Jak často navštěvovat tchyni? Zkušenosti s častými návštěvami.
S tchýní mám vztah nemastný neslaný. Nejsme na bojišti, ale zároveň ani neoplýváme láskou, prostě spolu vycházíme v rámci slušného vychování. Já teda uvnitř sebe mám k ní dost výhrad, ale nechci rozpoutávat zbytečné neshody v rodině, už kvůli manželovi, takže si tyhle výhrady nechávám pro sebe.
Vídáme se jednou za čas, ale ona by byla ráda, kdyby to bylo mnohem častěji. Každý týden ta samá, opakující se zpráva, abychom k ní přišli o víkendu na oběd. Při čemž se manžela snaží nalákat na jídla typu kachna, svíčková a podobné pochutiny - tyhle jídla mi moc nejedou, takže je ani tak často nedělám. Já už z toho začínám lehce šílet, protože ji každý víkend vidět opravdu nepotřebuju, nemluvě teda o tom, že já si zrovna nepochutnám 😅. Bohužel ten tlak z její strany na to, abychom se viděli častěji je větší a větší, teď hlavně proto, protože jsem v očekávání a zanedlouho přivedeme na svět naše první miminko. Tchýnin monolog o tom, jak se už nemůže dočkat, až bude prcka pořád vozit a až ho budeme vozit na hlídání mě úplně vyděsil, protože jsem si představila, jaká bude frekvence jejich proseb o návštěvu po narození děťátka, když už teď je to pro mě příliš.
Jak často se s tchýní navštěvujete vy, kdy je pro vás ta snesitelná hranice?
My máme babičku taky přes celou republiku a navíc jí nesmíme vozit nemoce (je jí přes sedmdesát a má časté zápaly plic), takže už se moc těším, až tam na jaře zase pojedeme. Jinak jezdíme tak 1x měsíčně. Dlouho jsme si k sobě hledaly cestu, druhá švagrová se mocně snaží zavděčit a vždycky je ta nejhorší, já nejsem do domácnosti (ještě že babička nikdy náš byt neuvidí), ale s narozením dcery se vše změnilo. Babička roztála, že se jí věnuju, že je šikovná, že všechno umí... No prostě na víkend přijedu, odevzdám dítě, nechám se pochválit, na dlouhé povídání o sousedech si vozím pletení ;) a babička úžasně vaří. Vždycky si tam skvěle odpočinu.
@journals
Tak to máme opravdu jak přes kopírák. 🙂 Já mám právě taky pocit, že semnou tchýně neustále soutěží ve smyslu, kdo se o jejího syna postará lépe. Dost mě to mrzí, já s ní bojovat nehodlám, nechci. Matku má jen jednu a já jako manželka nemám touhu mu dělat matku druhou, takže to soutěžení z její strany opravdu nechápu. Já se jen modlím, aby neměla tu samou potřebu soutěžení (o to, kdo je lepší), až se i já za pár okamžiků stanu mámou - vůči našemu děťátku a nebude mi do všeho kecat.
@helcakab Já mám fungující rodiče, takže o hlídání se nebojím. Nicméně, já opravdu nemám touhu bránit tchýni se vidět s dětmi, to by mě ani přes veškeré neshody nenapadlo.
