Kamarádka se přivdala do bohaté rodiny-už si nerozumíme
Ahoj, chci se zeptat, jestli se to některé z vás taky stalo. Mám nejlepší kamarádku od ZŠ, seděly jsme spolu i na gymplu a dál se spolu kamarádily, byly jsme obyčejné holky z nižší střední vrstvy, jezdily na vodu pod širák, chodily na punkové koncerty apod.
Já jsem se před 5 lety usadila, vdala za mého kamaráda a teď máme 2 batolata. Jsme spokojení, i když unavení - znáte to - hypotéka, oba pracujeme, děti do školky nevzali, babička nehlídá atp. Ale jsme fakt šťastní a hlavně pyšní sami na sebe, že to zvládáme a máme prima rodinu.
Kamarádka hrozně dlouho hledala partnera. Pak si dala jediné kritérium, že musí být bohatý. To mě překvapilo.
Když jsem otěhotněla, začala panikařit, chtěla dítě s naším společným kamarádem a být svobodná matka (bylo jí 29). Nakonec na seznamce našla kluka a po pár měsících otěhotněla, po roce si ho vzala. Je to hodný kluk, ale dle jejích kritérií není hezký, ani vysoký a urostlý (nejdřív s ním kvůli vzhledu nechtěla ani na 2. rande). Pak zjistila, že je fakt z bohaté rodiny a šlo to rychle.
Ještě před svatbou se nastěhovala k jeho rodičům do vily (oni jim na své náklady zrekonstruovali patro) a od té doby pořád mluví o tom, jak jí rodina všechno platí, jak mají služky , že jim zaplatili svatbu za 200.00 a že proč já si to nezařídím a nedám děti do soukromé školky, abych si s ní mohla zajít na kafíčko apod. Pořád jsem se snažila říct, že si nežijeme špatně, ale na vyhazování nemám a nehodlám děti odkládat kvůli zábavě, dělám to jen když chodím do práce. Vůbec to nechápe.
Když měla svatbu, řekla, že je zbytečný, aby dávali 10.000 za svatebního koordinátora, že to můžou udělat svědci, tj. já a kamarád. To mi teda spadla brada (ona ví, jak jsem urvaná) a pak na mě začala házet jeden úkol za druhým, zatímco mi vyprávěla, jak jela přes půl města koupit přítelovi kraťasy do golfového klubu. To už jsem začala trochu prskat, ale odsvědčila jsem a pomáhala na svatbě.
Leze mi prostě strašně na nervy, zajímá ji jen za co utratit peníze, které nejsou její. V žádném případě jí nezávidím, já peníze nemusím. Jednoduše se za ni stydím, třeba když jedná s "obyčejnými" lidmi (tj. i se mnou) tím zbohatlickým stylem. Máte někoho takového a jak se vám dařilo udržet kamarádství?
@melounitko omez kobtakty a uvidis...bud se chytne za nos a nebo ne a casem se prestanete vidat...a mozna bych ji to rekla otevrene narovinu co mi vadi. Slusne.
Očividně je na čase, jít si každá svou cestou. Lidi co maj prachy a relativně snadnou existenci, se samozřejmě můžou přátelit s klasickou střední třídou, nebo klidně i s rodinou žijící na ubytovně, ale je k tomu potřeba rozumné uvažování na obou stranách. Tvoje kamarádka je bohužel jasný příklad zastřeného rozumu a těžko se s takovým uvažováním může stýkat s jinak smýšlejícími lidmi, aby to oběma přinášelo užitek.
Je to blbý, ale občas se i dlouholeté přátelství rozpadne, bohužel. Mně se také rozpadlo 20 leté přátelství. Mám děti, ona ne. Nechce je, na chlapy kouká jako na zvláštní živočišný druh a na dětu jako něco, co jí zničí život. Bohužel, každá jsme jinde.
Zkoušela jsi jí říct, co ti vadí? To svoje chování si pravděpodobně ani neuvědomuje, tráví mezi těma lidma příliš hodně času a tak to od nich prostě přebírá. Ale jestli má nějakou sebereflexi, tak by třeba byla schopná se vedle tebe chovat nějak "normálněji". Přijde mi strašná škoda jen tak zahodit tak dlouhé kamarádství.
