Byznys s emocemi a osudem dítěte: Pronájem dělohy a náhradní matku hledá stále více neplodných párů
„Bohužel jsou mezi námi i takové, kterým snažení nepomůže. Já třeba nemám dělohu. Jelikož jsem to zjistila už když mi bylo 16 let, měla jsem dost času se na řešení tohoto problému psychicky i finančně připravit. Teď už jsme ve fázi, kdy máme náhradní matku a ta už je po IVF. Tahle možnost existuje i ve skutečnosti, nejen ve filmech.“
Je to jeden velký byznys. S penězi, emocemi a především s osudem dítěte. K asistované reprodukci, konkrétně k náhradnímu mateřství, kdy vaše dítě odnosí cizí žena se uchyluje stále více neplodných párů. Moc se o tom nemluví, protože tato problematika se pohybuje na hraně legality. Jak to tedy ve skutečnosti chodí? A má náhradní matka právo si dítě po porodu nechat?
Řešení neplodnosti, tedy metody asistované reprodukce řadíme mezi metody umělého oplodnění, které umožňují (nebo alespoň se o to snaží) neplodným párům mít vlastní dítě.
Metody umělého oplodnění
Používají se léky, které zvyšují plodnost, upravují nepravidelnou ovulaci a menstruační cyklus. Někdy přímo navazuje na prodělané gynekologické operace související např. s odstraněním cyst a myomů.
- Hormonální léčba spojenou s inseminací (IUI)
Dobře známý odběr spermií, které jsou následně „upraveny“ (tj. omyty a zbaveny seminální plazmy) a poté jsou tenkým katétrem zavedeny přímo do ženiny dělohy. Tím se zaručí, že se k „cíli“ dostanou opravdu kvalitní spermie. Jde o bezbolestný a poměrně účinný zákrok, který je často podporován již zmíněnou hormonální léčbou, jež zvyšuje počet vajíček.
- Mimotělní oplodnění (IVF)
Lidově se mu také říká oplodnění „ze zkumavky“ neboli mimotělní oplození. Jde o terapii, kdy jsou v laboratorních podmínkách ke zralým vajíčkům přidány spermie, které proniknou do vajíčka přirozenou cestou. Ze všech metod umělého oplození je tato nejvíce podobná přirozenému početí. S tím rozdílem, že celý proces probíhá mimo ženino tělo. Oplodněné vajíčko se následně vloží do těla matky.
A právě tady začíná příběh náhradního mateřství
„Jsem proti. Podle mě nikdo není natolik silná osobnost, aby mohl bez jakékoliv citové vazby odnosit a porodit dítě. A pak ho té ženě seberou. Každá si myslí, jak je humánní, když řekne, že ona by to udělala, každá si myslí, že to zvládne a pak je problém. Právní, citový, psychický. A kojeňáky plné dětí,“ píše maminka v diskuzi Je náhradní mateřství dobrá volba při neplodnosti?
Kdy do toho jít?
Surogátní neboli náhradní mateřství představuje metodu, kdy je za pomoci asistované reprodukce vloženo do těla ženy – náhradní matky – embryo biologických rodičů. Zjednodušeně lze říci, že to bývá poslední možnost neplodných párů, jak mít vlastní dítě. Tedy situace, kdy jeden (či oba dva) partneři nemohou počít dítě přirozenou cestou.
U žen nejčastěji převažují vážné zdravotní důvody (např. nejrůznější vady dělohy a vaječníků, endometrióza či myomy a cysty), které jim brání odnosit dítě. A co si budeme povídat, stačí prodělat jen jeden potrat a psychika ženy dostane zabrat. Dále to jsou stavy po operacích a chronické nemoci jako například onemocnění jater, při ledvinovém selhání, vážná porucha štítné žlázy a podobně. Ve všech případech se k léčbě vyjadřuje i etická komise dané kliniky. A v neposlední řadě tuto možnost vyhledávají páry, kde žena prodělala onkologickou léčbu. Je sice vyléčená, ale vedlejší účinky ozařování či chemoterapie způsobily, že není schopna donosit dítě.
Kdo to je?
Náhradní matka je pro mnohé páry někdo jako superhrdina, dar z nebes, anděl, který jim daruje jejich vysněné miminko. Z právního hlediska jde o ženu, jež přistoupí na to, že pro jiný (neplodný pár) donosí a porodí dítě. Po porodu dojde k „předání“ dítěte formou osvojení.
