Včera jsme si s Evelínkou udělaly holčičí odpoledne. Nic ezo, žádný rituál, prostě jsme sedly do auta a zajely si spolu jako dvě holky na nákupy. Měly jsme asi 4 hodiny času, během kterých se oblékla od hlavy až k patě, včetně bižu, plavek a župánku.Snažila jsem se jí splnit její přání a zároveň ji i trochu naučit, jak nakupovat, aby se jí věci ve skříni nehromadily, abychom koupily jen to, co opravdu unosí. K promlematice fast fashion jsme se ještě nedostaly, ale pomalými krůčky k ní směřujeme. Mluvily jsme, smály se, byly tam spolu jen pro sebe, i slzičky uronila, když zjistila, že úplně všechno mít nemůže, ale nechala si to vysvětlit a na chvilku prokoukla tenhle velký komerční svět. A já? Já už tři roky kupuju v obchodním centru jen trička ke svým sukním, které šije z kvalitních látek s láskou a na míru mé představě moje drahá přítelkyně Martina. Našla jsem díky ní svůj styl, nekupuju nic, co leží ve skříni bez povšimnutí. Moje skříň má jen 4 police a pokaždé si v ní najdu to, na co mám náladu. I přesto jsem se dívala, jestli mě něco nezaujme, marně. Hezčí sukni než jsem měla na sobě jsem prostě nenašla! 💃🏼 jo a miluju ta super zeštíhlující zrcadla, kvůli nim tam budu jezdit častěji! 😂🙃🌸 PS: dala jsem pryč odkaz, tak snad už je to pro adminy ok