Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Sourozenecké boje. Poradíte, prosím?

Zodpovězené
13. črc 2021

Dobrý den,

byla bych moc ráda za radu. Máme dcerku (v srpnu 5 let) a syna 1,5 roku. V poslední době hodně řešíme, že dcerka je ukňouraná, pláče skoro u všeho a všude snad. Nevím, jestli jsem to nevědomky spustila já, když jsem syna bránila věcně, že je ještě malé miminko a musí to jako velká ségra pochopit nebo je to povahou (dcerka je citlivější povahy). Ale v poslední době mezi nima probíhají věčné boje a přetahování a končí to vždy brekem ze strany dcerky, kdy jí syn vezme něco a před tím ji praštil. Jsem z toho zoufalá, protože se u nás brečí pořád a ještě více ze situace, že syn ji klidně bouchne, štípne apod., jen aby dosáhl svého (nebo když se zlobí) a dcerka ustoupí a pláče.

Jinak mají krásný vztah, jde vidět, že se mají rádi. Často, když jeden z nich má úraz a pláče, ten druhý přiběhne, tulí se, nosí hračky. Toto mě ale trápí a hlavně do toho dostavujeme a čeká nás stěhování, takže toho je nad hlavu.

Jak je mám směřovat na “stejnou úroveň”, aby se respektovali a nebrečelo se u nás věčně? A hlavně, aby se tyto rysy více nerozjely a syn si nešel pro své i přes mrtvoly a dcerka, aby se pokaždé nestáhla a bojovala si za své...

Moc děkuji.

Hezký den, milá maminko,

příchod nového človíčka do rodiny je vždy obrovská změna. Koukni se na to z Tvého pohledu, kdy už jsi dospělá, tušíš, co znamená mít další dítko, co to sebou obnáší a stejně jsi jistě za ten rok a půl byla nesčetněkrát překvapena různými situacemi, Tvými pocity a emocemi.

A teď koukni, že je Ti teprve 3,5 a přijde někdo úplně nový a vyžaduje hodně pozornosti od všech a Ty vlastně nevíš, jestli to tak bude pořád nebo se to změní. Netušíš nic, i když Ti kolem všichni říkají spoustu věcí, je to pro Tebe těžko uchopitelné.

Takhle nějak se cítí Tvoje dcerka a ano bohužel často slova, jako už jsi dost velká, jsi starší, máš mít rozum atd. nejsou úplně dobře zvolená. Starší může mít pocit, že mladší může vše a vždy. Každopádně je super, že si to uvědomuješ a chceš s tím něco začít dělat. Děti jsou kouzelné v tom, že jsou velmi flexibilní a rády se učí novým věcem, návykům a situacím.

Ve vašem případě to přímo vybízí k tomu, abyste si s dcerkou udělali společné chvilky o samotě (bez mladšího). Mít společné pravidelné procházky, čtení, hraní, cokoli tak, aby dcerka věděla, že tady pro ni pořád jsi Ty i tatínek. Aby věděla, že má vaši pozornost, i když už je bráška na světě.

Zároveň v konfliktních situacích nebýt soudce, ale pozorovatel.

Pro bližší specifickou radu bych potřebovala více indícií od Tebe, jak to u vás doma vypadá, co děláte, neděláte, co už jsi zkoušela, nezkoušela. Připoj se do facebookové skupinky Životem s dětmi - sdílení rodičů nebo mi napiš a domluvíme si konzultaci, která bývá nejkratší cestou k tomu, aby sis doma pořešila, co je potřeba 🙂.


Zuzka Janešíková
autorka projektu Životem s dětmi
web: www.zivotemsdetmi.cz
facebook: Životem s dětmi - sdílení rodičů