Čtete složení kosmetiky? Podívejte se, jaké nevhodné látky mohou být i v kosmetice pro děti

„Kosmetiku vybírám podle složení, podle pediatra a reklam určitě ne - obvykle to jsou věci plné minerálních olejů, vazelíny, konzervantů, parfemace, ba přímo nevhodné na zdravou kůži, natož při problému. Na mimčo, pokud není problém, tak nepotřebuju vůbec žádnou kosmetiku, koupu jen ve vodě,“  říká maminka katyxq.

Hodně lidí se naučilo sledovat složení potravin, které jedí. „Éčka“ dnes řeší kdekdo. Už méně lidí si dává práci se čtením drobných písmenek na sprchových gelech, šamponech, krémech a dekorativní kosmetice. Přitom kůže, náš největší orgán, není neprostupná. Ba naopak, spousta látek přes ni přejde přímo do našich tkání. Nestálo by za to se podívat, jaké „dobroty“ dáváme sobě i našim dětem na kůži?

Pro použití v kosmetice je povoleno asi 30 000 ingrediencí. Mohou být přírodního původu i syntetické. Některé našemu tělu prospívají, jiné ne. Některé dokonce mohou škodit. Evropská legislativa upravuje, které látky mohou být v kosmetice používány a v jakém množství. Bohužel mezi povolenými látkami se nacházejí i takové, které mají potenciál vyvolávat alergické reakce, jsou karcinogenní nebo jejich účinky nejsou dostatečně prozkoumané. Legislativa také nebere v potaz tzv. koktejlový efekt. Ten vzniká, pokud používáme více různých přípravků, jejichž jednotlivé složky spolu mohou reagovat nepředvídatelným způsobem. Proto není od věci si i na kosmetiku dát pozor.

Složení kosmetiky? Čtěte malá písmena!

Podle nařízení EU musí být na každém kosmetickém výrobku uvedeno jeho složení. Toto složení hledejte na vnějším obalu výrobku – tedy např. u zubní pasty bude na krabičce, na tubě být nemusí. Složení je označeno zkratkou „INCI“ (v překladu “Mezinárodní nomenklatura kosmetických přísad“) a jednotlivé složky jsou uvedeny v latinském nebo anglickém jazyce.

Latina v názvu položky někdy napoví, že se jedná o přírodní složku. Také pořadí je důležité. Ingredience jsou seřazeny podle jejich množství v produktu – první jsou ty, jichž je tam nejvíce. Položky, kterých je ve výrobku méně než 1% jsou na konci seznamu řazeny libovolně, jejich pořadí o množství nevypovídá.

S porozuměním, co je která složka zač, vám mohou pomoci odborné knihy, webové stránky nebo mobilní aplikace. V současnosti není problém dohledat každou jednotlivou složku a její bezpečnost přes internet. Bohužel prověřovat každou z dvaceti položek složení zubní pasty stojí nemálo času a úsilí. Na druhou stranu, pokud si tu práci dáte a naleznete své oblíbené značky, které vám složením vyhovují, můžete příště jít a kupovat na jistotu, bez lupy a tabulek.

Přírodní kosmetika? Jak která!

„Nadchla jsem se pro značku kosmetiky, která tvrdí, že jsou bio přírodní, i na obalech produktů se krásně rozepisují o složení a jak si výrobek oblíbíme, jelikož neobsahuje žádnou chemii. Tak jsem si koupila celou řadu: šampon, kondicionér, micelární vodu, odličovací mléko, krém na obličej i ruce a sprchový gel. S hrůzou jsem ale zjistila (narazila jsem na to díky reportáži o kosmetice na internetové televizi), že většina výrobků (akorát myslím kromě té micelární vody) obsahuje nebezpečný konzervant zvaný phenoxyethanol. Na sprcháči je uvedeno, že použitá konzervační látka se po několika vteřinách z těla odpaří. No, tak jsem na pochybách, já četla o této látce na internetu něco jiného. Už jsem psala i na stránky výrobce, zatím čekám na jejich vyjádření. Je mi z toho smutno, tak jsem jásala, že mám konečně kvalitní přírodní kosmetiku, za super cenu a navíc je dostupná v jedné z našich drogerií v mém městě.“

Pokud si chcete ulehčit od studování obalů a kupujete kosmetiku, která nese označení „přírodní“, nemusíte mít ještě vyhráno. Výrobci nejsou vázáni žádnou normou a slovo „přírodní“ tak může mít v názvu i produkt na syntetické bázi.

