Vícegenerační dům vs. panelový byt: Kde je lepší bydlet?
Dobrý den,
mám trochu dilema, a tak jsem si chtěla vyslechnout co nejvíce názorů a zkušeností. Máme možnost bydlet s tchánovci a švagrovou a její rodinou ve vícegeneračním domě. Každá domácnost by měla v domě svou bytovou jednotku, ale chodba, půda a zahrada by byly společné. Zároveň se zde naskytla i možnost zakoupení pěkného, vlastního bytu v panelovém domě v jiném městě téměř za hotové (máme nějaké peníze z dědictví a od mých rodičů).
Tchyně se nad panelákem věčně ofrňuje a říká, že bychom byli blázni, kdybychom nevyužili možnosti bydlet s nimi, a tak ušetřit a zároveň mít možnost hlídání a celkově občasné výpomoci, navíc dům a zahradu. Já se ale trochu obávám toho, že se nám nepodaří dostatečně nastavit hranice a tchánovci se nám budou do všeho cpát a lézt nám do toho našeho bytu. Osobně už pak nevidím moc velký mezi bytem v paneláku a bytem v rodinném domě, respektive mám pocit, že ve finále má člověk více soukromí v tom paneláku…Navíc je dům starý a interiér je v dost špatném stavu, takže bychom museli nemalé peníze vrazit i do rekonstrukce.
My do budoucna zvažujeme také vlastní dům, ale uvidíme, jak na tom budeme finančně…Soužití s rodinou ve vícegeneračním domě mě osobně vždy spíš děsilo, ale třeba jsem jen předpojatá…
Co byste na našem místě dělali vy? Děkuji za případné odpovědi.
Bydleli jsme s mojí mámou...ne díky, už nikdy, málem nás to stálo vztah.
Nebo si to zkuste nanecito. Nastehujte se k tchanovcum do baraku, neinvestujte tam do niceho, at vas tam nic nedrzi, vydrzte tam nejakou dobu a uvidite co bude.
@fatal_error Ano, určitě.
Ale tak kdybychom ho kupovali s tím, že v něm budeme opravdu chtít bydlet a máme cash, tak je naopak doba celkem příznivá, ne?
@me_druhe_ja muzu se zeptat proč?myslím návrat do bytu.
@mirrin8 nejsem absolutně barákový typ. Nesnáším zahradničení, hrabání v hlíně a tyhle věci, takže zahrada je mi jen na obtíž. Máme na ni postavenou velkou prolizacku s klouzačkou, mostem, houpačkou, piskem...pro děti, ale je to stejne nebaví. Raději jdou na procházku a někam na veřejný hřiště. Na zahradě vydrží tak 15 min. Nebaví mě ani to letní sezení venku. Raději Zajdu do hospůdky na zahrádku. 😀 Navíc máme obrovský barák, takže je to furt nonstop úklid. Barák je za mě jen na zlost no. Navíc jsme má takovým malým městě a je tady dost hovno. Furt jezdíme autem po okolí.
Když jsem bydlela v paneláku, bylo to daleko lepší. Sousedy jsem měla super, nemusela jsem nic řešit, všechno řešilo SVJ, který fungovalo úžasne. Kolem baráku v dosahu pár stovek metrů naprostou všechno (příroda, hřiště, obchody, doktoři, školky, školy...).
Prostě já nejsem barákový typ. Ale chápu, že budu spíš jedna z mála, protože většina žen miluje květiny, zahradu a tak.
Zrovna jsem přišla z kina, takže rozhodně ten panelák🙂
https://www.youtube.com/watch?v=r8R4RE57nZQ
@me_druhe_ja Ne, nejsi. Já v tom vyrostla, zahradu měla jako povinnost a od té doby zahradnické práce nesnáším. A nelepší se to ani s postupujícím věkem 🙂
Pokud si můžete dovolit vlastní bydlení, tak bych neváhala a šla do bytu. My teda s tchánovci bydlíme a funguje to, ale tři rodiny v jednom baráku už je prostě moc, to by nemuselo být dobrý,
@me_druhe_ja rozumím, takže to byl syn manžela jít do domu?
V paneláku. S rodinou bych nebydlela ani za zlaté prase. Máme fajn vztahy a ráda bych, aby to tak zůstalo.
@mirrin8 já se přestěhovala za přítelem do ciziny. On je odjakživa barák a ideálně ještě někde na samotě. 🤦 takže máme kompromis a máme barák aspoň na malym městě. První dva roky jsme bydleli v baráku a ještě v totální pustině, kde nejbližší vesnice byla 40min rychlé chůze a to jsem fakt nedávala psychicky. Kolem jen pole a krávy.
Navíc pokud máme přítelovi děti, je nás celkem 7 a to už nenarves jen tak do bytu. 😀 ale třeba se jednou vrátíme do ČR a do mého panelákové bytu v Praze. 😀
Ja bych do toho nesla, protoze znam svou tchyni. Na pohlidani by nemela nikdy cas, zato bych ji mela 3x denne brz ohlaseni doma na jidlo. Manzel by dostaval denni seznam ukolu, co ma jak poupravit na zahrade, zato urodu by rozdala po rodine, aby se ukazala. Byli bychom otroci a nemeli cas na sebe.
Ja takto zit nechci. U toho panelaku si ale dobre prohledni lidi, co zam bydli. Bydlela jsem roky nad ozralcema, invalidnimi duchodcemi, co cele noci rvali, prali se, vecne policajti.