🌸NoTube doma_49🌸

Ahojky všichni,dlouhou dobu jsem nepsala. Popravdě, nemám teď na psaní tolik času. Ve volných chvílích se snažím co nejvíc věnovat Taťánce. Konečně máme krásné počasí a hned je to veselejší 🌞
Za posledních pár týdnů se toho událo celkem dost. Jak jsem vám již psala a posílala video, které jsem si prostě nemohla nechat jen tak pro sebe, Tánička udělala svoje první krůčky v prostoru. Mám z toho nesmírnou radost,kterou slovy snad ani nedokážu popsat. Od té doby to Táni každou chvíli zkouší. Vidím na ní, jak si víc věří. Snaží se sama pouštět, opatrně zkouší, co sama zvládne a když jsem na blízku, udělá pár krůčků,ktere se někdy podobají spíše řízenému pádu...ale coo😁🙈
Začali jsme opět chodit na hipoterapie. Na první lekci bylo znát, že Táni nebyla na koni delší dobu a bála se ho. Držela se tatínka kolem krku, jakoby ji ten kůň chtěl sežrat. 😂🐎 Nakonec se ale osmělila, nechala se na něj posadit a jezdila dobrých 20 minut. Pak se jí ani nechtělo dolů. 😁
Pořád poctivě navštěvujeme každý týden rehabilitace. Paní fyzioterapeutka je naprosto skvělá a přesně ví, co Tánička potřebuje a má ji ráda. V úterý jsme byli na protetice, protože Táni dost prolamuje kolena. Mohu říci, že jsem byla tedy z této návštěvy dost rozladěná. Nejen, že nás objednali na termín, kdy má protetička, věnující se dětem, dovolenou.....takže jsme tam jeli úplně zbytečně, ale ještě k tomu nás mezi dveřmi přivítala dost nepříjemná sestra, která evidentně neměla svůj den a dávala to dost jasně najevo. I přes to, že protetička nebyla k dispozici, podíval se na Táňu aspoň doktor. Hned v začátku suše konstatoval, že to prolamovani je naprostá hrůůůza a že dostane ortézu přes celou nohu. 😯😯😯 Jakože cože? Já s ní 2 roky dřu, jako blázen, abych ji aspoň trochu rozhybala a oni jí nacpou nohu do tvrdé ortézy, ve které nedokáže nic udělat? To v žádném případě. S tvrdou ortezu bychom ji totálně zastavili v pohybu. Nemohla by pokrčit nohu, aby lezla, při "chůzi" by tu nozku sice neprolomila, ale neudělala by ani krok. Tohle prostě nemohu dovolit. Říkala jsem to paní fyzioterapeutce a díky ní nás čeká návštěva na protetice v Motole, kde by měli Táničce udělat měkkou ortézu, která by ji neměla tolik omezovat v pohybu, ale zároveň by ji měla pomoci. Snad to vyjde a bude to tak, abychom byli všichni spokojení. 🙏
Co se týká jídla, jistě vás zajímá, jak nám to jde. Nooo.....nerada bych to zakrikla, ale teď papá moc hezky. Pořád u nás tedy vedou skleničky, ale začíná ráda ochutnávat. Maliny, sušenky, brambory na všechny způsoby, okurku, nedávno docela s chutí mi z talíře ujídala svíčkovou omáčku. Spousta maminek ráda pozoruje děti, jak spinkaji. Já se kocham pohledem na Táničku, jak s chutí papá. Jak jí ta pusinka jede, má nacpané tvářičky a když ji řeknu, že jdeme papat, tak začne mlaskat a říká HÁÁÁM. To je prostě splněný sen. ❤️😇
Teď se jí začíná klubat poslední chybějící zoubek, tak pevně doufám, že ji nebude moc dlouho trápit.
Přeji vám krásné jarní dny plné radosti ...jídlu zdar ✌️