Něco jiného je to v případě, že výrobek nese označení některým z certifikátů pro přírodní kosmetiku. Takovými certifikáty jsou například EcoCert, CPK nebo Natrue. Dalšími certifikáty, které by vás mohly zajímat je třeba certifikát Vegan, který zaručuje, že v kosmetice není žádná složka živočišného původu, nebo Demeter. Ten označuje produkty, jejichž ingredience pocházejí z biodynamického zemědělství.

Pokud výrobek nenese žádný certifikát, vždy je lepší sáhnout po takovém, který má méně složek (už jen kvůli výše zmiňovanému koktejlovému efektu). Produkty prodávané v (dobrých) obchodech zaměřených na zdravou výživu a ekologickou domácnost na tom budou pravděpodobně se složením lépe.

Studovat složení je důležité zejména u přípravků, které působí na pokožku dlouhodobě (tj. neoplachují se) jako krémy, deodoranty a dekorativní kosmetika; případně přijdou do kontaktu se sliznicemi – zubní pasty, ústní vody, rtěnky, řasenky aj.

Tak takhle raději ne!

Jak už jsme psali výše, množství kosmetických přísad je obrovské a není v moci jednoho článku postihnout všechny ty sporné či rizikové. Proto jsme vybrali jen některé ze zajímavých složek, které se často vyskytují na poličkách v koupelně. Rozhodně se nejedná o kompletní seznam.

Minerální oleje

Vazelína, tekutý parafín nebo propylenglykol (INCI: petrolatum, paraffinum liquidum, propylene glycol, mineral oils) jsou zastoupeny téměř v každém běžném krému, včetně těch určených miminkům a dětem. Jedná se o deriváty ropy, které na pokožce tvoří neprostupný film a ucpávají póry. Pro pokožku nemají žádný výživný efekt, jsou pouze levným a neekologickým základem a nosičem dalších složek. Podle některých zdrojů se minerální oleje mohou hromadit v játrech, ledvinách a lymfatických uzlinách. Jejich pozitivem je, že jsou dobře snášeny pokožkou, nicméně především u malých dětí jsou vhodnější krémy na přírodní bázi (včelí vosk, rostlinné oleje).

Parabeny

Poznáte podle koncovky -parabene (Methylparabene, Ethylparabene, Butylparabene aj.). Velice známí záškodníci, které najdeme v krémech, sprchových gelech a šamponech, deodorantech a v dekorativní kosmetice. Jsou to silné alergeny, mohou narušovat hormonální rovnováhu organismu (vykazují estrogenní aktivitu) a jejich zbytky byly nalezeny v nádorech prsu. V přípravcích plní funkci konzervantu. V EU jsou některé druhy parabenů pro použití v kosmetice úplně zakázány, některé jsou zakázány pro použití v přípravcích pro děti do 3 let a další jsou povoleny.

PEG-

Tenzidy a emulgátory s předponou PEG- najdeme často v tekutých mýdlech, sprchových gelech a šamponech. Jejich velkou nevýhodou je to, že zvyšují propustnost pokožky pro další látky. V případě, že se jedná o konvenční kosmetiku s dalšími nevhodnými složkami, je tato funkce opravdu problematická.

Sloučeniny hliníku

V seznamu INCI jako Aluminum chlorohydrate, A. lactate, A. starch octenylsuccinate aj. Tyto složky nalezneme zejména v deodorantech a antiperspirantech. Mohou ucpávat póry a působit zánět pokožky. Některé z těchto sloučenin prostupují do krevního řečiště a mohou se hromadit v těle (podle některých zdrojů byly tyto sloučeniny nalezeny v mozku či karcinomech prsu a také v mateřském mléce). Bezpečnější, a pro certifikovanou přírodní kosmetiku schválenou, sloučeninou hliníku je aluminum hydroxide.

Nanočástice

Nanočástice se stávají stále častější složkou výrobků napříč celou společností a našly si cestu i do kosmetiky – konkrétně do opalovacích krémů, kde tvoří tzv. fyzikální UV filtr. Většinou se jedná o oxid zinečnatý nebo titaničitý, které samy o sobě nejsou škodlivé. Ve formě nanočástic však pronikají pokožkou do těla a teoreticky jej mohou poškozovat. Výzkumy ohledně tohoto jevu jsou sice ještě v plenkách, ale z nařízení EU musí být všechny kosmetické produkty obsahující nanočástice viditelně označeny.