Teorie imunologického okna: Názory odborníků na zavádění příkrmů se liší

Řeší to každá matka – kdy už začít podávat miminku i něco jiného, než mléko? Bohužel se často setkáte s protichůdnými informacemi. Jedni říkají jen mléko do půl roku, ti druzí zase, že do 6 měsíců musí mít děťátko vyzkoušeno co nejvíce potravin. Na jakých základech jsou tato tvrzení postavena a jak se v tom vyznat? 

Výlučné kojení do 6 měsíců

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců věku dítěte. To znamená, že do té doby by dítě nemělo přijímat žádnou jinou tekutinu ani potraviny. V tomto věku je pro dítě nejlepší potravinou i nápojem mateřské mléko. Pokud se z nějakého důvodu plné kojení nedaří, připouští WHO zavádění příkrmů již mezi 17. - 26. týdnem věku. Začínat s podáváním příkrmů před ukončeným 4. měsícem věku dítěte se nedoporučuje pro možná zdravotní rizika – alergie, anemie (chudokrevnost), malnutrice (špatný výživový stav), poruchy příjmu potravy. Stejná rizika nese i nepřiměřené oddalování počátku přikrmování.

U nekojených dětí je situace poněkud jiná. Tyto děti nemají k dispozici benefity mateřského mléka, proto je pro ně doporučené zavádění příkrmů v období tzv. psychomotorické zralosti. To znamená v době, kdy je dítě schopno udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání, uchopení a vkládání potravy do úst a být schopno polykat a tolerovat tuhou stravu.

Mezník psychomotorické zralosti můžeme uplatnit i u kojených dětí po 6. měsíci věku a vyčkat na jejich připravenost, která může nastat i později. Jiné zdroje naproti tomu varují před odkládáním příkrmového období a doporučují začít s ukončením 6. měsíce věku kojeného dítěte pro riziko nedostatečné výživy.

Tato doporučení podporují: Světová zdravotnická organizace (WHO), Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN), Britská poradní vědecká komise pro výživu (SACN), Pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví pro výživu dětí (ČR) a Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti pro výživu kojenců a batolat.

Teorie imunologického okna

Trochu jiný pohled na problematiku zaujímají odborníci z oboru alergologie. Ti doporučují zavádět příkrmy již od ukončeného 4. měsíce v době tzv. imunologického okna. Tato teorie tvrdí, že v této době je sliznice střeva z hlediska imunity nezralá a tudíž nevytváří protilátky proti přijatým potravinám. Svou roli také mají doznívající protilátky od matky. Mezi 4. a 6. měsícem by dle této teorie mělo miminko ochutnat všechny potraviny, které bude pravděpodobně v životě konzumovat, včetně alergenů (tedy i lepek, vejce, mléčné výrobky, ryby, ořechy apod.)

Alergologové zároveň zdůrazňují, že zavádění dětských příkrmů v období imunologického okna je jen částí prevence vzniku alergií. Jako další opatření doporučují podporovat kojení, nekuřáctví a zdravou životosprávu. Tato doporučení podporuje Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI).

Co mají oba tábory společného?

V této oblasti je velice těžké provádět relevantní studie. Ty, které vznikly, jsou jedním či druhým táborem vyvraceny jako neprůkazné. V jistých tvrzeních se však obě strany shodnou, podívejme se na ně:

Samozřejmě prvním doporučením je výlučné kojení po dobu 4-6 měsíců. Příkrmy by před ukončením 4. měsíce věku neměly být podávány vůbec. Při zavádění příkrmů je vhodné dále kojit, aby přetrvával ochranný vliv mateřského mléka na sliznici trávicího traktu. Jednotlivé potraviny by měly být zaváděny postupně, aby se dala odhalit případná alergická reakce. S podáváním se začíná po malých dávkách, které se postupně zvyšují.

Není důvod odkládat zavádění alergizujících potravin do pozdějšího věku. U těchto potravin je velice důležitá právě ochrana kojením a postupné zvyšování dávky. Maminkami často používané tabulky k zavádění jednotlivých druhů potravin dle věku dítěte tedy nejsou opodstatněné.

Obě strany též doporučují normální stravu v těhotenství a při kojení. Preventivní vynechání některých druhů potravin (nadýmavé, alergizující) není vhodné, pokud s nimi maminka či dítě nemají problém. Naopak, plod nebo kojenec se prostřednictvím matky s potravinami citlivě seznamuje.

Zdroj:

- ČESKO - SLOVENSKÁ PEDIATRIE: DOPORUČENÍ PRACOVNÍ SKUPINY DĚTSKÉ GASTROENTEROLOGIE A VÝŽIVY ČPS PRO VÝŽIVU KOJENCŮ A BATOLAT [online]. 2014, 69(1) [cit. 2017-09-08]. ISSN 1805-4501. Dostupné z: http://www.neonatology.cz/upload/www.neonatology.cz/soubory/csped_suppl_2014_ii.pdf

- Výživa jako prevence alergických onemocnění. Pediatrie pro praxi [online]. 2015, 16(3), 163-166 [cit. 2017-09-08]. Dostupné z: https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2015/03/07.pdf

- Príkrmy a imunologické okno. Mamila, o. z. [online]. Trnava: Mamila, o. z., 2016 [cit. 2017-09-08]. Dostupné z: https://www.mamila.sk/pre-matky/dojcenie-a/prikrmy-a-imunologicke-okno/

- Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. Praha: MZČR, 2013 [cit. 2017-09-08]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_7542_3.html