🌸NoTube doma_46🌸

Přeji krásný den všem. Dlouho jsem vám nepsala...popravdě teď nemám moc čas. Tánička mě zaměstnává na plný úvazek, takže mi nezbývá moc času a energie. 😁 Naposledy jsem vám psala, že Taťánka onemocněla. Protáhly jsme si venku procházku a šup...druhý den jí kapalo z nosu. Musím ji moc pochválit. Byla zlatá i přes to, že se z nachlazení vyklupala pořádná rýma, kašel a zvýšená teplota. Tři noci jsem ji měla u sebe v posteli, protože chuděrka nemohla pořádně dýchat. Obě jsme se moc snažily tuto situaci zvládnout v klidu a to hlavně při jídle. Nechtěla papat jen jeden den, kdy nemohla s ucpaným nosem a teplotou ani polknout. Druhý den už to bylo trochu lepší a postupně se to jen a jen zlepšovalo. Byla ale pořád dost zahleněná, takže se celkem často stávalo, že zvracela. Bohužel klidně i všechno, co snědla. 🙈
Snažila jsem se být hodně trpělivá a myslím, že se vyplatilo. Táničce už je dobře a papá hezky. Mám z ní velkou radost. Sní prakticky všechno, co dostane. Jistě se ptáte, jestli je pořád na skleničkách nebo už přišla na chuť domácí stravě.....nééé nepřišla a pořád mlaská nad skleničkami. 😁🙈😁
Ale víte co? Mně je to úplně fuk. Jsem ráda, že jí a je mi v podstatě jedno jestli domácí nebo kupované jídlo. 🙂
V poslední době se Táničce objevoval na tvářičce takový červený suchý flek, který nápadně připomínal atopický exém. Vyzkoušela jsem už kde co a nic nepomáhalo nebo to pomohlo jen na chvilku. Začala jsem se tedy pídit, z čeho by to asi mohla mít. Zkusila jsem změnit nějaké druhy jídel (u nás celkem složitá věc 😅) a po delším výzkumu jsem na to přišla. Víte z čeho to má? Z Monte.😳 Zřejmě přecitlivělost na lískové oříšky. Koukala jsem jak z jara, protože jí to nikdy nevadilo a neměla na sobě ani flíček a teď najednou exém. Jakmile dostala Monte, do dvou dnů měla flek na tváři. To potěší co? Zvlášť, když je to jedno z mála jídel, které jí chutná. Naštěstí má ráda i kakaový termix a co si budeme povídat, pořád je zdravější než sladké Monte. 🙏🙏🙏
Lékařské kolečko máme konečně za sebou. Ještě nás čeká konzultace na genetice, ale tam se spíš chtějí podívat, jak se Táni vyvíjí, aby si to mohli zapsat, jelikož toho sami o její genetické vadě moc neví. Všechna vyšetření dopadla v pořádku a dle očekávání. V úterý jsme byli u dětského psychologa. Cílem tohoto vyšetření, je určení Taťánčina mentálního stavu. Probíhalo v pohodě. Tánička spolupracovala a ukázala prakticky všechno, co uměla a hodně jsme si s paní psychložkou o Táně povídali. 🙂 Byla moc pochválená, že se jí srovnala mentální i pohybová (psychomotorická) stránka. Minulý rok byla mentálně na 9 měsících, ale pohybově tak na čtyřech. Nyní je na tom tak, jak jsme čekali a odpovídá ročnímu děťátku v obou směrech. 🙂 Zazněla i obávaná věta se kterou jsem tak nějak smířená, ale velmi...opravdu velmi těžko se poslouchá. A to, že nejspíš bude opožděná o polovinu věku. 😢
Ve 3 letech ještě jedeme na kontrolu a uvidí se. Pokud to tak bude, už se to dle lékařských termínů nazývá středně těžká mentální retardace 😔 Ale to se ještě uvidí. Třeba se stane zázrak a aspoň něco dožene. 🙂 Už přece všichni víme, že Taťánka umí překvapit. ❤️😊

Dost lidí mi s podivem na tváři říká, že nechápou, jak můžu být často tak usměvavá, pozitivně naladěná a klidná, když mi osud tolik naložil. 🙂 Opravdu mi to lichotí. 😊
Víte....není to vždy snadné a věřte, že se mi kolikrát kutálí slzy smutku po tvářích, ale je třeba vzít si ze všeho hlavně to dobré.
Poznat, co je dobrého na tom, že moje dítě má handicap, trvá velmi dlouho a některým lidem dokonce roky. Když se člověk ale smíří s realitou....ne, že se odevzdá, to rozhodně ne. Ale přestane se živit planými nadějemi, vezme tento úděl jako fakt a dál bojuje za každý drobný krok dopředu, jen už s určitým vnitřním klidem. Pak najednou začnete na vše nahlížet trochu jinýma očima a jste vděční za to, co je. ❤️ A my jsme.❤️
I kdyby to Taťánka nedohnala, budeme ji navždy milovat takovou, jaká je a bude. A to se nezmění. Je sluníčkem našeho života 🌞
Užívejte si přicházející jaro a hlavně...jídlu zdar ✌️