Jak překonat finanční závislost na partnerovi?
Pojďme pro jednou zavedení anonymity na Modrém koníkovi využít k dobrému.
Často se tu objevují témata, že se ženy bojí od svých partnerů odejít, protože si myslí, že to finančně nedají. I v osobním životě jsem pár podobných potkala. Většinou z toho pak vyšel dosavadní model soužití - muž doma finančně velí, spravuje investice, žena mnohdy nemá přehled o výdajích domácnosti, natož o příjmech. Ani neví, kolik asi partner bere a kolik peněz mají odloženo. Dokonce od něj dostává jen přidělenou částku nebo musí z rodičáku pokrýt jídlo, drogerii a oblečení pro ni a děti.
Pokud tak fungujete vy, proč to tak máte?
A když jste to tak měly a rozhodly jste se pro změnu, co bylo příčinou?
P.S.
Upozorňuji, že jakékoliv pokusy na poskytování finančního poradenství budu v diskuzi mazat.
Mam milujiciho manzela, ale nikdy, nikdy bych nemela spolecny ucet. Kdyz uz tak kazdy svuj a pak spolecny, kde budou spolecne penize. Jedeme spolecne, ale kazdy se svym uctem. Pro nekoho nepochopitelny. Pro pripady rozvody, mame vsechny finance rozdeleny, vyreseny a resili bychom pouze deti.
Mam milujiciho manzela, ale nikdy, nikdy bych nemela spolecny ucet. Kdyz uz tak kazdy svuj a pak spolecny, kde budou spolecne penize. Jedeme spolecne, ale kazdy se svym uctem. Pro nekoho nepochopitelny. Pro pripady rozvody, mame vsechny finance rozdeleny, vyreseny a resili bychom pouze deti.
@kakba takhle to máme taky.
Každý svoje účty a zároveň jeden společný, kam oba posíláme peníze a ze kterého platíme všechny společné výdaje
Společný účet nikdy, každý svůj, finance ošetřené a rozdělené, jasně dané, co kdo platí. Vždy jsem vydělávala víc než partner, nikdy ani na mateřské jsem se nikoho o peníze neprosila a ta svoboda je nejvíc, nenechala bych si ji vzít.
@anonym_autor Máme společný účet a to od začátku, ještě na škole jsem se k manželovi nastěhovala a zřizovali jsme společný účet. U nás vydělává jen manžel, je OSVČ a kolik vydělá netuší ani on. Teda víme to rámcově, ale přesná čísla až jednou za rok.
Nikdy jsem se o nic neprosila, prostě koupím, co chci a potřebuji, o velkých výdajích si říkáme nebo si nich radíme, oba víme kolik můžeme utratit.
On mi řekne, že bude kupovat třeba zahradní sekačku, já mu řeknu o nové pračce, ale jestli jsem si koupila nové boty neoznamuji.
Mě to takto vždy přišlo naproto přirozené, logické a atomatické. Vůbec jsem nikdy nepřemýšlela o rozdělených účtech.
My jsme léta měli rozdělené účty a společné peníze, ale mě pak trošku vyděsilo, kdyby se mnou něco stalo, tak než se to vyřeší, nebudou odcházet platby na elektřinu a do fondu oprav, tak jsme si zřídili společný účet. Jak běžný, tak spořící. Plus máme každý svůj. Manželovi na jeho chodí výplata, zaplatí z něj alimenty a telefony a zbytek posílá na spořící, ze kterého se to pak přeposílá na běžný. Moje výplaty chodí na společný, kde nechávám minimum a zbytek taky přeposílám na spořící. Běžné věci v řádu tisíců si kupujeme jak kdo potřebuje, bavíme se o velkých věcech typu dovolená, nový spotřebič atd. Já ani muž nekontrolujeme, za co druhý ze společného účtu utrácí. Plus když se chceme překvapit, tak si přepošleme peníze na soukromý a platíme z něj (plus já z něj platím charitu). Systém mi vyhovuje, nikdy jsme si na nepřepočítávali výplaty na korunu, nevyčítali si, kdo za co utrácí a zároveň máme oba hodně podobný přístup k financím.
