• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mít či nemít mimčo?

20. srpna 2014 
autor
Teri, díkes, máš pravdu, ale více než ten rok to nevydržím a jestli to pak nebude na první šup, tak budu nervozní. Ale třeba se to povede hnedka a já budu spokojená mamina. Stejně je nefér, jak dlouho se hodně holek snaží a nejde to. V dospívání se bráníme zuby nehty, bereme HA a pak když chceme, tak to nejde. :(
18. lis 2008 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
gollo, tohle je věc, která se moc přesně naplánovat nedá a třeba vy zrovna budete pár, kterýmu se brzy zadaří :wink: určitě záleží na psychice a není dobrý plašit hned od první menstruace při snažení, ale užívat si snažení, poznat svoje tělo a pochody a miminko si k vám cestu najde :wink:
u každého je to jiná doba, s tím se musíme smířit :slight_smile:
18. lis 2008 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jj, švagrová se snažila otěhotnět asi rok, takže mě trošičku zasvětila do tajů ženského těla. Ještě před rokem jsem vůbec netušila, co je to bazální teplota, že se zjišťuje nějaká poloha děložního čípku či kontroluje hlen. Vlastně jsem ani pořádně nechápala, co jsou to plodné a neplodné dny. :pensive: Sice nic z toho nedělám, ale určitě brzy začnu, abych věděla, jak to se mnou je a snažilkování tak třeba i zkrátila. :slight_smile:
18. lis 2008 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, hlavně se nestresuj tím že "musíme" mít miminko, teď hned. To je fakt špatně, hroutí se psychika a nedaří se. Víš jak, všeho s mírou. My jsme se snažili asi půl roku, přiznám se že párkrát se mi do hlavy vloudily myšlenky co když nám to nepůjde? A pak to přišlo... :slight_smile: Takže klidnou a chladou hlavu :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
18. lis 2008 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, tak jsem jedním dechem přečetla Vaši diskuzi (a to už jsem se dušovala, že polezu do vany :grinning: ). Je tu hrozně moooc zajímavých příspěvků. Řekla bych, že na každém je minimálně troška pravdy. :wink: Golla: jen Tě chci ujistit s jednou věcí, já jsem taky realistka,workoholička, taky jsem chtěla mít vše vždy perfektně zajištěné a kdybych do toho otěhotnění s přítelem tak ,,nespadla", věřím, že mimčo ještě teď nemáme a oddaluji to...až bude lepší práce, víc našetřených peněz, až bude lepší bydlení, až si budu stoprocentně jistá, až si více užiju a projedu více zemí, až, až až....A teď jsem nesmírně šťastná, že žádné AŽ řešit nemusím a že prostě Simonku mám, je to moje lumpačka a to nejlepší, co se mi zatím v životě povedlo :pensive: . Ona nás rozhýbala k těm všem krokům jako je bydlení, přítel našel lépe placenou práci - protože s původním platem bychom fakt nevyžili atd. Golla,taky se bojím, co by se stalo, kdyby od nás Luky odešel nebo se něco nedejbože stalo (7600 by nebylo ani na nájem a splátku úvěru), ale na to myslet nesmíš, to bys nikdy ničeho nedosáhla a nic si nevybudovala,Luky sice není hasič, dělá s nábytkem, ale v dnešní době bohužel nemáš jistotu ani při přecházení silnice, nezbývá než věřit a užívat si každý den.
