Jak jste zvládly nástup po rodičáku do práce?

@blondynka400 Stěhování za prací a dojíždění beru jako argument u bezdětné osoby, kdy na tobě není nikdo závislý, v tom případě si můžeš dovolit tohle měnit. V případě, že máš rodinu, tak je stěhování pro dítě docela velký zásah, měnit školu je dost náročné.. Dlouhé dojíždění je taky dost těžko realizovatelné, pokud nemáš někoho, kdo ti děti vyzvedne (časově to nezvládneš při plném úvazku) a při zkráceném se většinou finančně nevyplatí, dojíždět příliš daleko.

@shine2015 Sestřenice měla jen gympl a k tomu roční jazykový kurz, takže práci sehnala jen jako dělnice ve výrobě na směny a dovolit si tam pracovat může jen díky tomu, že jí vypomohou prarodiče, jinak by nemohla být ani tam 😔 , doděla si ještě pedagogické vzdělání, aby mohla učit ve školce, ale i tak je stále ve výrobě. Stěhovat se nebudou, protože mají čerstvě dostavěný dům a obě děti na základní škole.

@hojda jasne,protoze to je stejne jednoduche jako jit si vybrat novou kabelku😉

@hojda Tak zrovna změna školy u dítěte je podstatně jednodušší, než jiné záležitosti 🙂. Ano, pokud by rodiče pendlovali stylem rok tady, rok támhle, tak to bude pro to dítě náročné, ale jedno či dvě stěhování během dětství to dítě zvládne. Taky jsem se stěhovala, když nejstarší dcera končila první třídu, takže musela komplet změnit spolužáky, ale nakonec se to ukázalo paradoxně ku prospěchu 🙂, a zvykla si rychle. Děti jsou v tomhle ještě poměrně pružné, horší je to s dospělými.

@hojda nemyslela jsem to nijak zle,aby to nebylo spatne pochopeno,ale vyresit to tak aby vse slapalo neni vzdycky jednoduche🙂

@somalicats Tak třeba naše dcera by stěhování dala v pohodě, ale syn by to dával dost špatně. Všechny změny nese špatně a teď když třeba vidím, jak každá škola jede jinak (malej je v první třídě a v okolí se každá škola učí číst jinou metodou - genetická metoda, klasika po slabikách nebo splívavé čtení, no byl by totálně mimo a šílel by z toho. Matematiku mají podle Hejného, to taky nedělají všude, slovní hodnocení atd.) takže v současné době by to pro nás byl hodně velký oříšek měnit školu.

@chrobacik13 Já to chápu, sama jsem z toho před rokem měla bezesné noci, jak to zařídit a kdyby nebyla dobrá vůle na straně mého zaměstnavatele, tak jsem nahraná 😔 .

@blondynka400 Tak nevím, jestli jsi taková optimistka nebo tak hodně mimo realitu. Nebo jsi natolik flexibilní, že můžeš dělat cokoliv, kdykoliv a za jakékoliv peníze. Jinak fakt nevím. Já už bych v době, kdy jsem nemohla najít práci, klidně s vysokou školou dělala uklízečku. Ale bohužel. Na spoustu míst jsem byla převzdělaná, na jiná jsem měla málo praxe. Dojížděla bych, ale proč by vzali někoho, u koho hrozilo, že třeba kvůli náledí dorazí pozdě, když mohli vzít někoho z místa. A víš co?? Nakonec jsem dělala práci kousek od bydliště, celkem mě i přes náročnost bavila, ale odmítli mi dát smlouvu na dobu neurčitou. A tak jsem hledala dál. Jezdila na pohovory, posílala životopisy. Našla jsem - to samé místo, ale o sto km dál. Vstávala jsem ve čtyři ráno, po páté odpoledne se vracela. Čtyři hodiny jsem strávila v autobuse, metru a tramvaji. Z práce, která mě bavila, se stala nesnesitelná činnost mezi nesnesitelnými lidmi. A to vše za deset čistého mínus čtyři a půl za dojíždění. Tak mi tu po mých zkušenostech neříkej nic o tom, že když se chce!!!