Mě jen prostě zajímalo, jaká je frekvence návštěv v jiných rodinách. 🙂
Nikdy a je mi to líto. Jsme spolu s manželem 12 let, máme skoro 2,5 letou holčičku. Malou tchánovci viděli za první rok 3x (jednou v porodnici, jednou když jeli náhodně okolo a potřetí jsme tam byli my) jinak ani nijak neměli zájem a to mě hodně mrzelo, jelikož jsme s tchýní měli fajn vztah, ale něco se tam posralo, my ani nevíme co a nezájem o nic a o nikoho. Pak tchyně náhle zemřela, manžel z toho byl hodně špatný a tchán na tom byl a ještě pořád je dost špatně ale pomoct si nechce nechat a stejně nemá zájem, takže u nás asi tak 🤷♀️
To mit bude. Za to bych skoro i dala ruku do ohne. Proste se musime obrnit trpelivosti. Protoze ac je treba nase babicka v tomhle nesmyslne souteziva, tak je to jinak skvela babicka, syn ji miluje a ja jsem strasne rada ze ji ma. Je to obrovsky dar a pro nej velky prinos. Jen jsem z ni obcas dost vyrizena 🤷🏻♀️
Pošli chlapa samotného ne? Já to tak dělám, obed si dam doma sama a on si to dá doma k veceri co obedvam. A od te doby co máme dvojcata jsem rada, ze vypadnou všichni a ještě jim říkám ať nepospichaj. Jezdi tam každou sobotu rano a vrací se kolem 14h a pak jedem na výlet všichni.
A bud rada, ze se babička tesi na hlídání. 1x týdne ji strcis kočár, aspoň si odpocines. Já to takhle s tchýni dělala i 2x týdne. Kocarek, sebou moje odstrikane mléko kdyby byla nouze a měla jsem 2h klid. Jezdila po stezkách okolo našeho domu. Já ji ale prosila, nebylo to obráceně.
Díváš se na to jenom ze své strany a nějaké "nechci rozpoutávat neshody", na rovinu to jsou jen alibisticky řeči, nemáš ji ráda. Vidíte se jednou za čas, to je co, jednou za měsíc? Dvakrát do týdne? Už teď se děsíš, že bude chtít vozit kočárek. Ovšem co se tak divíš, její syn bude táta a bude mít vnouče. Zájem a pozvání od tvé matky ti nevadí, že? Ale to tak máme, většinou jsou nám vlastní rodiče blíže, protože nás vychovali, tak i jejich kafraní bereme jinak. Chtěla bych naopak slyšet tchýni, co si myslí o tobě. Hrozný, ničím se jí nezavděčím, když ji chci poradit, tak se tváří, jak kdybych se povyšovala. Syna bych ráda viděla častěji, ale nejde to. Tak o víkendu navařím něco dobrého a oni teda stejně nepřijedou. A asi bych mohla takhle pokračovat. Ono je těch opravdu příšerných tchýni pomálu. A jestli si teda tu zlou, nepřející, podlou a zákeřnou vyfasovala, tak teda omluva předem.
Ale abych teda taky neměla zbytečný příspěvek. S tchýní a švagrovou se vídám většinou já na jejich popud jednou týdně o víkendu, švagrové někdy dám děti na hlídání během týdne. Za moji mamkou jezdím tak dvakrát týdně, ale ta se do hlídání zas až tak nehrne, dám si rychlý kafe a hotovo. U tchýně se dětem rozhodně věnují víc. Nějaké neutrální téma na rozhovor se vždycky najde. Tchýně nevaří špatně, ale ne zrovna zdravě, tak si dam menší porci a jednou týdně mě to fakt nezabije. A mmchd mně tchýně nenabídla tykání a fakt mi to žíly netrhá a to už je babička a můj chlap si s mojí mámou tyká a s dědou chodí na ryby.
@ilema
Díky za rozbor mé osoby, který je ale naprosto vzdálený od reality. Asi je to ze soudku "podle sebe, soudím tebe", že? Já sice s tchýní nemám úžasný vztah, ale rozhodně nemohu říct, že ji nemám ráda. Mrzí mě, že nemám s tchýní vztah takový, jako např. moje matka má s mým manželem. Bylo by to totiž vše o dost jednodušší. Za ty roky jsem se snažila o otužení vztahu dost, bohužel z její strany ta touha nejspíš není, ale to tady nebudu dále rozebírat a obhajovat se, už tak jsem napsala v dalším příspěvku dost. To, že tobě žíly netrhá, že ti tchýně nenabídla tykání je sice krásný, ale pro mě je to prostě bariéra, která mi vadí.
Já nevím, že se pokaždé najde někdo, kdo si text předeformuje do vlastního příběhu a vymýšlí si domněnky, které ale z textu vůbec nevyplývají. Kde čteš, že se děsím, že bude chtít tchýně vozit kočárek? Já píšu, že se děsím, jaká bude frekvence návštěv po tom, co se nám narodí dítě, když už se teď rozplývá na návštěvami spojenými s vozením kočáru, hlídáním dítěte atp., když i bez dítěte se navštěvujeme, na moje poměry, dost často.
Vidíme se jednou za čas - to je jednou za týden (víkendové obědy, které si vynucuje) - odmítneme jen ve chvíli, kdy opravdu už máme jiný program, to pak však chce kompenzaci v jiný den - proto píšu, že návštěvy vyžaduje častěji a častěji. Nemluvě o tom, že manžel k ní chodí i přes týden (beze mě). Takže svého syna vidí vždy, když chce, já jim v kontaktu opravdu nebráním. 🙄
Vůbec,jaksi babička nema zájem o vnucky.Tudiz som rada ze sa na takeho člověka nemusím dívat.
Necetla jsem vsechny komenty. Proc mas strach, ze by ti vozila dite?
moje rodice si s manzelem oboustrane tykaji, ja s tchyni vykam... osobne mi vadi zabity vikend navstevou, takze se snazime kazdy tyden v tydnu se nejak ukazat, prip. vylet s detmi a babickou atd... deti podle me maji mit babicku a mit s ni hezky vztah, a jeste kdyz babicka dobre vari ty prava ceska jidla, tak takova vecer u ni je uplne super🙂 ale zakladatelko podle me je uplne jedno jak to mame my ostatni s tchynemi, zda se ze u vas je proste problem, mozna taky prestan s babcou soutezit a nech si pomoct - treba se to pak hezly vsechno uklidni a sedne, a i tobe se treba nekdy ta hodka klidnyho kafca, kdy bude vozit babicka, bude hodit...
@kakba Evidentně si nečetla ani původní příspěvek, nikde totiž nepíšu, že mám strach, že by mi tchýně vozidla dítě. Achjo ženský, čtěte pořádně. Nebo je opravdu pro některé takový problém pochopit psaný text? 😂
Jednou měsíčně k nim jezdíme, moji rodiče i tchánovci bydlí v jedné vesnici, my se s manželem odstěhovali 30 km daleko do města. Jezdíme tam, jak už jsem psala, jednou za měsíc. Spíme jednou u nich, jednou u našich. Býváme tam vždy ze soboty na neděli.
Ale....
Je kupa výjimek.
Tchyně je fajn. Sice hlídá až od tří let. Ale nestěžuji si. Zájem je z obou stran. Sem tam je, pro mne, náročné, uspokojit potřeby obou babiček.
Jezdíme je tchyni tak jednou za 2-3 týdny. Ale to protože bydli od nás celkem daleko. Kdyby jsme byli ve stejném městě, nejspíš bysme se vídali častěji. Na některých tématech se s tchýni neshodneme, tak se o nich prostě nebavíme. Jinak je to fajn ženská a mame spolu dobrý vztah. Klidně ji svěřím děti na hlídání. Doufám, že si můj syn jednou najde nějakou normální snachu... A ne nějakou, co bude mít osypky, když ji budu chtit jednou za týden pozvat na oběd, nebo povozit vnouče v kočárku 🙄
Ja tak 4x za rok. Deti a manzel tam jezdi vetsinou 1x za mesic a ja mam vikend jen pro sebe. Tchyni mam fajn, varit umi (az moc dobre a ta tradicni jidla, takze vzdycky odjizdim se zazivacimi problemy), tchan je pohodar atd. Ale... Jsou jista proti, proc vyuzivam toho, ze me uz deti nepotrebuji za zadkem 😅
