Jak by měly vypadat dokonalé Vánoce?

Dokonalé Vánoce, zní to tak fantasticky, že? Představíme si například perfektně uklizený byt či dům. Vidíme přepychovou dekoraci a výzdobu svého domova, cítíme vůni perfektně upečeného cukroví. Koledy hrajou, vše jde podle plánu, no jedním slovem přeci dokonalé Vánoce. Můj názor ale je, že takto to vidíme jen proto, že pod slovem DOKONALÉ vidíme jen přesnost a krásu. Jak to máte vy?

Jak náš mozek vnímá dokonalost?

Pojďme si rozebrat, proč se pod některými slovíčky skrývá naše určitá představa.  Média, reklamy, billboardy a jiné propagační techniky nám podstrkují to, jak by Vánoce měly vypadat. Stává se tedy, že děláme mnohdy o Vánocích i to, co nám až tak nevoní.

Vnímáme ty naklizené byty a domy ve filmech a seriálech. Posloucháme od okolí, jak už mají nazdobeno, napečeno, uklizeno, nakoupeno a upadáme do stresu. Upadáme do něj proto, že my ještě nemáme ve špajzu ani snad mouku na pečení.

Uvažujeme, kam jsme asi schovali věci na vánoční výzdobu. Hledáme formičky a vykrajovátka na cukroví. Zjišťujeme, že vlastně ještě ani nemáme představu o tom, co chceme péct a jak chceme domov vyzdobit. Je nám opět ouzko, polije nás horko, jak to všechno stihneme.

Z představ o dokonalosti upadáme do stresu – jsme podráždění

Čím blíž Vánoce jsou, tím více upadáme do stresu. Nic nestíháme, nic nám nejde, nic nefunguje, můžeme se na to tzv. „vyprdnout“. Dostáváme se do bodu, kdy začneme uvažovat nad tím, že se nebudeme stresovat a prostě to nějak dopadne.

Je asi 20. 12. a vy moc dobře víte, že nemáte doma nic tak, jak jste si celý rok plánovali. Stromeček není rozhodně podle vašich představ, protože jste ho nahonem zdobili večer, když děti spaly, aby byly ráno překvapené. Cukroví se rozpadlo snad už v troubě a o balení dárků ani nemluvím.

Jsme naštvaní, podráždění možná z našich úst několikrát už vypadlo, že Vánoce nesnášíte nebo že byste je nejraději zrušili. Děti vám vůbec nepomáhají, pořád jen „otravují“:

Kdy už…

• …bude cukroví?
• …bude salát?
• …přijde ježíšek?
• …bude večeře?
• …si můžu vzít figurku ze stromečku?
• a dalších tisíc „KDY UŽ?“, které vás už nyní tolik stresuje.

Tak strašně moc se těší a my přes ten nekončící maraton kolem Vánoc nevidíme, jak se okrádáme o to nejkouzelnější období každého roku. Ať už jsou velcí nebo malí, ať už jsou to zlobidla nebo andílci, jsou to zkrátka ty nejdůležitější bytosti, kterých se Vánoce dotýkají nejvíc.

Vánoční období je pro děti obdobím utváření si vzpomínek

Chtěla bych zdůraznit, že ne DOKONALOST, ale DĚTI jsou ty nejdůležitější. Pro ně tento chaos podstupujeme a jim chceme pod stromečkem vykouzlit úsměvy a pocity splněných přání. Co myslíte, že je pro dítě důležitější?

Vyleštěný dům a „dokonalé“ cukroví, kapr a salát nebo možnost prožití kouzla Vánoc se spokojenou rodinou? Nenechme se proto ovlivňovat okolím, zkusme to letos jinak. Je to zcela jednoduché. Prostě si už nic nedělejte z toho, když někdo něco má jinak nebo dřív než vy. Nedívejte se na to, jak se věci dělat o Vánocích mají, kde je to psáno? Kde prosím najdu pravidla Vánoc? A hrozí mi něco za porušení?

Pojďte si položit ještě jednu důležitou otázku: Jak a co si děti budou z Vánoc pamatovat? Uhoněnou, vyčerpanou a unavenou mámu, která zapomněla vnímat to nejdůležitější? Sami přece všichni víme, jak dlouhé přípravy Vánoce obnášejí a poté se to všechno odehraje během tří hodin a je po všem.

Sedíme s nacpanými břichy u stromečku a zkoumáme, co všechno ježíšek nadělil. Všude se válí balicí papír, v kuchyni opět nádobí po večeři a na podlaze je už taky slušně nadrobeno. Nechci nikomu tvrdit, že by se neměl dělat předvánoční úklid nebo že je to zbytečné.

Vím, ale jako máma i jako žena, že bláznovství, které nás před Vánoci popadne, má za příčinu připravení se o to, co je o Vánocích nejdůležitější.

„Milá mámo, milý táto, Vánoce nejsou o tom, co a jak mají druzí nebo co a jak by se mělo. Vánoce jsou o tom, co a jak chcete VY!“

Zkuste to letos jinak

1. Zastavte se a dýchejte!

Tohle je nejdůležitější věc v předvánočním stresu. Opravdu si najděte tu chvíli času, zastavte se a několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. Dechové cvičení není nic, za co byste se měli stydět. Takovéto dechové cvičení pomůže okysličit mozek a uvolnit vaše momentální napětí a pocity stresu.