No teď momentálně jsme pohádané, takže řeším, jestli mám kvůli ní ustupovat a žehlit to já a přitom jí to naplno říct. Ale jak někomu říct, že je z něj snob?
Pro zajímavost - pohádaly jsme se kvůli kočárku. Prosila mě, ať jí odprodám kočárek, který jsme nepoužívali ani 2 roky. Malý ještě pořádně neseděl a já ho šoupla do golfek. Chtěla ho koupit i moje švagrová, ale já své nej kámošce dala přednost. Byla z něj nadšená, jen jsem jí říkala, ať si ho pořádně projede. Prý to nebylo potřeba, že je vidět, že je top stav. Po půl roce mi ho vrátila a chtěla celou částku zpět, že prý jí manžel řekl, že je rozvrzaný a koupili hned po porodu nový designový. Když jsem řekla, že tohle se fakt nedělá a že teď najednou ty peníze ani dohromady nedám, tak řekla, že je to v pohodě, že peníze jí můžu posílat ve splátkách. No a byla jsem ve vrtuli 🙂
@melounitko ona je proste hloupa a byla hloupa uz davno pred tim, nez prisla k penezum.
@anaon jeji muz a jeho rodina za to opravdu nemuzou. Vzdyt zakladatelka pise, ze byla takhle pokrivena uz pred tim.
Nejspíš si takovým chováním kompenzuje to, že v životě není štastná. Alespoň jsem to tak cítila z tvého psaní. Ty máš krásnou rodinku, peníze máte svoje a poctivě vydělané, společně si něco budujete pro zázemí rodiny, můžete být na sebe pyšní, co jste v životě dokázali. Jste očividně šťastná rodinka, které k životu stačí zlatý střed. Co má ona? Chlapa, který vlastně splňuje pouze jedno její kriterium - peníze? A co zbytek? je vůbec zamilovaná? Šťastná? Co ona dokázala? Ulovit bohatého chlapa na seznamce a po pár měsíci s nim přijít do jiného stavu a vše ji spadlo do klína? To ji před Tebou rozhodně nedělá lepším člověkem, to zvládne každá, ale umět se postavit na vlastní nohy a žit s chlapem svého života? to je teprve umění !!! Usuzuji z toho, že ti nejspíš závidí tvůj život tak má potřebu si před Tebou na něco hrát. Nechala bych tomu volný průběh. Dala bych ji najevo, že ty se z ní a jejích peněz na prdel neposadíš. Já si myslím, že ona to tam někde v hloubi duše ví, jen si to nechce přiznat. Čas ukáže 🙂
Je to hloupá a povrchní holčina. Nestojí Ti za to, to u ní žehlit. On je velký rozdíl peníze jen utrácet a umět si je také vydělat. Ti opravdu bohatí dříči, kteří si vše vybudovali sami, jsou většinou skromní a povětšinou nemají potřebu se povyšovat.
Navíc stará školní přátelství se mohou rozpadnout změnou pohledu na život, je to normální. Netrap se a poohlédni se po kamarádce třeba v práci - budete si určitě mít víc co říct 🙂
@melounitko ono je to těžký, pokud někdo má vic peněz, tak žije trochu jinak. Tím spíš, když se přivdala. A ani to nemusí myslet uplně zle. Já to znám z vlastní zkušenosti. Nejsme vyloženě boháči, ale manžel podniká, takže vím, jak bylo občas naročné setkání s kamaradkou, která žila s manželem a dcerou u rodičů. Peněz neměli nazbyt a ja si ní občas neměla o čem povidat. Přemýšlela jsem nad každou větou, abych neřekla něco blbě, když na tom nebyli finačně nejlíp.
Nerozumím proč by ses měla snažit takový přátelství udržet? Času kolem dětí a práce je fakt málo abys ho trávila s někym s kym nechceš. Rozumim tomu že tě to trápí a bolí, ale to tvoje kamarádka prostě změnila hodnoty a žije jinak. Možná že časem zas k sobě najdete cestu, přes koleno bych to rozhodně nelámala.