Jak omezit šíření koronaviru? Společně to zvládneme!

Jak se chránit před nákazou v běžném životě?

Po dobu trvání mimořádného stavu je v ČR povinné chránit si na veřejnosti ústa rouškou (ústenkou). Ta nechrání tebe, ale chrání ostatní, kdybys byla nakažená (a ještě to nevěděla), snižuješ tím riziko přenosu onemocnění. Ústenku je ale nutné často měnit, papírovou ideálně maximálně po 2 hodinách (nebo dříve, pokud začne být vlhká), pokud sis ji ušila, doba výměny je stejná, ale poté ji stačí vyvařit (5 min na 90 stupňů a vyžehlit, ideálně párou). Pokud nemáš žádnou ústenku dostupnou, šátek, kapesník, kus hadříku - vše je lepší než nic.

Pokud máš respirátor, můžeš nosit respirátor. Oproti ústenkám respirátory s filtrem FFP3 významně chrání proti virovým onemocněním tebe a jeden je možné nosit až 24 hodin (závisí na typu, vlhkosti, prašnosti...). Pokud ale mají výdechový ventil, nechrání ostatní před tím, co vydechuješ ty. Respirátory s ventilem je tedy vhodné překrýt ještě ústenkou.

Prosíme zvaž také, zda je skutečně nutné ho používat, pokud si s ním jdeš zaběhat do lesa, kde nikoho nepotkáš, je to zbytečné plýtvání. Popřemýšlej také, zda ho opravdu potřebuješ, zda není lepší ho věnovat nějakému zdravotníkovi (například tvému zubaři nebo praktickému lékaři), mají ochranných prostředků opravdu pořád nedostatek a velkou spotřebu, i když nějaké malé množství ochranných prostředků je v soušasné době rozdělováno (proto třeba řada zubařů neordinuje, u zubních výkonů je totiz velmi vysoké riziko nákazy).

Nákaza se významně přenáší také dotykem - například když si někdo zakašle do dlaně a potom se chytne madla v tramvaji. Prevencí je pořádně si umývat ruce před odchodem z domu (chráníme ostatní před nákazou od sebe) a samozřejmě po příchodu domů, před jídlem, po použití toalety... stále, často, raději častěji. Také se snaž nesahat na často osahávané věci (kliky, mince, nákupní košíky, madla v MHD). Nesahej si neumytýma rukama na obličej.

Ruce si pořádně umývej v teplé vodě a mýdle a pokud používáš i dezinfekci, měla bys ji po rokách roztírat alespoň 20 sekund (než zazpíváš "hodně štěstí zdraví"). Důležitou prevencí je také udržovat odstup od ostatních lidí - například ve frontě v obchodě dodržuj větší rozestupy.

Jak mohu chránit ostatní?

Udržováním odstupu chráníš nejen sebe, ale také ostatní, pokud bys byla bezpříznaková přenašečka. Pokud na veřejnosti musíš kýchat a kašla, snaž se přiložit před ústa loketní jamku (na ruce virus dál roznášíš, loktem se ničeho nedotýkáš). Stále si také poctivě umývej ruce a v případě příznaků, které tě nebudou ohrožovat na životě, nikam ven nechoď, ideálně se úplně izoluj od ostatních.

Zavolej svému praktickému lékaři, na krajskou hygienickou stanici tvého kraje nebo na speciální linku 1212, poradí ti, co dál. Podívej se na web Ministerstva zdravotnictví. Pokud ti nejde o život, prosíme NEVOLEJ linku 155 nebo 112, ty jsou určeny pro nejzávažnější stavy (infarkt, bezvědomí, autonehoda a podobně). Pokud jsou příznaky jen mírné a nebo máš na nákazu jen podezření bez příznaků, prosíme NECHOĎ bez konzultace s lékařem na odběrové stanoviště do nemocnice.

Není to chřipka!

Koronavirus (SARS-CoV-2) není jen silnější chřipka. Je to vážnější onemocnění, které nesmíme podcenit. Od chřipky se zásadně liší ve dvou věcech:

1. koronavirus se oproti chřipce šíří dvojnásobně rychleji. 10 lidí nakažených chřipkou v průměru nakazí dalších 13 lidí. 10 lidí nakažených koronavirem nakazí cca 20 dalších lidí.
2. Z nakažených zemře na koronavirus 10 krát více lidí než na chřipku. Některé odhady jsou ještě výrazně pesimističtější. V Itálii umírá každý dvacátý pacient.

Kombinace těchto faktorů dělá z koronaviru nemoc, kterou je třeba brát velmi vážně.

Já jsem mladá, mně se nic nestane

Je pravda, že u většiny mladých lidí má nákaza koronavirem průběh, který se dá zvládnout bez hospitalizace. "U většiny" však neznamená "u všech". Skončit v nemocnici s těžkým zápalem plic, kdy je dýchání člověka odkázáno na ventilátor, je něco, čemu se chceme vyhnout i za normálních okolností. Daleko horší to je v případě kolabujícího zdravotního systému a přeplněných nemocnic. Tam naštěstí Česko ani Slovensko ještě není. Musíme se snažit, aby ani o pár týdnů nebylo.

