Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    berenika39
    20. bře 2010    Čtené 0x

    Napoprvé...

    nevím...zatím jsem nepřemýšlela, jestli blogovat tady...ale pro ukládání poznámek typu kdy,kdo,kde a s kým - ve vztahu k dítěti je to fajn. zatím mě napadají jen drobné střípky, které bych si ráda uložila pro dobu, kdy bude petr velký kluk a bude se mnou vzpomínat, jaký to bylo, když byl malý.

    zatím je batole, který si žije svůj vlastní, jen a jen jeho život, nepopsaný list papíru, všechny myšlenky jsou nezatížené minulostí a zkušeností a den co den nás překvapuje, jak myslí,uvažuje, jak jsme my dospělí straně moc ovlivněný tím, co jsme prožili. on nemá za sebou nic a všechno je poprvé.

    sednul si na trávu, která byla mokrá. povídám: nesedej si na travičku, je mokrá. a on - bůůůůůůůů- říkám si -chytrej klukk ale jak to ví, že kráva jí trávu? omyl. on slyšel "kravička", slovo travička nezná......

    našel si vývrtku od vína v šuplíku v kuchyni. hned jsem se jala mu vysvětlit, že máma si večer otevře láhev vína, tou vývrtkou vyndá špunt - vrtá do něj a pak ho vytáhne. po chvíli ticha - to je vždy podezřelé - sedí u stolečku, v ruce vývrtku a kuličku hrozna, vrtá a vrtá a vrtá....není víno jako víno....

    před spaním ho laskám, ty jsi moje štěstí, viď? v rámci vzdorovacího období mi odpoví: ne. tak to zkusím: co jsi moje? a on tak krásně, se vší láskou a upřímností se píchne do bříška a hlásí: JÁÁÁ!  je prostě moje já, a ani netuší, jak velkou pravdu má🙂)))

    zuby, zuby....problém,když rostou, problém, když padaj.....