• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Porod doma. Koukali jste to v televizi?

4. října 2013 
siss: jedna chytrá rada - že nesmim dítě vyndat z vyhřívanýho lůžka, páč ona (sestra) by ho pak musela 2 hodiny zahřívat. dítě nebylo žádný nedochůdče, 3700g a ve vyhřívaným lůžku nebylo zdaleka tak teplo jako u mně na břiše a pod peřinou :wink:

no, a já jsem taky poměrně slušná - ale zase ne za každou cenu. rozhodně nehodlám slušností poškozovat sebe, svoje dítě nebo jiný blízký. to teda jsem radši drzá a nevimjaká, ale hranice jsou prostě hranice. a když je někdo překračuje, tak pro mě slušnost neni priorita (ale jenom abstraktní ideál, který mi v tu chvíli moc nepomůže :wink:)
9. říj 2008 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
kyri: tak že je nějaký vyhřívaný lůžko ani nevim :sweat_smile: my měli 2700při odchodu..a zmrzlej teda byl...tak byl nabalenej..ale lůžko mi nikdo nenabíd..i když bych ho uvítala :sweat_smile:
9. říj 2008 ve 14:32  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Halus - bohuzel asi v cely evrope. Me tuhle manza rikal proc to tam do toho planu pisu, ze prej je to samozrejmy. Ale ja uz jsem si v praxi overila (v jinym oboru, ale vsude jsou lidi ze jo), ze co se zda byt evidentni proste obcas tak evidentni nejni a pokud je to napsany cerny na bilym, tak je to aspon jasny :slight_smile:
Takze jsem jim tam napsala napr. ze nechci, aby na me nekdo kricel, aby nekdo furt nekde pobihal (ja stresuju dost rychle), ze chci tuto a tamto, pricemz se mi zdalo, ze to jsou bezny praktiky mnou vybrany porodnice. Lepsi kdyz mi reknou s vykulenejma ocima, ze tohle je pro ne normalka, nez abych neco predpokladala a oni pak na me vybalili hypermedikalizovany "standardni" postupy.
9. říj 2008 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo vyhrivany luzko, ja si Vaska z luzka vyndala, a kdybych si ho sama neprilozila, tak se prilozeni po porodu nedockam.
9. říj 2008 ve 14:33  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tada kdyz pisu "chci/nechci" tak tim myslim, ze jsem napsala "rada bych/nerada bych aby" :sweat_smile:
9. říj 2008 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, mě by spíš zajímalo, jak by čučely, až bych řekla, že kojit nechci..to by byl asi taky hukot..ještě, že už to nemusim nikdy řešit :sweat_smile:
9. říj 2008 ve 14:35  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
mikco, proč si hned bereš do pusy extrém. jako klient či zákazník můžu s personálem vycházet v pohodě. jde o to, aby oni cítili, že jsou zodpovědní za to, jak s pacienty/klienty jednají.
(a já teda potkala většinu těch, který byly schopní jednat s námi na rovinu a partnersky, těch, který to nějak "pozapomněli" bylo jen pár, ale stačili :stuck_out_tongue_closed_eyes:)
a jako - jinde ve světě jsou celkem normální soukromé porodnice i jiný zdravotnický zařízení. lidi/pacienti tam jdou přesně s tim přístupem, jaký mam já a vidiš - pořád tam maj pa i doktory.
a navíc spokojenější pacoše.
9. říj 2008 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, sledovala jsem, a vůbec mi dělaly dobře kecy těch dvou histerek, které měly mimochodem z pekla štěstí, že se jim nebo mimču něco nestalo a nebylo zapotřebí lékaře. Víc k tomu není co dodat..., jen do té doby než jsem shlédla tento pořad jsem měla docela kladný či neutrální názor na domácí porody..., ty maminy i por. asist. mi připadaly jak fanaticky smýšlející osoby a od těch raději ruce pryč :confounded: , určitě si dobré jméno tímto neudělaly a spoustu mamin odradily, což je dle mě vlastně i dobře.
9. říj 2008 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagino, mozna by sis mohla precist tohle: http://www.meredit.cz/content/view/501/27/
9. říj 2008 ve 14:40  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já tu hlavně docela dost čtu (a nevim, jestli je to úplně dobře :grinning:) ale vím, že bych chtěla pokud možno co nejmíň medikamentů, "nepouštět" vodu, přítmí, aromaterapii (tu mam ráda i tak), hudbu, miminko hned na břicho, pupečník nechat dotepat, přestřihnout by ho měl tatínek a hlavně dítě brát jen pokud je to nezbytně nutný. Bych chtěla. Jaká bude realita, to se uvidí, ale věřím, že se to povede :dizzy_face:

Sis, ty už žádný děti nechceš?
9. říj 2008 ve 14:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj - nebudu diskusi dočítat - to celkem nemá cenu - každý má svůj názor, ale zdá se mi že vy co tu tak moc obhajujete doma jste se nejspíš s porodem ještě buď opravdu nesetkaly a nebo když tak jen bez nenadálých komplikací.
Mě se sice naštěstí taky vyhnuly - ale mojí sestře ne - prvního syna porodila naprosto v pohodě a docela fofrem, takže by se dalo předpokládat že i ten druhý půjde jak po másle - jenže nešel - porod se najednou v půli zastavil a miminko se začalo dusit - museli okamžitě přejít na CŘ - malej měl krátkou pupeční šňůru navíc ještě špatně omotanou. A i přesto že rodila v nemocnici, císaře provedli téměř ihned - tak i přesto to bylo málem pozdě - malého Honzíka museli lékaři resuscitovat protože nedýchal - naštěstí to dopadlo dobře - ale po tomhle už vím že by mě ani nenapadlo rodit doma. Protože i těch pár minut do příjezdu lékaře je tak zatraceně dlouhých že díky nim můžete o miminko přijít - a komplikace si nevybírají a bohužel se většinou ani předem nijak neohlásí...

Jestli by se tu mělo něco řešit - tak ani ne to jestli rodit doma nebo ne, ale jak to udělat aby v porodnici nebo v porodních domech na vás měli opravdu čas a věnovali vám dostatečnou péči - v tomhle máme možná my z menších měst výhodu. Porodnice tu nejsou tak narvané a lékaři i porodní asistentky mají čas se věnovat všem rodičkám.

Tolik jenom můj názor - přeberte si to všechny jak chcete - nikoho tu neodsuzuju a přeju vám abyste svého rozhodnutí jednou nemusely litovat.
9. říj 2008 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
elitera: nechci..a to vim stoprocentně..myslim, že se to s věkem nezmění :wink: nikdy jsem nechtěla žádný, nejsem mateřský typ..ale tak stalo se, ted jsem za to ráda..a moc..i když začátky byly teda mega krušný....ale čím je větší, tím je to lepší a super..jsem ráda, že mám aspon jedno dítě..páč kdyby mělo přijít plánovaně..tak nepřijde nikdy :sweat_smile:
9. říj 2008 ve 14:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Haluz, určitě si to přečtu, ale až bude víc času. Já jsem říkala, že jsem měla do té doby kladný vztah k domácím porodům, ikdyž bych tak sama nikdy rodit nechtěla, ale zřejmě Jílková vybrala do toho pořadu špatné osoby, jelikož jakým způsobem DP propagovaly bylo spíš odrazující.
9. říj 2008 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
kyri ale já neodsuzuju přístup tipu ozvat se a nenechat si nic líbít takle jsem to nemyslela, ale jde spíš o větu jak jsi psala já jsem klient tak ...vyznělo to tak jako že ty jsi kliebtka která může vše a to být i nepříjemná , ale personál musí držet hubu a krok....asi jsem to pochopila špatně...je to prostě o dialogu a ne monologu ze strany pacienta..asi takle bych to řekla :slight_smile:
vím že jsou i můry sestry a stejně tak i dokrtoři...ale s tím asi nikdo nic nuděláme :stuck_out_tongue_closed_eyes:
9. říj 2008 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
jankatr: ano, přesně to se tu převážně řeší. ani ne tak porody doma, jako přístup v porodkách, který stále není tam, kde by být mohl :wink:
9. říj 2008 ve 14:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
tannawe: >Ja nechapu, proc se do zenske zalezitosti vlastne vubec namontovalo tolik chlapu.

mam slibenou na pujceni knihu o tom, jak se nahlizelo na porod a sestinedeli od egypta po ted. mezijinym pry tam i je, kdy se to zvrhlo, tedy kdy ta slavnost zrozeni zacla byt nahlizena negativne atd, jak to ovlivnil nazor katolicke cirkve, kdy se tam nacpali chlapi. Az ji budu mit, tak informace dodam (pripadne prelozim :grinning:)
9. říj 2008 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já na porod doma nemám, ale respektuju, že jsou ženský, který do toho chtějí jít, tak by jim mělo být umožněno, aby se mohly řádně připravit, domluvit PA, pediatra a porodku pro případ komplikací, a to vše tak, aby doplácely jenom rozdíl mezi tím, co hradí pojišťovna při nemocničním porodu a tím, co si vyúčtuje ten tým lidí, které si ona sama dohodne a ne celou cenu. Tady se to všechno hrozně dramatizuje, v Holandsku jsou třeba pokud vím domácí porody běžné, naopak se mě všechny kolegyně ptaly, co je mi tak hrozného, že musím rodit v porodnici.

Hrozně mě štve, že není u nás normální rodit ambulantně, vím, že se to dá viřídit, ale člověk musí vyslechnout mraky řečí o tom, jak umře i s miminem. Copak by nestačilo, aby špitál měl standardní papír, na něm napsaný reverz, jsem srozumněna s tím a tím a normálně den po porodu si šel konečně odpočinout domů.
Měla jsem moc hezký porod, vcelku jsem přežila i pobyt na šestinedělí, ale s dalším miminem, pokud bude ok, už tři dny zbytečně na třílůžkovém pokoji (a každý den na jiném, protože porodnice praskala ve švech) fakt nechci.

A já teda i jako prvorodička věděla co je "správný" - prostě to, co cítím. Protože žádné poučky z knížek nejsou univerzální, a co je správné pro jeden pár matka-dítě, nemusí být správné pro druhý. Na porod i péči o mimino jsem se připravovala celé těhotenství, takže fakt jsem nepotřebovala nevyžádané rady od sester, které si protiřečily.

Vždycky mě hrozně udivuje, jak je v nás pořád zakořeněné to, "on je doktor, on tomu rozumí". Co ví doktor-muž o porodních bolestech, co o nich ví ženská, která nikdy nerodila?
Hrozně se divím kamarádce, která rodila vleže, protože jí doktor řekl, ať si vleze na kozu a ona poslechla, přitom do té doby (dokud stála) porod v pohodě, jak si vylezla na křeslo, tak prý špatné ozvy a pak děsnej fofr - tlačili jí na břicho apod., skoro to skončilo kleštěma. Když jsem se jí ptala, jestli někoho nenapadlo, že by stačilo slézt z těch zad, tak prý ne, vždyť bylo mimčo v ohrožení....
9. říj 2008 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
mikca: jj, tak já to myslim přesně tak - že ozvat se, když mi někdo leze přes hranice a nemá tam co dělat. a stejně tak s tim dialogem.
no, a že někdo, kdo zrovna má velký bolesti, nebo má strach nebo je ve velkym stresu prostě ujede, se dá pochopit. pa ani mudry nic v tu chvíli zpravidla nebolí. takže já jako zdravotník bych si to prostě nebrala osobně, nehodnotila tu ženskou nebo jejího partnera, počkala až to přejde, páč jinak to můžou být příjemný a hodný lidi a rozhodně bych je do ničeho necpala - pokud by ta situace k tomu nesměřovala.
nemyslim si, že když si někoho platim, tak s nim můžu vorat - to ne :sweat_smile:
spíš mi jde o to, aby podobný přístup mělo i to okolí.
je hrozně smutný, když ženský, co roděj - si musej dávat bacha na to, co řikaj, dělaj, všelijak se kontrolovat, místo aby se prostě "položily do procesu", byly v sobě, vnímaly svoje miminko a tělo...
však nerodíme 10x za rok, je to výjimečný a záleží na tom, jak to proběhne.
a zažila jsem teda, že i personál může být "okouzlený" okamžikem zrození - i když už to viděl x-krát :slight_smile:
(teda, u nás to byla PA, která si s náma i pobrečela dojetím - její první porod to rozhodně nebyl, takže se dá říct, že nemusí být každý nasáklý rutinou)
9. říj 2008 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
bora: to je otázka, co??? :grinning:
že bychom jako ženský byly tak down, že už si ani nedokážem věřit v tom, co je bytostně naše...?

(a jak se nám to teda stalo - jesti ony za to nemůžou naše zlomené matky, babičky a tety, co nás učily, abychom byly slušný, hodný způsobný holčičky, hlavně ne žádný divoženky, páč "to se nedělá" :grinning: a hlavně: "to by nás žádnej nechtěl a zůstaly bychom na ocet" :grinning:)
9. říj 2008 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagi, zase by bylo skoda zmenit nazor jen kvuli jednomu neprofesionalne moderovanemu poradu. Osobne veci prehodnocuju neustale a hledam nove a nove informace. A cim vic toho lekarskeho straseni, tim vic vidim, jak jsou ty argumenty nepodlozeny a demagogicky.

jankatr - ano, ke komplikacim muze dojit i v porodnici i doma. Nektere se lepe odhali doma v klidu, nektere ne. Ale kazda domarodka, se kterou jsem byla v kontaktu, to vedela velmi dobre. Prihodit se muze vskutku leccos. A jsou chvile, kdy i v porodnici je pozde. Rodit doma znamena prevzit veskerou zodpovednost. Ne kazda zena to tak chce a citi, ale rozhodne bych to tem, ktere to tak chteji, nezakazovala.

docela by me zajimalo, proc je takova hysterie kolem porodu doma, ale malokdo se pozastavi nad tim, kolik zen ohrozuje sve deti tim, ze v tehotenstvi a pri kojeni kouri ci konzumuji jine skodliviny (vcetne leku, ktere neni nezbytne uzivat), zbytecne se stresuji kvuli zamestnani apod.
9. říj 2008 v 15:00  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
halus: a můžeš mi poradit, jak se nedá zbytečně stresovat kvůli zaměstnání? Mně to teda nějak nešlo :sweat_smile:
9. říj 2008 v 15:02  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
sloniku, to je presne - nikoho nenapadne, ze problem nastane presunem do lezata. Kdyz zavzpominam na svuj prvni porod, tak to je presne totoze v bledemodrym. Taky me nacpali na kozu, nic jinyho jako ze neexistuje, a ejhle, najednou byl potreba kyslik, v ty nemozny poloze vubec neslo tlacit a desne jsem si tim zrasila zada, brutalne se potrhala a jeste me strihli.

A oni, ze musim byt na monitoru a ze to jinak nejde. Totez bylo u tretiho porodu, jenze to uz mi aspon nenutili kozu, ale mohla jsem byt v sede a zaprit si nohy, coz neni uplne spatna poloha, ale ja bych byla radsi rodila na ctyrech. Nedovolili mi to. A pak ze si rodicka muze vybrat polohu.
9. říj 2008 v 15:07  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss, to je otazka priorit. Nic jinyho me k tomu nenapada.
9. říj 2008 v 15:08  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
halus: priorit? To moc nepobírám :confused: doktorka mi kontrolku dát nechtěla..tak jsem do práce prostě chodit musela..kde na mě každej den někdo řval..do osmýho měsíce jsem tahala stovky kil denně..ale jako jiný východisko jaksi nebylo :confused:
9. říj 2008 v 15:09  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Siss, to je otázka priorit, já jsem o to, abych vůbec mohla mít dítě, musela roky bojovat, takže když už jsem konečně těhotná byla, tak pro mě bylo prvořadé těhotenství a práce prostě byla až na druhém místě (aby nedošlo k omylu, pracovala jsem až do těch šesti týdnů před porodem, ale nenechala jsem se stresovat).
9. říj 2008 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss, ja teda nevim, ale v praci, kde by na me nekdo rval, bych proste nehodlala setrvavat ani jako netehotna. A doktorku lze zmenit taky, ze jo
9. říj 2008 v 15:10  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja jsem radsi prestala chodit do prace a byla pekne doma,.....
9. říj 2008 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Siss, kdyby po mě někdo chtěla v těhu tahat těžké věci, tak bych se velmi asertivně oháněla zákoníkem práce, změnila doktorku, případně dala výpověď. Holt každá jsme jiná. Tobě to tak asi vyhovovalo, na mě by to nebylo.
9. říj 2008 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
sloniku, presne - ja se taky nenechala stresovat. Je fakt, ze jsem mela praci, kde bylo mozny si domluvit, ze urcity veci proste udelam, az porodim, hezky doma, takze jsem klidne chodila na desatou, pac mi bylo rano blbe, kdyz me chytly zada, tak jsem do prace nesla a resila to ruzne, proste vsechno se dalo.
9. říj 2008 v 15:12  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
haluska: jelikož jsem potřebovala brát mateřskou, tak jsem do práce chodit musela..jako áčka by mi asi nikdo netoleroval..a doktorka se změnit nedala, páč měnit můžeš jen jednou za půl roku..a zrovna jsem k ní přecházela :wink: ...

slonikm: na mě řvali každej den zákazníci..každej den někdo sprostě nadával..jak t o tak bejvá..do dvou v noci jsme uklízeli..hodili na šesto do práce..takže to se jako stresům neubráníš :wink:
9. říj 2008 v 15:12  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek