Holky, tak já nevím... naše fenka je od minulého týdne čumí do stropu... Jakože ne v kuse, ale každých pět minut tam koukne a chvilku kouká... V jakékoliv místnosti.. jednou na ten strop začala i štěkat a vrcet...to jsem se hodně bála a šla jsem radši na vycházku :D na duchy totiž věřím.. když si hraje tak i mezi hraním ten strop zkontroluje... Nikdy to nedělala...dělá to i venku, že kouká prostě nahoru, ale tam ne moc často.. nesetkal jste se s tím někdo?
Víte , co je to vlastně duch ?
Energie z ,,vypnutý orgánový soustavy " Je to zbytek z fyzické schránky . Nevěřím tomu , že ten kdo umře , už nikde není .Nevěřím ani na ,,dežaví" . Zkrátka jsme neustále se vracející ,,energie " , ovšem pokaždé v jiné schránce . Tím že nám vypne mozek a tkáň nedostane potřebný kyslík , tím se z nás nestane ,,nic" , naopak jsme to pořád my , respektive to JÁ . To co prožívám já , nemůže v té samé míře cítit žádná z Vás a opačně .Nemůžu cítit Vaše emoce a Vy mé .
Odmalička (cca od té doby , co si snad uvedomuji , že jsem JÁ) mám ,,vzpomínku " Stojím na mostě a držím za ruku starého muže . Nevidím sebe , nevím kdo jsem .Projdeme přes ten most a on mi říká , že je fajn , že jsme spolu celý život manželé . Že těch 40 let se mnou uteklo jak ta řeka pod námi ...
A pak už vidím na tom mostě stát jen jeho . O holi , pláče . A já se nevidím , mluvím na něj , ale on neslyší . Lítám kolem něj ve vzduchu a sužuje mě hrozný smutek ,že už mě nedrží .
Těžko se to popisuje , ale já už určitě žila . A myslím , že to nebylo nějak daleko od ,, dnešní doby " , proto si to zive pamatuju .Moje duše našla novou fyzickou stránku brzy .A věřím , že deprese , kterými trpím jsou ,,jizvy " z minulého života .
😂 Ty blaho já sem asi regulérní magor , když to po sobě čtu 😂
@lery92 ty brdo to je taky dobrý 😶 je pravda, že já jsem od 13ti let jezdila na psychiatrii, psycholog si se mnou nevěděl rady, já taky ne.. do dneška mám depky, z ničeho nic a tak... taky věřím že už jsme byli přesně jak píšeš, je to strasildelny ale strašně zajímavý... 🙂
Asi taková blbost. Teď, když zemřel Karel Gott, tak tu noc se mi zdálo o jeho manželce Ivane. Mihly se tam i jejich dcery. O co ve snu šlo, už nevím. Jen se mi vybavuje dojem,ze ta Ivana je fajn ženská a působila smutně. Vůbec bulvár a nějaký dění kolem slavných nesleduju. Ale tohle se mi vybavilo hned, co jsem zprávu o Karlově smrti četla.. Trochu zvláštní.. Par takových lehce podivných věci ještě par mám. Ale moje mama a babicka, ty maji teprve o čem opravdu vyprávět.. Já proste věřím, ze něco, co je nad naše chápání existuje🙂
@lery92 já na minulý životy neveřim. Spíš možná na něco jako "kolektivní nevědomí". Ale - twe... jednou jsem konečně navštívila jistý místo, který jsem vždycky navštívit chtěla. a nedokážu to popsat - od tý doby mám strašlivou chuť se tam vracet, protože to bylo jediný místo, kde jsem se cítila "doma"... srašně mi chybí a vybauju si k němu jistý "vzpomínky" který nemůžou bejt moje... mno... tak možná (pra)babičky nebo (pra)dědečka.... :D taky jsem dobrej magor.
@odula 😀😀 a já byla u kartarky a ta mi řekla že naše manželství je “karmický” což by dost vysvětlovalo 🙈😂
No, holky dobrou 😀 ať se vám hezky usíná, já asi nevytahnu patu z pod deky 😁
@lilian2111 😃 já si dám pivo. To mě spolehlivě uspí.
@odula to je fakt 😀
Ty jo, to se tady celkem slušně rozjelo :D jinak s tím vypadáváním koníka, dělá mi to úplně všude.. je to strašný ...
No já jsem jako malá viděla všude nějaký "bubaky".. byla jsem adoptovaná a myslím si že mi to bubáci říkali, komu věřit můžu a komu ne. A o rodině kde jsem teď mi neřekli nic. Ale přesto jsem se bála jim svěřovat, protože jsem se těch bubaku bála. Špatně jsem spala a byla pořád nervózní, takže mě vzali k psychologovi.. tak jsem se mu svěřila s těma bubakama. Říkal že at si dám na hlavu krabici a říkám vše co říct chci. Protože když budu v té krabici tak je neuvidím. No tak jsem to tak dělala. Bubáci začali časem mizet. Prý kvůli tomu, že zjistili, že už nejsou potřeba. Ale je to prostě mazec :D
Dobry rano, tak jak jste spaly? Ja jak miminko 🙂
@anirij332 krabici na hlavu? Ty jsi Toy box? 😁
@sudylichozrout Bry ranko. Snad nespíš jako to naše miminko? To bys tomu spani moc nedala. 😀Přiznám se, že jsem fakt hodně dohlížela, abych měla nohy pod peřinou a párkrát se koukla do tmy.
@sudylichozrout Já nic moc, protože miminko taky nic moc a budíček na tvrdo v 5 hodin ráno.
Co ten chudák pejsek? Furt blbne nebo už je to lepší?