Zároveň chceme ochránit staré lidi, pro které představuje koronavirus výrazně vyšší riziko. Rodiče nebo prarodiče mnohých z nás jsou v rizikovém věku. Jak bychom reagovali, kdyby přišla epidemie nemoci, která zabije jednoho z deseti nakažených? Je třeba si uvědomit, že staří lidé jsou v této situaci dnes. Musíme dělat všechno proto, abychom je ochránili.

Co je panika, přiměřená reakce a podcenění situace?

Nejlépe si to vysvětlíme na příkladu. Představte si, že bydlíte na pátém patře a jeden večer se díváte na seriál v televizi. Najednou ucítíte kouř z kuchyně.

• Panika: vyskočíte z okna
• Přiměřená reakce: okamžitě vstanete a běžíte vypnout sporák, na kterém přihořuje jídlo - a zabráníte tak případnému požáru.
• Podcenění situace: díváte se dále na TV, "vždyť to je jen kouř, to ještě počká..."

Většina zemí a lidí na koronavirus zareagovala třetím způsobem.

V případě epidemie je přiměřená reakce:

• co nejrychleji zareagovat, dokud je epidemie pouze v začátcích
• výrazně omezit setkávání lidí, a tak bránit šíření nákazy
• výrazně zvýšit hygienu: důkladné mytí rukou, pravidelné dezinfikování prostředí a věcí, kterých se dotýkáme

❌ Pokud epidemie postupuje příliš rychle

• Přibývá rychle počet kritických případů v nemocnicích. Víme, že ze 100 případů potřebuje cca 15 pobyt v nemocnici, mnozí z nich napojení na přístroje (při chřipce to je 30x méně).
• Nemocnice nestíhají nápor nových pacientů - nemají je kam umisťovat. Nemohou se věnovat jiným pacientům.
• Kvůli přetížení zdravotního systému je počet mrtvých vyšší.

✅ Pokud epidemii zodpovědným chováním zpomalíme

• Počet kritických případů přibývá, ale v množství, které nemocnice stíhají přijímat.
• Pacienti dostanou plnou péči a mají vyšší šanci se úspěšně zotavit a následně uvolnit lůžka pro další pacienty s onemocněním.
• Výsledkem je nižší smrtnost a funkční zdravotní systém i během epidemie.

popis obrázku: I při stejném celkovém počtu nakažených lidí, je velký rozdíl, zda jsou nakaženi najednou nebo postupně. Červený graf ukazuje epidemii bez včasných zásahů, které ji zpomalují. Zelený graf ukazuje zpomalenou epidemii rozloženou v čase. Oranžová čára je schopnost zdravotního systému léčit nakažené (hlavně kapacita nemocnic).

Užitečné odkazy a články v češtině

• Aktuálně o koronaviru - Ministerstvo zdravotnictví České republiky
• COVID-19: Přehled aktuální situace v ČR - Ministerstvo zdravotnictví České republiky
• Aktuální informace k ošetřovnému - Česká správa sociálního zabezpečení

Užitečné odkazy v angličtině

• Coronavirus Disease (COVID-19) - obecné informace
• Novel Coronavirus (COVID-19) Subreddit - nejnovější články k tématu z celého světa
• Worldometer Coronavirus Cases - aktuální statistiky podle zemí

Jak jsme přišli k číslům?

Náš primární zdroj jsou data z World Health Organization. WHO denně získává, vyhodnocuje a zverejňuje počet nakažených a počet úmrtí v jednotlivých zemích. Další celosvětově uznávané zdroje jako John Hopkins CSSE nebo Our World In Data Rovněž vycházejí najme z čísel WHO .

K oficiálním datům je nutná i jejich analýza a interpretace. WHO hlásí (k 3. březnu) Globální úmrtnost 3.4% ze zjištěných případů . Odborníci se snaží odhadnout počet nezjištěných případů (např. takových, které maji mírný průběh), ke kterým nejsou k dispozici přesná čísla. Předpokládané procento úmrtí z nakažených se tak sníží. Podle odhadů odborníků smrtí končí 5 - 40 případů z 1 000, s největších pravděpodobností 9 z 1000, tedy cca 1%. Odhady jsou většinou dány formou intervalu, rozsahu. Drželi jsme se konzervativní strany intervalů.

Vycházeli jsme také z rozhovorů s uznávanými odborníky jako jsou Dr. Richard Hatchett (Coalition for Epidemic preparedness Innovations), Nicholas Christakis (Sterling Professor of Social & Natural Science, Yale University), Michael Osterholm (Center for Infectious Disease Research and Policy, University of Minnesota).

Text po odborné stránce zkontrolovala:
MUDr. Milada Madleňáková
všeobecný lékař