Co musí náhradní matka splňovat?
- věk 18 až 49 let
- má již své vlastní dítě
- má platné plné zdravotní pojištění v ČR
- je optimální, aby byla náhradní matka svobodná či rozvedená. Je-li náhradní matka v manželství, vstupuje do procesu též její manžel
- výborný zdravotní stav
- absolvuje předepsaná vyšetření s negativním výsledkem
Z čistě obchodního hlediska je náhradní matka žena, která „objednavatelům“ (neplodnému páru) poskytne svá vajíčka a dělohu, ve které odnosí oplodněné embryo. Po porodu poté přechází všechna práva na dítě na „budoucí rodiče“. Zní to neuvěřitelně drsně, ale když se nad tím zamyslíte, v této rovině by to také mělo zůstat. Protože pokud do hry přijdou city, je zle.
„Naše centrum chce, abychom s právníkem probrali celou situaci. A to i s naší náhradní matkou. Vysvětlili nám celý proces, krok po kroku: kam a kdy máme zajít (myslím tím sociálku, soudy, kdy proběhne svěření do péče, kdy osvojení atp.). Také nám dal podepsat jakési dobrozdání, že u nás není žádný právní problém v následném osvojení dítěte.“ Martiina_k z diskuzního fóra Máme náhradní matku.
Jako první možnost volby se proto páry při hledání náhradní matky obracejí do řad příbuzných a přátel. Nezřídka kdy to bývá nejlepší kamarádka nebo sestra. Nehrozí totiž, že by se po porodu rozhodly nechat si dítě. Také finanční odměna nebývá tak vysoká a v neposlední řadě jsou s budoucími rodiči v mnohem bližším kontaktu. Mohou tak vidět, jak dítě v břiše náhradní matky roste, cítí jeho první pohyby a podobně.
Druhy náhradního mateřství
- částečné
V tomto případě slouží náhradní matka pouze jako „schránka“ na donošení a porod dítěte. Biologičtí rodiče poskytnou své vajíčko (budoucí matka) oplodněné mužovou (budoucí otec) spermií. Dítě pak bude mít genetický základ obou „objednavatelů“.
- úplné
Pokud však žena z neplodného páru nemá vajíčka vhodná k oplodnění, použijí se vajíčka od anonymní dárkyně. Ta od náhradní matky nesmí být použita, protože dárcovství je u nás ze zákona anonymní.
Co na to říká právo?
Nutno podotknout, že náhradní matku si shání výlučně pár toužící po dítěti. Proč se v tak emočně vyhrocené situaci, kdy se marně pokouší o dítě, ještě musí zaobírat výběrem „té druhé“? Na vině je český právní systém. Ten totiž vyloženě neupravuje, jak co je legální a co už ne.
Vše se tedy řídí poučkou „co není vyloženě zakázáno, není protiprávním jednáním“. Jako matka je vždy uvedena ta žena, která dítě porodí. Náhradní matka poté souhlasí, že se vzdá rodičovských práva a až teprve poté mohou biologičtí rodiče dítě adoptovat. Jenže co se stane, když se náhradní matka nečekaně (zejména pod vlivem hormonů) rozhodne dítě si nechat? Podle českého právního systému je to zcela v pořádku. Protože před samotným porodem s ní nesmí být sepsána žádná smlouva typu „smlouva o smlouvě budoucí“. Šlo by totiž o „obchod s lidmi“, který už nezákonný je.
“…u nás se pohybuje odměna matce kolem 250 000 až 300 000 korun. Plus se hradí IVF a další přidružené výdaje, takže většinu párů to nakonec vyjde přes 400 000 korun,“ píše Marinka v diskuzi.
Dále je vyloženě zakázáno, aby byla náhradní matce poskytnuta finanční odměna za to, že donosí dítě a následně jej předá neplodnému páru k adopci. Výjimkou je úhrada účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s těhotenstvím a porodem, výživou, ošacením, dopravou.
