Koupě nemovitosti daleko od domova: Jak se přizpůsobit?
Ahoj, jen tu někdo, kdo byl v podobné situaci - řešíme koupi nemovitosti necelých 100 km od současného bydliště. Hledáme už velmi dlouho a ani teď není jisté, zda vyjednávání dobře dopadne. Ale pere se ve mně jedna věc, a to ta, že tady vše nechám. Primárně samozřejmě rodiče, se kterymi mám úžasné vztahy, kamarády a nejspíš i práci. Na jednu stranu, není to na druhé straně republiky, ale na ježdění xkrat týdne už to taky není. Na druhou stranu to pro nás bude šance konečně žít jako rodina, spolu pod jednou střechou. Má někdo podobnou zkušenost? Je to časem o zvyku nebo někdo podobného rozhodnutí litujete? Díky za přečtení 🙂
@daasqua to je asi lepší, pojmout to tak, že jde spíš o kamarády pro dítě a přes ně se pak seznámit s rodiči. To mi přijde i takové přirozené a nenasilne. Ona ta historie se dá vybudovat od současného okamžiku. Já měla kamarádku od dětství a po víc jak 20 letech se mnou přestala komunikovat ze dne na den. Doposud nevím důvod, nikdy mi ho neřekla, jen mým rodičům řekla, že to se prostě stává. Doteď to nechápu a je mi to lito, jen to její rozhodnutí respektuji. Takže ani ta historie není záruka, že přátelství má pevné základy.
@iris92 a jakou frekvenci teď máte? Vidíte se často? Jinak je to podobný scénář koukám a je skvělý, že to máte takto pozitivně nastavené a vidíte tam to hezké, co z té změny může vzejít 🙂
Jo, tak to beru tak, že hledám kamarádky pro dceru 🙂 Já měla celou základku jednu velkou kamarádku, pak šla na jinou střední (každá jsme se učily jinak "dobře", když to tak řeknu), tam měla jinou partu lidí a já taky na jiné intelektuální výši, ale pořád jsme se občas setkávaly, pařily na diskotékách...šlo to ale postupně více dolů a "zabilo" to to, že odmítla přijít na mou svatbu, protože plánovala být unavená z práce 😀 Na střední se ta hlavní odstěhovala, se zbylými se občas vídáme. Na vysoké podobné, tam se vídám s jednou bezdětnou (ale ono to bylo více anonymní prostředí, ne "kruh", plus já se bavila hlavně se "svými kluky"). Dost to "zabil" i covid, jinak bych hodně jezdila MHD, ale jako těhotná jsem loni nechtěla riskovat. A chtěla bych najít někoho z blízkého okolí, abychom si řekli a za 10 minut se setkali 🙂
Dekuju, vse vyřešeno. A jsem zpet doma, takže snad už bude vše jen růžové
Tak jednou za 14 dní s každou rodinou na celý den a spíš si voláme. Ony babičky malého rády vidí ale úplně na hlídání to není 🙂
@daasqua takhle je to ideální, rychle domluvit sraz a vyrazit. Taky nejsem na několikadenní domlouvani, jestli jako jo nebo ne.... Plánovala být unavená, to je strašný. Předpokládám, že už je to opravdu bývalá kamarádka 🙂
@barulina držím palce, aby to růžové už napořád bylo a ty jsi se cítila spokojeně 🙂
@iris92 mojí rodiče by asi byli smutní, kdybychom jezdili jen jednou za 14 dní, ale možná je to o zvyku.... jasný, ono hlídání dětí není úplně odpocinkova činnost 🙂
My prave stavime a mame to hodinu a pul cesty od soucasneho bydliste, na km to nevim. Nemame tam vubec nikoho ale lokalitu milujeme. Syn jeste nechodi do skolky, tak verime ze si zvykne lepe kdyz tu jeste nema kamarady a udela si vazby az tam. Navic vsude kolem nas stavi/bydli rodiny s malymi detmi, tak na to se tesim ze tam budeme vsichni na podobne vlne 😉 a ze bude rodina daleko... to proste bylo jedno z kriterii, na kterem jsme se museli shodnout pred koupi pozemku. Ted nam s malym stejne nikdo nepomaha a na navstevy se proste bude jezdit dal ale frekvence asi zustane stejna.