Jak řešit neshody ohledně pořízení psa s manželem?
Ahoj, otázka pro milovnice psů, ostatní se prosím nezapojujte: pořídili byste si psa, i když by byl manžel totálně proti?
Jde o to, že jsem zvířecí typ, bez zvířat si neumím život představit. Po svatbě jsme si pořídili pejska a nedohodli úplně podmínky předem,takze byly rozbroje. Manžel je vesnický typ, takže vidí psa u boudy. Já mám psa jako parťáka. Takže postupně z bytu jsem ho vystěhovala do spodního patra, kde měl kámoše a gaučík a zahradu k dispozici. Teď nám umřel a je otázka co dál. Ten druhý pes je rodičů, máme ho tudíž k dispozici na zahradě. To manželovi vyhovuje, podrbat, neřešit nic víc. Jenže mě je šíleně smutno po tom mém pejskovi. Byla to moje velká láska, dělal mi z domova domov, jestli rozumíte. Kvůli muži jsem si řekla, že to zvládnu a dalšího chtít nebudu. Jenže já se vyloženě trápím, vnitřně strašně trpím, že to moje stvoření nemám. Pes rodičů je fajn, ale je jejich.
My se v minulosti z čistě praktických důvodů (pes v paneláku a s pány, kteří přijížděli domů nejdříve v sedm večer, by byl chudák) stali kočičí rodinou. Jeden z kocourů s námi žil více jak 18 let. Manžel prohlašoval, že až jednou kocour nebude, tak další kočku už nikdy, protože má alergii na kočičí sliny (jeho tělo však na kočky u nás doma reagovat přestalo, zvyklo si), protože při každé dovolené jsme museli někoho žádat o denní krmení a mazlení kocoura, protože je to starost navíc, atd. Když nás na podzim roku 2021 náš milovaný kocour opustil, manžel další kočku nechtěl. Já a děti bychom bývaly obratem přinesly novou, protože to prázdno bylo dusivé a chyběl nám parťák. Ale nechtěla jsem jít proti manželovi, bez jeho souhlasu bych novou kočku nepořídila. Půl roku na to sousedka hledala nový domov pro polobritskou kočku své sestry, která u nich strádala díky přítomnosti jiných zvířat. Tak jsem jí ukázala manželovi, sdělila mu, že bych ji moc chtěla, že s dětmi neumíme bez zvířete žít a on řekl, že on to ale řešit nebude, že si to mám vykomunikovat sama. Nevím, zda už měl dost toho, jak jsme doma chodily s dětmi jako těla bez duše, nebo nepočítal s tím, že si vyzvednutí kočky vyřeším sama, nebo se mu Vara tak moc líbila, že byl ochotný ji přijmout, každopádně pár hodin poté jsme doma měli novou kočku. A světe div se, je to manželův miláček, má ho pěkně omotaného kolem tlap...
Zkusila jsi to popsat manželovi přesně tak, jako to popisuješ nám tady? Zkoušela jsi mu vysvětlit, co pro tebe zvířecí parťák znamená?
Snad nevadí že psa nemáme, ale řešíme ho už dva roky... Já si přeju parťáka, manžel by sice rád, ale vidí za tím víc starostí než radostí... Plánoval boudu a já na něj s retrívrem 🙆😂, takže o tom stále diskutujeme... Pro mě včera bylo pozdě,on zatím protestuje. Bez jeho souhlasu bych si ho nepořídila určitě, takže mu dávkuju informace a čekám kdy ho zlomim ( předpokládám že až odroste malá a nebude nás potřebovat,nebude mít všude roztrhané lego a já budu v lepší kondici bude lepší prostor pro diskuzi)...
Ja jsem si vynutila doma kocku. A potom druhou 🤣 Manzel vzdycky kocky nesnasel, ale tyhle (a nakonec kocky obecne) si oblibil 🙂 ALE pes je neco jinyho. Je mnohem drazsi, krmeni, veterina, mate za nej mnohem vetsi zodpovednost, a hur se resi hlidani, kdyz chcete odjet pryc. Takze ja bych psa nechtela a tvojeho v tomto chapu.
@pilzzee mně nepřijde pes horší než kočka. Máme oboje, tak vím o čem mluvím. Kočku musíš taky denně nakrmit. A opakuji, že my máme zahradu společnou s rodičema, jim hlídáme psa často, oni nám na oplátku taky. Tohle fungovo na 100 %, takže toto opravdu neřeším. Nebyl problém na 14 dní odjet a pes nestradal.
@apokalismus jee Ty jsi můj člověk. Já vždy psa svého chtěla. Jela jsem ho vybrat s rodiči a on na mě vykoukl a byla z toho láska jako hrom. Teď, když ho nemám, je to o dost palcivejsi než když jsem ho neměla. Já byla doslova pyšná, že mám svého psa. Chodil u mě bez vodítka, duverovala jsem mu ve všem.. Byl jedinečný a teď ho díky rakovině nemám.. Bylo mu teprve 7,bylo to rychlé a nečekané. I v účtě k němu jsem si řekla, že další nebude...
@apokalismus každopádně taky info o tom, co cítím dávkuju.uprimne,je to pro mě tak citlivé téma, že se strašně bojím negativní reakce manžela. Složilo by mě to úplně.
@sorboni30 to je silný příběh. Ještě ten sen. To mě úplně dojalo. Angie byla zlatá. To je krásný. Děkuji za Tvou zkušenost, radu i pochopení. Moc to pro mě znamená
@romesak krásnej 😍
Kdybych byla ve tve situaci, tak bych si psa poridila, at by se to manzelovi libilo nebo ne. Doted to fungovalo - jeho se ten pes prakticky netykal ani ho nijak neomezoval. Ale ja se manzelovy reakce nebojim, i kdyz by byl treba nastvany. Proc se bojis ty?
(Jinak my psa mame, chtel ho manzel. Ja jsem byla ta, co psa nechtela - bo starost. No a dopadlo to tak, ze je to vyhradne muj partak 😂)
Nečetla jsem podrobně komentáře, ale píšeš, že manžel by bral psa na zahradě. To mi přijde jako slušný kompromis. Tobě ne?
@mourovatakocka a proč by nemohli? To, že si někoho vezmu neznamená, že musíme všechno cítit stejně.
@exbordelar to je dobrá otázka, proč se bojím jeho reakce. On je všeobecně hrozný brucoun, všechno mu vadí.. Vadí mu, že slunce svítí, že prší že je vítr.. Takže ono je dost možné, že i na psa hudrá jen tak. Ale upřímně, já už mám tehlech jeho negativ tolik, že nemám sílu na další.. Nebo vlastně nevim? Úplně nechci jít proti němu.. Já vlastně nevím.
@mabs hezká reakce 🙂
@jajulin souhlas.. I když se bojím, že se manžel zacyklil v tom, že vubec.
Když byl nemocný ten náš předtím, tak pronesl, že bude konečně všem dobře, až umře 🤷
Podle mě není co řešit. Bez psa nejsi šťastná, manžel k němu nebude mít žádné povinnosti, takže nechápu, proč by měl dělat vlny. Jestli chce, abys byla spokojená, měl by ustoupit. Můj zvířata nemá rád, ale toleruje je, protože je mám ráda já.
@mabs děkuji za názor. Hezký jsi to shrnula. Jak jsem psala někde výše, on vlny dělá stále a se vším. Je to občas dost těžké a už jsem z toho poměrně rozložená. I proto jsem si vážila psa, to byla vždycky čistá láska, která byla moje hobby a zároveň pohyb (procházky v lese)..a ty jeho vlny bylo lehčí snášet.
Mate deti?
@exbordelar dvě
Já si takto neplánovaně loni pořídila kocoura. Mě to psychicky pomohlo, ale můj partner nechtěl o zvířeti ani slyšel. Mám 9 let králíka a pořád tvrdil, že až chcípne, že už další nebude. Králík už moc mazlící není, spíš je to tak trochu protivný důchodce 😃 Já jsem mu ale říkala, že zvířata ve svém životě potřebuju hned od začátku. Ve výsledku on asi čekal, že mě to časem přejde a já čekala, že mu časem přestanou zvířata vadit. 😂 No kompromisně máme celý dům i dvůr zvířat 🙈 Jemu to vadí, ta kočka ho deptá úplně nejvíc, ostatní zvířata s občasnými poznámkami toleruje. Máme to taky tak dětinsky, jak už padlo. Zvířata si finančně i péčí řeším čistě sama. Jeho maximum je, že pustí slepice, králíka teda nakrmí, když jsem pryč (už si po těch letech i zvykl 😁), ale kocoura nechce, aby se kolem něj pohyboval a nenakrmí ho, nepohladí. Když jsem odjížděla na víkend pryč, vezla jsem kotě na hlídání. Ještě stále je dotčený, že jsem šla proti jemu. Děti jsou nadšené, hodně si kocoura oblíbily, snad ještě víc jak já a tak ho i se skřípáním zubů trpí. Není to moc ideální, snažím se mu často vysvětlovat, proč je to pro mě důležité a snažím se ho teď co nejmíň dráždit vším kolem zvířat 🙈😃
@cherie24 úplně zírám, kolik lidí to má stejné jako já a to jsem myslela, že ten můj je absolutní nezvířák 🙂 já asi taky půjdu proti němu.. Nejsem schopna být bez nich..
Ahoj, řešili jsme něco podobného. Vyloženě přes odpor manžela bych nešla. Už na začátku jsem věděla, že chlupatá zvířata nemá moc rád. Myslela jsem, že to bez psa zvládnu. Pak jsem zjistila, že nezvládnu. 😀 Tak jsme si promluvili a já zjišťovala, za jakých podmínek by byl ochotný do toho jít. Domluvili jsme se, že až po narození dětí, a že se o něj budu primárně starat já. Na konci roku pro pejska pojedeme. 🙂
Jestli je ten tvůj jenom bručoun, ale ve výsledku mu pes zase tak moc nevadí, tak bych si psa pořídila. Je potřeba zjistit, jak velkou averzi k tomu má - já bych třeba v bytě nesnesla pavouka, a to za jakýchkoliv podmínek. To bych nedala. Kdyby měl ten druhý stejnou averzi vůči psům, tak by bylo potřeba to respektovat. Ale jinak je to jenom o komunikaci a nastavení pravidel, která budou vyhovovat vám oběma.
Ahoj, tak ja napisu svuj pribeh. Od mala se bojim psu, u strejdy me pokousal boxer. Manzel strasne touzil po pejskovi, vzdy doma nejakeho meli. Jednoho dne vzal deti na vylet a dovezli stenatko. V zivote na ten den nezapomenu. A od te doby jsme partaci....je to nase zlaticko.
@mabs Neznamená. Ale jsou věci, u kterých je lepší, když panuje shoda, třeba u takové srdcovky. Člověk pak nemusí přemýšlet stylem Jestli chce, abych byla spokojená, měl by on ustoupit. Jsou věci, u kterých lze kompromis a pak takové, u kterých jde kompromis jen velmi těžko.
Ja jsem na tom podobne jako tvuj muz, psa nechci za zadnou cenu (ani kocku, silna alergie). S byvalym jsme psa v panelaku meli, dotahl ho on, veskera starost byla na me a uz nikdy vic. Pokud nekdy pujdeme do domu se zahradou tak bych mozna uvazovala o psovi na zahradě, respektive na to bych se mozna nechala ukecat, sama bych ho neporidila nikdy. Kdyby muz sel proti me a poridil nam domu nejake zvire tak nerozvedla bych se s nim, ale dost by me to vadilo a asi bych resila co mame za vztah, ze jde proti me.
Můj táta kdysi řekl, že není dobré si pořizovat zvíře, když ho nechtějí všichni doma. KDyž tátovi umřel pes, se kterým přišel do manželství s mámou, chtěl dalšího, ale pak řekl tohle. Nakonec se u nich uhnízdila kočka (trochu jsem tomu pomohla 🙂) Táta ji miloval, máma ji taky měla celkem ráda, takže fajn. U nás to bylo podobné. Já zvíře chtěla, dokonce mě chlap sbalil na králíka. KDyž jsme měli prcka a králík umřel, tak chlap už další zvířátko nechtěl. A před nějakou dobou došel k tomu, že kočka je celkem fajn kamarád a od prázdnin máme doma chlupáče a jsou všichni spokojení 🙂
@romkov to je krásný 😍
@pilzzee záleží na úhlu pohledu, vše, co jsi vyjmenovala je akorát osobní zkušenost.. kolegyně teď řešila kočku na veterině, operace, léčba, léky 15litrů a nejsou u konce.. to jsem dala za svoji 15letou fenku jednou, když musela též na akutní operaci.. kvalitní jídlo stojí dost peněz pro obě zvířata a já třeba dávám hlídat psa tchýni a ta by mi kočku na hlídání nikdy nevzala.. já jsem fakt psomil, takže na kočkách vidím spíš jen to, co mě odrazuje to se přiznávám, ale že je jedno horší než druhé se nedá říct.. každé má své
Tak to je těžký. Zrovna pes je dost náročný stvoření. My s mužem jsme milovníci koček, každý jsme měli jednu když jsme se sestěhovali. Ale s kočkou nemusíte ikskrát denně chodit ven. Já osobně psa nechci, prostě vím, že bych tenhle závazek fakt nechtěla nést. Manžel se občas tváří, že by psa bral, že prý by nebyl problém se střídat, ale za sebe vím že by mi hodně vadilo, kdyby takovéhle rozhodnutí bylo jednostranné. Záleží co přesně mu na tom vadí, ale pokud nechodil ani s tím prvním psem, tak to je těžké.


@neptunka111 já musela pořídit krátkosrsteho 🤣