Různý temperament členů rodiny. Jak to zvládáte?
Mám otázku na ty z vás, co mate jiný temperament než ostatní členové vaší rodiny. Já jsem klidný, pomalý a tichý introvert. Syn je rychlý, hlučný extrovert a já ho občas nedávám. On pořád mluví a pořád se hýbe, nevydrží ani u jídla a pohádek. Je mu 7, takže už nečekám zázraky typu "on z toho vyroste".
Tím jak jsem pomalejší, tak mu nestíhám uhýbat, takže dost často nastává kolize. Ještě máme jednoho syna a ten je po mně, takže spolu fungujeme dobře.
S mladším nefungujeme, to je chaos, řev, křik. Jde mě obejmout, skočí na mě tak, že mě bouchne, chce mi něco podat a hodí mi to a trefí me do oka.
Jako opravdu se s ním nenudím. Je super, ale jsem unavená, jen se na něj dívám.
Máte nějaké tipy, jak zlepšit fungování?
Po tatínkovi syn také není, ten je sice zrychlený, ale je to tichý introvert.
Znám. Miluju klid, ticho, řád, vše jak má být, plán, rozvážná, pomalá, starší dcera je podobná.. Muž zpívá, sotva otevře oči, má rád hudbu, nahlas, je akční, poměrně výbušný, dravý, vůdčí typ, který se rád prosazuje.. A mladší dcera je jeho kopie. Je to náročné, ale já zase štvu je, musíme se snažit všichni, abychom se potkali někde na půl cesty. Svým způsobem se doplňujeme.
Taky znám. Jsem hyperaktivní člověk co všude chodí včas a manzel i dcery jsou pomalí pozděchodiči. Trpím velmi.
Já jsem taky zrychlená, nastrelena, hlasitá, jedno dítě je po mě, druhé je klidné ( nevíme po kom) a někdy teda mám toho mladšího zrychleného plný kecky 😅takže povahou to asi nebude 😅😅😅
Nezvládáme 😂 S manželem jsme oba introverti, nejradši si něco čteme nebo píšeme a máme rádi svůj klid. Starší syn je extrovert, neustále mluví, řve, zpívá, pouští nahlas tři písničky přes sebe a pořád se hýbe, i kdyby jen klepal nohama (je mu 8, takže zlepšení už taky nečekám). Mladší syn je sice povahou introvert, ale ve vleku bratra, takže když jsou spolu, je to jak přes kopírák - navíc mluví ještě hlasitěji než starší, aby se vůbec dostal ke slovu... Dcera je ještě malá, takže těžko říct, ale zatím je stejná jako já, když jsem byla dítě, takže extrovert, co si každého omotá kolem prstu. A akční snad ještě víc než bratři. Takže my trpíme velmi a teď v lockdownu, když byli kluci pořád doma (3+1), to bylo některé dny k nepřežití. Ale zase se uklidňuju, že to pro ně bude třeba dobrý trénink do budoucího života... Jinak jak píšeš s tím objímáním a házením, to je u nás jak přes kopírák, ještě okořeněné tím, že starší občas hází věcmi ze vzteku.
@terinka86 tak ve vzteku hází, kope (do nábytku), mlátí dvermi, zmuchlal úkol...
Ano, zmuchlaný úkol už taky máme za sebou. A sešit vytržený z desek. Koukám fakt jako přes kopírák, ale jak se s tím popasovat, na to jsem ještě nepřišla.
@terinka86 já se desim školy. U nás to byl jen úkol na logopedii.
@properjoey tak plné kecky mám i toho klidného. Ale mladšího někdy vyloženě nedávám. Dneska mi vrazil prst do oka, málem skočil pod auto, protože nepřemýšlel, přejel mi prsty na noze dveřmi. Pak hodinu běhá, skáče a u toho křičí - řve jako tygr, dělá motorku...
Hele nesdílíme spolu domácnost? 😱😳🤣 mám doma to samé. Nemyslím si že bych byla introvert ale čím je syn starší tak tím víc že mě bude. Přesně, neustále obouchaná, okopaná, nahluchlá, manžel má jizvu na rohovce od jeho nehtu atd atd 🤣👍Tchýně tvrdí jedině vydržet. Můj muž byl prý stejný a teď je to lenochodí salámista 😅
@jsme To mi moje teta říká taky, že až bude dospělý, tak bude kliďas. Ale to je mi vcelku k prdu, to už se mnou (doufám) bydlet nebude 😇 Já potřebuju, aby byl klidný teď!
Autorko, náš už je ve druhé třídě. A občas už se s ním dá i rozumně mluvit. Ne často, ale jistý pokrok tam je.
Mam doma totez, ma byt tedy po kom, ale nevim zda to nastavovani zrcadla neni jeste horsi😅
Tak to je horší. Bohužel se obávám že člověk s tím nic nenadělá. My se snažíme u něj střídat pokud to jde, jinak holt trpím celý den 😅🙈
Znám. Já jsem introvert, a večer už chci prostě ticho. Bohužel starší extrovertni dcera je ještě k tomu sova a chodí spát pozdě a tak pořád mele a mele do 22 hodin, a nedá se vypnout. Každý den myslím, že mi praskne hlava.
Je skvělý si přečíst Teorii typů. Jsou tam vykresleny typyaminek a deti a cesta, jak spolu vyjít. Pro extrovertni, rychle a zbrkle dítě doporucuju moře aktivit a pohybu. Úplně rozumím, ze jako introvert nemáš energii a chuť ho pořád zamestnavat a bavit, chápu, mám to stejně. Najít bandu kluků, ať si hraje s nima, v sousedství, v kroužku, až je otevřou, a sport 3 x týdně, kde by se unavil a vybil....
@neomenia u nás je jen fotbal. Ten nechci,protože trenér mi sil e
Před časem jsem chtěla napsat úplně stejný příspěvek, ale nakonec jsem to neudělala, tak díky, ze jsi ho napsala za mě😀 Je to náročný. Ten náš by ještě hrozne rád všechny řídil a rozhodoval, co ma kdo delat, a to je vůbec kombinace. Mladsi mě umí naštvat zase jiným způsobem a ještě daleko vic, ale to fungování je s ním v tomhle o dost jednodussi.
@neomenia přesně starší dcera je sova a teď v pubertě je živáček klidně do 23.h:rolling_eyes: a já bych ideálně potřebovala chodit spát kolem 22.h max. manžel taky sova s potřebou minima spánku a já skřivan a s mnohem větší potřebou spánku. V malym bytě fakt smrtící kombinace - pro mně😅 Syn je taky spáč, ale ten si klidně usne kdykoli během dne, když mu večer není dopřáno klidu dřív než v těch 22. Nebo se mu kolikrát podaří usnout i před 20. h, když ségra ještě není doma.
jsem jedináček zvyklý na svůj klid a bydlíme s mužem a dětmi ve 2kk. Zvládám to jedině tím, že včas a často unikám z dosahu členů rodiny😅 Teď jak jsou děti větší a samostatnější, tak to je mnohem lepší🙂