Návrat do vztahu. Povedlo se vám změnit zažité stereotypy?
Ahoj. Zajimaly by me zkusenosti vas, co jste ukoncily vztah a po x tydnech, mesicich jste se k partnerovi vratili.
Krize, nejak se nepovedla vykomunikovat (jeden mluvil, druhej neslysel). Velky blok, poradna prilis pozde. Rozchod. Kazdy si tim utrpenim prosel v jinem case, ale bolelo, boli to oba.
Nicmene jsme se nedokazali vzdat kontaktu, doslo k ruznym uvedomeni a ted resime co dal.
Strach veliky, moc otazniku. Ale neco co mezi nami je, co tam je od prvniho setkani, pres vsechno prozity i to osklivy. To neco je proste asi silnejsi, nez racionalni argumenty.
Takze. Povedlo se vam zmenit zazite stereotypy, zacit zit lepe? Ustali jste nekdo takovou krizi?
Dekuji!
Před lety jsem se pokusila náš vztah ukončit, manžela jsem "vyhodila" (byt byl tehdy můj). Po pár týdnech jsme se rozhodli to vrátit, měli jsme malé děti, já byla na rodičáku, finance byly to hlavní, co dořešeno nebylo a neuměla jsem si to představit. Ještě dost let jsme spolu byli a rozešli se až pak. Finance byly opět hlavním úskalím, nakonec bych to tehdy měla možná jednodušší... Když se na to podívám dnes, to, co mi vadilo tehdy, mi vlastně vadilo pořád, akorát se to časem zhoršovalo a přidaly se další problémy. Ne, že bychom už nikdy nezažili hezké období, ale ty problémy nezmizely, naopak, nabalovaly se další. Poradnu odmítal. Ráda jsem ho měla ještě dlouho, ale to je jaksi pro fungující vztah málo. Asi jsi chtěla slyšet spíš někoho, kdo krizi ustál... my to nebyli, tedy pokud se nepočítá těch několik dalších let oddálení rozchodu.
@zuzkasim tak tady zadna nutnost byt spolu, jako finance nebo deti neni. Poradna byla a muze byt dalsi.
Mit rada.
To je fajn. Jen on je pro me proste. Ja to asi neumim popsat. Spriznena duse? Chybejici polovina? S chybama, nedokonalostma, uz od zacatku. Vedome.
Před lety jsem se pokusila náš vztah ukončit, manžela jsem "vyhodila" (byt byl tehdy můj). Po pár týdnech jsme se rozhodli to vrátit, měli jsme malé děti, já byla na rodičáku, finance byly to hlavní, co dořešeno nebylo a neuměla jsem si to představit. Ještě dost let jsme spolu byli a rozešli se až pak. Finance byly opět hlavním úskalím, nakonec bych to tehdy měla možná jednodušší... Když se na to podívám dnes, to, co mi vadilo tehdy, mi vlastně vadilo pořád, akorát se to časem zhoršovalo a přidaly se další problémy. Ne, že bychom už nikdy nezažili hezké období, ale ty problémy nezmizely, naopak, nabalovaly se další. Poradnu odmítal. Ráda jsem ho měla ještě dlouho, ale to je jaksi pro fungující vztah málo. Asi jsi chtěla slyšet spíš někoho, kdo krizi ustál... my to nebyli, tedy pokud se nepočítá těch několik dalších let oddálení rozchodu.
@zuzkasim víš tohle nikdy nepochopím,že ženy zůstávají s někým jen kvůli financím.Ano chápu ten strach,z
@zuzkasim tak tady zadna nutnost byt spolu, jako finance nebo deti neni. Poradna byla a muze byt dalsi.
Mit rada.
To je fajn. Jen on je pro me proste. Ja to asi neumim popsat. Spriznena duse? Chybejici polovina? S chybama, nedokonalostma, uz od zacatku. Vedome.
@anonym_autor že to nezvládnu a že to bude těžké. A ano těžké to určitě ze začátku bude ale zvládnout se to dá.A ano člověk se ze začátku musí uskromnit,ale postupem času to prostě jde. Stejně se jako ty ti lidé dříve nebo později rozejdou a zbytečně se tak trápí několik dalších let.A nebo se nerozejdou vůbec a trápí se celý život a do toho zatáhnout i své děti ,což je úplně to nejhorší.
