Hodné děti máme 🙂

Alexova třída včera měla spaní ve škole. Pan učitel prý dětem pustil Alexovo bubnování na videu. Ptala jsem se , jak to dopadlo. Alex mi řekl: "Byl jsem obdařen potleskem." Tak to jo, to je prima 🙂 Občas mne ty vážné formulce z dětských pusin rozesmějí...

Dnešní Alexovy postupové zkoušky 🙂

Pro @bor

Včera mi jeden pacient, který má pět synů, říká: "Víte, jak docílím, aby se okamžitě sešla celá rodina? Vypnu router..." 😀 😀

Kuchaři se snažili a Leila zkusila kromě restovaného štíra vše 😀

Dostali jsme pozvání na Moravia Food Festival. Ovšem Leila to trochu zabila slovy: "Blé, tam nebude žádný jídlo, který já papám..." Tak, kuchaři máte to, teď se snažte 😀

Včera jsem byli pozvaní na vernisáž fotografií dětí. Jejich abstraktní svět je úžasný... Fotky nesly jméno: "Vlasy ˇštětky, bláznivé neurony, zamilované borůvky..." K tomu děti zazpívaly, zatančily a řekly, že s prázdnou neodejdeme, i kdyby se nám fotky nelíbily, protože je nachystaný dobrý raut, tak se aspoň najíme 😀 Také jsem tam potkala budoucí paní učitelku Alexe na nové škole, takže proběhlo takové spontánní bezva seznámení, paní učitelka říkala, že děti už se na Alexe těší, že prý ho znají a nemůžou se dočkat. Pak jsme jeli na večeři na jednu terasu u nás nad přehradou, kde Láďa Kerndl zpíval s TipTop Bandem, pan Kerndl mě přišel pozdravit, hudba byla výborná, flank steak taky a grilovaný ananas dobrá tečka. Kdyby se tak zastavil čas, po tolika složitých letech konečně klid.

A+L+K=silná trojka

Tak to je projev lásky.... Muž mi nechal patku od chleba a ještě k tomu koupil sádlo se škvarkama. Roky jsem to nejedla, ale teď mi to jaksi zachutnalo. Žádný kytky, žádný dary. Prostě patka se sádlem, tak na mě myslel....

Já se z toho našeho Valérka pominu. Sedíme na terase u ateliéru a on říká Alexovi: "Mám tady nějaký státní ceny, takový zlatý medaile, co jsem dostal. Leží to tam někde mezi vercajkem, chceš se podívat?" No, je fakt, že tam člověk přijde a protože je Valér ohromně skromný, ani nevnímá diplomy, fotky se státníky, prezidenty, medaile, ocenění...

Strávili jsme krásné odpoledne ve sklářském ateliéru. Děti mastily karty s výtvarníkem a jeho synem, Radek dostal nabídku fotit dokument o malbě na sklo a užití smaltů na skle a já jsem se kochala výhledem na Moravský Kras. Pochválen budiž takový den 🙂

Valérkovi s láskou 🙂

"Babi má narozeniny, my máme přání jediný....."

Alex měl dnes besídku v ZUŠ. Zahrál na bubny "Something beautiful". Úplně mě to dojalo, jak v mých očích pořád prtě drží rytmus, pět minut bubnuje, i když vynechá technika, naváže a jede dál. Malý velký muž.... 🙂

Alex a Leila navlékají gumičky. Najednou z vedlejšího pokoje slyším: "Trnky trnky trpké chudé, kdo vás v lese trhat bude... Trpaslíček ..." V ten moment si říkám, to je dobrý, navlečou gumičky, zopakují formou hry logopedii, Leila nacvičí "r". V tom následuje: "Trpaslíček prdí smrdí, zdraví si tím pěkně tvrdí." Alexova invence se opět projevila 😀

Manžel přišel s ohromným nápadem . Prej nám s Leilou koupí čurokap... No, někdy té mužské logice nerozumím 😀 Ale řídím se základní psychologickou poučkou, že není třeba všemu rozumět ... 😀

Děti na vernisáži 🙂

Moje dnešní snažení na zahrádce. Úžasný relax a krásný den 🙂

"Maminko, já tu plevel vytrhám. Jooo? I s kožínkama, neboj..." Hm, nebojím... Chudáci irisky moje, právě jsem je našla v koši na plevel....

Dnes mě totálně dostala šestiletá Rozárka. Přišla akutně s tatínkem, že ji bolí zoubek. Měla tam tři zoubky na vytažení. Řekla jsem jí, co budu dělat, že jí dám malé včelky a pak ty zuby vytáhnu. Rozárka pokývala. Otevřela pusu, celou dobu držela, slovo neřekla. Vytáhla jsem všechny tři zuby, ona poděkovala a odešla. A já jsem tam seděla s "otevřenou pusou..." 😀

"My mum is very big. My dad is death." Ehm, tak tedy nevím, co si o tomto Alexově písemném vyjádření myslí paní učitelka.......

Leila trošku "blbla" ve školce v šatně. Načež se na lavičku postavil její nápadníček Denis, posunul brejličky a řekl: "Diagnoza puberta". Ti dva si můžou podat ruky... A to Denis neví, že si Leila nachystala dva plastové prsteny a řekla, že si Déňu vezme. I když teda nevím přesně, v poslední době Déňu trochu nahrazuje Martin...

Alex dnes s dětmi vyhráli dvě zlaté medaile ve štafetovém poháru mezi školami 🙂

"Sova kanárka nezplodí...." Aneb tátova holčička, ve stejnou chvíli stejnej pohled

Muž koupil jakýsi přístroj a denně mě do ordinace vybavuje kromě svačiny ještě ovocnými smoothies 🙂

A další malou kuličkou denního štěstí je deset srdíček, co právě přiletělo 🙂 Děkuji neznámé....

Dnes jsem ošetřovala bezvadnou malou holčičku. Byla hodná, sama si řekla, že chce jeden zoubek vytáhnout, už se trochu viklal. Koukala na mě celou dobu a říká: "Máte krásný náušnice. Já mám doma taky podobný, takový briliantový ." PS: moje byly modro-zelené, ale pro holčičku "briliantové".

Kdyby nas někdo poslouchal a nevěděl, co dělám, asi by se podivil. Dnes by mohl slyšet ode mne: "Krása, krása, mám ho." Od sestřičky: "Hurá , jste tam." Tipnete si, o čem byla řeč? 😀😀

Na Alexovu paní učitelku se zítra řítí povidlové buchty. Alex balil do krabičky buchty pro paní učitelku. Ehm, jak opatrně paní učitelce sdělit, že buchty nenakynuly, jak měly ... Alex si trvá na svém, že jsou dobré, tak se obávám, že paní učitelka bude "poctěna" v každém případě 😀

Kolem oken do ordinace mi denně chodí školka. Jak je slyším přicházet, musím přestat pracovat, protože děti na mě volají. Otevřu okno, popovídáme. Dnes jsem jim všem rozdala takové pěkné sešitky o tom, jak čistit zuby, hrozně mě pobavilo, jak děti sešity vážně studovaly a ve školce pak řešily, že jim to dala maminka od Leilinky, manžel mi to teď říkal, že je slyšel . Dostaly za úkol pořádně čistit, pročíst s rodiči, myslím, že rodiče mají o zábavu postaráno 🙂