Já jsem měla štěstí, že jsem se vracela zpátky do stejné práce, jen do jiného oddělení a po pár měsících jsem se vrátila zase přesně tam, kde jsem byla před mateřskou spoustu let....takže s lidmi jsme si vycházeli vstříc....navíc jsem pracovala na dlouhý/krátký týden, stejně jako před mateřskou a to mi maximálně vyhovuje - dva dny celé až do večera v práci - ráno jsem vodila do školky já, pak jsem jela do práce, ze školky vyzvedávala babička a do večera byl s manželem a pak jsem měla dva dny celé volné....kdy jsem si dopoledne doma udělala co bylo potřeba, měla jsem i chvilku pro sebe a syna jsem vyzvedla klidně po obědě a celé odpoledne jsme měli volné...jednou za 14 dní pracovní celý víkend, ale to zvládli s manželem, nebo později jsem si ho mohla brát i na pár hodin do práce, chodil tam se mnou moc rád.....díky téhle pracovní době jsem nikdy nemusela řešit v práci synovu nemoc, návštěvy doktorů, úřadů... a vlastně takhle fungujeme dodnes, i když jsem už v jiné práci, ale se stejnou pracovní dobou....syn už je druhý rok ve škole.....máme to takhle pěkně zajeté a na klasickou pracovní dobu po-pá 8 hodin bych si zvykala hodně těžko, přechodně jsem takhle pár měsíců pracovala a vůbec mi to nevyhovovalo....

@hojda Ono si vždycky všechno u těch děcek časem sedne. Už když dcera měnila školu, tak v Praze jeli jinak, než ve staré škole na vsi, takže třeba angličtinu, kterou dcera v první třídě neměla, tady jeli už od první třídy, ale zas na druhou stranu zrovna ta angličtina nebyla stěžejní. Co se čtení, psaní a počítání týče, jsem zastánce spíš těch klasických metod, takže jsem školu v tomhle směru nikdy až tak dramaticky neřešila, takže s tím taky nebyl problém. My se stěhovaly kvůli rozvodu, já šla do Prahy především kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení, protože tady vydělám na půlúvazek tolik, co jsem na horách vydělala na celej. Takže prakticky jsem se stěhovala za prací 🙂. Osobně si myslím, že děti jsou doma tam, kde jejich rodiče, a rodiče jsou od toho, aby jim to stěhování co nejvíc usnadnili. Spíš mi kolikrát připadá, že rodiče z toho dělají větší tragédii, než to ve skutečnosti je.

@kikimaruska tyjo tak to mas teda strasne moc narocny,jen to ctu,tak uz jsem utahana! A neuvazovala jsi o nejake jine praci,ktera by se dala lip zkloubit s detma? Pro ne to taky musi byt sileny...

@blondynka400 no ja si nemyslim,ze by bylo tak na vyber. Vetsinou moc nikde nechteji brat mamy po matersky,vedi,ze to pak byva problem,kdyz je dite marod. Takze nez aby se oni prizpusobili,tak radeji nevezmou. Nebo se u pohovoru nenapadne zeptaj,zda mas hlidani,kdyz bude dite nemocny..

@kikina9 Tak mě se to tak nějak vyvrbilo samo - a nevím, jestli je to horší nebo lepší situace, než u vás ostatních. Už kdysi dávno jsem začala podnikat jako přivýdělek, napřed při škole, pak při práci, pak při mateřských... Nejmladšímu synovi budou teprve dva roky a teď se mi toho sesypalo tolik, že už prakticky jedu na plný úvazek. Mám práci z domova -nevím, jestli říci bohužel nebo bohudík. Když jsou děti nemocné, jsem jim celý den k dispozici. Stejně tak neřeším výpadky školy a školky (prázdniny), nemusím se prosit o dovolenou a ošetřování. Na druhou stranu jsem pevně vázaná termíny (jsem účetní), takže to, co neudělám přes den, musím dohánět po nocích. Často se stane, že spím jen 3 hodiny... A už se to na mě dost podepisuje. Domácnost řeším ve chvíli, kdy je chvíle času a sil, takže nárazově. Obědy jsem teď přes kritické dva měsíce začala brát ze školy (o víkendu vařím, to zase jo). Na prádlo se vrhám ve chvíli, kdy už nemáme co na sebe a to pak žehlím třebas 10 praček najednou - zase do zásoby. Telefon mi drnčí od 7 ráno do 22 večer, často vyřizuju hovory a u toho tahám za sebou kačera pro malého, jsem s ním zrovna venku atd... Nevím, jestli jsem trošku nepřestřelila, ale zase když teď ty zakázky odmítnu, příští rok už nemusí přijít... ☹ Takže tak... Všechno má své pro a proti, já jsem byla rozhodnutá s účtováním skončit a najít si úplně nový obor, který by mě bavil a který je teď u ledu (ale tam bych zase budovala všechno znovu od začátku) a pak se to tak seběhlo, že se o mě perou... Takže návrat do práce nezvládám, mám z toho výčitky svědomí kvůli dětem (nejmladšího často hlídají babička s dědou, ale i tak mi chybí). Možná to časem dospěje k tomu, že s tím seknu a nechám se zaměstnat, budu chodit domů ve čtyři a s čistou hlavou, kdo ví...

