Když ranní nevolnosti skončí na pohotovosti. Tabu jménem hyperemesis gravidarum padlo i díky vévodkyni Kate

„Moje zvracení se začalo neskutečně stupňovat. Byla jsem hospitalizována a tentokrát mi nezabíraly ani infuze. Nemocnice kvůli mně svolala konzilium, ale nikdo si se mnou nevěděl rady. Doktoři stáli nad mou postelí a kroutili hlavou,“ popisuje své zkušenosti s ranními nevolnostmi jedna z maminek.

Těhotenské nevolnosti se nevyhýbají ani královské rodině. Vévodkyně Kate, která nedávno přivedla na svět třetího potomka, trpěla během všech tří těhotenství závažným typem nevolností - nadměrným zvracením. Odborně se tato nemoc nazývá hyperemesis gravidarum. O co jde, jak se projevuje a dá se jí nějak vyvarovat?

Těhotenská nevolnost není jen jedna. Stupňuje se podle závažnosti a počtu zvracení. Rozlišujeme celkem čtyři typy:

Ranní zvracení (vomitus matutinis)

Nejlehčí forma zvracení, projevuje se většinou ráno a nalačno a znají ji asi všechny nastávající maminky. V průběhu dne už je pak vše v pořádku.

Těhotenské zvracení (emesis gravidarum)

O něco častější a silnější zvracení, které přichází většinou po jídle.Bývá nebezpečné proto, že se mu maminky snaží vyhnout tak, že nejedí nebo se jídlu vyhýbají. Což je zcela logické, ale pro ni i dítě absolutně nepřijatelné.

Zhoubné zvracení (hyperemesis maligna)

Nejtěžší forma těhotenského zvracení, které prakticky neodeznívá a doprovází ho silné křeče. Nezáleží, zda je maminka nalačno nebo po jídle. Ve zvratcích se může objevit i krev. V tomto případě je jedinou pomocí hospitalizace, protože hrozí riziko samovolného potratu.

Nadměrné zvracení (hyperemesis gravidarum)

„Já jsem si tím prošla v 10.-11.tt. Ležela jsem v nemocnici na kapačkách a myslela, že to nepřežiju. Ty kapačky mi ale hodně pomohly a kolem 15.tt to postupně přecházelo. Zhruba od 20.tt už je to v pohodě,“ píše kalipso z diskuzního fóra Hyperemesis gravidarum – těžké nevolnosti v těhotenství.

O co jde?

Hyperemesis gravidarum, neboli nadměrné zvracení, patří do skupiny rané gestózy čili těhotenských nevolností. Zná je asi každá nastávající maminka. Právě podle nich začne tušit, že by mohla být v jiném stavu. Je to v každém filmu, kde je hlavní hrdinka těhotná. Klečí na záchodovou mísou, je jí špatně od žaludku (asi něco špatného snědla) a jen plný sál kině ví, že je „v tom“.

Od klasického ranního zvracení, které je prakticky neškodné, je ale tenhle případ vážnější. Zvracení se opakuje klidně i padesátkrát za den (podle královských zdrojů patří toto číslo právě Kate)a společně se zvratky odchází z těla i kyselé žaludeční šťávy, které mohou poškodit jícen a zubní sklovinu. Postihuje až 20 z 1000 těhotných žen.

„Je to záhul na celé tělo i psychiku. Většinu času jsem prospala nebo proležela na záchodě. Jeden týden jsem měla na záchodě i polštář, nebyla jsem schopná se odplazit do postele. Stejně jsem za 10 minut byla zpět zvracet,“ píše jedna z maminek v diskuzi o ranních nevolnostech.

Proč se to děje?

Existuje spousta teorií o tom, jak toto onemocnění vzniká. Nejpravděpodobnější je ta, která tento stav přisuzuje hormonálním změnám v průběhu těhotenství. Zejména zvýšení hormonu HCG – jde o „humánní choriový gonadotropin“, který jako jeden z prvních ukazatelů prokáže, zda je žena těhotná. Tuto verzi podporuje fakt, že nadměrné zvracení se objevuje od prvního do čtvrtého měsíce těhotenství, kdy hladina tohoto HCG u budoucích rodiček dosahuje nejvyšších hodnot.

„Taky jsem trpěla hyperemesis  gravidatum. Prý je to nejhorší těhotenská gestóza. Chce to pít a nebránit se zvracení. Přejde až poklesem hormonu HCG.“ Fykyska z diskuzního fóra Úporně zvracím od 5.tt, máte to taky?

Jak to poznám?

Zvracení tělo vysílí a značně dehydratuje. Právě ztráta tekutin má za následek palčivou žízeň. Jenže každý další doušek vody vyvolá další zvracení, což vytváří začarovaný kruh. Jak poznáme dehydrataci?

• jazyk je suchý a potažený bílou vrstvou hlenu
• rty jsou rozpraskané, v koutcích mohou být i prasklinky (ty mohou samy o sobě signalizovat nedostatek vitamínů skupiny B)
• z úst je cítit acetonový zápach (mimo to značí i neléčenou cukrovku, problém se slinivkou nebo dlouhodobější hladovění)
• kůže je jakoby scvrklá a suchá. Můžete si udělat jednoduchý test: uděláte-li nehtem ruky do kůže čáru, a když rýha po ní nezmizí během pár vteřin, měly byste začít více pít a svou pokožku mazat vyživujícími krémy.
• málo časté nebo žádné močení, zácpa
• zrychlený tep

„…místo přibrání na váze mám z původních 67 kilo nějakých 63 kilo a pupek k tomu. S popraskanými rty, koutky a kdo ví co ještě, vypadám tragicky,“ svěřuje se maminka belatrixlas.

 „Hodně jsem pila vodu, abych nebyla dehydratovaná. Ale stejně jsem cokoliv do 10-15 minut zase vyzvracela,“  vypráví maminka kalipso.

Kromě toho nastávající maminka hubne, ztrácí sílu a pro tělo potřebné živiny. To soustředí veškeré síly se soustředí na udržení normálního stavu fungování organismu. Na nový život v děloze už se tak nemusí dostat. Proto je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

„Měla jsem strach, aby měl prcek všechny živiny. Pokaždé, když mě pustili z nemocnice, tak jsem doma zvracela znovu. Do nemocnice jsem vždy jela na pohotovost, když už jsem nebyla schopna držet hlavu nad mísou,“ přidává zkušenost další maminka.

Léčba

V nemocnici zjistí hladinu minerálů v těle, ketolátek (již zmíněného acetonu) v moči a provedou jaterní testy. Léčba spočívá v intenzivním doplňování tekutin pomocí roztoku s živinami, podávání antiemetik (léky tlumící zvracení), v krajních případech i zavedení umělé výživy s vysokou nutriční hodnotou. 

Ať už v těhotenství trpíte lehčím či těžším zvracením pamatujte, že i když třeba nemáte chuť na jídlo, něco málo byste do sebe dostat měla. Držte se zdravého rozumu a vybírejte spíše lehké pokrmy, v menších dávkách, zato pravidelně. Totéž platí i o tekutinách.

„Co se jídla týče, tak jsem se vždy silou vůle snažila v sobě aspoň něco udržet. Celkem mi šel banán a namočené piškoty. Ten banán jsem jedla po malých kouskách, jinak by do půl hodiny letěl ven.“ 

„Bylo mi špatně od úplného začátku těhotenství. 8. až 9. týden jsem ležela v nemocnici na kapačkách, pak se to ustálilo a od té doby už je fajn. Musela jsem změnit jídelníček a na některé potraviny a jídlo se nemohu ani podívat, to se mi zase dělá špatně,“ píše uživatelka anetka90  v diskuzi.

„Moje zvracení se začalo neskutečně stupňovat. Byla jsem hospitalizována a tentokrát mi nezabíraly ani infuze. Zjistili mi zánět jícnu, na obou rukách mi vylezly záněty žil, takže ani nebylo kam mi infuze zavádět. Jaterní testy se stále víc a víc zhoršovaly. Nemocnice kvůli mně svolala konzilium, ale nikdo si se mnou nevěděl rady. Doktoři stáli nad mou postelí a kroutili hlavou. Poté za mnou přišel primář s tím, že se po poradě shodli na tom, že by bylo dobré těhotenství ukončit. Byla mi nabídnuta ještě alternativa: podávat léky pro pacienty na onkologii s tím, že to ještě nebylo na nikom vyzkoušené a nemohou mi zaručit, že by bylo miminko v pořádku.

Po dohodě s přítelem jsme na tuto verzi nepřistoupili a podstoupila jsem přerušení těhotenství. Ihned po probuzení z narkózy nebyla ani stopa po nevolnosti, natož zvracení. Ten den, co se vše odehrálo, bude pro mě do konce života nejhorším. Teď jsem fyzicky v pořádku, horší je to s psychickou stránkou. Obavy z toho, zda-li bude druhé těhotenství stejné, jestli se k němu vůbec někdy odhodlám, jestli vůbec ještě někdy otěhotním,“ přidává zkušenost tereez.

Toto je opravdu extrémní případ. Nebojte se navštívit svého lékaře už v prvních dnech zvracení. Pomůže vám ulevit, předepíše léky a hlavně budete pod odborným dohledem. Zvládly to už jiné maminky,  vévodkyně Kate dokonce třikrát za sebou. Vy to dokážete taky.

„Taky jsem si tím prošla. Vydrž, neboj se, zvládneš to. Pokud máš strach o sebe a o miminko, zajdi za gynekologem. Pokud budeš dehydratovaná, může tě poslat na kapačky. Já jsem u prvního syna zvracela, první tři měsíce jsem skoro nejedla a syn je zdravý,“ uklidňuje nastávající maminky uživatelka zmrzlinka.

Máte i vy stejné potíže jako vévodkyně Kate? Podělte se o ně s ostatními. Třeba na jednom z mnoha diskuzí:

Hyperemesis gravidarum – těžké nevolnosti v těhotenství

Zvracení krve v těhotenství: stalo se vám to?

Zdroje informací:

doc. MUDr. A. Pařízek, CSc.

MUDr. Blanka Vavřínková, CSc.

Moje zdraví