Zvýšená teplota je přirozený a žádoucí jev lidského organismu – potažmo imunitního systému, když se něco děje (typicky když je přítomna infekce). Není proto žádoucí za každou cenu snižovat jakoukoliv teplotu. Tělo musí vynaložit k jejímu zvýšení nemalé úsilí a bojuje tak proti infekci. Někdy už právě jen jejím zvýšením dokáže zničit některé bakterie či viry.
Normální teplota dítěte je 36,7 – 37st. Pokud měříme teplotu v konečníku (což je podle mě stále nejpřesnější), nezapomeneme odečíst 0,5st. Jestliže tedy v konečníku naměříme např. 37,9st (což je tzv. vnitřní teplota), skutečná teplota, která nás zajímá, je 37,4st. Tady bych ráda zmínila, že takovouto teplotu řešíme (samozřejmě podle stavu a chování dítěte) nejčastěji svlečením jedné vrstvy oblečení, což tělíčko přirozeně ochladí a pokud nejde o nějakou vážnější příčinu, infekci atd, mělo by to pomoci. Pozor u malých miminek v šestinedělí. Tam konzultujeme jakoukoliv zvýšenou teplotu s pediatrem!
Pokud naměříme teplotu 38st a vyšší, jedná se již o horečku. Nad 38,5st už je na místě horečku srážet (samozřejmě se zase řídíme také stavem dítěte, já jsem srážela až při 39, pokud byl jinak syn „v pohodě“).
Ke srážení teploty můžeme použít buď fyzikální, nebo farmaceutické metody. Fyzikální jsou známé chlazení různými chladnými obklady, typicky povrchových tepen např. v tříslech, vlažná sprcha, octové obklady atd.
Farmaceutické jsou podání antipyretik – léků proti horečce. Dětem se podávají antipyretika ze dvou skupin:
1) Obsahující paracetamol (např. Paralen, Panadol) – může se použít v jakémkoliv věku
2) Obsahující ibuprofen (např. Nurofen) – používá se od 3měsíců/6kg
Oba tyto druhy se podávají po 6 – 8hodinách. Pokud podáme např. Panadol a již za 3h horečka zase hodně stoupne, můžeme po 4h sáhnout po antipyretiku z druhé skupiny, tedy např. po Nurofenu.
Pozor! Dětem do 15ti let se nesmí podávat léčiva s kyselinou acetylsalicilovou – např. Acylpyrin, Superpyrin, Anopyrin! (hrozba tzv. Reyova syndromu)
Při prudké změně teploty může dojít k obávaným a nepěkně vypadajícím febrilním křečím (febris znamená latinsky teplota). Pozor! Nejedná se pouze o náhlý vzestup, ale i o prudký pokles teploty, proto pozor na příliš rychlé srážení horečky (ideální je srazit teplotu cca o 1st, není tedy rozhodně žádoucí srazit horečku 39,5st během chvíle na 37, i zde hrozí vznik FK!). Není známá žádná “nebezpečná“ teplotní hranice pro vznik FK, ale často se jedná a vysokou horečku.
FK se nejčastěji objevují u cca 4% dětí od 6ti měsíců do 5ti let. Je zde významný genetický faktor (pokud se vyskytují FK v přímé rodině, zvyšuje se riziko výskytu až 3x)
I když FK vypadají opravdu ošklivě a rodiče dokáží vyděsit, ve většině případů z nich děti vyrostou a co je důležité – nezanechávají žádné následky – zdravotní ani intelektuální (komplikované FK, které trvají zpravidla déle než 15min, mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku epilepsie). Většinou jde ale o FK nekomplikované, které zpravidla odezní do 5min, kdy následuje návrat plného vědomí.
K FK dochází proto, že centrální nervový systém dětí v tomto věku ještě není dosti vyzrálý a prudký výkyv teploty nezvládne. Může se stát, že FK jsou prvním příznakem horečky, kterého si všimneme, protože teplota může stoupnout opravdu rychle!
Jak FK vypadají? Křeče můžou být téměř stejné jako u epilepsie, může křečovat celé tělo, nebo jen pravá nebo levá půlka, dítě se může propínat do luku, mít oči v sloup, může mít i pěnu u pusy nebo zvracet a bývá v bezvědomí.
Co můžete udělat? V prvé řadě se hlavně snažte uklidnit, byť je to těžké! Dítě uložte na rovnou, měkkou podložku/nechejte ho v postýlce, abyste zabránili poranění a zavolejte RZS (při křečích by měl dítě vždy vidět lékař!) Je fajn, když dokážete průběh FK co nejlépe popsat, případně pokud zvládnete udělat třeba videozáznam.
Nic nestrkejte ani pod hlavu, ani do pusy, nesnažte se dítě „zalehnout“…prostě ho jen hlídejte, aby si neublížilo a pokud by zvracelo, otočte ho na bok.
Pokud už dítě FK prodělalo, pravděpodobně dostane pro případ rizika opakování diazepamové čípky. Nikdy se však nedávají preventivně dětem, které FK neměly! U dětí, které již FK měly, vždy bedlivě měříme teplotu a již když vystoupá k 38st, srážíme ji antipyretiky, abychom zabránili opakovaným křečím.
Pokud vás po prodělaných FK čeká očkování, je vhodné konzultovat ho s neurologem.
Děkuji za článek. A třeba o těch lécích, které se nesmějí podávat do 15 let jsem nevěděla.
Jinak jsem byla u neteře, když měla FB, volala jsem záchranku a lékařka mně říkala, že jsem dobře reagovala, že FB můžou dítěti poškodit mozek.