@hojda asi proto, že na zkrácený úvazek mě a syna těžko jako samozivitelka uzivim...

@kikina9 Já to řešila před dvěma lety...do svého původního zaměstnání jsem se vrátit nemohla (odpolední+dva víkendy v měsíci)...tak jsem hledala a začala chodit na pohovory půl roku před koncem RD a usmálo se na mne štěstí, doteď tomu nemůžu uvěřit...měla jsem s sebou holky a vydržely být hodné skoro hodinu...jinak se vydrží nehádat max 5 minut... 😀 Do školky mi mladší vzali hned (3 měs. před koncem RD) a sice dojíždím jako můj muž, ale ne tak daleko...školka je otevřená od půl sedmé, bus mi jede v 6,40 a v práci jsem v 7,30...o vyzvedávání se střídáme...v dlouhý úřední den chodím z práce až večer, tak v ostatní dny můžu odcházet dřív..pokud je nějaký problém (nemoc apod.) není problém ani u jednoho z nás...A mám úžasného muže, že se o děti i domácnost postará komplet...tedy nechápu, že toho kolikrát zvládne víc než já (uvařit, uklidit, hrát si s nima) a holky jsou s ním navíc spokojenější...A od té doby, co jsem v práci, tak jsem se i trochu zklidnila, už mi to doma lezlo na.... 😀 😝 Jen to vstávání....na to si asi nikdy nezvyknu... 😝 A teď je A. v první třídě, tak přibyly úkoly, ale zas to není nic strašné...A. má klíče (bydlíme od školy ani ne dvě minuty), tak než vyzvednu mladší ze školy a vyvenčím psy, tak napíše úkoly a můžeme jít ven...už aby bylo hezky, to jsme pak venku až do večeře...A taky mám pocit, že nic nestíhám, že ten čas tak letí...ale jsem vděčná za volné víkendy...🙂

@hojda ale jinak musím říct, že jsem spokojená. Taťka chodí do práce až na půl 8, takže ráno malýho odvede do školky (sice musí mít vše nachystané, oblečení, věci do školky, snídani - bez toho by byl taťka zdtracen, ale to není pro mě problém nachystat) a já můžu v půl 6 jet do práce. Dělám do 14, takže před 15 si syna vyzvedávám ze školky a jsme spolu až do večera. Nákup zvládnem formou procházky, úklid řeším nárazově, žehlím, když si syn staví z lega nebo až večer. Jindy se snažíme chodit buď za jeho kamarády anebo jdeme bruslit, na bazén, do herny. Je to náročné, gor když ten otec chybí, ale je to fajn. Práci na půl úvazek bych ale mít nemohla, to bych nás neuživila a změna oboru není úplně jednoduchá. Navíc dnes sehnat práci, kde by mi vyšli vstříc např. při nemoci dítěte anebo bez směn, také není mnoho.

@kikimaruska bez prarodičů by to nešlo, to říkám narovinu. Bez toho otce je tam prostě mezera a musí se vyplnit. Obdivuju maminky, co to zvládnou úplně samy a ještě se dokážou postarat o domácnost, úklid a plně se věnovat dětem...to bych buď potřebovala, aby měl den 30 hodin, nebo spát 3 hodiny denně a nebo být v práci tak 3 dny v týdnu a mít za to stejné peníze, jako při 5 denním pracovním týdnu 😀
Syn byl nemocný naštěstí jen zezačátku jak začal chodit do školky, tento školní rok byl nemocný dvakrát (z toho jednou měl neštovice, které měla půlka školky), takže na paragrafu nebývám. Teď už je to dobré, sice náročné, ale jinak bezva.

@kikina9 Ono je to hodně o možnostech, které já mám, takže za mě teda super. Chodím jen na 7 hodin, ale ta hodina udělá strašně moc. A pak máme firemní školku, což je taky naprosto super, takže nemusím řešit vyzvedávání a vodění do školy. Ale i tak vycházíme z domu 6:45 a vracíme se 16:45. Jezdíme denně vlakem (30 min jedna cesta), takže máme tímto navíc jednu hodinu denně jen pro mne a syna (vykládáme si, prohlížíme knížky). Hodně dělají i ty úlohy, které zatím nemáme a pak to vaření, to zabere strašně moc času a i energie, což taky nemusím. Respektive mohla bych, ale nedělám to. A přijde mi, že jsem se naučila i lépe s časem hospodařit a využívám ho nyní lépe. Jen jsem na RD hodně tvořila, což už teď moc ne a to jediné mi snad chybí.

Zacala jsem po rodicaku pracovat jen na pet hodin, takze ja jsem si to i uzivala.
Horsi to bylo s prckem. Silene rval, nechtel do skolky a ja rvala s nim...

Holky mě to čeká za měsíc a úplně se toho děsím ! Dcera jde do školky zítra poprové a její 23 měsícu , takže má ten měsíc co budu ještě doma aby si zvykla. Já pracuji v nemocnci když mám na brzy tak musím vstávat ve 4. 40 , a končíme v 16.00, v pátek 15.00, takže domu se dostanu také nejdříve kolem 5 večer a zatím si nedokážu představit, jak budu fungovat celý den a pak se ještě starat o domácnost ... 😒

V práci jsem 1, 5 roku. Začátek byl hodně náročný, m si těžce zvykal, že odpoledne vyzvedává holky a stará se o ně. Dřív mohl zůstat v práci dýl, nebo si zašel něco vyřídit, teď musel holky vyzvednout včas. Já pořád nestíhala, dost jsme se hádali. Ale časem se to usadilo, našli jsme si režim, jak jsou holky větší, tak se rychleji vypravují, odpoledne s něčím pomůžou, snažím se je víc zapojovat do domácnosti. Jako času pořád není nazbyt, ale není to už tak stresové, jako na začátku. Já si chodím jednou týdně za svým koníčkem, což jsem dělala i celou mateřskou a je to podle mě hodně důležitý, mít svůj relax.

A jak pracují ty, kde se manžel vůbec nezapojuje (maximálně ráno odveze děti do školy, když mají všichni připravené věci včetně jídla) a tím jeho role v podstatě končí, večer děti vidí až spát. Představuju si to už několik měsíců a stále jsem na nic nepřišla. Náročná práce, bez babiček, dojíždění. 😕 Už jednou jsem se po mateřské vracela, ale to byla tenkrát jiná situace. Nejhorší mi přijde být "mozkem" rodiny, neustále myslet na všechno, aby rodina fungovala - co připravit k svačinám, připravit kostým na karneval, odvézt na kroužek, co zařídit na úřadě/doktora, jestli je ještě čisté oblečení, učit se s dítětem do školy, dojíždět, všechno organizovat/koordinovat, myslet na x-věcí současně atd. ..

Děvčata, jak jste si nastavily rodičovskou dovolenou a rodičovský příspěvek?
Nevím, jak to mám pak nahlásit do kdy - mimino bude v březnu, to znamená, že tři roky bude mít v roce 2019, ale do školky počítám, že ho vezmou až od září (dříve neberou, kapacity jsou malé, berou až od tří let). Takže by bylo záhodno nahlásit pobírání až do toho září, že? Nebo to mám dát normálně do 3 let s tím, že to upravím až pak podle potřeby?

@lenka5731 tak mně příjde, že když muž odvede děti ráno, tak je to taky pomoc. Kdyby muž odváděl ráno, tak jsme v práci o hodinu dřív a zas můžu jít dřív domů. A příjdu ráno do práce v klidu, bez věčného : "dělej, pohni, neloudej se..." 😀

@koordinatorka_odboje pobírání rodičáku je na tobě, můžeš rovnou nahlásit do září, budeš dostávat míň, a pokud by došlo ke změně, třeba místo ve školce dostane, nebo znovu otěhotníš, můžeš si ho zkrátit a budeš dostávat pak víc. RD v práci můžeš nahlásit maximálně do 3 let, pak už žádáš o neplacené volno.

@betelgeuzz no ale já o hodinu dřív z práce odejít nemůžu, pevná pracovní doba. Kromě toho o co dřív vstávám do práce, o to méně spím. Nechci jeho práci nijak snižovat, ale manžel má "jen" tu práci. Zatímco já bych měla práci, děti, domácnost.

@betelgeuzz vím, že vypravovat se ráno s rozespalými dětmi je pakárna - ale pořád by měli nachystané oblečení, snídani, svačiny, věci a to bych jaksi musela dělat zase já. Manžel je bohužel ten typ, co "neumí najít svoje kalhoty ve svojí skříni". Každý bohužel máme něco, no ☹

nemluvě o tom bordelu, to za to vypravování zvládnou udělat. Nedávno jsem měla zdravotní problémy a skončila jsem na 1,5 dne v nemocnici a dávala jsem to tu dohromady dva dny.

@lenka5731 u nas se manzel nezapojuje. Vstava ve 4 rano, dojizdi denne 150 km, je vojak z povolani. Vraci se v 18, ve 20 nebo vubec..nekdy neni doma treba tyden. Ja uz sem byla samozivitelka jednou a rozdil ted vidim pouze v tom, ze dorazi na noc a je vice penez,je s nama zpravidla o vikendu...jinak pece je v 98% na me... Plus je,ze je tu babicka,co 2x tydne vyzvedne mladsiho ze skolky,jinak bych nemohla nastoupit a to uz mi takhle upravili pracovni dobu-misto do 17 mam do 16.30,abych stihala jet pro starsiho do skoly...a naopak kratsi dny si ty dve pulhodiky napracovavam. Deti,hlavne starsi maji dost odb.lekaru,3x mesicne nejmin s nekterym z nich je obiham,takze nemam problem sluzebniho volna, OCR sem mela jednou,ale kluci byvaji u babicky u nasich...ja nechci moc chybet, protoze v kvetnu potrebuji aspon 14 dni s klukama do lazni, nez se vystridam s babickou.. jinak ja nastoupila o pul roku driv pote,.co sem uz rok hledala volnou nesmennou tabulku v novem meste,kde bydlime...byla to fuska,ale sem rada,ze delam i obor,ktery sem zacinala a pracovni doba je pevna...poprve si uzivam vikendy,noci doma,svatky i Vanoce...to sem predchozich xx let neznala, takze ja soucasnou praci beru jako plus. Jsem stale v oboru, jen v jinem miste a na jine tabulce. Manzel menit zatim nemuze ani nechceme,praci ma dobrou,dobre placenou...sam mi hned na zacatku rikal, ze s detma mi proste nebude moct extra vypomoci...navic se chystame do hypoteky,kdy dva stale prijmy budou treba....je to narocne,ale ja sem za tu praci fakt rada..

@kikimaruska já ti napíšu IP (asi večer)

Já jsem taky byla s prvním dítětem samoživitelka a rozdíl nevidím žádný. Však jsem taky manželovi říkala, že pokud bych za těchto okolností musela jít zpět do mojí práce, tak je pro mě podstatně výhodnější odejít z místa kde teď bydlíme (neříkám přímo rozvést se, ale prostě odstěhovat se), pronajmout si byt naproti škole-školce, děti by se částečně obstaraly samy, např. starší by mohla vyzvedávat mladší a mohly by být chvilku sama doma, v bytě si na to troufám, v našem současném bydlišti ne, a nemusely by chodit daleko a na ty plonkové dny bych si zaplatila výpomoc u sousedů. Manžel docela koukal, když jsem mu to řekla, ale vím, že to chápe, zná všechny okolnosti, které se takhle veřejně nedají vypisovat na internet. Ale můžu napsat, že nemám tu babičku, o které píšeš, že ti 2x týdně vyzvedává. 🙂

@kikimaruska jen bych ještě napsala, že když manžel přijde v 18 nebo ve 20 hodin, tak celá rodina stojíme v pozoru u dveří a radostně výskáme 😀 😀, jak přišel brzo. Takhle brzo chodí snad jen tehdy, když předtím potřeboval něco někde zařídit, a doma víceméně hned zase zasedne k práci. Když to jde dobře, tak ho děti vidí v týdnu jednou (chvilku před spaním), ale není výjimečné, že ho vídají celý týden jen ráno.