Jak docenit vlastní úsilí a najít čas pro sebe?
Ženy, omlouvám se za román, ale toto téma je u nás doma velmi časté už x měsíců. Mám roční holčičku a druhou 3 letou, kterou nám nevzali do školky, takže obě dvě doma. Žijeme ve velkém domě, máme zvířata, stále se někde něco dodělává, buduje, manžel hodně pracuje, aby bylo z čeho budovat a za co jet na dovolenou, platit kroužky pro děti (na tom si trvá sám manžel). Takže vážně nevím, kde mi hlava stojí, jsem už z toho vyloženě vyčerpaná po psychické stránce. Fyzicky to zvládám, i když mám po porodu takové ty klasické problémy - diastáza, oslabené pánevní dno, bolesti zad, hlavy od krční páteře. Párkrát jsem byla na fyzio, jenže vůbec nevím, kde mám ten čas pro sebe brát. Cvičit s oběma dětma je za trest, to je pro mě víc stresu než užitku a celkově je přes den tolik práce, že kolikrát ani ten čas není kde vzít. Manžel mateřskou DOVOLENOU dost zlehčuje a nebere to jako něco náročného. Sám se ve volném času věnuje sportu nebo ještě dělá věci do práce a mě řekne, že si přeci můžu zacvičit, když třeba mladší spí a starší už to přeci pochopí, že teď mě nechá na pokoji a maminka cvičí, ať toho využiju, vždyť jsem přeci doma. Nebo si můžu zacvičit večer, když děti uspím, ale už nepochopí, že večer jsem grogy. On to prostě bere tak, že on chodí do práce, vydělává dost peněz, má fyzické náročnou práci, takže on ten relax a někdy vypnout potřebuje a já jsem doma. Dorazilo mě to teďka na vánoce, kdy se celý týden hodil marod a mě bylo taky příšerně, ale starší natěšená na Ježíška, takže jsem nadopovaná ibalginem a smectou jela x dní od rána až do noci, aby měly děti Vánoce. Cukroví, salát, úklid, zdobení, vše jsem dělala sama s dětma nebo po nocích. Teďka po vánocích si připadám úplně vyčerpaná a manžel to ani neocenil. Ještě ho pobavilo, že si připadám nedoceněná a nechápe, proč jsem na něho hystericky ječela a mlátila doma dveřma. Teď už jsou pro změnu nemocné obě děti. Na tohle téma, už jsme mluvili tolikrát a tolikrát. Po finanční stránce se máme opravdu nadprůměrně. Všechno nám koupí, na dovolenou si zajedeme jen tak několikrát do roka, tam se nám na plno věnuje, ale moji práci doma a kolem dětí nebere moc vážně, tak si říkám, je nějaký způsob, jak se naučit ocenit sama? Jak prostě ignorovat okolní bordel a potřeby ostatních a říct si, ne teď se jdu věnovat sobě? Jak v tom všem chaosu, úklidu, potřebách všech ostatních, dát na první místo sama sebe? Už kolikrát jsme se domlouvali, že bude 2x týdně hlídat, ale vždycky do toho něco vleze, nějak se to zazdí. Nebo lze chlapa přesvědčit o tom, že se doma na té dovolené do zadku opravdu nekopu?
No ale pak si to vážně děláš sama. My máme tři děti, chodím do práce, na RD jsem nikdy nebyla tři roky. Manžel má také práci, kdy kolikrát neví, kdy přijede. Tak jsme měli chovu, máme paní, která nám chodí uklízet. Z chůvy se bohužel stala pěstounka (byla úžasná, ale chápu, že potřebovala staly výdělek, když už jsme ji tolik nepotrebovali), tak teď hledáme "hlídací slecnu". Zvířata nemáme, abychom nemuseli řešit problémy, když někam chceme jet.
A nemusíme mít perfektně naklizeno, počítá se s tím, že tři děti nedělají binec. Uklizime, co je potřeba a jednou týdně nám velký úklid udělá Eva.
Jinak manžel automaticky přiloží ruku k dílu, když je doma. Ale to dělal i před dětmi. Když jsem byla doma, nechávala jsem ho víc odpočinout. Teď když pracujeme oba, je to o tom, kdo zrovna má čas a sílu.
Tak aspon nektere dny je doma, o vikendu treba... technicke veci kolem domu muzou vzdy pockat, pokud se tedy nejedna o nejakou havarii typu v mrazech nejde topeni, ci stavkuje studna a netece voda. Takze proste bych jeden den z vikendu ( nebo kdyz je doma) vstala vzbudila ho, ze odchazis a prijdes dom na obed , a nazdar. Jestli to jinak nejde, tak takhle, no. Mit ty deti na hrbu furt je strasne vycerpavajici.... mohla bych povidat.
@drep však já taky vim, že když má klinický den (a není v kanclu), že ke dvěma intenzivním pacientům mu nevrazím autosedačku s dítětem😉 ale jako potenciální páka to fungovat může. A v kanclu už bobeš úřadoval dostkrát. Ale třeba ranní vizitu se mnou taky jednou obešla (sestry se tomu smějou dodnes, koukala na moje referování přísnějš než profesor)
Tohle s maminkami na ženských kruzich řešíme pořád.
Nejsi v tom sama.
Je to téma času-timemanagementu, sebelásky, sebehodnoty, přijetí, nepochopení...
Jediné co k tomu mužů asi říct je, že jediné co můžeš změnit jsi ty sama, případně tvůj postoj a jednání.
Druhé těžko ovlivníš a pokud ano, tak není jasné na jak dlouho a jak moc...
Mám moc ráda citát od Zimbarda (americký psycholog), který říká "Jádro našich životů se dá rozdělit na dva druhy akcí. Ty, které uděláme, a ty, které nikoliv."
Držím palce a přeji pevné nervy 🌟♥️
Zalezi co te nejvic vycerpava/ nebavi a na to si nekoho najmout/ zaplatit sluzbu. Ja treba nesnasim vareni, ale miluju uklizeni. Takze uklizeno mame porad, ale na obedy chodime o vikendu do restaurace, cukrovi dostavam a chlebicky na silvestra jsem objednala. Nedelej vse sama, ale zaplat si kdyz ti manzel ( jako ten muj) nepomuze.
Krouzky? Pro deti rok a 3 roky? Proboha jaky?
A co ta chuva a pani na uklid? Proslo by to?
Pokud ne, tak ja bych se na to normalne vyprdla... Nakrmila bych sebe, deti a zvirata, pohrala bych si s nima a tim by to haslo.
A kdyz by se zacal ptat proc je tam takovej bordel, spinavy nadobi, nevyprany a neuklizeny pradlo, prach a smradlavej zachod, tak bych mu s klidem oznamila, ze jsem cvicila a precetla si knizku 🤷
Zdravi mas jen jedno...
Asi bych řekla drahý, pokud neuznáváš práci kolem dětí jako práci a domácí práce nejsou podle tebe práce, oki. Tak, až přijdeš z té skutečné práce, můžeš převzít děti, není to přece práce a můžeš relaxovat u stavění kostek a dělání večeře a ne u fotbalu a posilky.
Pokud by manžel neuznával domácí práce a práce kolem dětí, dělala bych jen minimum. Když to není práce, která má dle něj hodnotu, tak se to dělat nemusí.
Jaké kroužky máte pro děti? Pokud tě to vyčerpává, osekala bych to. Dítě se dá rozvíjet i jinak než na plavání.
Jinak diastáza, bolest hlavy od krční páteře, povolené pánevní dno, to jsou zdravotní věci a ty by měly mít přednost. Prostě si objedenej fyzio a budeš tam chodit, protože tě to může časem dost vysekat. Prostě to vyřešíš placeným hlídáním nebo on bude muset improvizovat a dělat věci kolem domu s dětmi. Ty řekneš, že něco chceš, ale on musí udělat něco jiného, prostě má přednost přesčas, kolega, koníček atd. Já vím, že věci kolem domu se sami neudělají, ale to aní doma.
Kolikrát já už slyšela, že si můžeme role vyměnit a pak je vyřízený po pár hodinách hlídání. To nemluvím o tom, že za tu dobu, co hlídá holky neudělá nic okolo, že prý to nestihl 🤷🏼♀️
takže...
- bych zrušila kroužky pro děti, probůh. na to maj dost času snad, ne?
- s úklidem přibrzdi. pokud můžete finančně, a nevadilo by vám to, sežeňte někoho na pravidelnej úklid.
