vztah mezi námi se mnohem zlepšil, Daník se uklidnil, začal líp spát a tak nějak cítím, že mi teď na 100% věří, což si nemyslím, že před tím bylo :cry:
Horší je to s taťkou, ač je super, malýmu se odpoledne věnuje, uspává, koupe...ale bohužel tyhle věci "mezi nebem a zemí" mu nic neříkají, na knížku o křišťálovývh dětech, prohlásil, že to jsou nějaké náboženské bláboly :pensive: a můj přístup bere, jak jste tu pslay, také jako rozmazlování.
On se občas, bohužel, chová, jako ta zmíněná paní, na tom pískovišti...ale jak mu to vysvětlit???
20. říj 2008 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
No tak teď jsem koukala na vaše dětičky a jsou teda "jasné" :grinning: :grinning: schválně se podívejte, na ty výrazy v očích!!!!!!!!Široké mandlové oči, které ve většině případech visí na objektivu a ten rozumný výraz..Ela, Filda - ještě ty krásně modrý kukadla :dizzy_face: , Sofinka, Štěpa - má bohuž málo foteček, Honzík žádnou :cry:
20. říj 2008 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Kim, to je moc dobře že se to mezi Tebou a Danielkem srovnalo.. No to s tim buzenim to je u nás taky, vždycky se ráno vzbudim cca o 2 minuty dřív než Filípek. Ale to jak jsme teď s Fílou na tom taky nebylo hned po porodu, který byl taky velmi náročný..je to dlouhá cesta ke vzájemné důvěře a porozumění..když jsem porodila a dali mi Fílu na mě, tak jsem se na něj dívala a říkala jsem si, aha, tak tohle je můj chlapeček a toho teď musím milovat..ale ten skutečný cit a láska / v mém případě až fanatická zamilovanost/ vznikla mnohem později..
20. říj 2008 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
kim..tyjo, docela jsi mě dostala..měli jsme totiž se Štěpánkem zpočátku úplně stejný problém! Od narození hodně moc plakal..a dloooouho trvalo, než jsme se sehráli. Troufám si říct i rok! On totiž nejenže byl nezvladatelný..bála jsem se s ním třeba chodit ven, protože plakal v buse, v obchodě, všude a lidi na mě byli strašně zlý..paní v buse mi řekla, že jsem krkavčí matka..atd..ale spal taky v noci max.hodinu a půl v kuse. Takže já byla na pokraji vyčerpání a dodnes nevím, jak jsem mohla rok prakticky nespat. Byla jsem i u homeopatičky a ta mi řekla to samé, co ta paní tobě..že to mezi námi není v pořádku! Nikdo mi nepomohl..musela jsem sama..hodně pozdě jsem pochopila, že je to o vzájemném naladění..že on mi ukazuje cestu, né že já ho budu usměrňovat..ale díky, díky, zvládli jsme to a teď jsme jak jedna struna :wink:
No, s tím taťkou..můj manžel bere moje Reiki taky za blábol! Ale na druhou stranu je fakt, že postupně si nachází cestu..pochopila jsem, že nemá smysl ho do ničeho tlačit. Kim, vyzařuj svůj přístup kolem sebe a to by bylo, aby jsi ho na to nelapila :grinning:
20. říj 2008 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kim..jo a ta knížka o křišťálových dětech by mě zajímala!
20. říj 2008 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kim..no fakt že jo! Kukuč úplně jasnej :slight_smile: :slight_smile: Já bych dala další foto,ale máme nový comp..a tím i nový programy..a ještě jsem nepřišla na to, jak se ty fotky zmenšujou :unamused:
20. říj 2008 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kmížka je fakt super, občas jsou tam teda takový větičky o Bohu, když jsou tam příběhy některých lidí(já jsem naprostý ateista)ale to musí brát člověk s nadhledem, jinak je to popsané krásně, koukněte na odkaz a na ty základní body, jestli to mimča sedí..http://www.alman.cz/knihy/007760/Kristalove-deti-Nova-generace-indigovych-deti.html

Kacko, taky jsem měla ten pocit a teď ho MUSÍŠ mít ráda...taky se to měsíc od měísce lepší, začátky byly hrůza, už i proto další mimi nechci :cry: :cry:

Grisgot, tak naprosto stejně...taky jsem se bála s ním kamkoliv jet, to s tou cestou, co Ti ukazuje...no jako u nás

Ještě bych chtěla dodat, že D.je venkovní dítě, my jsme 70% za den venku, kouká po stromech, po ptácích, kolikrát začne dělat své určité zvuky pro zvířátko a já koukám a říkám, ale tady nic není a pak si všimnu malého ptáčka, tuhle seděl na zemi a prstíčkem uakzoval na zem(bylo mu 8 měs.!!!!)tak koukám a tam mravenec :confused: a on ho sledoval, ani se ho nedotkl...psi a kočky miluje a žádný pes na nás neštěká :confused: když jedu s kámoškou a jejím mimčem, psi řvou jak protržený...atd těch věcí je spousta!!!!!
20. říj 2008 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj oči a není to u každého mimi, stačí juknout po pár albech a výraz prostě nulový nebo teda úměrný věku, prostě nerozumný a to se tu nechci nikoho dotknout, že jako naše děti jsou něco víc!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
20. říj 2008 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jé, to je krásné téma ... ovšem musím za sebe dodat, že se snažím přijímat Týnku jako rovnocennou individualitu, ale tolikrát denně se přistihnu, jak podléhám stereotypům, vlastním pravidlům (pohodlným) ... pak mě to štve, že se nechávám vytočit a používám při komunikaci s ní často výrazy, co se nemá a má, hodnocení atd. No peklo. Teoreticky chápu, co dělat, prakticky mi to až tak nejde. A Týnka je od narození hodně vnímavá, bystrá, otevřená, pozitivní. Ráno mě to vždycky nabije, když vidím, jak se ze všeho raduje, ale pak mě uondají nějaké běžné věci, dělám takové ty domácí kraviny a ona si třeba sama hraje ... a mně je z toho divně. Ale jsme na sebe hodně navázané, taky přejímá můj stres, je na mě dost závislá, nerada se nechá chovat od jiných lidí ... to mě trošku děsí, protože mi připadá, že by na mě neměla být tolik závislá, že ji to bude brzdit. No a už zas přemýšlím v dimenzích, co by měla a co ne, že. :grinning: :pensive:
A souhlasím, že děti vědí spoustu věcí, které my ne. Jejich reakce jsou čisté a pravdivé, to my už mnohdy neumíme.
20. říj 2008 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj damy...

...v mem pripade moje hormonalni sestinedeli, trvalo opravdu 6mesicu...porod byl , i kdyz fantasticky duchovni, velice tezky a nakonec taky CS. Mala se sice prisala (kojim do ted!), ale ja nemela vubec ten matersky cit...byla jsem na nadstandartu a donaseli mi malou na kojeni...ja ji ani moc u sebe nechtela, jizva se seredne hojila, bolel kazdy pohyb, mela jsem pocit, ze je Elishka jejich (jako nemocnicni) a ne moje...dokonce i prvni prohlidka u mudry mi pripadala takova divna, bala jsem se, ze me bude mudra jakoby testovat jaka jsem matka...mela jsem pocit, ze jak mi onemocni Elishka, budu ji jim tam muset nechat a oni mi ji uz nevrati, protoze je teda jejich. To je poprve co to rikam tak na fest! Fuj, leze to samo!
Byla moje dcera, vedela jsem to, ale laska a prvni strach o ni prisel az po par mesicich...
Vubec si nepamatuji jeji zacatky, miminkovske usmevy, pohyby...vubec nic si nepamatuji...To obdobi bylo obdobi me promeny, uvedomeni si me nove identity...velice tezke.
Otec El nas opustil, kdyz ji bylo 6tydnu...do te doby peklo. Zpetne si uvedomuji co se odehravalo v male skrz me....me pocity, ona je jen zrcadlila. Matne si pamatuji jak jsem volala mamce, at mi ji prijde vzit, ze uz jsem vycerpana. Bala jsem se s ni vyjet nekam kocarkem, bala jsem se jejiho place...maminka mi v te dobe ohromne pomohla.

Ted jsme obe stastne :slight_smile: ...vse se urovnalo, nasly jsme k sobe cestu a taky tatinka...tatinka, ktery mi je ucitelem, partnerem, milencem, muzem meho zivota...biologickeho otce si El vybrala z duvodu, ktery zatim neznam...ale Peta je jeji karmicky otec! :slight_smile:
20. říj 2008 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Díky Kim..ta knížka vypadá dobře! Asi si po dlouhé době udělám radost..moc si toho z mateřské nekoupím. Na nás to teda sedí..opožděné mluvení, nadání pro hudbu..štěpí hudbu zbožňuje..on ji neposlouchá, ale vychutnává! :slight_smile: A léčitelství má v astrologickém horoskopu..
S těmi zvířátky je to jasný! My taky většinu dne trávíme venku..jakmile nejdeme ven aspoň na chvilku, je Štěpí strašně něšťastný. Bydlíme na vesnici, takže o přírodu není nouze. Jééé, právě se mi prcek budí, musímho jít pohladit..
20. říj 2008 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Petrolejka, pouziji tve slova... :dizzy_face: Elishka je od narození hodně vnímavá, bystrá, otevřená, pozitivní. A taky to ma stejny se zviratky a jak jsem zakladala tema a psala na zacatku o tech stromech...miluje vsechno zive! A taky nekdy zapadavam do stereotypu...absolutne se ztotoznuji s tim cos psala...

Ale jsme na dobre ceste, uvedomujeme si to a chceme to zmenit! :wink:
20. říj 2008 ve 21:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kim, diky...uz ji mam zazalozkovanou...necham si ji koupit k narozeninam.... :wink:
20. říj 2008 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teď budu mluvit trochu fakt jak nějaký pomatenec duchovní :grinning: ale v té knížce se píše, že si ty děti vybírají nás, nás které jim budeme rozumět a pomůžeme jim na tom světě změnit to, proč přišli.
Pocity JANUS z porodky také sedí, byla jsem ráda, že je u dětsých sester....Kamarádky, které jsou od začátku šťastné, žádné takové pocity neměly a nemají, prostě nesjou "vyvolené" k výchově takto citlivých dušiček a ač jejich děti miluju, jsou krásné, ale prostě jiné než Daník a jsou třeba podobně staré, ale fakt strašně rozdílné...a fakt jsem normální jo :grinning: tyhle řeči mě až děsí, že ze mě lezou, ale tak to cítím
20. říj 2008 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
to je dobre, ze to rikas...mam z tebe uplne husinu kim...jak je to s tema ocima?
20. říj 2008 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grisgot, taky jsme za Phou na vesnici :dizzy_face: nejsi na Pze východ??že by sousedky?? :grinning:

Kupte, kupte, já jí měla za odpolko přečtenou a to nejsem vůůůbec čtecí typ :sunglasses:
20. říj 2008 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
janusko krasne tema.kim pekne to tu popisujes.o indigovych detoch mam nastudovane hodne a o kristalovych som nedavno citala tu na konikovi.ta knizka vyzera zaujimavo.
ja mam od zaciatku pocit ze Dany je tu pre nas :sunglasses:
20. říj 2008 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus, mě jde taky mráz po zádech!!!!!!!!!!!!!!!!!! Kim, to mi přesně řekla ta homeopatička..řekla mi, že si mě Štěpánek vybral, protože věděl, že to zvládnu! Tyjo, holky, už dlouho jsem nenašla tolik spřízněných duší! Díky, díky, díky, dáváte mi určitou jistotu, že v tom nejsem sama!

Kim, Praha-západ, u Kladna..
20. říj 2008 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek