Až 69 % masturbujících batolat je díky chybné diagnóze vyšetřováno na epileptický záchvat

"Máme takový problém. Naše malá (8 měsíců) se začala po přetáčení tak divně kroutit. Nejdříve jsem to přičítala tomu, že se vzteká a něco se jí nelíbí. Začala to ale dělat častěji a častěji a začala u toho tak divně řvát. Není to pláč, ale řev a sténání. Doktor nás dokonce poslal do nemocnice, odkud nás propustili s tím, že se nejspíš jedná o masturbaci. Nemáte s tím některá zkušenost? Kdy se to zlepší?"

Masturbace se u malých dětí vyskytuje poměrně často a nejedná se o projev žádného onemocnění. Největším úskalím pro rodiče je, aby poznali, že se jedná skutečně o masturbaci. Projevy jsou často zaměňovány s epileptickými záchvaty a děti jsou podrobovány složitému vyšetření. Zbytečně. Víte, jak se pozná dětská masturbace a co dělat, když masturbuje předškolák nebo dítě školního věku?

Kdy se může masturbace poprvé projevit

První masturbační projevy můžete zaregistrovat v kojeneckém období, a dokonce jsou vidět v ojedinělých případech také u plodu na ultrazvuku. Masturbace je přirozený a normální projev lidského sexuálního chování. Nejvíce se projevy vyskytují kolem 4. roku (častěji u dívek) a od 7. roku života dochází k jejich ústupu. Další se projeví v pubertě. Ranné známky sexuality jsou zcela normální. Větší potíž představuje jejich chybná diagnostika.

MASTURBACE BATOLAT

Diagnostika dětské masturbace

Děti se v drtivé většině případů nedotýkají genitálu. MUDr. Iva Příhodová uvádí: "Ačkoliv jsou tyto projevy v dětském věku normální, nebývají často rodiči a lékaři správně rozpoznány, zejména proto, že chybí přímá manipulace s genitálem. U malých dětí se během masturbace mohou objevovat neobvyklé pozice a pohyby, které někdy vedou k mylné diagnóze epileptických záchvatů nebo bolestí břicha."  Kojenci nebo batolata mohou masturbovat v neobvyklé poloze, která je sice pro masturbaci typická, ale rodiče o ni vůbec netuší. Dítě leží nepřirozeně a divně se pohybuje, rodič se díky chybné diagnóze může po vyšetření u pediatra domnívat, že se jedná o epilepsii. Jednou z možných diagnostik bývá paroxysmální dyskineze (porucha, kterou doprovázejí krátké záchvaty mimovolných pohybů) nebo bolesti břicha. Pediatr dítě odešle na vyšetření, která se ukáží jako negativní. Dítě může být dokonce na nemoc léčeno i přesto, že jí netrpí.

Poloha při masturbaci

Poloh při masturbaci může být vícero. Mezi typickou patří taková, kdy dítě leží na levém boku, levou nohu nepřirozeně propne, pravou nohu pokrčí a přitáhne k tělu. Často se stavy projevují vleže, ale není výjimečné, že děti sedí na židli a zapírají se horními končetinami o židli. Dalšími projevy jsou pravidelné pohyby pánve, zaklánění hlavy, dítě se potí, nepravidelně dýchá, je zarudlé a je celkově v nepřirozené poloze. Tento stav může trvat několik desítek minut. Jestliže na dítě budete mluvit, bude vás plně vnímat, může i komunikovat. Někdy se mohou děti zahledět do dálky, škubat končetinami.

Jak přerušit masturbaci

Mluvte na dítě a snažte se odvést jeho pozornost. Zaujmete-li jej více, zanechá masturbace a bude se věnovat té činnosti, kterou pro něj vymyslíte. Zpočátku to bude těžké a musíte přijít na to, co na dítě funguje.

MUDr. Lydie Koumarová upřesňuje: "Tresty nebo násilné přerušení chování dítěte mohou projevy ještě posilovat nebo vést k pocitům provinění a studu. Doporučuje se proto odvést nenásilně pozornost dítěte k jiným aktivitám a hračkám, staršímu dítěti je možné vysvětlovat, že takové chování je již v jeho věku nevhodné."  Proč masturbaci u batolat přerušovat? S přibývajícím věkem, jak uvádí MUDr. Jana Spilková, "se u některých dětí masturbace stává zlozvykem, kterého se, podobně jako okusování nehtů a trhání vlasů, jen obtížně zbavuje. Rodiče propadají panice, začnou vyhledávat příčinu, chtějí vědět proč. Vzniká začarovaný kruh, dítě je více upozorňováno na svoji aktivitu, vidí odezvu okolí."

Chybná diagnostika

Při nesprávné diagnostice, podezření na epileptický záchvat, musí dítě podstoupit sadu vyšetření, která zahrnují EEG, krevní testy, výjimečně také MRI mozku a svalovou biopsii. Až 69 % masturbujících dětí je odesláno na vyšetření s podezřením a epilepsii.

Jak můžete svému dítěti pomoci ve správné diagnóze

Nejvhodnější je si dítě v tomto stavu natočit na videokameru, případně vyfotografovat. Videozáznam je pro pediatra nebo specialistu vždy vhodnější. Lékař lépe určí, zda se jedná o epileptický záchvat, paroxysmální dyskinezi nebo masturbaci. Na dítě mluvte a snažte se odvést jeho pozornost. Pokud s vámi bude komunikovat (také na nahrávce) bude jasné, že se jedná s největší pravděpodobností o masturbaci.

MASTURBACE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

Zkoumání svého těla

Děti předškolního věku za masturbaci netrestejte, ale vysvětlete jim, že tato činnost není vhodná. Děti pod masturbací nehledají sexuální kontext jako takový, pouze objevují a zkoumají své tělo. Onanují poměrně často, jsou schopny základních sexuálních emocí, vzrušení, a mohou dosáhnout orgasmu. Do masturbace jako takové by neměl rodič zasahovat a ani za ni dítě trestat. Měl by mu vysvětlit její nevhodnost na veřejnosti.

Hra na doktora a uvědomění si vlastní sexuality

O sexualitě hodně ví tříleté dítě, a v tomto věku se začínají objevovat první otázky se sexualitou spojené. S návštěvou mateřské školky si uvědomuje rozdíl mezi chlapcem a dívkou. Rozumí genderovým odlišnostem, stále nevnímá pohlavní orgány jako sexuální prvek, ale chápe je ve smyslu vyměšovacím.

V předškolním věku si děti hrají s pohlavními orgány a atraktivní pro ně je hra na doktora. Zajímají se o otázky sexuality, ale nemusejí se na ně rodičů přímo zeptat, jelikož cítí jejich nevhodnost. Velkou část informací se dozvědí ve školce. V pěti letech by mělo dítě respektovat společenská pravidla a mělo by vědět, jaké chování je namístě a jaké již nikoli. Před nástupem do školy by mělo dítě znát rozdíly mezi chlapcem a dívkou. Mělo by vědět, že mají odlišné pohlavní orgány, jak přišlo na svět, že jednou bude otcem nebo matkou a že se nikdo nesmí jeho pohlavních orgánů dotýkat.

Proč děti masturbují

Odborníci se na této otázce nemohou shodnout. Dle MUDr. Ilony Burdové mohou děti začít masturbovat z důvodu špatné intimní hygieny. Mohou je svědit pohlavní orgány, dítě si na ně proto sahá a zjistí, že mu je sahání si na ně příjemné. Tuto činnost poté opakuje.

Sexuolog MUDr. Ondřej Trojan naopak uvádí, že děti začínají masturbovat proto, že se nudí, jsou neklidné, otrávené a začínají si hrát se svými pohlavními orgány.

Americký psycholog Toni Cavanagh Johnson píše, že se děti vyrovnávají se silnými emocemi, může je trápit nervozita, dítě se může dráždit i při usínání. „Děti se zajímají o vše, co se děje v jejich okolí, od toho, jak vychází slunce, až po to, jak přišly na svět. Dětské zájmy jsou přelétavé, což platí i o sexualitě. V jednu chvíli je jejich sexualita nesmírně zajímá, ale za chvíli se začnou starat třeba o to, jak funguje pračka, nebo jak vytočit rodiče. Je-li dítě příliš zaujato otázkami ohledně sexuality, je to důvod ke znepokojení, stejně jako v případě, že dítě preferuje masturbaci před aktivitami, které jsou jeho věku přirozené.“

Co dělat, když předškolní dítě masturbuje až příliš často?

Pokud dítě masturbuje několikrát za den, činnost opakuje, nenechá se odloudit k jiné aktivitě, mohou být rodiče oprávněně znepokojeni. Dítě předškolního věku by mělo umět rozlišit vhodné a nevhodné chování na veřejnosti, a také to, když jej rodiče na jeho nevhodné chování upozorňují. V případě časté masturbace se poraďte s lékařem.

Proč v některých případech není dítě schopné se sexualizovanými projevy přestat? Toni Cavanagh Johnson, kalifornský psycholog, vysvětluje: „Některé děti pociťují stálé nutkání k sexuálním projevům, přestože za ně byly napomenuty nebo potrestány. Tento druh chování je často odpovědí na věci, které se kolem nich dějí, nebo na pocity, které v nich oživují traumatické, bolestivé, příliš živé nebo nesrozumitelné vzpomínky. Dítě může reagovat masturbací nebo jinými sexuálními projevy, ať už o samotě, nebo s jinými dětmi či dospělými. Skrývání těchto projevů není schopné. Sexuální chování, které je reakcí na strach, napětí nebo pocit viny, často neodpovídá běžné úrovni.

Toto chování je způsobem, jak se vypořádat s pocity, které mají na dítě zdrcující dopad, a děti si ho nemusí být zcela vědomy. Dosud není zcela potvrzené, ale může se jednat i o to, že některé děti, které pociťují nutkavou potřebu sexuálního chování, mají zvýšenou hladinu hormonů, či jsou fyziologicky odlišné nebo v důsledku stresu dochází u nich k biologickým či chemickým reakcím v mozku, které ho k tomuto chování nutí.“

MASTURBACE DĚTÍ ŠKOLOU POVINNÝCH

Jak projevit respekt?

Co dělat, když onanuje dítě, které právě nastoupilo do první třídy, případně začne s masturbací na prvním stupni základní školy? Nejprve si rodiče musí uvědomit, kde se skrývá jádro problému. S dětskou sexualitou mají problém zejména dospělí, nikoli sami děti.

Norský sexuolog Thore Langfeldt říká, že dítěti musí rodiče vysvětlit, že masturbace je v pořádku, že je to něco, co člověk dělá sám pro sebe, ale je nejlepší dělat to o samotě. Zdůrazněte, že masturbovat by se mělo za zavřenými dveřmi, ve vlastním pokoji, aby dítě nikdo neviděl, jelikož se jedná o otázku intimity a soukromí. Takto ukážete, že k dítěti chováte respekt a zároveň jej naučíte ohledu ke svému okolí. Velkou chybou je vzbudit v dítěti pocit viny, například tím, že mu řeknete, že onanie je špatná, že se chová nevhodně.

Jak na nevhodné situace?

Jak se zachovat v situacích, které jsou krajně nevhodné a zároveň ukázat, že k dítěti chováte respekt, ale že nyní je jeho chování za hranou? Pokud budete dítě trestat, strašit jej za jeho činy, může se tento aspekt negativně odrazit na jeho sexuálním chování v dospělosti. Může trpět sexuální poruchou. Toni Cavanagh Johnson doporučuje pohlížet na nevhodné projevy masturbace u dětí zcela s chladnou hlavou.

Co dělat, když se se dítě vzrušuje skrze dráždění svého těla o druhého člověka? Zkuste dítěti vysvětlit, že jeho konání není vhodné například takto: „Není dobré, když se mě takhle svým přirozením dotýkáš. Pojď, půjdeme se projít (přečteme si knihu, zahrajeme si hru, upečeme dort, popovídáme si apod.).“ Tyto projevy v sobě mohou skrývat citovou deprivaci, problém navázat kontakt s jinými osobami, děti mohou být sexuálně zneužívány. Jestliže se dítě stále nevhodně chová, nikdy mu nevyhrožujte a ani jej nestrašte. Nejlepším řešením je vyhledat lékaře.

Co dítěti nikdy neříkejte

• Na to jsi moc malý.
• Jestli tě ještě jednou uvidím, vezmu nůžky a ustřihnu ti ho/ji.
• Dostaneš pár facek.
• Co to zase děláš!
• Že to řeknu ...

Negativní odezva dítěte na chování rodiče

Pokud rodiče dítě za masturbaci trestají, vyhrožují mu, případně jej mlátí, projeví se jejich výchova záhy. Dítě se může stydět převlékat do pyžama, nezačlení se do kolektivu, nebude se rodičům svěřovat, uzavře se do sebe a začne se trápit. Rodiče na první pohled nic netuší, dítě nemasturbuje, ale je skleslé, bojí se projevit své pocity. Opakovaná masturbace může být způsobena špatnou situací v rodině (rozvod, hádky, sociální situace), problémy ve škole (šikana, nezačlenění se do kolektivu). Proto zkuste pátrat po příčině. Možná, že je dítě deprivováno.

Děti za masturbaci netrestejte

Projevy batolecí masturbace vymizí věkem. Jedná se o normální zkoumání svého vlastního těla, proto by měli být rodiče trpěliví, chápaví a dítě nechat. Dítě je pouze zvědavé, ale není schopné vymyslet erotický podtext tak, jak se může rodičům na první pohled zdát. Zkuste odvádět jeho pozornost, vymýšlet lepší zábavu, nabídnout něco dobrého k jídlu. Tresty tuto činnost posilují a není třeba proti masturbaci bojovat.

V horším případě se tresty za masturbaci u dětí předškolního a školního věku negativně promítnou do jejich sexuality. V dospělosti mohou mít problémy s projevováním svých pocitů, mohou se z nich stát násilníci, trpět sexuální poruchou. S dítětem si zkuste promluvit o tom, že masturbace je soukromou věcí, kterou by mělo dělat tak, aby jej nikdo neviděl. Pokud si nevíte rady, dítěti nevyhrožujte, netrestejte jej a vyhledejte pomoc lékaře.

Jaké jsou vaše zkušenosti s masturbací u dětí. Podělte se o ně v diskuzním fóru.

Zdroje:

Příhodová, I., Koumarová, L., Masturbační projevy v časném dětství a jejich diferenciální diagnostika, Pediatr. pro Praxi 2009; 10(2): 112–113

Spilková, J., Sexuologické problémy u dětí, Pediatr. praxi 2013; 14(2): 78–80

Adamovičová, M., Nejčastější neurologická onemocnění v dětském věku

Burdová, I., Jak mluvit s dětmi o sexu, manželství a rodičovství. Brno: Kartuzianské vydavatelství, 2011

Augustyn, J., Sexualita v našem životě, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005

Johanson, T., Děti a sexualita.

Trojan, O., Jak mluvit s dětmi o sexu – rádce pro rodiče a učitele. Praha: Fragment, 2009

Langfeldt T., Dětská sexualita (Barns sexusalitet).

Teichmannová, A., Sexuální výchova v mateřské škole, 2015

Theiner, P., Dětská sexualita, 2011