Jde radikálně ukončit milenecký vztah plný chemie?
Ahoj, předem prosím…nechci zde reakce moralistek. Ptám se na konkrétní dotaz, nebudu, a nechci zde psát zde důvody, proč mám milence. Já jsem vdaná, on svobodný.
Milenecký vztah trvá intenzivně rok, je mezi námi neuvěřitelná chemie, v sexu … ale i jinak… trávili jsme spolu volné chvilky, povídali si, smáli se, několikrát jsem u nej přespala. Vyjasnili jsme si, ze nejsme zamilovaní, nicméně mi on několikrát zopakoval, ze mě má rad, a ze mu na mě záleží. Snažili jsme to několikrát ukončit, ale vždy jsme se na sebe opětovně vrhli.
Nyní jsme se nějak rozhodli to zase ukončit, jenže v podstatě na “vrcholu” po neuvěřitelnem sexu, po nádherném večeru. Je to týden, a pořad to ve mne hloda. Dá se to vydržet?
Jaký je vas názor? Jde to takto radikálně ukončit? Jak to bylo u vas?
Chápu, že nechceš řešit tady manželství, to sis asi nějak srovnala, i umím pochopit, proč v něm setrváváš.
Takže otázka zní, co je tím, co tě nutí ten milenecký vztah neustále ukončovat? Bojíš se, že praskne? Že to bude konec manželství? Nebyla by schůdná varianta rádoby rodiny, když si každý z vás pojede paralelní milenecké vztahy, ale jinak budete jako rodina? Jsou takové rodiny.
Podle mě k tomu, abys to ukončila, potřebuješ mít jasný důvod. Zjevně ho nemáš.
@irmamala to já neříkám, já říkám, že v tý době se ukáže, kdo je kdo.
Jinak já osobně moc nechápu ten dotaz úplně. Protože tady jsou převážně dva tábory a ten co to má nastavený jako ona, se tu veřejné stejně nepřizná, ale třeba ji napíše zprávu ??? Však ona sama je toho důkazem jako anonym.....anebo se tu zase nudí troll, to je taky ještě možnost.
Toto je moje osobní zkušenost a její výsledek
@leniczka23 no v podstatě já taky vlastně nevím. Ono každý má na to jiný úhel pohledu no. Ale asi se shodném na tom, že to vykrystalizuje samo. Kdybych měla říct svůj osobní názor, tak ten by byl, že lidé podobného ražení zakladatelky se vlastně vtom nějak plácají a jsou vnitřně nešťastný, protože neví sami co se sebou...
Ale na to se neptala. Takže asi prostě ať počká, co přinese čas no.
Jde o to co chcete - věřím, že to je vlastně fajn, něco novyho a tak, na druhou stranu je větší šance zamilovanosti a třeba následného pádu. Jak by to vypadalo za par let? Podle mě tohle nejde udržet, pokud to zůstane takhle - vy rodina a on třeba taky. Proste buď to takhle bude pokračovat a třeba se budete trápit, ze se to neposouva, nebo to jeden z vás ukončí a navratite se zpátky, nebo budete spolu a to co mate necháte za sebou. Měla jsem jednou takhle milence a zpětne jsem rada, ze si někoho našel (i když vím ze mě měl vážně rad, sám rikal ze mě miluje a já sama do nej byla zamilovaná snad od první chvíle) protože dlouhodobě to proste neslo .. chemie jen jsem ho viděla, chtěla jsem byt s nim, ale když jsem nebyla, ničilo me to a nicilo to i vztah.
@orisek56 kdybych na to měla říct já svůj názor, nejlepší by bylo to asi ukončit, evidentně se o chlapa opřít nemůže a pak si užívat života i užívat si, jak se jí zlíbí. Zakladatelka psala nějaký svoje důvody proč chce zůstat, pro mě to nejsou moc důvody. Ale to není moje věc. Nicméně já už bych nechtěla promarnit ani jednu vteřinu života s chlapem co stojí za hovno.😁😁
@leniczka23 to je taky pravda, s tím souhlas.
