• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Proč mít děti? Proč jste se pro ně rozhodly?

13. února 2010 
autor
Holky diky za vsechny nazory :wink: :slight_smile:
26. říj 2008 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ctenarka2 • 8. únor 2010 v 17:57
Ahoj maminky, čekatelky a všechny ostatní. Chtěla jsem se zeptat, ačkoli to zní asi divně, proč jste si vlastně pořídili miminko? Uvažovali jste nad tím nebo to prostě přišlo?

arietiska • 1d • 8. únor 2010 v 18:16
Protože mě přestalo bavit se starat jen o sebe, začala jsem se sama sebou nudit a chtěla jsem své zkušenosti a vědomosti předat dál. Došlo mně to jednou na horách, že už mě to ani ten týden tam být jen tak a lyžovat nebaví, že závidím těm co mají ty prcky na lanech a učí je lyžovat. No a bylo...

verusky • 2d • 8. únor 2010 v 19:06
z lasky!!
proste to prislo,ja planovala deti az za dva roky,ale trochu me zklamala prace a najednou velka laska chtela byt viditelna
nedoporucuju!! hlavne se partneri musi znat,ne jak my pul roku a videli jsme jeden druheho ruzove.ale zase na druhou stranu - mam krasne holcicky a moc je miluju (partner taky)

giorgina • 1d • 8. únor 2010 v 19:08
ja taky z nudy ...

kubaka • 2d • 8. únor 2010 v 19:46
tak nějak to prostě v životě chodí no... Přirozený posun...

moravanka • 8. únor 2010 ve 20:01
prirozena touha, tak to dala priroda zenam do vinku.

beruska2x • 1d • 8. únor 2010 ve 20:02
to kazda prece citi, ze by chtela a ze ted... proste to musi byt v tobe, porizovat si dite kvuli praci/partnerovi/a jinych dalsich duvodu mi prijde hloupe

editah222 • 1d • 8. únor 2010 ve 20:04
Na tuhle otázku bych před porodem odověděla - protože prostě chci a mám na to věk

Dnes odpovim asi takhle - protože dětátko je to nelepší co mě a mého muže v životě potkalo, úplně obrátilo nás život vzhůru nohama a oba jsme tak štastní jak nikdy dřív.

arietiska • 1d • 8. únor 2010 ve 20:11
ctenarka2: proč se vlastně ptáš???

rimmel • 1d • 8. únor 2010 ve 20:14
ja som vela neuvazovala, stretla som mojho manzela a pocitila som to, co nikdy predtym, ze s tymto muzom chcem mat rodinu, chcem mat s nim babatko..a tak aj bolo rozhodli sme sa v juli a v auguste som uz bola tehotna

ctenarka2 • 8. únor 2010 ve 20:15
Mám teď manžela v zahraničí a až dostuduju, během půl roku by bylo přirozené začít se snažit.. A já jsem tak nějak začala uvažovat, proč... Nejsem jedna z holek, co dítě nechtějí, děťátko chceme a manžel se taky těší, jenom nechci mít mimčo jenom proto, že to tak dělají všichni Když jsem se s manželem brali, věděla jsem přesně proč a tak nějak čekám, až to budu vědět i u toho mimča Doufám, že to přijde před přechodem

ctenarka2 • 8. únor 2010 ve 20:17
Asi to ale bude tak, že až budeme zase s manželem spolu, ta láska co bude navíc se prostě někam bude muset "investovat" Tak to asi přijde samo, ne?

rimmel • 1d • 8. únor 2010 ve 20:31
baby ale ved ono to je jedno preco! ked sa nam babatka narodia, milujeme ich vsetky rovnako.

arietiska • 1d • 8. únor 2010 ve 20:48
ctenarka2: no ono to nějak přijde neboj! A však nemusí přijít úplně tou mateřskou láskou, kdy se ti rozklepou kolena u cizího kočárku ... u mě v podstatě přišla až byl malej na světě, a to tak do 3 dnů po porodu.

rimmel • 1d • 8. únor 2010 ve 20:51
mne sa nikdy nerozklepali kolena pri kocari..ani ked som bola tehotna, ine babatka mi nic nerobia iba moj

arietiska • 1d • 8. únor 2010 ve 20:52
Prostě to nějak přijde samo: partner, pak to chce ten vztah něčím "oživit", protože být jen dva je "nuda", věk, prostě ten přirozený posun jak psala kubaka...

Tak žádné přirozené začít ... pěkně až se vrátí, úžít si spolu nějaký čas, dovču atd. a ono to přijde!

