Koupě nemovitosti daleko od domova: Jak se přizpůsobit?

@janina228 necelé 3 roky....

@89peta a tusis, jak to bude probíhat, až se vrátíš do práce? Rodiče jsou mobilní, že můžou přijet i k Vám? Chalupě v Beskydech rozumím 🙂

@barulina to zní jako že bylo fakt všechno špatně a pokud to bylo pak i se soukromými věcmi blbe, rozumím, že ses ráda vrátila na své původní místo. A teď jsi spokojená? Návrat ti pomohl?

@terinka86 a jak dlouho trvalo než si to všechno sedlo k vaší spokojenosti? Mě taxikareni určitě čeká, s tím už jsem se nějak smířila, protože bych se tomu nevyhla asi ani tady

rodice za nama jezdi ale dokad to jde jezdim ja s detma. taky tu obehneme kamaradky,tak mame zmenu. U nas je spis problem,ze rodice uplne nejasaji z manzela,manžel z mych rodicu taky ne,takze v rámci všeobecné pohody jezdim zatim vic ja. Bylo by o dost jednodušší bydlet bliz a jezdit jen na otocku na kafe..

Proč jsem se ptala na věk dítěte - už jsem se stěhovala xy krát.. i s dětmi, a po pravdě s dětmi dostává stěhování úplně jiný rozměr.. nejen co se věcí týče,ale hlavně - a především - děti si vytvářejí vazby taky..a není pravda,že malé dítě si rychle zvykne jinde..nebo takhle.. možná zvykne,ale stesk tam prostě zůstane.. jako další věc je,že zvažujete rovnou koupi nemovitosti.. vy to tam aspoň trochu znáte? Zázemí jsem pochopila že tam žádné nemáte.. no představa, že něco někde koupím a pak se mi tam nelíbí.. mno.. nevím.

Já osobně bych to asi moc nedala, kvůli rodině. Už teď mě "štve", že to má máma k nám tak 40-45 minut MHD (k otci bych to měla MHD 1,25 hodiny se 4 přestupy, takže taky hrůza). Tchánovci jsou za Prahou, autem tak půl hodiny. Naštěstí máme fajn byt, i když na SVJ manžel stále nadává. Jinou nemovitost je zde nemožné sehnat (asi jsi taky z Prahy, soudě dle tvé poznámky o cenách... jo, byt tu stojí přes 6mil a barák přes 25mil...). Pokud bych neměla své příbuzenstvo, klidně bych se odstěhovala kamkoli, i když je Praha srdcovka, i práci bychom si tak klidně našli. V bytě se to v pohodě se 2 dětmi dá a na zahrady a výletování máme vlastní chalupu 🙂

"Kdyby nám to nevyšlo, já se určitě vrátím zpět, to bych tam nezůstala." no, dle mě je to pak fakt i o tom, jestli ten chlap je v pohodě nebo ne... což se může při případným rozchodu ukázat, jak to vlastně je. Aby to nebyl takovej ten typ, co tě potopí a bude hnusnej, že jdeš s dítětem daleko a "bráníš mu v kontaktu" (to se jim to najednou hodí tohle hlásit). Může to pak znamenat třeba mu dítě vozit, snižování alimentů třeba.. když se snaží z toho vydřít u soudu co nejvíc...

Samozřejmě nic není ztraceno, není problém argumentovat třeba tím, že bez hlídání tvou rodinou není možnost se s dítětem uživit atd to už pak je zas další věc... jen popisuju různé nepříjemnosti co jsem zažila já nebo vidím okolo sebe, když ta ženská všechno nechala a šla za chlapem.....

@janina228 Přesně tohle se stalo youtuberce Markétě Venené. Z Prahy šli do malého města v Jeseníkách, dům celý krásně zrekonstruovali a po třech/čtyřech letech, kdy se jim narodilo dítě, jsou zpět v Praze v nájmu a dům pronajímají na rekreace. Zjistili, že jim tento životní styl nevyhovuje.

@hojda Joo tak to je určitě dobrý přivýdělek k mateřský takhle na rekreaci pronajímat chalupu.. v tom by zas určitý bonus byl 🙂.. nicméně i kdyby rekonstrukce trvala třeba 5 let, tak s tříletým dítětem jako je tomu tady u zakladatelky to znamená celá školka a i kus školy.. pak by muselo začínat jinde v jiném kolektivu..no.. mě by se nechtělo 🙈

@janina228 Tak musí z toho zaplatit hypotéku na dům a pronájem bytu v Praze.

@hojda já to ale myslím tak,že takový pronájem chalupy může být brán klidně jako plnohodnotná práce.. obzvlášť když je chalupa dobře udělaná a na dobrým místě,tak si za týden někteří účtují fakt ranec..

Přidám svou zkušenost. Musela jsem se stěhovat, když jsme se rozváděli. Sice ne úplně daleko, ale jednoduché to nebylo (na všechno víceméně sama, když bylo nejhůře, pomohli kamarádi, ségra a tchán). Co mě nepřestane mrzet je ztráta kamarádek se stejně starými dětmi, vyzvedávali jsme si z kroužků a vzájemně si vypomáhaly, třeba když byl někdo nemocný. Byla tam super parta. Bohužel, teď ve městě a ještě v covid -době jsme za rok a půl bližší vztahy nenavázali a čeká nás stěhování další. Moje rodina je daleko tak jako tak. Jinak ale musím říct, že jsem dost polevila v nárocích na byt/dům a vím, že žít se dá vpodstatě kdekoliv. Taky si v mé situaci nemůžu moc vymýšlet, to je prostě realita samoživitelky se třema dětma.

Nejsem zrovna seznamovací typ, takže spíš takové ty občasné pokecy, ale nic hlubšího, na to s dětmi za zády ani není prostor ☹ Jo 15 minut je slušných, my to autem taky tak máme, ale autobusem je to několik přestupů a víc jak hodina cestování, naši neřídí, já taky ne, tak je vše na muži a ne vždy se to dá skloubit. Jsem asi moc náročná, na rodině dost lpím, chci s nimi být co nejčastěji, ideální by bylo, jak tu někdo psal, mít barák naproti 🙂 Je to prostě podle povahy a okolností, já věděla hned, že když se stěhovat, tak co nejblíž.

Zakladatelko, na město jsme si zvykli rychle, to bylo v pohodě. Dokud jsme neměli děti a dalo se kdykoliv kamkoliv jít, případně sednout na vlak a dojet za rodinou, bylo to v pohodě úplně. Ještě se starším to docela šlo, ale jak se narodil mladší, už nebylo reálné, abych s nimi jela sama, a to mi ta samota vadila hodně. Zlomilo se to zhruba, když byl prostřednímu rok, to jsem se konečně začala seznamovat. Takže to trvalo cca 6 let, než jsem začala být spokojenější, a pak ještě další dva roky, než si to sedlo úplně. Manžel to měl rychlejší, udělal si kontakty v práci. Ale věřím, že mít od začátku školkové dítě, bylo by to mnohem rychlejší.

@89peta no přesně to je ono - bydlet blíž a jezdit na otočku. To mě štve, že pak už nebude tak lehce splnitelné. Mrzí mě, že si manžel a tvoji rodiče moc nerozumí. Vím, jak je to pak vše složitější, zažila jsem to s expartnerem, taky tam žádné vřelé vztahy nebyly.

@janina228 nene, vůbec to tam neznáme, bude to pro nás nové. To by bylo ale všude, jelikož jsme oba ze stejného města a rodiny, kamarády i práci máme tady. Ano, s dětmi to stěhování má jiný rozměr, samozřejmě to není jen o nás dospělých. Proto se to ve mně tak pere....

@daasqua no právě, ta rodina. Bych si je potřebovala případně někam přestěhovat sebou 🙂 Takže tě na tom místě vlastně taky drží "jen" rodina. A někdy dřív jste uvažovali o stěhování?

@jahodi máš určitě pravdu, že těžkosti z toho vzniknout můžou. Když se pošleme navzájem do háje teď, moc se toho nezmění. Když po sestěhování, už ty dopady budou mnohem větší. Hlavně na dítě, které z toho nemá rozum. Jako výhodu vnímám to, že se mám kam vrátit, ale samozřejmě otázkou je, jak to pak zvládne prcek, když si na tátu víc a víc zvykne.

@janina228 Ale jim padnou veškerý příjem z pronájmu na tu hypotéku a max něco na nájem, jinak musí normálně pracovat. Když někdo staví dům na pronájem, tak ho zařizuje jinak, než pro sebe. Mě by to přišlo líto ten krásný nový dům pronajímat.

@skororozvedena věřím, že to muselo být moc fajn, být v takové komunitě a pak těžké o ní přijít. Ono prostě ve městech funguje víc ta anonymita. Já jsem nyní na velkém sídlišti a nemám tu nikoho, není tu dětské hřiště pro malé děti, nejsou tu žádná dětská centra nebo skupiny, takže i když jsem obklopena mnoha lidmi v okolních domech, vlastně jsem tu sama.... Sama s třemi dětmi - to musí být velmi náročné, ale s tvých řádků mám pocit, že ses s tím poprala dobře, snad se nepletu.

@lenerka1 jj, mít barák naproti by bylo nejlepší. Sháněli jsme i v místě, kde mají naši chatu, abychom jim byli blíž aspoň o víkendech, ale za poslední roky se tam objevilo minimum domů na prodej. Tam si to lidé spíš drží než prodávají.

@terinka86 tak to není úplně krátké časové období.... Ale ono všechno má nějaký svůj vývoj a je dobře, že se to ustálilo a nyní jste spokojení 🙂

Ano bylo v podstate vse špatně, až na pár výjimek. Soukromé věci sice hrály svou roli, ale ty jsou dlouhodobého charakteru a je jedno jestli na Valassku nebo jinde. Jsem úplně happy, že jsem. Zpět doma v Ostrave.

Ani jsme o stěhování moc nepřemýšleli, jsme ve vlastním, na dobrém místě, bez hypotéky a vejdeme se sem (3+kk). Já osobně jsem asi víc "bytový" typ, chci mít blízko zázemí a ne jezdit do práce 2x1,5 hodiny. Manželovi hodně vadí to SVJ (je člen, tak vidí ten bordel a problémy), barák by asi bral, ale musí se naskytnout. Já chci, aby děti hodně vídaly prarodiče. Jinak já a kamarádky - nevídáme se tolik, každá jsme na jiném konci Prahy (takže třeba i hodina cesty MHD), ty s dětmi mají své starosti a zájmy ve svém bydlišti a ty bez dětí zase "pořád chodí do práce", takže taky jiný svět. Takže se se "starými" kamarádkami vídáme jen občas, chci si ale najít okolí "nové".

@barulina to je moc dobře, že jsi na současném místě šťastná 🙂 A držím palce, pokud se tak dosud nestalo, ať se i ty soukromé trable brzy vyřeší

@daasqua pokud vám to vyhovuje, je to paráda. Ono všude je něco, tady vás štve SVJ a jinde by mohlo zase jiného. S těmi prarodicemi jsme na tom podobně, taky jsem ráda, že spolu můžou a chtějí trávit čas. Proto to dilema, i když ono to že strany prodavajich začíná dost váznout, tak možná nad tím přemýšlím zbytečně. Můžu poprosit o radu, jak se hledá nové okolí?

Nové známé/kamarádky hledám například přes FB skupinky daného místa. Plus na hřištích se taky dá seznámit. Spíš mám problém, že hodně z těch, se kterými jsem se seznámila, se po chvíli odstěhovaly nebo se budou stěhovat. Ale není to ono, jako ty kamarádky z dětství, je to prostě jiný styl... neznám je jako "malé", nesdílely jsme spolu historii... takže se k tomu tolik neupínám... ale třeba někdy najdu nějakou TOP 🙂 Spíš to beru, že hledám kamarádky hlavně pro 3r dceru.