Když byli děti miminka tak jsme jezdili ke tchýni co 14 dní stejně jako k našim.nechtela jsem aby je hlídali,dcerku poprvé hlídali,když jí byly 2 roky přes den,já byla se synem v porodnici,po návratu sice taky chtěli hlídat,ale já nechtěla dcerku někam odkládat,tak jsem na oba byla sama,zvládli jsme to.syn byl hodně blici,takže kdykoliv kohokoliv pozvracel...no a tchýně syna i dcerku hlídali s tchánem až byli větší a byl už bez plin.ani dcerka (6 let,)ani syn(4r) nikde u babiček nespali,nevidím k tomu důvod.vse co umí je naše zásluha,nikoliv prarodičů.hodne s nimi mluvíme, vysvětlujeme,jsou samostatný,mluvíme i o tématech co nejsou příjemný, samozřejmě v rámci věku.obe babičky hlídají jen třeba odpoledne a mají toho dost,máme neúnavné děti a dcerka je temperamentní a když se jí něco nelíbí,tak to babičkam řekne
To se ti to keca, kdyz pises jako anonym, vid? Co je na tom ji rict, jak to vidis a citis ty? Jak to chces, aby to bylo? Az se mimino narodi tak si to nastav, tak jak chces. Ja jako babicka bych ovsem chtela vnouce vidat. Moji tchyni mam moc rada. Bydlime v jednom baraku. Holky behaj po baraku po vsech babickach. Jednou tydne chodime na vecere. Neda se to zrat, ale premuzu se a snim to. Tak to by si zvladla i ty. Nastavila jsem pravidla a pres ne nejede vlak. Vsem to vyhovuje, ale zaklad je MLUVIT. Ne za zady, ale do oci. Tady na konovi tchyne zrejme neni, aby pochopila, ze to chces jinak nez ona.
Dceři je 15 měsíců a tenhle problém se elegantně vyřešil 😄 manžel si malou bere v sobotu ráno (ne každý týden) a jede s ní ke tchýni. Za záminkou, že chci mít taky trochu volna nemusím jet s nimi 😄. Malá si tam pohraje s její kočkou, chvilku je aspoň v jiném prostředí a dobrý, zase máme klid 😌. Tchýni taky nemusim, jsem alergická na její blbý řeči…
Jsme s exmanželem rozvedení, i tak tchýni vidím minimálně jednou týdně. Pozve mě na kafe a pokecáme, většinou se aspoň jednou měsíčně sejdeme na celé odpoledne. Hodně pomá s vnučkou, a my dvě měly vždycky dobrý vztahy, který se po rozvodu kupodivu ještě prohloubily. Ve finále si s ní rozumím víc než s bývalým manželem... 😀
Nevidela jsem tchyni tri roky. Chlap tam parkrat byl ale jelikoz cesta je daleka a ona nema vubec zajem ani holky videt, tak uz me presla snaha se “vtirat”.
Mám úplně stejný vztah s tchýni. Co se narodila malá, bere si jí jednou za týden ven (na dvě hodiny max). Nic víc ani min. Já teda vždycky když přijde se slušně ptám jak se má, co v práci ... Ona vejde do dveří a sotva pozdraví natož aby se zeptala jak se mám. Takže vezme malou a jdou ven. Nejvíc mě teda štve to, že se k nám napakuje každé vánoce... Letos už to nedám a vyřvu si změnu... Nemám na ní náladu.
@marlendyetrich tak to je mazec! Upřímnou soustrast k takové tchýni 🤨
Díky bohu se mi to daří jen na Vánoce a to jsme ve stejném městě. Bojím se ale jak to bude po porodu
Před narozením syna zřídka, 1x za měsíc např.. po narození syna chodíme každou neděli na oběd a vyhovuje nám to. Bydlíme cca 15 minut pěšky od sebe. Už to máme zavedené jako tradici. Na chvíli si pohrají s malým, kdykoliv jsem potřebovala, pohlídali - max na hodinku a půl. S tchyni je komunikace složitější, kolikrát odpoví na něco jiného, než je dané téma - už taková je, ale beru to. Do výchovy nám nekecají. Jsem za ně vděčná, svou rodinu mám 130km daleko. 😊
Vydáme se dvakrát do roka, ale bydlíme 240 km, naše děti cesty autem probreci už od první cesty z porodnice. Triletacka už je teda trošku v klidu konečně 🙂. Ale vyhovuje nám to tak. O první dceru má zájem až teď, po tom co ji manžel opity pár věcí vysvětlil, spíš si na ni otevřel pusu, těžko to nesla, že si to dovolil, ale pár věcí ji tím došlo. Jinak za celý rok nezavolala a nezeptala se.
