"Pokud začnete zavádět příkrmy příliš brzy, můžete dítěti zapříčinit potravinovou alergii," říká nutriční terapeutka

"Současné doporučení je dítě výhradně kojit alespoň do konce 4. až 6. měsíce a postupně koncem 6. měsíce zařazovat příkrmy. Dítě nejlépe přijme potraviny, když je ještě kojeno. Zavádění příkrmů v pozdějších měsících by mohlo dítě špatně tolerovat," uvádí také v rozhovoru nutriční terapeutka Bc. Miroslava Tichá.

Pokud se jen trochu zajímáte o stravování, nepochybně vám neunikly pojmy jako alergie na potraviny či potravinové intolerance. V dnešní době se tyto termíny skloňují stále častěji a možná, že se s nimi setkáváte i vy u vás doma. Pokud ne, patříte k těm šťastnějším. Potravinové alergie však mohou propuknout v jakémkoliv věku.

Na Modrém koníku  je toto téma probírané poměrně často, proto vám přinášíme rozhovor s nutriční terapeutkou Bc. Miroslavou Tichou z dětské léčebny Olivovna, která odpovídala také na otázky našich uživatelek.

1. Hlavním bodem tohoto článku jsou sice potravinové alergie, ale nedá mi to nezmínit se také o potravinových intolerancích, které jsou v souvislosti s touto tematikou často zmiňovány. Jaký je vlastně vůbec rozdíl mezi potravinovou alergií a potravinovou intolerancí?

U potravinové alergie musí být prokázána patologická imunitní reakce, zatímco potravinová intolerance může být léky podmíněná reakce anebo porucha metabolismu např. při intoleranci na laktózu chybí enzym laktáza, která štěpí laktózu na glukózu a galaktózu.

2. Velmi častým tématem maminek bývá právě zavádění příkrmů. Odborníci a lékaři často hovoří o tzv. imunologickém oknu. Jak se na tento pojem díváte vy? Máte nějaká doporučení pro maminky, které začínají s příkrmy?

Současné doporučení je dítě výhradně kojit alespoň do konce 4. až 6. měsíce a postupně koncem 6. měsíce zařazovat příkrmy. Dítě nejlépe přijme potraviny, když je ještě kojeno. Zavádění příkrmů v pozdějších měsících by mohlo dítě špatně tolerovat a naopak zavádění příliš brzy může nepřiměřeně zatížit ledviny anebo být příčinou potravinové alergie.

Příkrmy by měly být z potravin, které se u nás běžně vyskytují a měly by se zařazovat pomalu a postupně na lžičku. Je však potřeba dávat dítěti každou surovinu zvlášť, abychom pro případnou alergii vypozorovali, jakou surovinu toleruje a jakou ne. Nejlepší je začít se zeleninou, aby si dítě hned nezvykalo na sladkou chuť například ovoce, to zařazujeme až později. Po přibližně měsíci zavedení příkrmů můžeme postupně zařazovat maso a ryby, vejce a opět vše zvlášť. Kolem 6. - 7. měsíce je možné zařazovat i lepek. Není třeba se bát projevů celiakie u dítěte, jelikož částečné kojení spolu s podáváním obilné stravy může velmi snížit výskyt tohoto onemocnění.

3. Pokud mají rodiče prokázanou silnou potravinovou alergii, jak velká je šance, že ji zdědí i děti? Je pak vhodné zvolit jiný postup při zavádění nových potravin než u dětí bez zvýšené dispozice?

Pokud je alergik jen jeden z rodičů, riziko projevu u dítěte je kolem 30 %. Pokud jsou alergici oba, riziko se zvyšuje asi až na 80 %. Velkou roli zde hraje především matka, její přenos na plod je vyšší než u otce. Dědí se však pouze určitá dispozice. Alergie u dítěte tedy nemusí vůbec propuknout.

4. Jak maminky vlastně poznají, že jejich dítě trpí potravinovou alergií?

Pokud se dítě opakovaně setká s alergenem, můžeme na něm pozorovat různé projevy. Nejčastěji se setkáme s trávicími obtížemi – průjem, zvracení, nadýmání, bolesti břicha, dále pak to mohou být kožní příznaky – svědivá vyrážka, kopřivka, ekzém, otoky. Projevit se může také dýchacími obtížemi – dušnost, nebo se také můžeme setkat se svěděním či pálením očí.

5. Pokud mají rodiče u svého potomka podezření na potravinovou alergii, co mají dělat? Jaký je nejlepší postup?

Pokud zjistíte, že má vaše dítě potravinovou alergii, je důležité vyhledat lékaře a danou potravinu eliminovat z jídelníčku. Pediatr dítěti vypíše žádanku na alergologii, kde dle výsledků expozičního testu zjistí možnou alergii. Potravinové alergie na ořechy, ovoce nebo zeleninu mohou být i zkřížené spolu s pyly různých rostlin. Pozor, alergie se mohou objevit v jakémkoli věku.

6. Pokud je potravinová alergie na konkrétní alergen potvrzena, je možné po nějaké době tento alergen zase začít zavádět nebo je potřeba se mu vyhýbat stále? Pokud ano - jak a kdy?

Já doporučuji naprostou eliminaci alergenu ze stravy. Pro znovuzařazení bych se poradila se svým alergologem, jelikož eliminace bývá dlouhodobá (roky) a u alergenu mohou být projevy dušnosti nebo otoků, a proto bych raději předcházela takovýmto projevům.

7. Jaký je vlastně život s potravinovými alergiemi? Na co je potřeba dávat si pozor?

Myslím, že není třeba si z potravinových alergií dělat hlavu. Zkrátka se pouze eliminuje potravina s alergenem a žijeme dál . Pozor si však dejte na stopy skryté v potravinách, spousta potravin při výrobě totiž projde zpracováním, kde se může kontaminovat právě s vaším alergenem. Proto je důležité číst obaly a ptát se na složení potravin.

8. Občas se stane, že i přes sebevětší kontrolu a hlídání jídla dojde k dietní chybě. Co je nejlepší v takovém případě dělat? Existují nějaké potraviny či léky, které mohou v tomto případě pomoci?

Každý pacient, který trpí nějakou alergií, dostane od svého alergologa nebo pediatra/obvodního lékaře léky, které zabrání nebo pomohou zmírnit první známky projevu alergie. Důležité je to nepodcenit a co nejdříve nasadit lék, aby se projev více nezhoršil.

9. Poměrně hodně známou potravinovou alergií je alergie na lepek - můžete nás krátce seznámit s těmi nejzásadnějšími informacemi, které by měl každý vědět?

Je potřeba neplést si pojem alergie na lepek a celiakie. Alergie na lepek má podobné příznaky jako jakákoli jiná potravinová alergie: svědění v ústech, bolest břicha, ekzém, zvracení atd. Při celiakii však dochází k poškození tkání a orgánů imunitním systémem konzumací lepku. Ten je obsažen v pšenici, žitu, ovsu a ječmeni. Díky tvorbě protilátek proti gliadinu, který je součástí lepku se poškozují buňky tenkého střeva – enterocyty. Klasickými projevy této nemoci jsou: silné průjmy, bolesti břicha, nadýmání, neprospívání a poruchy růstu u dětí způsobené špatným vstřebávání potřebných živin. Neléčení celiakie způsobuje zánět a poškození sliznice tenkého střeva. U celiakie a u alergie na lepek je důležité dodržovat celoživotní přísnou bezlepkovou dietu.

Uživatelky Modrého koníka zajímá

• Můj syn trpí histaminovou intolerancí - bylo by možné krátce se věnovat i tomuto tématu?

Histaminová intolerance je onemocnění, které je zapříčiněno nerovnováhou metabolismu histaminu v těle a ten se pak v těle hromadí. Příčinou je pokles aktivity enzymu diaminoxidasy (DAO) a histamin-N-methyltransferasy (HNMT). Histamin se však do těla nedostává jen potravou, ale může být zvýšen i z vlastní produkce. U tohoto onemocnění je potřeba přizpůsobit se novému stylu života a nezařazovat potraviny, které by vyvolaly příznaky nemoci. Mohou to být otoky, zarudnutí, agrese, zvracení atd. Při léčbě dietou je na prvním místě individualita. Není potřeba se řídit výčtem potravin, které si najdete na internetu. Někomu může vadit vejce a jinému nikoli. I s tímto případem diety se u nás v Olivovně setkáváme a zajišťujeme tak individuální stravu dle jejich snášenlivosti.

• Existuje alergie na mateřské mléko? V diskuzi na internetu jsem narazila na názor, který tvrdí, že ano a nepomůže prý ani vysazení problémových potravin ze strany matky. Jedinou pomocí je prý přechod na umělé mléko. Je to podle vás možné, nebo byla dieta matky krátká či nedostačující?

Alergie na mateřské mléko určitě existuje, ale je velmi vzácná. Důležité je vyloučení bílkoviny kravského mléka ze stravy matky a pokud i nadále problém přetrvává, je potřeba se poradit se svým pediatrem. Obvykle se tak kojenci doporučí hypoalergenní umělá mléka.

• Pokud má dítě alergii na bílkovinu kravského mléka a chtěla bych přestat kojit, musím mléko něčím nahrazovat? Mléko z láhve nechce. Má rok a půl a jí už jinak vše.

Pokud nechcete zařazovat hypoalergenní mléka a chcete přejít na plnou stravu, zde je určitá potřeba doplnění vápníku a bílkoviny. Stravu bez bílkoviny kravského mléka můžeme nahradit mléky: sójovými, rýžovými, ovesnými, špaldovými, mandlovými nebo kokosovými, nejlépe však těmi, které jsou obohaceny o vápník. Vápník můžeme do těla dostat i ve formě jiných zdrojů jako jsou např.: ryby, luštěniny, vejce, listová zelenina, mořské řasy nebo ořechy a mák. Doplňování vápníku je důležité z toho důvodu, abychom předcházeli vzniku osteoporózy a osteomalacie. Dalším zdrojem produktů jsou veganské sýry a místo másla lze použít třeba avokádo. Tato alergie je velmi běžná a i u nás v léčebně se s ní každý měsíc setkáváme.

• U alergenu č. 7 - mléko není uvedeno, zda jde o máslo, mléko, smetanu, jogurt, sýr. U laktózové intolerance je přitom tato informace podstatná. U alergenu 1 rozdělení funguje, proč tedy tady ne?

U alergenu č. 7 je psáno, že se jedná o mléko a výrobky z něj, včetně laktózy, což znamená, vše, co se z mléka vyrábí a v čem může být tento alergen obsažen. Jak jsem již zmiňovala, u alergie na bílkovinu kravského mléka je potřeba si ohlídat příjem surovin, zatímco intolerance laktózy je trošku mírnější. Vše závisí na toleranci – někteří pacienti nesnáší dobře pouze mléko, avšak kysané mléčné výrobky - kefíry, acidofilní mléka, jogurty a sýry snáší dobře. Někteří pacienti však nesnesou ani máslo, což je nejpřísnější varianta laktózové intolerance. Důležité je si neplést alergii a intoleranci. Označování vyplývá z příslušné legislativy.

Děkujeme za rozhovor a Váš čas. Přejeme hodně úspěchů a spokojených pacientů.

A co vy? Setkaly jste se ve své rodině s potravinovými alergiemi nebo patříte mezi šťastlivce, kterým toto téma nic neříká?