Jak moc se váš partner stará o dítě?
Zdravím všechny. 🙂
Chtěla bych se optat těch z vás, které máte děti... Jak často a jak moc se o ně vaši partneři starají? S čím vám ohledně dětí pomáhají? Kolik s nimi tráví času?
Jde o to, že máme s manželem syna, je mu teď 10 týdnů. Přijde mi, že je veškerá péče o něj na mě, 99% času se mu věnuju já, a manžel se k tomu moc nemá. Když je syn hodný, tak za ním manžel přijde, a povídá si s ním, chová ho, ale když pláče, tak je to na mě. Spím s malým v ložnici, chlap je v obýváku, a má klid. V sedm se za námi zaklapnou dveře, a jsem na to zase sama. Uspávání - já, koupání - já, přebalování - já, krmení - já...
Chtěla jsem se proto optat, jak to vypadá jinde. Doma už jsem to s chlapem řešila, bohužel mu ale přijde, že to není pravda.
Třeba pro příklad, včerejší situace. Přijel z práce v 10, od 12 si venku na sporáku škvařil sádlo. U toho cigáro, pivo, hry na mobilu. Já mezitím se synem. V šest jsem koupala, a chlapovi volala, ať za námi pak přijde, aby ještě pobyl s malým, než usne. Na to mi řekl, že se musí najíst... Tak čekám, čekám a nic. Nepřišel. Když jsem šla za ním do obýváku, tam ležel, a koukal na Futuramu.
@jako_mala_holka mame to taky tak. 👍🏻
@saurek jak píšeš v druhé části příspěvku, tak toto bych řešila na oplátku stejně. Potřebuješ se v klidu najíst apod. bez dítěte i ty. Takže bych mu na nutnou dobu , třeba1h denně dítko s tímto sdělením vrazila s tím, že si také potřebuješ odpočinout. Já to tak moc neměla, a časem mě ta starost 24/7/365 docela semlela.
U nás je to tak, že když je přítel doma z práce, nebo je víkend tak se stará asi takhle : uvaří Hipp, nakrmi jím nebo presnidavkou, prebali, nekoupe, to dělal jen párkrát, takže to máme rozděleno tak, že já koupu a on pak malou oblékne, hraje si s ní, blbne s ní, v noci k ní i vstane, aby jí nakrmil, a i když ne pravidelně, tak občas s ní chodí sám ven. Teď by to v tom počasí chtěl dělat častěji. Já se o malou starám plně samozřejmě pokud je v práci, chodíme ven, jinak klasická péče plus peru jí, skládám prádlo, uklizim a myju její věci atd atd. Takže když se po práci zapojí, jsem samozřejmě ráda, že nemusím jet na 100% 24/7.
@saurek Jako chápu, že vidět ho, jak si v klidu kouká na TV, když ty na něj čekáš, mohlo být na tečku 😆 U nás to vypadá podobně (syn necelých 5 m. )... Manžel se dlouho bál malého vzít, pochovat, svléknout, atd. Nebyla to neochota, opravdu se bál 😂 Nejdřív choval jen v zavinovačce, postupně se otrkal a je to lepší. U koupání jsem malého držela já a on koupal. Když malého trápily koliky, tak jsme se střídali v nošení. Ale 99% péče je na mě. Přebaluju, koupu, chodím na procházky, atd. Manžel jde s námi ven tak 1x za dva týdny, sám ne, plenu ještě neměnil, malého nekrmil (jsme na UM). Když si chci v klidu umýt vlasy, předávám dítě nakrmené a přebalené 😂. V noci k malému vstávám já. Syn spí od začátku v pokojíčku, já spala u něj, aby se chlap vyspal. Když začal spát celou noc, tak jsem se vrátila do ložnice. Máme monitor dechu i chůvičku, takže jsem v klidu.
Ale čím je syn větší, tím víc času spolu tráví. A ten čas je opravdu vyuzitý - blbnou spolu, smějí se, hrají si. Když je syn ukňouraný, tak stačí pohled na tátu a rozzáří se jako sluníčko 🥰 A to je pro mě víc, než pár vyměněných plen 😉
Jinak teda chlap normálně nakupuje, vyluxuje, ve vaření se střídáme, pračku i sušičku taky umí používat 😉
Muž dělá úplně to samé co já včetně toho že k dětem v noci vstáváme na střídačku a to od jejich narozeni. Jsou to i jeho děti tak proč by se měl starat jen jeden. Od narození s nimi tráví spoustu času, přebaluje, koupe, blbne, odsava nudle, oblika, chodí k lekari, vozí do skolky...prostě vše. Ale je to I mým přístupem že nemám v hlave že musím vše zastat ja protoze jsem mama. naopak, od začátku jsem si říkala často o pomoc či rikala Tak a teď si potrebuju odpočinout, vem prcka a uvidíme se za 2 hodiny, já si hodím slofika...
Je to prostě skvelej tata a me je vždy hrozně hezky na duši když ho s detma vidím a když vidím jak na něj deti reaguji. Upravil si i v práci pracovní dobu a odmítl povýšení (více peněz, větší prestiž, více času v praci) aby o jejich dětství neprichazel..
Můj manžel pomáhá, ale žeby měl potrebu se každý den cíleně "věnovat" (ve smyslu hrát si a pod) malému miminku, to ne. Ale s koupáním, přebalováním a pod pomáhal, dokonce malého vodil k doktorce a pod. Každý at si to dělá, jak chce, pokud ti to vadí, opakovaně bych mu to říkala. Já se věnuji i teď batolatku víc, než manžel, ale taky se ode mne neočekává, že budu vydělávat- to by se mi taky nelíbilo, no (muset do práce takhle brzy)
@luhana Docela brzy... Kolem 2,5 měsíce občas, ve třech měsících každou noc. To spal cca od 19:30 do 4:30. Od cca 3,5m spí od 20 do 6:30. Já k němu párkrát za noc vstanu, když třeba ztratí dudlík, má přeleželou ruku, apod. Někdy je to 2x, někdy 7x, ale on sice poplakává, ale spí. A v pět ráno vstává manžel do práce, tak většinou přelezu do postele v pokojíčku 🤷♀️😊
Přítel se začal jakž takž starat, až co jsem nastoupila na brigádu, to synovi bylo nějakých 9 měsíců. Do té doby jsem dělala vše já. Ale i tak kolikrát, co mu neřeknu to neudělá. Takže ho musím popohánět, aby šel třeba koupat zatímco já dělám večeři.
@saurek my jsme to už od porodnice nastavili tak, že manžel večer koupal, aby si budoval s dětmi vztah a já si trošku odfrkla. A o víkendech jsem v noci akorát kojila a jinak je utěšoval muž, abych měla možnost se taky trošku vyspat.
Jako jo, malá mimina chlapům moc neříkají, ale není to hračka, je to dítě a je jak ženy, tak muže. Za mě je jedině v pořádku, že se chlap zapojuje.
Manžel od porodnice koupal, masíroval po koupání, uměl přebalit, převléknout, po práci si hned holky bral na ruce a mazlil se s nima, těšil se na ně, bral je ven do kočárku nebo do nosítka, abych měla čas uvařit, uklidit nebo spát, kdyby mohl, tak i kojí. Časem si s nimi začal i hrát, po svém (čtení knížek, malovani a stavení kostek ho nebavilo, ale prostě se spolu nějak zabavili). Bral to jako samozřejmost, chtěl se o holky starat a trávit s nima čas. Teď už jsou holky 2,5 a 4,5 roku a tráví s tátou spoustu času, hlavně venku, pomáhají mu na zahradě, chodí spolu na hřiště, na procházky atd.
@saurek já vás asi chápu. Můj muž porodem jako by přestal uklízet, a to i po sobě (typu odnést po sobě hrnek a hned ho dát do myčky, ne postavit na linku). Je pravda, že nám hodně vařil, ale samé hrozně komplikované věci, co mu zabraly moře času a nádobí, po obědě lehl na gauč a já jsem to pak po něm musela všechno uklízet, místo abych si šla lehnout s miminem. On to vůbec nemohl pochopit, že potřebuju přestávku od mimina, dělat cokoliv jiného, klidně umývat záchod, ale cokoliv jiného. Přebalovat začal, až když začalo po šestinedělí hrozit, že jsem se špatně zahojila a že možná budu muset na pár dní do nemocnice, protože pochopil, že beze mě vůbec nevěděl, co s děckem. A to můj muž není žádný šovinistický debil. Ale tak nějak nás ta změna oba semlela.