Mame kazdy svuj ucet ale ja vim kolik manzel vydelava a jake ma vydaje. To same on vi o mne. Z manzelovi vyplaty se plati fixni naklady + nakup potravin a drogerie. Ja platim vsechno kolem deti - obleceni, krouzky, vylety a podobne. Zbytek penez odkladam na dovolenou, opravy domu a vytvarim financni polstar.
@anonym_autor Máme společný účet a to od začátku, ještě na škole jsem se k manželovi nastěhovala a zřizovali jsme společný účet. U nás vydělává jen manžel, je OSVČ a kolik vydělá netuší ani on. Teda víme to rámcově, ale přesná čísla až jednou za rok.
Nikdy jsem se o nic neprosila, prostě koupím, co chci a potřebuji, o velkých výdajích si říkáme nebo si nich radíme, oba víme kolik můžeme utratit.
On mi řekne, že bude kupovat třeba zahradní sekačku, já mu řeknu o nové pračce, ale jestli jsem si koupila nové boty neoznamuji.
Mě to takto vždy přišlo naproto přirozené, logické a atomatické. Vůbec jsem nikdy nepřemýšlela o rozdělených účtech.
@alianan Jak vlastně víte, kolik můžete utratit, když ani jeden z vás netuší, kolik vyděláte?
podobně to měla známá. Dokud se nerozváděla, tak nevěděla, kolik muž vydělává, s jakou částkou hospodaří, kolik utratí, kolik mají našetřeno. Až při rozvodu zjistila, že muž kupoval pozemky, o kterých jí ani neřekl, zjistila to prolustrováním jeho papírů. Pro mě dost nepochopitelný model soužití.
My máme společný účet, takže naopak máme oba přehled, oba se domlouváme, co koupíme, do čeho investujeme. Není jeden závislý na druhém, hospodaříme společně.
podobně to měla známá. Dokud se nerozváděla, tak nevěděla, kolik muž vydělává, s jakou částkou hospodaří, kolik utratí, kolik mají našetřeno. Až při rozvodu zjistila, že muž kupoval pozemky, o kterých jí ani neřekl, zjistila to prolustrováním jeho papírů. Pro mě dost nepochopitelný model soužití.
My máme společný účet, takže naopak máme oba přehled, oba se domlouváme, co koupíme, do čeho investujeme. Není jeden závislý na druhém, hospodaříme společně.
@betelgeuzz Moje kamarádka taky. Nestačila se divit, kolik měl odloženo při rozchodu.
@anonym_autor My též máme každý svůj účet, ale já pracuji na 1/2 úvazek za pár šlupek, děti beru po obědě a děláme si společná odpolka. Muž platí víceméně všechno… Asi kromě internetu. Má proti mně hromadu. A každý měsíc mi v domluvený den ještě pár tisíc posílá navíc, abych měla na život s dětma. 🙂 Vím, jaké máme investice, výdaje, děláme spolu i nějaké obchody s nemovitostmi nebo třeba investice do ruzných projektů a pak se o to “dělíme”. Jsme manželé a společnící zároveň, bych tak řekla.
@alianan Jak vlastně víte, kolik můžete utratit, když ani jeden z vás netuší, kolik vyděláte?
@anonym_autor Tak rámcově víme, víme jestli se ten měsíc vydělalo více nebo méně peněz, kolik se vydělalo opravdu se dozvíme až od účetní jednou za rok.
Ono to tak asi bude mít většina OSVČ, "přebytky" peněz se točí v podnikání a pokud je potřeba koupit něco většího, tak se částka převede z podnikateského účtu.
Vidím a mám hesla samozřejmě i do podnikatelského účtu.
My máme společné i telefony nebo i maily, vše používáme vše společně, takže si chudák si chudák ani pozemky načerno koupit nemůže.
Dobré ráno, také přispěji. My máme účet společný už od doby, kdy jsme se poznali (více než 15 let) a všechno bylo růžové - byla jsem ještě studentka a vyhovovalo mi to, protože můj příjem minimální. Nemyslela jsem co by, kdyby... Později, když přišly hádky, někdy docela vyostřené, tak už jsem měla vcelku stažené půlky, aby mi třeba "pan majitel účtu" nezablokoval kartu, neboť bych neměla, ani jak zaplatit jeden rohlík... Takže, kdybych si vybírala znovu, byla bych pro oddělené účty, i když moje výplata je méně než poloviční oproti manželovu příjmu... Každopádně, nikdy to neudělal, neodsřihnul mě, zatím, ale je to nepříjemné. 🙏
Dobré ráno, také přispěji. My máme účet společný už od doby, kdy jsme se poznali (více než 15 let) a všechno bylo růžové - byla jsem ještě studentka a vyhovovalo mi to, protože můj příjem minimální. Nemyslela jsem co by, kdyby... Později, když přišly hádky, někdy docela vyostřené, tak už jsem měla vcelku stažené půlky, aby mi třeba "pan majitel účtu" nezablokoval kartu, neboť bych neměla, ani jak zaplatit jeden rohlík... Takže, kdybych si vybírala znovu, byla bych pro oddělené účty, i když moje výplata je méně než poloviční oproti manželovu příjmu... Každopádně, nikdy to neudělal, neodsřihnul mě, zatím, ale je to nepříjemné. 🙏
@melinkaproch to ale pak nemáte společný účet, ale ty jsi pouze disponent. U společnýho účtu ti nemůže druhý zablokovat kartu, nebo zrušit přístup.
@melinkaproch to ale pak nemáte společný účet, ale ty jsi pouze disponent. U společnýho účtu ti nemůže druhý zablokovat kartu, nebo zrušit přístup.
@betelgeuzz ano, tak, jak píšeš. Netušila jsem, že je ještě takový rozdíl (pochopila jsem společný - jako myšleno jeden majitel účtu - oba užívají). Mám neomezené přístupy ke všemu, ale majitel je manžel... Tak to je horší, než jsem si myslela 😅😁
@betelgeuzz ano, tak, jak píšeš. Netušila jsem, že je ještě takový rozdíl (pochopila jsem společný - jako myšleno jeden majitel účtu - oba užívají). Mám neomezené přístupy ke všemu, ale majitel je manžel... Tak to je horší, než jsem si myslela 😅😁
@melinkaproch u toho účtu majitel+disponent ještě pozor, že u účtu může být nastaveno, co se má stát s dispozičními právy po úmrtí majitele. Můžou pokračovat dál, ale také můžou být zastavena. Pak to může být dost nepříjemné řešit už v tak těžké situaci.
A zrovna na mě vyskočil zajímavý článek ohledně financí https://cnn.iprima.cz/penize-v-paru-jako-minove...
v podstatě shrnuje můj názor, ono je ve výsledku jedno, zda jsou peníze na jednom, nebo více účtech, důležitý je ten přístup, jestli jsou to naše peníze, nebo si každý jede na svým písečku. Může to být fajn, ale v situacích, kdy jeden má daleko menší příjem (např. rodičovská, nemoc), tak je špatně, když ten s menším příjmem chodí po brigádách, jen proto, že si nechce tomu s výšším příjmem říct o peníze.
@melinkaproch u toho účtu majitel+disponent ještě pozor, že u účtu může být nastaveno, co se má stát s dispozičními právy po úmrtí majitele. Můžou pokračovat dál, ale také můžou být zastavena. Pak to může být dost nepříjemné řešit už v tak těžké situaci.
@betelgeuzz moc děkuji za informace 🌷. Ono to všechno bylo takové automatické, protože když jsme se poznali, tak já žádný účet neměla, takže jsem se přidružila... Poté jsme měnili banku, a bylo snazší vše převést, když to zůstane na manžela, ale vůbec jsme to neřešili takto více do hloubky. Zajdu se na to určitě do banky zeptat, jeden nikdy neví, co se může stát... 🙏
Za mě nejvíce spravedlivý mi přijde systém, jaký máme doma my - každý svůj vlastní účet, na který chodí výplata a pak společný účet (nebo účet napsaný na jednoho a druhý je disponent). ze kterého se platí nájem, energie, PHM apod. Na společný účet se pak posílá předem dohodnutý obnos podle výše výplaty - pokud má žena poloviční výplatu, tak muž na společný účet přispívá vyšší částkou. Zároveň mít jeden jediný společný účet a nic navíc, mi přijde dvojšečné, např. při náhlém úmrtí (nedejbože) je druhý z partnerů kvůli zablokování účtu zcela bez příjmů a taky potřebuji mít alespoń částečnou finanční nezávislost - udělat občas nákupy jen pro sebe, které nebudu zdůvodňovat, peníze na dárky k narozeninám, Vánocům...tak jako tak i ty peníze na vlastních pčetech jsou vlastně společné, jde-li o manželství bez zúženého SJM, ale opticky jsou prostě oddělené a přinášejí trochu více svobody.
Ano taky jsem momentálně zcela závislá na manželově příjmu, protože RD. Ale tento stav není věčný a až se zanedlouho vrátím do práce, budu mít příjem nejspíše vyšší než on.
Však stav, kdy je žena závislá na svém muži netrvá věčně a proto jsou pár, aby tohle spolu zvládli bez větších konfliktů.
A třeba každý měsíc mi nehlásí kolik bere, ale když se zeptám, nemá problém mi to říct. Ale nejsem ten typ, co by o tomhle musel mít více než orientační znalost.
Za mě nejvíce spravedlivý mi přijde systém, jaký máme doma my - každý svůj vlastní účet, na který chodí výplata a pak společný účet (nebo účet napsaný na jednoho a druhý je disponent). ze kterého se platí nájem, energie, PHM apod. Na společný účet se pak posílá předem dohodnutý obnos podle výše výplaty - pokud má žena poloviční výplatu, tak muž na společný účet přispívá vyšší částkou. Zároveň mít jeden jediný společný účet a nic navíc, mi přijde dvojšečné, např. při náhlém úmrtí (nedejbože) je druhý z partnerů kvůli zablokování účtu zcela bez příjmů a taky potřebuji mít alespoń částečnou finanční nezávislost - udělat občas nákupy jen pro sebe, které nebudu zdůvodňovat, peníze na dárky k narozeninám, Vánocům...tak jako tak i ty peníze na vlastních pčetech jsou vlastně společné, jde-li o manželství bez zúženého SJM, ale opticky jsou prostě oddělené a přinášejí trochu více svobody.
@ninive211 účet se ale při úmrtí neblokuje, mohou se blokovat dispoziční práva, ale nemusí, záleží na nastavení.
My jsme léta měli rozdělené účty a společné peníze, ale mě pak trošku vyděsilo, kdyby se mnou něco stalo, tak než se to vyřeší, nebudou odcházet platby na elektřinu a do fondu oprav, tak jsme si zřídili společný účet. Jak běžný, tak spořící. Plus máme každý svůj. Manželovi na jeho chodí výplata, zaplatí z něj alimenty a telefony a zbytek posílá na spořící, ze kterého se to pak přeposílá na běžný. Moje výplaty chodí na společný, kde nechávám minimum a zbytek taky přeposílám na spořící. Běžné věci v řádu tisíců si kupujeme jak kdo potřebuje, bavíme se o velkých věcech typu dovolená, nový spotřebič atd. Já ani muž nekontrolujeme, za co druhý ze společného účtu utrácí. Plus když se chceme překvapit, tak si přepošleme peníze na soukromý a platíme z něj (plus já z něj platím charitu). Systém mi vyhovuje, nikdy jsme si na nepřepočítávali výplaty na korunu, nevyčítali si, kdo za co utrácí a zároveň máme oba hodně podobný přístup k financím.
@drep já mám za to, že při úmrtí trvalé platby normálně odcházejí.
K tématu, tohle je o nastavením každého, vztahu, důvěře. Můj táta třeba nechtěl nic řešit, z výplaty dostal kapesné, mamka hospodařila (ale k účtům přístup měl). O peníze se nikdy nehádali.
Jinak my máme každý svůj účet a svoje platby, které hlídáme. Výplaty víme přibližně. Ale máme podobný postoj k financím, takže se domluvíme dobře. Pokud bych žila s někým, kdo třeba hodně utrácí už by to mohlo být méně příjemné.
Jinak hodně žen se bojí odejít, protože jim klesne životní úroveň po rozchodu (bez ohledu na způsob hospodaření), a to klesne vždy, zvlášť když jsou malé děti.
Mame jeden spolecny a kazdy svuj. Na spolecny prevadime penize na beznou utratu. Kazdy si nechavame stejnou castku na utraceni a pripadne rezervy/sporeni mame taky rozdelene na sva jmena celkem spravedlive. Vic se o finance stara muz, ale i ja vim kolik vydelava, kolik za co utratime, na co musime setrit.
Dobré ráno, také přispěji. My máme účet společný už od doby, kdy jsme se poznali (více než 15 let) a všechno bylo růžové - byla jsem ještě studentka a vyhovovalo mi to, protože můj příjem minimální. Nemyslela jsem co by, kdyby... Později, když přišly hádky, někdy docela vyostřené, tak už jsem měla vcelku stažené půlky, aby mi třeba "pan majitel účtu" nezablokoval kartu, neboť bych neměla, ani jak zaplatit jeden rohlík... Takže, kdybych si vybírala znovu, byla bych pro oddělené účty, i když moje výplata je méně než poloviční oproti manželovu příjmu... Každopádně, nikdy to neudělal, neodsřihnul mě, zatím, ale je to nepříjemné. 🙏
@melinkaproch a proč si neuděláš vlastní účet
@anonym_autor ahoj, s pritelem jsme již 18 let a stale mame kazdy svuj ucet. Ja vim kolik ma partner nasporeno, on vi kolik mam nasporeno ja. Mame i spolecny ucet kde si sporime nebo odkladame penize, ktere treba dostaneme na Vanoce, z toho účtu platime napr dovolenou, neco do domacnosti... Nam to tak vyhovuje, ja osobne bych nechtela jen jeden spoelcny ucet. Osobne jsem rada, ze si dokazu nasporit neco sama a kdyby se nedej buh neco stalo, tak jsem v klidu, nebudu zavisla na příteli. Za me je urcite fajn, kdyz je člověk samostatný a nespoléha na tu druhou osobu.
@betelgeuzz moc děkuji za informace 🌷. Ono to všechno bylo takové automatické, protože když jsme se poznali, tak já žádný účet neměla, takže jsem se přidružila... Poté jsme měnili banku, a bylo snazší vše převést, když to zůstane na manžela, ale vůbec jsme to neřešili takto více do hloubky. Zajdu se na to určitě do banky zeptat, jeden nikdy neví, co se může stát... 🙏
@melinkaproch A zvažuješ to nastavení změnit? Co ti v tom doteď bránilo?
Neber mé otázky jako útok na sebe. Ze tvého příspěvku je znát, že si uvědomuješ, že jsi v kleštích.
Nejsme manželé. Nemáme společný účet. On platí hypo/bydlení. Já provoz domácnosti. Vzhledem k nepoměru příjmů mi peníze normálně ještě dává. Já do mrt* neřeším jeho příjmy/investice/utrácení, on mé taky ne.
@melinkaproch A zvažuješ to nastavení změnit? Co ti v tom doteď bránilo?
Neber mé otázky jako útok na sebe. Ze tvého příspěvku je znát, že si uvědomuješ, že jsi v kleštích.
@misulka84
@anonym_autor
Samozřejmě, že si vše uvědomuji, a to už nějakou dobu. Zvláště, když teď budu zcela upřímná a nazvu naše manželství sotva fungujícím po nějaké citové stránce. Ostatní tak nějak funguje.
Minulý rok jsem si při hádce vyslechla, jak se mi líbí, žít si jako princezna, nic nedělat, a že bez něj bych nedokázala nic (to byla ta lepší část... každopádně, byla to hádka, slova jsou v tu chvíli krutější, než by být měla, ale už mě nezraňují, navíc jsem si vyslechla opravdu už horší)... Sama nejsem svatá, a moje pusa dokáže chrlit také nehezké věci, ale v posledních letech, už spíš jen mlčím a myslím si svoje. Nechci, aby děti takové věci poslouchaly. Srdce by mě víc bolelo z toho. Takže, pokud bych nyní, po šestnácti letech přišla s tím, že chci svůj účet, ač by mé argumenty byly objektivní a rozumné, došel by k závěru, že si dělám zadní vrátka, a ať si tedy žiju z toho, co mám ( a jak jsem zmiňovala výše, mám sotva polovinu, co manžel)... Bylo by to pro něj polínko do ohně...
@misulka84
@anonym_autor
Samozřejmě, že si vše uvědomuji, a to už nějakou dobu. Zvláště, když teď budu zcela upřímná a nazvu naše manželství sotva fungujícím po nějaké citové stránce. Ostatní tak nějak funguje.
Minulý rok jsem si při hádce vyslechla, jak se mi líbí, žít si jako princezna, nic nedělat, a že bez něj bych nedokázala nic (to byla ta lepší část... každopádně, byla to hádka, slova jsou v tu chvíli krutější, než by být měla, ale už mě nezraňují, navíc jsem si vyslechla opravdu už horší)... Sama nejsem svatá, a moje pusa dokáže chrlit také nehezké věci, ale v posledních letech, už spíš jen mlčím a myslím si svoje. Nechci, aby děti takové věci poslouchaly. Srdce by mě víc bolelo z toho. Takže, pokud bych nyní, po šestnácti letech přišla s tím, že chci svůj účet, ač by mé argumenty byly objektivní a rozumné, došel by k závěru, že si dělám zadní vrátka, a ať si tedy žiju z toho, co mám ( a jak jsem zmiňovala výše, mám sotva polovinu, co manžel)... Bylo by to pro něj polínko do ohně...
@melinkaproch no tohle je silná káva, jsi ještě mladá, život máš před sebou, pomysli na svoje štěstí a podle toho se zařiď, sama asi víš....ale v tom, co popisuš bych žít nechtěla, to radši sama
@misulka84
@anonym_autor
Samozřejmě, že si vše uvědomuji, a to už nějakou dobu. Zvláště, když teď budu zcela upřímná a nazvu naše manželství sotva fungujícím po nějaké citové stránce. Ostatní tak nějak funguje.
Minulý rok jsem si při hádce vyslechla, jak se mi líbí, žít si jako princezna, nic nedělat, a že bez něj bych nedokázala nic (to byla ta lepší část... každopádně, byla to hádka, slova jsou v tu chvíli krutější, než by být měla, ale už mě nezraňují, navíc jsem si vyslechla opravdu už horší)... Sama nejsem svatá, a moje pusa dokáže chrlit také nehezké věci, ale v posledních letech, už spíš jen mlčím a myslím si svoje. Nechci, aby děti takové věci poslouchaly. Srdce by mě víc bolelo z toho. Takže, pokud bych nyní, po šestnácti letech přišla s tím, že chci svůj účet, ač by mé argumenty byly objektivní a rozumné, došel by k závěru, že si dělám zadní vrátka, a ať si tedy žiju z toho, co mám ( a jak jsem zmiňovala výše, mám sotva polovinu, co manžel)... Bylo by to pro něj polínko do ohně...
@melinkaproch A je problém, aby to zjistil?
Přijít třeba s návrhem - založíme nebo budeme dosavadní účet používat jako společný. Na ten budeme posílat dohodnutou částku - třeba 70-80 procent z příjmu vás obou. Zbytek si každý ponechá pro vlastní potřeby. To je fér. Jak kdo utratí své “kapesné”, ten druhý neřeší.
A když chytne paniku - no a co? Oba víte, že to dobré není. Takže buď se to bude snažit vyřešit nebo to stejně padne.
Ještě před manželstvím jsme měli každý svůj účet a máme to tak stále. Funguje to, navzájem víme, kolik je na kterém účtu, máme přístup na účet toho druhého. Společný účet neplánujeme, je to zbytečné. Manžel nemá důvod mi vybrabčit účet, já jemu také ne. O větších výdajích rozhodujeme společně.