@teckadvojtecka By me jeblo 🙂 Ja mela obe miminka nastesti spaci uz asi od tri mesicu. Takze to zatim neznam. Uvidime, co to tretatko, jak mi zamicha s naucenymi vecmi 🙂
@teckadvojtecka No to jsem ještě nezmínila, že ty miminka jsou dvě... a spí nic moc. Někdy párty začíná už třeba ve 4 ráno. Ale člověk si zvykne... musí :D
@teckadvojtecka Přesně, po totálním rozkladu těla i osobnosti si MATKA zvykne. Musí. 😀
@sudylichozrout Takže vlastně u nás taky celou noc někdo straší. 🙈
@la_amanita no spíš jsem si přišla víc psycho než když jsem k tomu psychologovi došla :D
@anirij332 A co pejsek?
Trochu pro odlehčení.. Si tak říkám, že snad ti duchové na nás nekoukají třeba jak souložíme 😀😀
@martaskaaa Tak si tiše pročítám celou tuto diskuzi, ale Tvůj příspěvek mě položil ..... Obávám se že budu mít od teď problém 😀
@martaskaaa Určitě jo 😀
@martaskaaa koukají na nás i když kakáme 🤷♀️
@martaskaaa 😀
@magicaetezzz hej ale to není sranda. Protože nám ted umřel děda a než byl pohřeb, tak k "tomu" došlo a teda když tu čtu, že ty duše tady jsou s náma a jdou nás navštívit, než odejdou úplně, tak jsem si to úplně vybavila😀😀
@martaskaaa
Upřímnou soustrast. 🌹
Kazdopadne raději ať se koukají když soulozim, než když kakam 🤣🤷♀️
Já se podělím s babičky příběhem s dědou a mým když se mi kamarád s RS oběsil..
Babička dědu strašně vždy milovala, i děda jí, byli spolu spoustu let, jednou se strašně kolem 50tky obou pohádali a babička odešla. Našla si byt a přestěhovala se. Mamka je stále premlouvala aby se k sobě vrátili, že se vlastně nic ani nestalo mezi nimi. Babička jeden den připravila večeři, děda k ní měl na usmířenou přijít. Děda trénoval fotbalisty a ten den, co měl přijít k babičce měli trénink. Bohužel děda běžel, padl a už nevstal. Infarkt, kdy měl opravdu cele srdce prasklé, oživit ho se už nepodařilo, než zjistili v nemocnici jak moc špatně na tom je, drželi ho do noci na přístrojích ... (mamka se to dozvěděla druhý den ráno od babičky, byla slavit kamarádky narozeniny a jak se bavili, jako by na ní prý někdo hodil deku, udělalo se jí špatně, zimnice, blbý pocit a musela domu, v čas kdy dědu odpojili..). Nikdy si vlastně s babičkou už neřekli jak se milují a že spolu chtějí být dál.. kdykoliv má děda narozeniny, svátek, přijde za babičkou. Spadl ji závěs v koupelně, který byl opravdu hodně přidělaný, šrouby úplně vyhnuté,.. jejich svatebni fotka z druhé místnosti u babičky na nočním stolku, zacal houkat budík, televize se zapla.. jednou usnula na křesle s cigaretou a ta jí spadla, slyšela prý dedovo hlas jak jí říká “Jano, vstavej!”, a cítila jak ji sahá na rameno... táta kolikrát v bytě kde děda bydlel (byt zůstal našim) slyšel kroky od balkonu do kuchyně, kam chodil děda kouřit (balkon), zapla se voda v kuchyni, vypla... babička se snažila několikrát prosit, aby odešel, že se zase potkají, ale nic.. myslíme si, že děda nemůže přejít to nerozloučwní se a to, že nestihl přijít za babičkou...
Měli jsme s ex přítelem kamaráda, měl už RS v pokročilém stadiu a byl strašně nešťastný.. z léků halucinace a opravdu na tom byl strašně špatně. Měli jsme s ním opravdu skvělý vztah a prosil mě, aby jsem od ex odešla, že mě jen trápí a ať vezmu syna a uteču k rodičům, což jsem do týdne opravdu udělala protože už se to nedalo.. Jednou, asi měsíc na to, došlo k tomu, že se oběsil ve sklepě...už to hold nezvládl. Tu noc, v den kdy se to stalo začal syn strašně plakat v postýlce, šla jsem tam a mezi dveřmi jsem úplně “zamrzla” a nebyla schopná jit dal, nad postylkou byl stín, věděla jsem že je to on a přišel se rozloučit, moc lidí okolo sebe neměl... dodnes si ten pocit pamatuji, celou noc jsem nespala a seděla v kuchyni při světle 🙈😂 ale vím že by nám nikdy neublížil...
Jinak já když jsem byla malá, jsem prý poznavala na ulici staré lidi 60+ a znala je jménem, u některých věděla kde bydlí. Věděla že se tátovi stal v práci úraz, ukázala jsem kde a když přišel z práce opravdu to tak bylo, když měl bouracku, brecela jsem máme ať mu zavolá že se něco stalo a taky že jo...nebo jsem nechtěla aby mamka chodila k fotografovi, protože ji nechci mít jen na obrázku :D pak po tom 4 roce už nějak nic moc.. ale někdy když se dětem něco stane (pláčou, spadnou, něco jim je..) a jsou u babiček atd, taky mám takový zvláštní pocit, nebo když se stalo něco mezi mnou a tenkrát ex, v den kdy došlo k hádce než jsem došla domu nebo on, tusila jsem, stejně s tím kamarádem ... tak tak ode mě 🙂