18. lis 2008 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
A s tím snažením si myslím jednu věc, čím míň se člověk snaží, tím to jde rychleji :sweat_smile: .Snad mě neukamenujete za názor. Je to hodně podle mě věc psychiky...Luky měl přiušnice, spermiogramy byly na prd, vypadalo to, že otěhotnění by byl zázrak a ve chvíli kdy jsem řekla, že teda nebudem utrácet za antikoncepci ( :grinning: )tak napoprvé naše úžasné modrooké buch :sweat_smile: :sweat_smile:
18. lis 2008 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
janula, super příspěvek :wink:
18. lis 2008 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teri: diky. Jeste jsem chtela rict jednu vec, nemyslim si golla, ze treba mensi bytecek nebo min financi je prekazka mit dite (ono toho opravdu zas az tolik zatim nepotrebuje, mesicni vydaj na malou ted mame 1500-2000,vic ne), ale v prvni rade bych se ujistila a v sobe si ujasnila, ze ten partner, s kterym zijes, ze opravdu pri Tobe bude v kazde situaci stat a ze to bude tata do nepohody, tohle je podle me totiz to nejdulezitejsi. Psychicka (podrzi te pri depkach, uklidni, poslechne, da radu apod.) - a i fyzicka (tim myslim, ze mu obcas dite predas a vis, ze se o nej postara stejne dobre jak ty) - podpora je totiz k nezaplaceni a to nejen v prvnich mesicich po porodu. Smekam pred matkama samozivitelkama od te doby co mam Simcu. :slight_smile: Dobrou noc holky.
18. lis 2008 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
janule díky za příspěvek, napsala jsi to moc hezky, máš taky v hodně věcech taky pravdu, jako všechny holky, co tady psaly. Moc bych si přála, aby to přišlo stejně tak nečekaně jako u tebe. Je to asi nejjednodušší varianta a hlavně nejméně stresující. Můžu se tě, Janule, zeptat, kolik ti je? :wink:
19. lis 2008 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Golla, je mi 24, při otěhotnění 23 :wink:
19. lis 2008 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, ráda bych obnovila diskuzi. S manželem by jsme miminko chtěli, stavíme dům, práci máme oba.. Miminko už jsem chtěla tak před dvěma lety, ale pak jsem říkala, až po svatbě..po svatbě je víc než rok a mi začali zařizovat stavbu domu. Chtěli jsme počkat do nového, ale už se to táhne rok a nějáký čas to ještě potrvá. Teď máme útulný byteček. Je mi 26. Manželovi 30. Spolu jsme přes 7 let. Zkusili jsme to jednou, je brzy na nějaké závěry a popravdě si nemyslím, že bychom měli štěstí a vyšlo to na poprvé. Ale uvidíme.. :slight_smile:
Když ale přemýšlím, že bychom miminko měli, jsem šťastná, ale zároveň mám obavy..Říkám tomu motýlky v břiše. Je to normální? Jistá si asi nemůžu být asi nikdy.
Jak člověk pozná tu správnou chvíli? Poraďte prosím budoucí maminky.. :slight_smile: :slight_smile:
20. srp 2014 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@maky_s ahoj...myslím si že pokud máš v sobě přirozenou zodpovědnost tak pochyby budeš mít stejně. NĚkdo to neřeší a někdo to řeší více. DĚti nemám, je mi 34 a hrozně bych jedno chtěla. O dítě jsem se začala snažit když jsem měla 24, nepodařilo se, za pár let jsem se rozvedla. PÁr let uplynulo a najednou mi připadá že se možná ani miminka nedočkám. MAm super manžela, pro miminko vše přípravené. Přesně vim co od zživota chci ale stejně si někdy říkám jestli je ta pravá chvíle mít miminko....KDybych ho měla už nic takového bych neřešíla a byla bych šťastná.....
20. srp 2014 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ladkaspackova no, právě nad tím jsem taky přemýšlela. Někteří neřeší nic. Moje kamarádka měla s přítelem celkem velké dluhy. Říkali, že dítě budou chtít až je splatí, ale nakonec si řekli, že nemá cenu čekat, že dluhy jen tak nesplatí a pořídili si dítě. Teď žijí, jak se říká z ruky do huby a taky to "nějak" zvládají..
Mám sníženou funkci štítné žlázy a doktorka mě upozornila, že mohou nastat komplikace s otěhotněním..tak si říkám, jestli ještě na něco čekat..manžel je rodinný tip a dítě vždy chtěl, spíš já jsem nechtěla spěchat..
jinak myslím, že zodpovědní jsme oba, někdy kroutíme hlavou nad tím co vidíme kolem sebe.. :wink:
20. srp 2014 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek