Manžel křičí před dětmi. Máte radu?
Ahoj. S manželem máme vcelku spokojene manželství, až na loňskou krizi, kterou jsme dá se říci ustáli.
Nicméně čas od času se pohadame.. ale vždy kvůli úplne banalitě. Například dnes... vařila jsem oběd a začala plakat dcerka, kterou jsem dala spát do manželské postele... manžel jen zkonstatoval, ze brečí a dal se nezvednul. Takže jsem nechala vaření, zvedla jsem se a šla jsem pro ni... řekla jsem mu, ze by pro ni taky někdy mohl zajít, ze viděl, ze vařím. Ještě mě začal popichovat, protože jsem se v mezicase popálila při vareni a začal mi říkat takové posmevacne řeči “proč ses popálila? Mas nervy?” Takový je přesně jeho otec. Cely život jen popichuje lidi okolo sebe. Tak jsem mu to vycetla. Manžel začal křičet, mlátit do věcí, ze mi není nic dobre, v tom obe dcery začaly brecet, tak jsem je šla utesovat... nerekla jsem ani slovo. Nehádám se s nim, vím; ze to pak celou situaci zhorší... ale začal po mě řvát, ze je poštvávám proti němu... povídám a jak? Tím ze je obejmu? Ale pořad mi to říkal.. dcerka mi nedávno řekla ze se tatínka boji..: on totiž nerve pořad, ale když už ho to chytne, je jako blázen, jako smyslu zbaveny... mlátí do věci, řve na cele kolo... hrůza. Já jsem zvykla vše řešit vklidu. Pak mi vždy začne říkat, ze je k ničemu, ze mu to říkám, přitom si to říká jen on sám a z mých úst to nevyšlo nikdy, jak si ničeho nevazim, jak je vše pro mě neustále málo a takové řeči. Já jsem na mateřské, on chodí do práce... a toho jsi sem vědoma, ze nosí domu peníze... ale veškerou drinu tady udělám doma já, starám se o domácnost, o děti, peru, vařím... pokládala jsem i dlažbu (těhotná)... jen když už mu to bylo hodně trapné, šel mi pomoct... pak se to nějak zlomilo a začal alespoň trochu dělat tyhle těžší věci.. ale to zas pak poslouchám, jak maka a je unavený... nevím, jak dal, nevím, jak na ty hádky... nevím jak na celou jeho povahu.. je to super chlap, i když to tak teď možná nevypadá, protože píšu většinou jen to spatne, ale mnohdy tyhle ty nálady nedávám a v ten moment bych okamžitě podepisovala rozvodové papíry, jen ať mám doma klid...
Skus si s ním v klidu nejlépe bez dětí promluvit.A vysvětlit mu co Tě trápí.Bud se to alespoň bude snažit pochopit nebo Tě pošle někam.A pak to bude na Tobě jak to vyřešit.
Jinak moje máma taky když ji chytl rapl ,tak doma křičela a mlátila věcmi.Jako dítě jsem to moc nedavala a vždy jsem to obrecala.V puberte jsem se už naučila jako kolem ní našlapovat jako kolem bomby ,aby nevybouchla.Kdyz jsem byla pak už dospělá postupně ji ty stavy přešli.Ale do teď je to sobec.
@madinina u takového muže bych se bála, že jednoho dne bude místo do věcí bouchat do mne nebo do dětí. Jak v tom dokážete žít? Jinak můj chlap dělá, já jsem na mateřské, takže taky peníze nosí on, ale se vším mi pomáhá. Jste manželka ne služka.
Tady funguje jen prevence. Neocekavat, ze se zvedne, nemit pichlave poznamky takove jako ma on, ale ile ho poprosit, ze zrovns vaříš/mas spinave ruce.. at jde za dcerkou, nebo at ti na chvili pohlída omacku, ze jdes za dcerkou ty. Vse v klidu. Kdyz se bezcedne ani pak, oznamit, ze se mozna pripali oběd (nebo dle situace co delas) ze musis nejdrive byresit jedno. Nebo holt chvili dcerku nechat, vysvetlit ji, ze ted nemizes a dodelat nutnou praci. Jak chytas nerva kdyz te chlap popichije , je to jak bumerang. Zkusit to ustat nebo na chvili odejit, ze toto nebudes poslouchat a jit se treba na 5 min.vydychat na chodbu. Mela jsem to doma trochu podobne. Casem jsem se hodila do klidu a uz mne muzovo poznamky nevytaci, ale odpalim to jako vtip. Pak se kolikrat zasmejem oba a jde to.
@kacenka115 No uplně ste mi to sebrala, by mě tak zajímalo, co dělá on doma..
@madinina Promin, neprecetla jsem to cele, ale pusobi, ze to je docela despota a cholerik. V hadce potrebujen vyhrat. Uprimne, pokud se ti nepodari ho nejak primet, by pochopil, ze to neni dobre ani pro nej ani pro tebe a ani pro deti, tak to bude stale stejne. Bylo by dobry, kdyby si zacal uvedomovat, jak se citis taky ty. Ne jenom on.

Když přijdou do vztahu děti, vždy ho to buď prověří nebo zabije...... Já jsem sice dítě z rozvedene rodiny a maminka nám dávala vše, ale co si pamatuji, hádky úplně stejné co popisujete a pak chtěl mít pan otec klid, tak šel za jinou, asik za lepší. Hihi.
No ale tady každá rada..... Zas to bude jiné, jak začneš chodit do práce. U nás ve vztahu jsem rvoun já, ale žádné výčitky ani popichovani nepoužívám. Prostě při hádce poslat děti jinam, když vidí že se klepes ty, budou se bát i ony. A s manželem si promluvit, taky mu ukázat, že toho máš plné brýle. Jak to u vás deno denně funguje, to víte jen vy. Ale držím palce. Jsem zastánce, když to nejde, tak to nejde a papa ale snad to nebude vás případ