- zařiď si něco PRAVIDELNÝHO, kde vypneš, a ideálně i pořešíš ty svoje zdravotní problémy. cvičit se dá asi i doma, ale když to budeš mít jako danost, jednou tejdně jdu tam a tam, je to rozhodně lepší a odpočine i psychika. a k tomu, rozhodně bych se objednala ke kvalitnímu masérovi (ne jen v rámci nemocniční fyzio).
- nebylo by ani na škodu si zkusit domluvit pravidelný setkávání např. s nějakou kamarádkou, nebo na střídačku s víc kamarádkama, bez dětí
- když dáš manželovi ty děti na starost, což na tom ve vašem případě fakt asi musíš trvat (a jako nějaký výmluvy, že musí na baráku tohle a tohle....tyvogo, to je celej život, když máš barák se zahradou! furt se něco "musí"! takže takle to fakt nejde), tak třeba uvidí a pochopí, že to není úplně lážo plážo.
- a nakonec, neboj, časem to bude lepší. roční a tříletý dítě, ty jsou ještě pramálo samostatný, a postupně to odpadá, když už nemusíš např. přebalovat, navářet nějaký speciální jídla pro tu mladší, když nemusíš přes den uspávat, v noci kojit nebo znovuuspávat budící se dítě, a celkově prostě.............se ty děti pak i samozřejmě zabavěj dost samy přes den, a nemusíš na ně pořád koukat a jaksi "hlídat" je, takže např. ty domácí práce stihneš úplně v pohodně s nima, nebo ti i časem pomáhaj.
no a ještě jedna poznámka. měj se víc ráda. to, že se nadopuješ ibáčem a smektou, aby děti měly perfektní vánoce, to byla teda od tebe k sobě dost bezohledná kravina. pokud na tom oba trváte, aby to vypadalo, tak jak to nakonec mělo vypadat (jako ty vánoce), pak jste se snad měli s chlapem o to rozdělit, ne? proč se jako on válel a kmitala jsi jen ty? tos mu to nemohla říct rovnou, že by třeba moh pomoct se zdobením stromku nebo s čímkoliv? pokud jste teda marod byli oba dva..? tohle je takový typicky ženský, nezlob se na mě.... mám nějakou domněnku, třeba že chlap si tady válí šunky, a já si spřádám v sobě křivdy, že by ho teda MĚLO napadnout, že by teda MĚL pomoct, ale nedělá to, takže ve mně to bublá, až nakonec vybouchnu a mlátim dveřma... tak asi je klíč v tom to říct rovnou, otevřeně, a nenechat to dojít takhle daleko.
To mi připomíná větu, kterou nikdy nezapomenu. Když jsem byla v nemocnici s jedním dítětem a manželovi zůstali všechny ostatní doma (máme 5 dětí) a on mi volal do nemocnice a řekl, že je to strašný, že už se těší, až budu doma. Cituji "Já netušil, že to máš takhle. Jak to můžeš vydržet?“
Ono to některým chlapům docvakne až tehdy, kdy si to sami na pár dní zkusí. A to jsem několikrát prosila, že potřebuju pomoct, že to sama všechno nedám. Nechápal. Pochopil až tehdy, co jsem byla v té nemocnici.
Letos jsem si střihla skvělý zenový cvičení - dokonalý úklid jsem vzdala už předem, ale kámen úrazu byly okna. A pak na Štědrý den jsem se trochu vzpamatovala, vnitřně se profackovala a šla jsem s malou zdobit stromeček, koukat na pohádky, napustila jsem jí vanu a pustila jí tam ořechové lodičky se svíčkami... a hle, Vánoce přišly i s oknama posranýma od vlaštovek a se sundanýma záclonama... a byly nakonec mnohem hezčí. Stačil k tomu hezký koutek pro stromeček a jídelní stůl. A zatažené závěsy :D
Moje zkušenost: dokud ženská "zvládá", nemá muz důvod cokoli menit ani docenit. Naprosto chápu tvoji bezmoc ho jakkoli přesvědčit.
Nedělej vše, at doma prace zbývá. A semtam mu nech obě děti a jeď treba na nakup sama. No a trochu to protáhni. Ať se tatínek stará.
@drep pracovala, ale vzhledem k tomu, že manžel začal stavět již v době, kdy jsme spolu teprve chodili a ještě nebydleli, tak jsem většinou uklízela já. Kolikrát jsem na něho čekala v jeho bytě, tak jsem poklidila, protože co jiného... Já si na zevlování taky úplně nepotrpím, abych si sedla, čuměla do blba a čekala. Navíc když jsem mu vypomohla doma, tak bylo víc společného nerušeného času. Pak když už jsme spolu bydleli, tak jsme měli jen 2kk a začali se bavit o dětech, takže tou dobou začal intenzivně stavět a vracel se úplně vyřízený. Hodně si potrpí, aby to bylo všechno kolem baráku vážně poctivě, takže když to nedělala on, tak dělníky hlídal a pomáhal jim. Po stavbách se pohybuje, tak ví, jak to dělníci šulí, když se nikdo nedívá, takže u všeho byl a mě péče o 2kk bez dětí vážně nijak nepřetěžovala. 2x týdne jsem zapnula pračku a 2x měsíčně vytřela, obědy jsme měli oba v práci, bordel nevznikal, po zemi nikdo nic nematlal. Takže fakt nic, s čím by se musel zapojovat... Pak jsme se vzali, zadělali na prcka, pak se dlouho čekalo na materiál a do domu už jsme se stěhovali s půl ročním dítětem. Úklid udělala firma naštěstí, já s dítětem ne. S jedním jsem to i zvládala v domě sama, stíhala jsem si zacvičit, věnovat se svým aktivitám, zahradě, to až s tím druhým jsem začala víceméně jen přežívat. Holky se hodně míjí, jak ve spánku, tak v aktivitách. Obě bordelí, ale každá jinde, uklízet se teprve učí, samostatná není ani jedna a starší nemá rozum ještě, aby chápala, čím může ségře ublížit, takže osamotě je nemůžu nechat nikde. Navíc má mladší alergie, já kojím, takže odebírat obědy nemůžu kvůli alergenům, z čehož vyplývá vaření pro nás, zvlášť pro mladší. Najednou je toho prostě tolik, že nevím kam dřív. A manžel samozřejmě jede jen v x let zajetém režimu, který vždy fungoval a oběma vyhovoval. Akorát to nedokáže nebo možná spíš nechce pochopit.
@normalnimatka obě chodí na plavání a starší na takové dětské cvičení. Je to cvičení hrou. On je manžel v tomhle takový ctižádostivý. Sám v tom vyrostl a je za to svým rodičům vděčný, takže by si to tak představoval i u našich dětí. Dost se i bavíme o tom, že bych po skončení rodičáku nenastoupila na plný úvazek, abych se mohla víc věnovat dětem a právě i těm kroužkům, sportu. Mě se to z počátku taky líbilo, ale teď si kolikrát říkám, že zlatě v práci. Bože jak já jsem tam měla pohodu v té práci oproti nikdy nekončící šichtě s dětmi 😄
autorce:
no, to už jsem četla víckrát, že si to přeje manžel. podle mě má teda dítě fakt spoustu času na kroužky, pokud je to logisticky složitější. když to teda vyžaduje on, ať tam děti vozí/vodí on. uvidíme, jak se mu to bude líbit furt mít za prdelí vrtuli, aby stihnul ty veledůležitý kroužky...tvl dítě rok a tři roky....
Zrušte jim ty kroužky, pro takhle malé děti je to akorát vyhazování peněz.
Takhle malé děti potřebují hlavně spokojenou matku, tohle bych řekla jako první manželovi, až se dáš dohromady, tak můžou holky kroužkovat, aby zjistily, co je baví a někdy i méně kroužků znamená více. Ono je dobré, když se dítě naučí bavit i samo, ne jen organizovaná zábava, ale nijak nepopírám fakt, že třeba takový klavír je fajn, když chce jít na učitelství na 1. stupeň, ale stejně je nejdůležitější naslouchat potřebám dítěte. Taťkův kámoš byl jako malý nucen hrát na klavír a nesnášel to, chtěl hrát fotbal a ten mu nějak rodiče nedovolili. Klavír si nikdy neoblíbil, ale za to fotbal hrál ještě hodně dlouho i za staré pány.
Teď by ti dost pomohl odstav, malá bude lépe spát, ty můžeš odebírat ty obědy...kojení vyčerpává a v roce už to jde bez toho.
Jinak tohle období je náročné, i když muž pomáhá a přejde to. Ulehčuj si fakt, do to jde. Musí se mrňata koupat za peníze? Nemůžete je sem tam vzít oba do bazénu nebo jen napustit vanu? Co ten placený úklid? Já ho mám a je to spása.
Zkus si sepsat 5 konkrétních bodů a jeden po druhém plnit, ne nutně vše naráz.
@normalnimatka
@antoinet kroužky jsou sice náročné časově, už jen kvůli tomu, že tam dojíždíme, ale ve výsledku je máme rádi. Starší zbožňuje vodu, na plavání se vždy velmi těší. Taky se okamžitě nahrne ke každému bazénu, jezírku, rybníku, takže to považuji už jen z důvodu bezpečenosti za více než přínosné, aby uměla plavat a nerozhodil jí například pád a potopení se pod vodu. U menší nám to i doporučili na fyzio, kam nás poslala dětská. Pomohlo jí to rychleji se zpevnit a vše dohnat. Děti to mají i jako formu kolektivu, vzhledem k tomu, že do školky nechodí a na hřišti si menší nepohraje a v kočárku nevydrží, navíc moc dětí venku v zimě a dešti člověk nepotká... Pohrají si tam, já si dám něco dobrého a vidím na nich, že to oběma moc prospívá, jak po fyzické stránce, tak i psychické. Ale cvičení jí po novém roce končí a tam už pokračovat nebudeme. Na další školní rok už bude 4letá a to už bude zas o něco jednodušší.
A nemohli byste zrušit ty zvířata?
@surikata131 bala jsem se to napsat, ale tohle by pomohlo myslim nejvic.
Promiň, ale já nemám pocit, že chceš něco řešit. Vždycky jsi dělala všechno sama, kroužky jsou nezbytně nutné, vařit se musí. Moje rada, že nejdřív musíš přesvědčit sama sebe, že fakt chceš něco měnit🤷🏻♀️
@drep já si myslím, že chlapa nezmění a pomáhat jí prostě nebude. V některých chlapech je to tak zakořeněné, co je “ženská” a “mužská” práce, naučily je to tak jejich matky, ten si radši najde nějakou práci kolem baráku a bude tvrdit, že nemá čas, než aby doma pomohl manželce s úklidem. Je vidět, že její volný čas, odpočinek, společná domluva pro něj nejsou tak důležité, když není schopný to dodržet a opakovaně to selhává. Kroužky zrušit může, ale on zas bude nejspíš nasraný, když na tom trvá. Takže podle mě největší šance jak si ulevit je zrušit ty zvířata, možná ubrat ma úklidu, v příznivém případě mít uklízečku…na to cvičení/fyzio bych se zkusila domluvit, že když není schopný, nedá se s ním počítat, tak ať zaplatí na tento čas chůvu nebo sežene jiné hlídání…
@surikata131 já rozumím tomu, že chlap je nejspíš ignorant. I jako obyvatelka bytu rozumím tomu, že v baráku je víc té hrubé práce, kterou spíš bude dělat chlap a na ženskou holt zbyde víc uklízení vaření. Ale vlastně všechno musí být, což pak těžko radit.
A ty jsi před dětma nepracovala? Můj muž pral prádlo, vytíral podlahy a cokoliv dalšího i před dítětem. Protože ani on neviděl jediný důvod, proč bych to měla dělat jenom já. Ale fajn, úklid se dá vyřešit paní na uklízení. Vím, že s dětma je bordel nonstop, ale když někdo jednou týdně udělá hloubkový úklid, tak vysátí drobků a otření opatlaného stolu zabere pár minut. Já nikdy nebyla jenom na rodičovské dovolené, my v tomhle máme parťáctví (on nenechá dítě jenom na mě, já nenechám starost o finance jenom na něm), takže podobně parťácky řešime i ten volný čas. Pokud bychom se domluvili na konkrétní den a čas, asi bych se sbalila a šla běhat třeba v deset večer, až by dorazil, prostě proto, abych mu ukázala, že ten volný čas potřebuju (protože on nepřijde, nic se nestane, tak pokud je trochu ignorant, tak mu z toho logicky vyjde, že zas tak moc to volno nepotřebuješ). Případně bych skousla jeden den, ale jasně bych řekla, že zítra v pět (šest-sedm, nevím, kolik je opravdu reálné pro něj skončit) jdu na jógu a pokud nebude doma včas, tak mu děti odvezu do práce.