“Institut tzv. náhradního mateřství je v našem právním řádu v určitém právním vakuu. Zákon s ním počítá, ale blíže jej neupravuje. Ani nový občanský zákoník podrobnou právní úpravu neobsahuje. Pouze v ustanovení § 804 je uvedeno, že osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, to neplatí v případě náhradního mateřství. Případná smlouva, která by v souvislosti s náhradním mateřstvím byla sepsána, by byla právně nevymahatelná, její dodržení by si mohla kterákoliv ze stran kdykoliv rozmyslet. Vše je pouze v rovině příslibu. V praxi je postup takový, že po porodu dítěte odnošeného náhradní matkou je v rodném listě zapsána jako matka rodička, neboť dle ustanovení § 775 je matkou dítěte žena, která je porodila. Pokud je vdaná, je zapsán jako otec její manžel, jinak lze na základě souhlasného prohlášení zapsat rovnou otce biologického.
Biologičtí rodiče poté podávají návrh na svěření dítěte do péče, pak návrh na osvojení. Poté co k osvojení dají souhlas rodiče zapsaní v rodném listu a uplyne tříměsíční lhůta pro případné odvolání souhlasu, dostane dítě poručníka, většinou úřad. Biologičtí rodiče se stanou zákonnými zástupci dítěte po jeho osvojení,” uzavírá celou věc právník JUDr. David Škvařil.
Náhradní mateřství v zahraniční
Naopak, hodně benevolentní jsou v otázce náhradního mateřství například ve Velké Británii či severských zemích. Striktní jsou pouze v počtu přenášených embryí: zatímco ve Finsku je povoleno pouze jedno, již zmíněná Británie povoluje dvě.
O něco dále šli v sousedním Německu: ženy zde nemohou darovat vajíčka, muži sice spermie ano, ale nikoli anonymně. Komplikovanější pravidla pro přenos embryí má Belgie, kde se počet embryí určuje podle věku ženy a počtu absolvovaných cyklů umělého oplodnění. Do šestatřiceti let se tak ženám v prvních dvou cyklech IVF (in vitro fertilizace, metoda umělého oplodnění) povoluje pouze jedno embryo, zato ženy nad devětatřicet let mají hned od prvního cyklu povolena tři embrya.
„Žiji v Americe a neslyšela o tom, že by náhradní matka měla právo se po porodu rozhodnout jinak a dítě si nechat. To si musí pořádně promyslet předem. Potom je vázána smlouvou a dítě musí odevzdat biologickým rodičům. To dítě není její.“
Zemí zaslíbenou je potom USA: není divu, že ti, kdo si to finančně mohou dovolit, pořizují si dítě právě zde. Nejsilnějším argumentem zde je fakt, že pokud by se náhradní matka pod návalem emocí rozhodla dítěte se nevzdat, je to soudně vymahatelné.
„My máme rozpočet na 2 miliony, a i když žijeme v Čechách, matka je z USA. V dnešní době internetu, Skypu apod. to není žádný problém. U nás to asi jde, ale je to podle mého názoru dost rizikové. Neupravuje to v Čechách žádný zákon.“
„Odměna matce je přibližně stejná jako u nás, jenže jsou tam drahé léky, lékařské zákroky, letenky, ubytování a hlavně právník. Na druhou stranu je to všechno legální, předem potvrzené soudem v USA a právně vymahatelné.“
A co vy? Máte zkušenosti s náhradním mateřstvím? Podělte se o ně s námi.
Zdroje informací:
https://www.ivf-zlin.cz/24903-surogatni-materstvi
Diplomová práce Lucie Sloupské: Problematika náhradního mateřství se zaměřením na vztahy mezi náhradní matkou a objednatelským párem, UP Palackého, právnická fakulta, 2018 https://theses.cz/id/5fmqls/Diplomova_prace_SLOUPSKA.pdf
Diplomová práce Kláry Slívové: Smlouva o surogačním mateřství, UP Palackého, právnická fakulta, 2018 https://theses.cz/id/v3zyz5/Slvov_Klra_Diplomov_prce_Surogan_smlouva_2018.pdf
http://www.zenska-neplodnost.cz/ivf-in-vitro-fertilizace
http://www.ordinace.cz/clanek/asistovana-reprodukce-metody-umeleho-oplodneni/
Doporučujeme
Absolutní horor.
Určitě by bylo vhodné toto upravit u nás zákonem.
Začni psát komentář...
Doporučuju k tématu ke shlédnutí dokument Duši neprodám (volně v archivu ČT). A Příběh služebnice taky není úplně od věci.