Nejšťastnější batole v okolí - používáte, funguje?

nugetka20
21. led 2018

Když byl prcek malý, furt křičel. Jakože od narození do půl roku prokřičel, ne doslova prořval. Byl to horor, chlap hotovej, já hotová, dítě nespalo, křičelo .... nejhorší období mého života. Pak mi kamarádka doporučila přečíst "Nejšťastnější miminko v okolí" .... a byl najednou klid, dítě začalo spát, začali jsme s režimem ..... kdo nezažil, nepochopí, jak moc se nám ulevilo.

Aktuálně je prckovi 19 měsíců, začínáme mít tzv. Neandrtálské období. Takže prcek křičí, bouchá, snaží si vykřičet co chce, je sebestředný, sobecký .... ale i neskutečně kouzelný žvatloň, co se snaží používat prstíčky a mozek ..... díky knížce jsem klidná (zatím), neřeším, beru to vše s nadhledem.

Je zde jiná maminka, které knihy pomohly? Jak moc? měly jste něco jinak, nebo třeba v čem neměla kniha pravdu? Budu ráda za sdílení zkušeností 🙂

mirgule
21. led 2018

Také mě zajímá. My máme vzpurnou dceru od narození zatím do teď (2,5roku). Zatím u nás všechno selhalo a já už nevím co s ní. Nechci ji lámat ale taky nechci aby to byl rozmazlenej fracek. Čekáme druhé a doufám že ji parťák pomůže.

bonulinka
21. led 2018

Nám rady Karpa ( knihu jsem neměla, ale našla jsem si to základní na netu ) velmi pomohly u syna, který byl jako miminko naprosto odlišný od svých sester. U něho opravdu zabíralo pevné zavinutí, šum...Nyní zvažuji pořídit i Nejšťastnější batole, protože opět je povahově naprosto odlišný od sester a myslím, že když na něj seděla první část knihy, bude sedět i druhá.

lavender21
21. led 2018

Malá má pol roka, kniha Nejšťastnejší miminko v okolí nám veľmi pomohla, asi skúsim teda aj pokračovanie 🙂

kachna_b
21. led 2018

Nebyť knihy, tak už ma dávno odviezli :D

betelgeuzz
21. led 2018

Rady z knížky jsem používala a osvědčily se. Hlavně batoletština, bylo vidět, že na ni dcera v rozčilení opravdu reaguje. Z knížky jsem udělala výpisky, kdyby chtěla někdo souhrn, v knize je vše samozřejmě podrobněji. https://www.modrykonik.cz/blog/betelgeuzz/article/harvey-karp-nejstastnejsi-batole-v-okoli/

listopadka1
21. led 2018

Mně úžasně pomohla knížka Nejšťastnější miminko u první dcerky, ta byla strašně uřvaná a rady z téhle knížky krásně pomohly. Teď je jí rok a půl a začaly první vzdory, tak jsem zkusila "batoletštinu" apod. a teda výsledky nic moc. Jednou to zabralo, asi byla překvapená, od tý doby to má na háku, někdy jí to ještě víc naštve. Takže už jsem od toho upustila a snažím se přijít na nějaký "náš" způsob... zkusím se k tomu vrátit, až bude starší.

kamste
21. led 2018

Pomohlo. Mrzí mě, že jsem ji nečetla už u prvorozený. Batoletština usnadňuje komunikaci a pěkně se doplňuje s metodou SALVE od Naomi Aldort (Vychováváme děti a rosteme s nimi)

kassandra1
21. led 2018

Já knížku Nejšťastnější miminko dostala, po porodu jsem neměla náladu ji číst a začala v ní listovat až o něco později. Přestože jsem neměla před tím absolutně žádné zkušenosti s dětmi, zjistila jsem, že v knížce píšou věci, které jsem dělala zcela instinktivně a nepřijdou mi to tedy žádné zázračné rady. Knížka putovala kamarádce a my fungujeme dál bez ,,návodu,,.

stuplakova
21. led 2018

@nugetka20 To se ráda přidám k tématu, malá má 5 měsíců a musím teda říct že je hodná, sice ty začátky, změna prostředí a tak byla šílená 🙂, ale spinká celou noc, ale občas to vypadá že bude dobrá vzteklinka, asi po mamince 😀

nugetka20
autor
22. led 2018

U nás tedy batoletština zatím tak nějak "napůl" - když se bouchne a pak křičí, tak mu s ní řeknu že ano, že vím, že "buch buch a a au au" 🙂 pofoukám a je dobře. V zápalu vzteku má ale mladej dost smolíka. Tím, že vím, že on je neandrtálec, tak jsem v klidu, neřeším, počkám si a pomalu si ho dostrkám, kam potřebuju. Vědomí, že on to teď tak má, mi dává sílu vydržet, vytrvat, nekřičet a počkat si. Prcek je mimo jiné blíženec a to je astronomická sodovka 🙂 (voda a vzuch) - jak se vzteká, tak je jak flaška s bublinama. Když ho nenechám "přetýct", ale jen pomalu směruju, je vše snazší. Tak snad nám to ještě chvíli bude fungovat ..... už se moc těším, až z něj bude inteligentní vesničan :D

alcar
22. led 2018

Mam knihu doma, ale mela jsem to stejne jako @kassandra1 . Po porodu nebyl cas neco cist a studovat, vse jsem delala instinktivne a do knihy se podivala pozdeji. Nic svetoborneho a noveho jsem v ni nenasla. Vicemene vsechno jsem zkousela a delala. Zadne dite neni stejne a kazde potrebuje neco jineho, chce to zkouset. Ale rady a navody na to neexistujou. Ted u dvojcat uz jsem si delala vsechno po svem a zbytecne jsem se nicim nezatezovala. Ani nebyl vlastne tak nejak cas... 😀 Ani nevim, jak ty prvni mesice utekly, ale prezili jsme i bez zazracnych knih. 😀

nugetka20
autor
22. led 2018

@alcar Bohužel některé z nás nemají to štěstí, že vědí samy, instinktivně. Já v rodině nemám nikoho, kdo by mi pomohl, poradil. Moje máma mi rovnou řekla, že si nic nepamatuje a že jsem byla taky uřvaná, tak aspoň mi to malej vrátí ..... :/ Tchýně zas měla oba kluky bezproblémový, takže taky nic. Bydlím na vesnici, daleko od všech, přistěhovala jsem se z města. Není tu nikdo, kdo by mi pomohl, poradil, věkový průměr 90+ .... u nás v rodině žádné mimino nikdy nebylo. Takže moje instinkty nula ... :(

alcar
23. led 2018

@nugetka20 take mi nikdo neradil a doted neradi. Proste se ridim svym instinktem, ktery ma kazda matka. A byvam na internetu a hodne ctu a zajimam se. Staci si trochu verit, nic moc neresit a nezabyvat se zbytecnostma a hned to pujde lip.