Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Samostatnost na dětském hřišti. Jaký je na to Váš názor?

Zodpovězené
10. čer 2021

Krásný den,

snad se mi podaří adekvátně zformulovat svůj dotaz. Máme 2,5letou dceru, která je od malička velmi akční a neunavitelná. Krásně mluví, umí básničky, písničky, počítat, zkrátka se velmi rychle učí, je komunikativní, nestydí se, miluje společnost, miluje děti, sem tam se umí pěkně vzteknout (ale je s ní čím dál lepší řeč), spánek je pro ni ztráta času.

Co mě ale trápí je samostatnost na dětském hřišti, na které chodíme snad od roku a půl velmi aktivně. Asi bych se tu na tohle neptala nebýt jedné starší paní, která se do mě v pátek pustila a docela slušně mě rozhodila, že nad tím musím stále, stále přemýšlet, ačkoliv svůj přístup nezměním, protože je přirozený a považuji ho za správný. Dokonce jsem jej i řešila s několika kamarádkami od 2 a více dětí a nepřijde jim na mé výchově nic špatného.

A teď k věci - na dětském hřišti nechávám dceru volně lítat, jak potřebuje, neasistuju jí na pískovišti, na různých nižších a (z mého pohledu) bezpečných atrakcích, ale když chce lézt na něco vyššího, tak jdu k ní a chci ji mít na očích pro případ "co kdyby". Dcera je totiž často jak utržená ze řetězu a když se sejde více dětí, tak v zápalu hry kouká všude možně jen ne pod nohy a já už vidím rozbitou hlavu, protože je jako kluk, furt nějaká modřina, ťukanec, pád. V pátek jsem ji hlídala stejným způsobem, a pak se do mě pustila babička stejně staré holčičky (jsme z vesnice a od vidění se známe), ať přestanu kolem dcery lítat, že si potřebuje "rozbít nos", aby byla samostatnější, že jí by to mohlo vlézt na záda lítat kolem vnučky, že když chce na hřiště, musí si poradit sama. Je pravda, že její vnučka opravdu lezla na každou prolézačku s velkou rozvahou, byla moc šikovná. Já jsem s paní extra nediskutovala, jen jsem řekla, že ať se nezlobí, ale že si budu malou vychovávat dle svého, že vím, co mám doma. Ale nedá mi to na to zapomenout, říkám si, jestli jsem fakt někde neudělala chybu (já prostě dceři ve výškách nevěřím) nebo jestli teda nejsem přehnaně úzkostlivá, protože se často setkávám s názorem, že si musí dcera radit sama bez mé přítomnosti. Za ruku ji však nikde nevodím, od mala nic nezakazuju a dávám jí možnost si vše vyzkoušet, ale jsem u ní zvlášť, když se jedná o nebezpečné věci. Myslím si, že snad i proto je většina dětských hřišť určena dětem starších 3let, logicky.

Bavila jsem se o tom s více kamarádkami, co mají více dětí a nepřijde jim na mém přístupu nic zvláštního, na druhou stranu už jen u nás na vesnici vidím spoustu maminek, které i velmi malé děti (rok a půl) nechávají naprosto samostatně lítat kdekoliv a ještě k nim sedí zády, povídají si s kamarádkami a po půlhodině děti hledají, kam asi mohly jít. Na jednu stranu je obdivuju, na druhou taková zkrátka nejsem, nepovažuji 2,5leté dítě za samostatnou a neohroženou jednotku.

Byla bych ráda za Váš názor. Moc předem děkuji a přeji krásný den. 🙂

Krásný den,

myslím, že je naprosto v pořádku, že jsi s dcerou ve chvíli, kdy máš pocit, že je to potřeba.

To, že to dělá někdo jinak je naprosto jeho věc. Určitě Ti paní mohla říct svůj názor, ale je to její názor a Ty máš ten svůj. Jak si jí sama řekla, že si budeš vychovávat podle sebe.

Podle toho, co píšeš, nejsi úzkostlivá a přecitlivělá v tomto ohledu. Dceři dáváš prostor, aby poznávala, ale jak píšeš logicky ji nenecháš samotnou lézt na prolézačku, která má 2 metry.

Co doporučuji, opravdu tam být jen kdyby náhodou. Aby se dcera učila tomu, co zvládne a co už ne. Aby věděla, co si může a nemůže dovolit. Případně jí vysvětlit, že jsi tam, pokud bude mít pocit, že potřebuje pomoci.

Za mě je super, že se svou dcerkou trávíš čas, ještě bude hromada dní, týdnů a roků, kdy takovou péči vyžadovat nebude ;).

Zkus sama v sobě najít, jak se v tom cítíš, že jsi s tím v pohodě a jakmile to budeš ze sebe vyzařovat, budeš si za tím pevně stát, tak Tě takový komentář už nerozhodí, protože Ty víš, proč to děláš. A nakonec ani takové komentáře nebudou chodit, protože nebude potřeba. Všechny tyto a podobné věci se k nám dostávají právě proto, abychom se ve svých názorech, postupech upevnily nebo je změnily. 🙂

Kdyby cokoli, jsem tady. Můžeš se přidat do naší fb skupiny Životem s dětmi - sdílení rodičů, kde se potkáš s podobně naladěnými rodiči. 🙂


Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů