Střídavá nebo společná péče. Jak vám to funguje?
Ahoj holky, vy co máte střídavou péči, jak vám to funguje? Já jsem od února odstehovana od manžela a o dceru se střídáme po dvou dnech, přišla jsem na to, že to pro ni není dobré a chci ji do výhradní péče, ale manžel dělá problémy, návrh jsem zatim nepodala pořád jsem čekala že se domluvíme, teď jsem pochopila že chtěl tím získat jen čas a bude tím argumentovat že si na to dcera zvykla,( dcera 5,5let) strašně se bojím, po týdnu to střídání nechci je ještě malinká, v poradně i na ospod jsem už byla ale všude mi říkají že vzhledem k tomu jaký manžel je, tak skončíme u střídavé péče. Jsem zoufalá, nechci mu ve styku s dcerou bránit je to její táta, ale jde mu jen o penize aby nemusel nic platit
@cherie24 souhlasim. U nás doma to kolikrát viselo ve vzduchu, ze pujdem od sebe. Můj chlap je sice skvělý tata, peníze domu přinese a deti ho milujou. Ale vůbec si nedokážu predstavit, kdyby s nimi měl být týden v kuse. Nejvíc s nima byl 4 dny sám. Neumí vůbec vařit a s každou prkotinou jede za svojí mamou a tam s nima víceméně tráví dny. To tady každý chlap co tedy chce stridavku po týdnech umí vařit, uklízet, postarat se o domácnost? Klobouk dolů, asi jsem si ho špatne vychovala😁
@loylii třeba někdy chce střídavku chlap, co byl s dítětem od 8měsíců na rodičovský, co se o dítě a domácnost staral výhradně, protože ona dělala tu super kariéru (on byl jen trapák ve 12h směnách) a chlapy. Paradoxně z ní až ten rozvod udělal matku, protože do té doby si dítě vzala tak na jeden víkendový den.
@loylii Ne, neumí. Ale taky to po něm nikdo nechce. Že to neumí neznamená, že je horší rodič, nebo nezpůsobilý být s dítětem dýl než dva dny. 7
Můj ex kdysi nebyl s dětmi sám ani 2 hodiny. Kdybych to nechala zastydnout na tom, tak by to nebylo pozitivní pro nikoho. Všechno se časem naučil, když za a) musel a za b) dostal příležitost (s důvěrou to bylo trochu horší, ale zvládla jsem to). Dneska, o 8 let později, dokáže být s klukama týden v kuse. O prázdninách je má 14 dní v kuse (ale jeden týden v tom má příměstský tábor u své práce). Někdy něco uvaří, někdy objedná, někdy jsou ven se najíst, někdy jí u babičky..To je jeho věc jak si to zařídí. Myslíte, že chlap umře hlady, když zůstane sám? Že časem nezíská trošku víc jistoty ohledně dětí? No a co že se zeptá, když neví. A že s nimi není jen sám, ale nechá si pomoct? Ježiš já se třema dětma taky nejsem ráda sama, a jsem vděčná za společnost a pomoc. Zas nedělejte z chlapů neschopy. Za otce jsme je vybraly my. Chtělo by to jim dát taky trochu podpory a důvěry. Děcka tím obvykle jen získají. Pokud jsme se nesekly příliš a není to patologická nebezpečná osobnost.
@drep Mnoho chlapů to má stejně. Že mají děti, a že jsou dost důležité, zjistí, až jim hrozí jejich ztráta, až se vztah rozpadne. Dokud se v bytě tak jako pohybují a občas je registrují a vnímají, tak pro ně takovou prioritou nejsou. Moje děti získaly otce v podstatě až rozvodem.
@j.a.n.i no právě. Já jsem taky nejezdila autem,dokud jsem nemusela. Chápu,že ohledně dětí a zájmu o rodinu je to jiné ( taky jsem byla naštvaná,že to pořád nešlo a najednou jde), ale chlapi zvládnout dost, když mají zájem ( konečně) a dostanou možnost ( dělat si to převážně podle sebe)
Nečetla jsem komentáře, ale máme SPOLEČNOU PÉČI. Tedy nic předem dáno, žádný alimenty. Nechtěla jsem to, taky jsem si myslela, že to dělá jen kvůli penězům, ale funguje to. Dětem tehdy bylo 5 a 4. Nejprve pár měsíců byli děti doma a střídali jsme se u nich my dva, potom jsme se střídali děti po 3-4 dnech, ale velmi rychle jsme to protáhli na týden, děti jsou spokojené, dneska jsem to dotáhli tak daleko, že bydlíme v jednom paneláku a děti přebíhají jen o patro 🤣 ten krátký interval je fakt blbý, zeptejte se dítěte, jak to chce, my vlastně všechna rozhodnutí děláme podle dětí, kdy někdo v neděli ještě nechce, může klidně zůstat s druhým rodičem, neděláme si naschvály a děti toto ví a musím říct, že ani na nás nezkouší, vědí, že trest platí u mámy, jako u táty, že si všechno řekneme, ale taky to, že když oni budou potřebovat něco jinak, tak se vždycky všichni domluvíme...