kacka.va • 1d • 8. únor 2010 ve 21:01
ctenarka: tak pokud se sama sebe ptáš "proč", tak si myslím, že u tebe ještě ten čas rozhodně nenastal. A i mi přijde divné přemýšlet o tom stylem "a až dostuduju, během půl roku by bylo přirozené začít se snažit" a sice píšeš, že nechceš mít mimčo, jen proto, že to tak dělají všichni, ale ta věta s tím půl rokem mi přesně tak přišla.
Až to přijde, tak si řekneš "jo, teď je ten správný čas a já to miminko chci", ale ty o tom stále pochybuješ.
Rimmel: já jsem se taky nikdy z mimin nerozplývala na entou

kacka.va • 1d • 8. únor 2010 ve 21:01
nerozplívala

schwarzovka • 1d • 8. únor 2010 ve 21:41
dítě jsem nechtěla, necítila jsem se na to...nechtěla jsem se "starat", ale otěhotněla jsem...dlouho jsem se s tím smiřovala...malej se narodil a mně se změnil život, dospěla jsem a chtěla bych teď dětí jako smetí je to ta nejúžasnějsí věc, co mě v životě potkala...
takže z mé zkušenosti nějaké pochybnosti můžou jít stranou

arietiska • 1d • 8. únor 2010 ve 21:50
schwarzovka: hezký ... bacha, abys nebyla ukamenovaná, za to, že dítěti bude něco chybět, když nebylo počato z té "veliké lásky a chtěné"! Prostě si Vás malej vybral a hotovo! Já si to tak přála jak si toměla ty, ale nepovedlo se, tak jsem se musela rozhodnout sama, že JO. Zpívat jsem se břichu nenaučila, přesto myslím syn nedostatkem lásky netrpí a trpět nebude ...
Druhý mimi chceme, ale opět se rozhejbat a říct to JO, teď. Zase bych to raději brala jak si to měla ty...

mili84 • 1d • 8. únor 2010 ve 21:55
My jsme si pořídili miminko, protože se máme rádi a chtěli jsem (a chceme) naši lásku dávat dál

alti • 2d • 8. únor 2010 ve 21:57
Ahojky, myslím, že každá ženská to má jinak nastavený (biologický hodiny). Já jsem milovala děti od mala, chodila jsem je hlídat sousedům v okolí a po svatbě dva roky jsem chtěla už děťátko, koukala do cizích kočárků a hrozně se na mimi těšila. Moje setra je, ale jiná. Vždycky říkala, že moje dcera je pro ni nejlepší antikoncepce. Děti nijak neprožívá ani moje natož cizí. Do 30 let o dětech nechtěla ani slyšet a teď má bezva partnera a najednou kouká po kočárku a po mimi touží. Přišlo to nečekaně, ale přeci a taky dost silně. Takže neboj přijde to až budeš připravená..

arietiska • 1d • 8. únor 2010 ve 22:05
Ale stejně k otázce proč: protože je bez dětí na světě "nuda".

schwarzovka • 1d • 8. únor 2010 ve 22:57
arietiska...v těhotenství jsem nějakou lásku k němu vůbec neřešila Všem a všude jsem říkala, že bude mít malej tvrdej výchovu a bude poslouchat na slovo že nebude, jak ti parchanti v okolí.... a po porodu jsem do 14-ti dnů otočila o 360 stupňů...a je ze mě antivyplakávač, nosič a dobrovolný otrok dítěte

schwarzovka • 1d • 8. únor 2010 ve 23:00
ari...ještě...na kamenování jsem tady už zvyklá a právě kvůli výchově ale v pohodě, já se vždy ráda pobavím

cernovlaska • 1d • 8. únor 2010 ve 23:01
Náš syn byl "náhoďák" ale moc chtěný a milovaný,i když jsme si taky říkali až až.....a ten náš AŽ přišel dřív a my jsme byli a jsme pořád šťastní a dneska si říkám,ještěže to tak příroda chtěla a máme ho,jinak by to až mohlo trvat ještě pěkně dlouho a pak by taky mohlo být pozdě

schwarzovka • 1d • 8. únor 2010 ve 23:03
ari...tak do třetice...nějak mi vždy vypadne při psaní, co chci napsat ...těším se na další těhotenství, že si ho pořádně užiju...
z "chyby", která nám dala to nejcennější na světě, jsme se nepoučili a žádnou antikoncepci nepoužíváme...takže až si nás vybere další poklad...budeme rádi

luthien.k • 1d • 9. únor 2010 v 09:24
U nás to bylo jakýmsi přirozeným pokračováním našeho vztahu s manželem, kterého když jsem poprvé uviděla, tak jsem okamžitě věděla, že je to ten, se kterým chci mít děti

martimarti • 1d • 9. únor 2010 v 09:30
Důvod proč mít dítě?
Aby tady po nás něco zůstalo
Pokud tady budeme bez potomků, tak po našem odchodu tady po nás nic nezůstane. Ani stopa, že jsme tu byli

berenika39 • 2d • 9. únor 2010 ve 13:29
martimarti, naprosto přesně - takhle jsme to měli my. Padli jsme si do oka, oba starý a rozumný , prostě jsme si připadali tak strašně skvělí, že jsme si řekli - to bude super, až se narodí kompilace nás dvou - pokračování nás.... .
A lásky máme na rozdávání, tak ji dostatek dáváme i Petrovi

misi78 • 1d • 9. únor 2010 ve 22:20
Ja potrebu aby po me neco zustalo teda nemam U nas chtel vic manza, vicemene jsem se nechala trochu ukecat. A malej je ted moje zlaticko

sisi.v • 1d, 28tt • 10. únor 2010 ve 12:05
protože jsem to tak cítila, že bych ho chtěla...a taky mi už nebylo dvacet (to jsem dítě určo nechtěla , s manželem jsme spolu byli už 8 let, když jsme si začali myslet, že bychom chtěli mimi - tak nějak všechno dohromady... do 2 let malé už jsem o dalším nechtěla ani slyšet, a pak už jsem moc chtěla další...
13. únor 2010 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek