Sedim v aute, nejsem schopna ridit, slzy mi tecou proudem a premyslim, co vsechno se mohlo stat. Jak by se mi zmenil cely zivot. V jednu chvili se smeju, v okamziku zvedam telefon a vola me policie, ze moje rodina mela autonehodu a odvazi je do nemocnice. Ja ve zkurvene zacpe, kde nezmuzete nic jen rvat, aby uz doprdele jeli...meli stesti. Pochroumana tela, odreniny a u deti sramy na dusi. Diky bohu, ze jeli v mym aute a ne v manzelovi, dopadli by mnohem hur. Sedim tu a dlouho budu slyset v hlave hlas policisty z telefonu. Jezdite prosim opatrne. Kazdy z nas ma rodinu, kazdy z nas se chce vecer vracet domu za nimi.