Tak tady se pripichnu 😁

Zákazu všechno,dávám tresty třeba jako 500xneco napsat že to psavala dcera celý tyden😂, většinou jim dát za trest práci,ale kroužky nezakazuju nikdy.tim jenom vyhrožuju kdyby bylo fakt nejhůř. Zakázat kroužky mi přijde jako k blbost 😉

Jsou zatím ve školce, ale dávám zákaz televize a něčeho na zub. Telefony nebo tablety nemají, až budou větší a budou zlobit, odpojíme jim wifi.
Když jsem byla malá já, dostávali jsme klasického zaracha.

Krouzky bych rozhodne nezakazovala. Co je pro ne prospěšné, tak bych jim to nechala. Zakázala bych sladkosti, televizi, PC hry apod.

@escapelle to psani je dobry.

Krouzky opravdu az na poslednim miste. Televize je nezajima, sladky moc neji. To pro ne neni trest. Proto jsem si prisla pro inspiraci, protoze me nic nenapada.

@kakba a kolik jim je? Nejvíc se mi osvědčila ale práce.makat navíc se jim moc nechce😂...práce jako vyndat a vytrit šuplíky v kuchyni,umýt všem boty,práce na zahradě.to,co běžne nedělají vůbec.
Párkrát jim stačilo a teď už stačí říct "pokračuj a máš týden galeje"😂 😂

@escapelle 4 a 7. Doma uklizi pravidelne. Musim vymyslet co by je nebavilo. Uz to mam. Umyt vanu a sprchac a zachod a vysat celou chodbu v baraku 3 patra. To by slo, ne?

@kakba Jo to by slo😂😂 Oprášit knížky je taky dobrý😂....a čím jsou starší,tím se pro ně najdou nepříjemnější práce 😂😂

@kakba Já zákazu to, co mají nejraději.

Mam se zrejme pripravit na slova jako nemam te rada mami, si zla. 😀😀

Kolik jim je? Promluvit si nejde? Vysvětlit, že vás to zlobí, že to ve vás probouzí divoké zvíře, ale křičet na ně nechcete?

@fififjonka promluvit? To proste nestaci. 😀😀 musim o level vis.

@escapelle
@kakba
Na syna taky nic neplatí kromě psaní. To nesnáší, takže několikrát varuju a potom mu napíšu to, kvůli čemu se na něj zlobím a musí to psát 20x
Pokud to udělá znovu, tak 40x

Asi mám ještě děti malé a příliš velké ideály, ale při slově trest se mi ježí všechny chlupy na těle a spojovat trest s domácími pracemi mi zavání pěkným problémem v budoucnu. Použít přirozené důsledky chování nejde? Pátrat po příčině chování? Žárlivost? Snaha získat rodičovskou pozornost? Nějaké změny doma?

Hlavně nic dlouhodobého, teď a tady. Ne "týden se nebudeš..." ale něco okamžitého. A rozhodně mluvit o tom, čím tě rozzlobily a proč. Jestli se tomu dá příště vyhnout.

U nás za trest starší škrábe mech ze zámkovky a že ji kolem baráku máme pořádný kus. Hrabe listí na zahradě (to nesnáší) máme sice na listí vysavač, ale ať si děvenka vyzkouší co je to práce.

U nas na 4 a 6 funguje Neprectu ti vecer pohadku, prip Vecer nebude ani Vecernicek ani pohadka... Kdyz ctyrleta neco udelala naschval, mela zakaz na pohadky jen ona, starsi mohl (a naopak)... Jo a kdyz zacnou na nejake uklizeni Ja nechci... tak si sednu a v klidu reknu Dobre, mi se taky nechce prat/varit, jsem zvedava co budete jist, v cem pujdete do skoly/skolky...

U nas obvykle postacuje pohruzka odepremi mimoskolnich aktivit a pokud jde o uklid pokojicku tak zasustenin zeleneho pytle na odpadky, pokud jde o motivacni pobidky u nas funguje momentalne prislibeni hrani stolnich her

@craki to s tím vařením a tak jsem několikrát zkoušela taky. Je jim to úplně u prdele 🤦

@lenerka1 holka, mas asi predstavu fakt jinou.

@gracinka7 U nas to funguje, vezmu knizku a ignor... ;)

@kakba Jo tak nějak jsem to z komentářů pochopila, že budu v menšině, ale říkám si, že když to šlo mým rodičům při výchově mě a ségry, proč bych to bez trestů a zákazů nezvládla i při výchově svých dětí. Zatím to jde a zbytek čas ukáže 🙂 Přeji, ať to doma brzy vychytáte ke spokojenosti všech 🍀

@lenerka1 u nás naopak, tresty hlavní výchovná metoda, a vůbec to na mě nefungovalo. Zuřila jsem a v podstatě každý považovala za nespravedlivý. Kdyby se mnou víc mluvili, vysvětlili co jsem přepískla, a hlavně jak z toho ven. Pamatuji si silný pocit toho, že jsem zahnana do kouta (uznávám, že často svým egem) a vztekle se bránim. Tudy bych to u svých dětí vést nechtěla.

@zuzekk To úplně chápu, když si člověk vzpomene, jak se v podobných chvílích cítil on sám, co mu běhalo hlavou, to je nejlepší motivace. U nás při nějakém průseru (což naštěstí nebývalo často) stačilo, že jsme viděli, že je mamča naštvaná...ještě teď si pamatuju, jak jsme kolem ní chodili po špičkách se staženým žaludkem, vyhýbali se jí, jak jsme se báli i promluvit, ať nespustíme uragán. No on se nakonec většinou stejně spustil, mamča se vykřičela, vybrečela, často pak i omluvila a vyříkali jsme si to. Dneska jí rozumím a sama pracuju na tom, ať si emoce nejdřív zpracuju v soukromí a s dětmi přejdu hned k tomu vyříkání.

Abych se tu nepřipíchla jen tak.. Rozhodla jsem se, že nevlastní syn, aby tu měl i nějakou povinnost, si bude po sobě vždycky mýt sprchový kout než zase odjede k matce. Nikdo jiný se tam nesprchuje. Když jsem mu to řekla, následovala reakce: "A jako za co?!" 😅

@lenerka1 říkám si, že dát najevo to, že se zlobím, je ok. Však se nezlobím bezdůvodně (teda většinou, někdy jsem vytočená, podrážděná i bez dítětovo přispění), tak ať ví, že tohle rodiče rozčiluje. Ale aby se ze situace dalo vybruslit, neeskalovat to, vysvětlit co a proč je zlobení, proč hubuju a co má udělat. Někdy to nejde, ale často se domluvíme, omluví se, objememe a dobrý , trestů netřeba.

@luciza "Z lásky chlapče!" 😀

@zuzekk Teď jsem si uvědomila, že z psaného projevu to jde pochopit dvěma způsoby. On to myslel tak, že kvůli čemu si musí mýt sprcháč, co provedl. Ne co za to dostane 😁

@zuzekk Ano, to máš pravdu, dát najevo, to ano, ale myslím takové to, když ze člověka "stříkají" emoce na všechny strany a soptí jak sopka a má dost co dělat sám se sebou. Super, že se ti to daří, vím jak je to těžké, když rodina člověku vryla do podvědomí úplně jiné vzorce, které se často v krizových situacích derou na povrch.