2. Vyhoďte ze seznamu vše, co není potřeba!!!

Vezměte si papír a napište si seznam, co ještě do Vánoc „musíte“ udělat. Poté si seznam vezměte, přečtěte si jej a podtrhněte opravdu jen to, co nepočká a je potřeba udělat proto, aby Vánoce byly takové, jaké je chcete.

Pokud jste napsali seznam opravdu dlouhý a z podtržených věcí vám stále není dobře, vyberte z nich jen to, co je opravdu nutné udělat, bez čeho by se vaše Vánoce prostě neobešly. A pokud náhodou máte problém i z toho vybrat to nejdůležitější, zkuste si položit jednu nepříjemnou otázku: „Co bych z tohohle seznamu udělala, kdybych byla vážně nemocná?“.

Je to velmi nepříjemná otázka, ale zkuste se nad tím zamyslet, nemoc lidem přinese neuvěřitelný dar a to je ten, že se naučí oddělovat věci opravdu důležité a věci, které až tak nehoří.

3. Ujasněte si, na čem vám opravdu záleží

V tomhle bodě opravdu myslete pouze na sebe. Zastavte se a řekněte sami sobě, co by mělo být splněno, abyste vy byli na Vánoce spokojení. Až si budete jistí, že je to opravdu ono, řekněte to také ostatním členům domácnosti.

Například: „Potřebuji, aby tabule při štědrovečerní večeři byla dokonalá, na ničem jiném mi až tolik nezáleží“ nebo „Chci mít perfektně nazdobený stromeček, cukroví.“

4. Zeptejte se, na čem záleží dětem a zbytku vaší rodiny

Zeptejte se těch nejdůležitějších, pro které to celé nakupování, balení dárků, pečení cukroví, úklid a jiné děláte. Můžete začít takhle: „Chtěla bych pro tebe/vás připravit ty nejkrásnější Vánoce. Co máš na Vánocích nejraději ty, co se ti líbí nejvíce?“.

Pokud dítě neodpoví nebo je ještě malinké, navrhněte vy sami, s čím by dítě mohlo pomoci nebo co byste společně mohli dělat. Zapojit dítě do příprav na Vánoce je to nejlepší co můžete udělat pro něj i pro sebe. Dítě se zabaví, vám se dostane pomoci a bude to tak dokonalé, jak si to společně zařídíte.

Nahlédněte do mého srdce…

„Jelikož pocházím z rozpadlé rodiny, Vánoční pohodu si z dětství nepamatuji. Moje máma byla a stále je zahleděný člověk jen do sebe. Mé vzpomínky na Vánoce se spíše točí kolem nepříjemných věcí, které jsem se dozvídala. Jedny Vánoce jsem se dozvěděla, že moje máma chtěla vyskočit z okna a nechat mě ležet v kuchyni na zemi.

Další Vánoce jsem se dozvěděla, že jsem tady vlastně omylem, snažila se mě potratit, ale já se prý držela jako klíště. Poté jsem se také dozvěděla, že ona vlastně nikdy nebyla mateřský typ, takže neumí dávat lásku. Takových drsných vět z jejich úst vyletělo ještě několik, ale ty si raději nechám pro sebe.

Nestojím také,  prosím, o žádnou lítost, já se s tím už poprala. Ano, asi ne ještě tak úplně,  ale peru se s tím. Peru se s pocitem nepřijetí, peru se s pocitem odmítnutí a peru se s pocitem obvinění. Někdy je to dobrý, jindy to na mě padne, ale jak se říká, pokud o vás člověk nestojí, neuděláte s tím nic.

Proto rodičové moc vás prosím, milujte své děti a milujte své rodiče, kteří asi jsou někdy moc otravní a do všeho vám kecají, ale bez nich by vám na tom světě bylo smutno to mi věřte. Je mi 25 let a už třetí rok jsem o Vánocích pouze se svými kluky (syn, přítel) a jeho rodinou. 

Nemám ke komu zajít, nemám komu zavolat, nemám se komu pochlubit svými úspěchy ani starostmi. Vím, že mám svoje kluky, ty také miluji, ale asi mě chápete, už nikomu nemůžu říct mami, tati.

Brečím do polštáře i přesto, že vím, že s tím už asi nic neudělám. Využila jsem všech možností, ale pro své rodiče jsem blázen. Musím si počkat, až se mi rozroste má rodina a vynahradit si to všechno na svých dětech a vnoučatech.

Buďte proto o Vánocích se svou rodinou a objímejte se, jak nejvíc to jde. Neřešte detaily, až děti odrostou, budete mít dostatek času na to, si nakrájet přesné kostičky do salátu nebo napéct naprosto dokonalé linecké kolečka. Spousta lidí na světě by za láskyplné objetí od rodičů dalo cokoliv.“

Co tím vším chci vlastně říct?

Chci tím říct asi jen jedno, a to abyste se vykašlali na dokonalost podstrkovanou médii a svým okolím. Zkusili si tyto Vánoce opravdu užít a podařilo se vám získat opět dětský pocit z kouzla Vánoc.

Když se na Vánoce podíváme očima dětí, uvidíme neskutečné věci. Vzpomeneme si na to, jaké to bylo, když jsme byli malí. Uvidíme stromek mnohem větší, než se vám zdál. Začneme po dárcích toužit a především se začneme z Vánoc radovat a těšit se na ně.

„Láska není jen milovat něco nebo někoho, láska je to, když jsi šťastný z toho, že děláš radost druhým“

Kousek Vánoční nálady a obrovské objetí posílám všem 🙂

#blogujeme #kzamysleni #vanoce #rodina #mk_blog_academy #vztahy