Ne moc často, vlastně jen Vánoce a narozeniny. Partner nemá s rodiči dobrý vztah. Jeho rodiče odjakživa preferovali staršího bbratra, pokračují v tom i teď v dospělosti, rodinu bratra finančně podporují (samozřejmě tajně), dokonce i jejich byt na něj přepsali, nám dají tak akorát malý dárek k Vánocům, na naše děti kašlou, preferují syna od bratra, asi jim vadí, že jsme se nevzali a ani svatbu neplánujeme. Nemáme důvod se přetrhnout. Navíc když tam jedeme, musíme i nakoupit, partnerova matka se moc nepřetrhne. Sice je snaha hrát si na šťastnou rodinu, přetvařovat se, ale já tohle neumím. Je mi líto partnera, přece jen jsou to jeho rodiče, neumí se bránit a drží si stále tu slušnost, i když oni mu lžou za zády a snaží se dělat, že nic neví. Veselé to není, snad já budu pro své snachy lepší tchýně.
Zcela chápu, že se cítíš pod tlakem. Pokud máš obavy z toho co jak bude, promluv s manželem a zkuste tchyni sdělit příležitostně pravidla.Chapu,že bude chtít mimco vidět ale vy jste řidiče a vy to nastavíte a to ať už se jedná o návštěvy, vozeni kočárku, v budoucnu hlídání apod.
Moje tchyně jak se narodil syn-její první vnouce, byla jak urvana z řetězu. Z každé návštěvy jsem odjížděl s brekem. Vidali jsme se 1x měsíčně na 2 noci a ona prostě byla šílená, když syn zafnukal, volala na něj i ze záchodu. Byla všude kde on...
Teď je to lepší ale výhrady mám, na druhou stranu když se zklidní a chová normálně, ráda ji podpoří ve vztahu k vnoucatum, chápu, že je vidí málo. Ale ta urputnost mě točí😁
@veronikav31 tak to je zas extrém. Aby deti nikdy nespali u babicek. To by moji máme ale i tchýni bylo líto. Ze jim nedůvěruji, nechci svěřit deti na noc. A já teda jako malá byla u babicek i několik týdnu v kuse, kort v létě. Jako dite jsem to chtěla a u babicek bylo lip jak v centru Prahy. A doufám, ze moje dcery až budou mít jednou deti nebudou mít stejný přístup jak ty😃… pro me odjakživa byla babička jak druhá mama. A moje deti teď nemluví o nicem jiném, než jak pojedou s babičkou a dedou na víkend v létě na chalupu do Jižních Čech. A my si s chlapem uděláme víkend jak za mlada😅

Já vídám tchýni denně. Žijeme v dvougeneračním domku. Když nebyly děti, vidala jsem jsem méně. Do ničeho nám nemluví, nechává nás žít. Teď máme dvě děti a upřímně jsem za to strašně ráda, že s nimi bydlíme. Holky babičku s dědou miluji a naopak. Vždycky když odněkud přijdem, holky je letí pozdravit. Babička s dědou jim nikdy neřeknou NE na to větu "pojď si hrát". A vidím jak je rozšiřují. Starší si berou na víkend na chatu. Když se narodila menší, měli ji týden na horách. Hrozně si to s nimi užívá.
Mě rodiče vídáme méně, protože bylo 60km daleko, i tak se snažím je vidět alespoň 1x týdně max za 2 týdny, vždy u nich prespime.
Rodina je pro mě nejvíc, co existuje. Moje babička mě vychovala, už ji bohužel nemám. Chci, aby moje holky babičky užívaly, dokud je mají.