Byla jsem taky matka dvou dětí ,doma chlap ... No nic výjimečného,snad jen to,že chlap byl maman a netrávil s náma žádný čas. Honzu jsem znala z mládí ,chodili jsme spolu. Po pár letech jsme se potkali a jak píšeš,chemie...úžasnej sex,voní mi .... Hodně let jsme to táhli jako ty,občas schůzka,sex... Pak jsem si vždycky řekla,že to nejde ...že mám rodinu...jenže pak jsme se potkali a zase to jelo.... Asi před čtyřma roky jsme se začali vídat víc a samozřejmě se do toho zamíchaly city... To už pak bylo těžké,strašně jsem se trápila,že s ním nemůžu být....on byl taky svobodný a bezdětný. Bejvalej si mě,ani děti nikdy moc nevšímal,takže nic nepostrehnul.jednou už jsem nevydržela a vše mu řekla.peklo potom,včetně soudu o děti bych už nikdy nechtěla zažít.navic Honza se úplně prvotně nezachoval úplně podle očekávání,jako svobodný klukovi mu všechno trvalo,než mu došlo.... Dva roky jsem žila v podnájmu s klukama,on chodil na noc,nebo na víkend.slz spousta,že to není tak,jak jsem čekala. Chemie teda furt fungovala . Pak se naskytla možnost většího podnájmu,nechtěla jsem,strašně mě v ty době tocil svoji nezodpovědnosti a přístupem.... Tak jsem se chtěla odreagovat jiným chlapem ...no a když už se blížilo k sexu,tak jsem chytla paniku,že chci bejt s Honzou,že mi chybí.... Takže jsme se stěhovali spolu.😁je to rok. V lednu mě požádal o ruku,v březnu jsem otěhotněla,v červenci svatba a Karolinka se narodila v listopadu.nebudu lhát,někdy je to těžký,přeci jen byl zvyklí 35 let žít sám 🍻🍻🍻a teď má tři děti .... Vůbec třeba neumí hospodařit s penezma.... Na druhou stranu je strašně hodnéj,neznej,snaží se a ta chemie furt funguje (hlavně u mě 😓😬☺️,on se ot tehu trochu boji)...takže moje rada,takový vztah...buď do toho jít naplno,nebo se na to úplně vyflaknout,což znamená,vůbec se nevidat a nekontaktoval.
Můj názor je, že radikálně jde ukončit každý vztah. Nevidět se, nestýkat se, nevolat si, sexuální uskpokojení si dopřát sama. Bolí to, přestat na něj myslet nejde, ale po čase si člověk zvykne. Ale, přestože nevěru neuznávám a je to pro mě celé osobně těžko přijatelné, v tvém případě marně přemýšlím, proč se do toho pouštět, protože se zdá, že je v tom oboustranná láska...
A ještě k tomu zůstat spolu s dětmi: tím, jak se spolu k sobě s tvým mužem chováme, budujete svým dětem obraz toho, jak vypadá manželský vztah muže a ženy. Takže se snadno může stát, že tvé děti jednou nebudou ve vztahu hledat a poskytovat lásku, něhu, blízkost, porozumění a další věci, které nevidí u vás dvou. Rozvod a řešení péče o děti po něm je hodně naprd, to chápu, ale tohle není lepší. Moje kamarádka začala rozchod řešit poté, co se jí moje děti opakovaně ptaly, proč za nimi během lockdownového pobytu na chalupě vůbec nejezdí tatínek jako ten náš - zatímco jejím dcerám to vůbec divné nepřišlo...
Mám pocit,že to chceš ukončit, protože si uvědomujes, že milence miluješ...
Pokud manželství z jakéhokoliv důvodu nefunguje,ale jste schopni spolu žít, pomáhat si,komunikovat a vyhovuje obě žít vedle sebe,taky bych se nehnala do rozchodu.tim spíš, když by ti stačilo opravdu mít nějakou bokovku. Kdybych se zamilovala, neztracela bych svůj život žitím vedle někoho, když bych mohla žít s někým.
Ahoj, nasla jsem tvoji situaci z minulych let… jsem nejak ve stejne a nevim kudy z toho ven. Jak jsi se z toho dostala prosim? Co fungovalo?
@orisek56 já ti nevím, takže má být celý život neuspokojená a nešťastná jen proto, že co kdyby někdy skončila na vozíku? Na víc jak vyplývá na povrch, moc skvělej chlap to asi není, což je skoro jasný, protože kdyby byl, tak asi úplně nemá zakladatelka milence..