Ne, nepovedlo se stereotypy změnit. I když jsme nastavili jinou cestu, postupem doby se to vrátilo do původních kolejí. Byl to jeden partner, dříve před manželem.
No jak zaznělo, docela spřízněná duše, ale byly tam jiné věci, přes které to budoucnost nejspíš nemělo. I dnes si sem tam vzpomenu. On je stále sám, s občasnými přítelkyněmi, bez dětí, ale plní si svoje sny.
@zuzkasim víš tohle nikdy nepochopím,že ženy zůstávají s někým jen kvůli financím.Ano chápu ten strach,z
@anonym_8dc9de Omlouvám se, bylo to špatně vyjádřeno a tak, jak jsem to napsala, to skutečně může vyznít tak, jak jsi to pochopila ty. Pravda je jiná. Finance byly věc, kterou jsme dořešit v tom období odloučení nestihli, vůbec jsme se jim nevěnovali. Řešila jsem děti, sebe, běžný provoz domácnosti, bylo to nedlouho před Vánocemi, takže Vánoce... No a hlavně jsem řešila nás dva. Jestli by to přece jen nějak nešlo. Jestli můžu něco změnit já. Snažila jsem se zaměřit se víc na "to dobré". Pravdou je, že na rodičáku a s jeho tehdejší výší (hned potom se jeho výše zvyšovala, ovšem už ne pro mě), by to tehdy bylo veselé, ale aspoň jsem byla ve svém. Rozhodně by to pro mě bylo s malými dětmi finančně snazší než teď s velkými.
No a finance jsou úskalí, které nemáme tak úplně vyřešené dodnes, přestože spolu už několik let nejsme🙂 Dnes vidím, že tehdy jsem udělala ohledně nich nevratný krok (koupili jsme společný byt), ale víc to rozvádět nechci.
Důležité je, že se ve vztahu nemůže snažit jen jeden, musí oba. A domlouvat se, komunikovat. Pokud jste s někým, kdo se na ničem domlouvat nechce, je to podle mě v podstatě nemožné. Zažité stereotypy úplně změnit nejdou. Jde změnit nějak přístup, ale člověk zůstane stejný. Jde měnit ta omáčka kolem, voda může kámen omílat z druhé strany, může ho podtéct, kámen se může nechat vodou posunout, ale zůstane pořád kamenem.
@anonym_8dc9de Omlouvám se, bylo to špatně vyjádřeno a tak, jak jsem to napsala, to skutečně může vyznít tak, jak jsi to pochopila ty. Pravda je jiná. Finance byly věc, kterou jsme dořešit v tom období odloučení nestihli, vůbec jsme se jim nevěnovali. Řešila jsem děti, sebe, běžný provoz domácnosti, bylo to nedlouho před Vánocemi, takže Vánoce... No a hlavně jsem řešila nás dva. Jestli by to přece jen nějak nešlo. Jestli můžu něco změnit já. Snažila jsem se zaměřit se víc na "to dobré". Pravdou je, že na rodičáku a s jeho tehdejší výší (hned potom se jeho výše zvyšovala, ovšem už ne pro mě), by to tehdy bylo veselé, ale aspoň jsem byla ve svém. Rozhodně by to pro mě bylo s malými dětmi finančně snazší než teď s velkými.
No a finance jsou úskalí, které nemáme tak úplně vyřešené dodnes, přestože spolu už několik let nejsme🙂 Dnes vidím, že tehdy jsem udělala ohledně nich nevratný krok (koupili jsme společný byt), ale víc to rozvádět nechci.
Důležité je, že se ve vztahu nemůže snažit jen jeden, musí oba. A domlouvat se, komunikovat. Pokud jste s někým, kdo se na ničem domlouvat nechce, je to podle mě v podstatě nemožné. Zažité stereotypy úplně změnit nejdou. Jde změnit nějak přístup, ale člověk zůstane stejný. Jde měnit ta omáčka kolem, voda může kámen omílat z druhé strany, může ho podtéct, kámen se může nechat vodou posunout, ale zůstane pořád kamenem.
@zuzkasim já to myslela tak,že často zůstávají ženy v nefungujicim manželství jen kvůli financím a to je podle mě hodně špatně.žena si pravděpodobně zvykne takhle žít, ale odnesou to ty děti.
@zuzkasim já to myslela tak,že často zůstávají ženy v nefungujicim manželství jen kvůli financím a to je podle mě hodně špatně.žena si pravděpodobně zvykne takhle žít, ale odnesou to ty děti.
@anonym_8dc9de Já vím, a jsem si vědoma toho, že i můj příspěvek tak mohl vyznít, i když jsem ho myslela jinak.
@zuzkasim já to myslela tak,že často zůstávají ženy v nefungujicim manželství jen kvůli financím a to je podle mě hodně špatně.žena si pravděpodobně zvykne takhle žít, ale odnesou to ty děti.
@anonym_8dc9de Já zase chápu, pokud to partnerství třeba nefunguje "jen" v tom, že ti dva se už prostě nemilují, necítí vášeň a zájemnou náklonnost, spíš žijí vedle sebe, ale stále tam je nějaká tolerance a respekt k tomu druhému, může to určitě dočasně fungovat. Finance jsou velmi důležitá věc a holt žena když odchází od muže, kór s dětmi, si musí být jistá, že je při svém příjmu uživí, Musí si najít další bydlení, tj.najednou se ze dvou příjmů neplatí bydlení jedno, ale dvě, při současných cenách bydlení může být opravdu otázka financí tou hlavní, proč některé ženy zůstávají nadále v ne zcela funkčním vztahu. Také spousta žen nechce rozdím dětem tu představu kompletní rodiny, nechce, aby žily každý týden někde jinde ... Samozřejmě pokud je v tom vztahu násilí, alkoholismus, gambling, agresivita nebo něco podobného, tak v tom nemá smysl pokračovat nikdy, i za cenu výrazného snížení životného standardu. V tomto by děti opravdu vyrůstat neměly.
@anonym_8dc9de Já zase chápu, pokud to partnerství třeba nefunguje "jen" v tom, že ti dva se už prostě nemilují, necítí vášeň a zájemnou náklonnost, spíš žijí vedle sebe, ale stále tam je nějaká tolerance a respekt k tomu druhému, může to určitě dočasně fungovat. Finance jsou velmi důležitá věc a holt žena když odchází od muže, kór s dětmi, si musí být jistá, že je při svém příjmu uživí, Musí si najít další bydlení, tj.najednou se ze dvou příjmů neplatí bydlení jedno, ale dvě, při současných cenách bydlení může být opravdu otázka financí tou hlavní, proč některé ženy zůstávají nadále v ne zcela funkčním vztahu. Také spousta žen nechce rozdím dětem tu představu kompletní rodiny, nechce, aby žily každý týden někde jinde ... Samozřejmě pokud je v tom vztahu násilí, alkoholismus, gambling, agresivita nebo něco podobného, tak v tom nemá smysl pokračovat nikdy, i za cenu výrazného snížení životného standardu. V tomto by děti opravdu vyrůstat neměly.
@ninive211 dovolim si nesouhlasit. Ve vetsine pripadu je nejlepsi cesta odejit a to predevsim kvuli detem. Ono deti moc dobre citi, ze to doma neni ok, i kdyz dospely nejak vychazeji. A neni to dobry vzor.
Ja dokonce chlapa i vyhodila, vedela jsem ze to bude tezky a ze penez mam malo. Ale. Vyresilo se tim spousta problemu a paradoxne jsme se meli lip s min penezma. Neni to jednoduche zit sama, ale nelituju toho. Ditko najednou bylo zdravejsi, vyrovnanejsi a vice poslouchalo.
Ale to je jiny pribeh, nez resim ted.
@anonym_autor Asi záleží především na tom, co bylo podstatou rozchodu, jak moc důležitý byl problém. Kdo nesl hlavní vinu na tom že jste se neshodli...byla v tom nevěra, rozdílné koníčky, rozdílné názory na život a budoucnost? Některé věci jde určitě vykomunikovat a měly by se komunikovat co nejdříve, před případným návratem k sobě, bez toho to prostě nefunguje a fungovat nebude, komunikace je základ. Já bych třeba asi nikdy neodpustila partnerovi nevěru, fyzické násilí či závislosti, stejně tak pokud by vztah ztroskotal na tom, že jsou pro něj vždy přednější kamarádi a koníčky proti mně a já bych byla jen výplň času, kdy zrovna nemá "něco jiného" a poslušně čekající partnerka.
@ninive211 dovolim si nesouhlasit. Ve vetsine pripadu je nejlepsi cesta odejit a to predevsim kvuli detem. Ono deti moc dobre citi, ze to doma neni ok, i kdyz dospely nejak vychazeji. A neni to dobry vzor.
Ja dokonce chlapa i vyhodila, vedela jsem ze to bude tezky a ze penez mam malo. Ale. Vyresilo se tim spousta problemu a paradoxne jsme se meli lip s min penezma. Neni to jednoduche zit sama, ale nelituju toho. Ditko najednou bylo zdravejsi, vyrovnanejsi a vice poslouchalo.
Ale to je jiny pribeh, nez resim ted.
@anonym_autor To je právě to správné slovo, co píšeš, ve "většině" případů. Já když bych se podívala na sebe, tak bych třeba neodelša pryč, aniž bych měla něco našetřeno do začátku, ale spoň nějakou větší částku. To třeba spousta žen nemá vůbec, kór na rodičáku. začínají úplně totálně od nuly, žijí s dvětma dětmi někde na ubytovně anebo v garsonce...z toho každý druhý týden jdou děti k druhému rodiči, pokud tedy orvnou není střídavka (teď se tomu říká společná péče), která podle mě není pro většinu dětí vhodná, ale to je jiná věc. No a udělat si tu větší finanční rezervu prostě trvá, kór třeba pro matku na rodičáku nebo po rodičáku. Kdo má podporu rodičů, že se může vrátit k nim, tím lépe. Ne každý to třeba ale má. Je strašně jednoduché jít a spálit všechny mosty za sebou...ale pak nést ty následky, to je horší. A ne, opravdu ne vždy je pro děti lepší se při prvních problémech hned rozvádět a řešit třeba střídavku.
@anonym_autor To je právě to správné slovo, co píšeš, ve "většině" případů. Já když bych se podívala na sebe, tak bych třeba neodelša pryč, aniž bych měla něco našetřeno do začátku, ale spoň nějakou větší částku. To třeba spousta žen nemá vůbec, kór na rodičáku. začínají úplně totálně od nuly, žijí s dvětma dětmi někde na ubytovně anebo v garsonce...z toho každý druhý týden jdou děti k druhému rodiči, pokud tedy orvnou není střídavka (teď se tomu říká společná péče), která podle mě není pro většinu dětí vhodná, ale to je jiná věc. No a udělat si tu větší finanční rezervu prostě trvá, kór třeba pro matku na rodičáku nebo po rodičáku. Kdo má podporu rodičů, že se může vrátit k nim, tím lépe. Ne každý to třeba ale má. Je strašně jednoduché jít a spálit všechny mosty za sebou...ale pak nést ty následky, to je horší. A ne, opravdu ne vždy je pro děti lepší se při prvních problémech hned rozvádět a řešit třeba střídavku.
@ninive211 tehda jsem byla par mesicu po rodicaku, barak v rekonstrukci, hypoteka. A zijem. A nerikam pri prvnich problemech, ale nesnasim argumenty 'kvuli detem', 'nezvladla bych to', 'kvulo penezum, baraku' atd. Alibismus. Bala jsem se a bojim denne. Denne si rikam zda jsem udelala dobre a vzdy dojdu k tomu samemu - udelala!
@anonym_autor Asi záleží především na tom, co bylo podstatou rozchodu, jak moc důležitý byl problém. Kdo nesl hlavní vinu na tom že jste se neshodli...byla v tom nevěra, rozdílné koníčky, rozdílné názory na život a budoucnost? Některé věci jde určitě vykomunikovat a měly by se komunikovat co nejdříve, před případným návratem k sobě, bez toho to prostě nefunguje a fungovat nebude, komunikace je základ. Já bych třeba asi nikdy neodpustila partnerovi nevěru, fyzické násilí či závislosti, stejně tak pokud by vztah ztroskotal na tom, že jsou pro něj vždy přednější kamarádi a koníčky proti mně a já bych byla jen výplň času, kdy zrovna nemá "něco jiného" a poslušně čekající partnerka.
@ninive211 no zkouzlo to asi k te poslusne cekajici partnerce. Nicmene chyba je vzdy u obou. Asi jsem to nejak spatne komunikovala, on neslysel. Prosli jsme si peklickem. Ale neumime se sebe vzdat. A z myslenky, ze zustaneme prateli se nejak vracime k blizkosti. Je tam spousta ale, spousta temat. Vime to oba. On dostal trochu zivotni lekci v podobe zrcadla jinde. Coz mu pomohlo pochopit velkou cast veci. Ale je tam hodne temat, hodne bolesti a hodne krehkosti. Ale pak to nase pouto trvajici, z me strany urcite, od prvniho poznani, pratelstvi, vztah a i ted. Takze se v tom trochu koupu a sama nevim.
Je tam samozrejme i takova ta jistota, ze clovek vi do ceho jde, vi co ho ceka atd. Ale i ten obri strach, aby to nebyla 'ztrata casu' a dalsi ublizovani.
já taky přispěju se svým příběhem.. byli jsme spolu 5 let, společné dítě, rozešli jsme se a po 3 měsících jsme se znovu začali scházet, po dalším půl roce jsme se k sobě oficiálně vrátili. Žili jsme pak spolu 11let ještě a nakonec jsme se letos rozvedli. Ten stereotyp tam prostě byl, a i když jsme se třeba i nějak snažili, nešlo to... a já dnes už vím, že kdyby se chtěl třeba za rok vrátit, už bych ho zpátky nevzala! 🙂
@ninive211 tehda jsem byla par mesicu po rodicaku, barak v rekonstrukci, hypoteka. A zijem. A nerikam pri prvnich problemech, ale nesnasim argumenty 'kvuli detem', 'nezvladla bych to', 'kvulo penezum, baraku' atd. Alibismus. Bala jsem se a bojim denne. Denne si rikam zda jsem udelala dobre a vzdy dojdu k tomu samemu - udelala!
@anonym_autor naprosto s tebou souhlasím. I za cenu snížení životního standardu je lepší z nefunkčního partnerství odejít.Pokud to děti vydí a žijí tak,je to pro ně špatný vzor, který bohužel s velkou pravděpodobností budou v dospělosti opakovat.
já taky přispěju se svým příběhem.. byli jsme spolu 5 let, společné dítě, rozešli jsme se a po 3 měsících jsme se znovu začali scházet, po dalším půl roce jsme se k sobě oficiálně vrátili. Žili jsme pak spolu 11let ještě a nakonec jsme se letos rozvedli. Ten stereotyp tam prostě byl, a i když jsme se třeba i nějak snažili, nešlo to... a já dnes už vím, že kdyby se chtěl třeba za rok vrátit, už bych ho zpátky nevzala! 🙂
@missinka87 chapu. Ja si rikam, zda je mozny, ze dostal takovou lekci, ze fakt procitnul. Zda je realny, ze to udrzi.
Jakoze vcera napsal neco, na co rekneme cekam hodne dlouho a proste to ve me hloda. Ale uvidime, zatim je to forma co by kdyby.
@anonym_autor naprosto s tebou souhlasím. I za cenu snížení životního standardu je lepší z nefunkčního partnerství odejít.Pokud to děti vydí a žijí tak,je to pro ně špatný vzor, který bohužel s velkou pravděpodobností budou v dospělosti opakovat.
@anonym_8dc9de když vidí co? Že máma s tátou se neobjímají a občas je doma dusno?
Samozřejmě, že zůstávat kvůli penězům ve vztahu, kde jeden nemůže druhého vystát nebo kde jsou problémy, přes které nejede vlak (už jsou popsané výš, tak se nebudu opakovat), je špatně, nicméně ve vztahu, kde jsou děti, by se ti dva měli snažit řešitelné problémy vyřešit. Nebo se prostě snažit společně fungovat. A jo, i kvůli penězům. Zejména pokud je alternativa, že budou vyrůstat s mámou, co bude vyšťavená ze snahy a nutnosti zvládat všechno sama a ještě bude počítat každou korunu a bude ve stresu, aby vyšla. To je fakt pro děti terno. A o vztahu a fungování dvou lidí se stejně naučí prd.
@anonym_autor nepovedlo, stali jsme na prahu rozvodu před pěti lety, nakonec jsem cukla, proběhla i poradna. O pět let později jsme se rozvedli…v podstatě se jen zhoršovalo to, co bylo problémem celá léta…
@anonym_8dc9de když vidí co? Že máma s tátou se neobjímají a občas je doma dusno?
Samozřejmě, že zůstávat kvůli penězům ve vztahu, kde jeden nemůže druhého vystát nebo kde jsou problémy, přes které nejede vlak (už jsou popsané výš, tak se nebudu opakovat), je špatně, nicméně ve vztahu, kde jsou děti, by se ti dva měli snažit řešitelné problémy vyřešit. Nebo se prostě snažit společně fungovat. A jo, i kvůli penězům. Zejména pokud je alternativa, že budou vyrůstat s mámou, co bude vyšťavená ze snahy a nutnosti zvládat všechno sama a ještě bude počítat každou korunu a bude ve stresu, aby vyšla. To je fakt pro děti terno. A o vztahu a fungování dvou lidí se stejně naučí prd.
@suzanna123 ano přesně, že se máma s tátou neobjimaji a občas je doma dusno.Tomu říkáš dobre prostředí pro SPRÁVNÝ vývoj dítěte ??Já tedy ne.A jestli ty teda ano a tvůj názor je bohužel většinový, tak se vůbec nedivím,že tolik lidí musí navštěvovat psychologa.
@suzanna123 ano přesně, že se máma s tátou neobjimaji a občas je doma dusno.Tomu říkáš dobre prostředí pro SPRÁVNÝ vývoj dítěte ??Já tedy ne.A jestli ty teda ano a tvůj názor je bohužel většinový, tak se vůbec nedivím,že tolik lidí musí navštěvovat psychologa.
@anonym_8dc9de takže matka věčně ve stresu a peníze leda na nezbytné věci je podle tebe lepší alternativa? Co z toho jsi ty zažila, ty návštěvo psychologa?🙄
@anonym_8dc9de takže matka věčně ve stresu a peníze leda na nezbytné věci je podle tebe lepší alternativa? Co z toho jsi ty zažila, ty návštěvo psychologa?🙄
@suzanna123 hele ale zena, ktera neni stastna, funguje jen na neutral, ta je stastna a neni ve stresu? Za me teda ne.
A ano radsi budu sama a resit kazdou korunu, nez byt s nekym, jen abych mela koruny dve a nebyla sama.
@suzanna123 hele ale zena, ktera neni stastna, funguje jen na neutral, ta je stastna a neni ve stresu? Za me teda ne.
A ano radsi budu sama a resit kazdou korunu, nez byt s nekym, jen abych mela koruny dve a nebyla sama.
@anonym_autor třeba není, ale odpadá jí stres o peníze, odpadá jí stres, že vstává za kuropění, aby děti vypravila a odvedla do zařízení a po 8,5 hodinách v práci plus cestě je zase vyzvedla, nakoupila, naučila, uklidila. Znova, pokud se s tím chlapem nedá fungovat, je tam dusno, deptá ji to, tak není o čem se bavit, v tom nechce být nikdo. Nicméně pokud to je jen o tom, že ten vztah nefunguje, není tam sex, není tam objímání a alternativa je viz výše, tak děti ani ona fakt nevydělají na tom, že máma hrdě odkráčí vstříc chudobě. Občas je fajn upřednostnit mozek před emocemi, zejména když jsou ve hře děti.
Před lety jsem se pokusila náš vztah ukončit, manžela jsem "vyhodila" (byt byl tehdy můj). Po pár týdnech jsme se rozhodli to vrátit, měli jsme malé děti, já byla na rodičáku, finance byly to hlavní, co dořešeno nebylo a neuměla jsem si to představit. Ještě dost let jsme spolu byli a rozešli se až pak. Finance byly opět hlavním úskalím, nakonec bych to tehdy měla možná jednodušší... Když se na to podívám dnes, to, co mi vadilo tehdy, mi vlastně vadilo pořád, akorát se to časem zhoršovalo a přidaly se další problémy. Ne, že bychom už nikdy nezažili hezké období, ale ty problémy nezmizely, naopak, nabalovaly se další. Poradnu odmítal. Ráda jsem ho měla ještě dlouho, ale to je jaksi pro fungující vztah málo. Asi jsi chtěla slyšet spíš někoho, kdo krizi ustál... my to nebyli, tedy pokud se nepočítá těch několik dalších let oddálení rozchodu.