Pracovní pohovor - ženy, poraďte co říkat a co určitě neříkat. Klasicka otázka v úvodu - co nám o sobě řekněte?? Co na ní nejlépe odpovědět? Mohou se ptát na předchozí zaměstnání a důvod odchodu? Mohou volat? Na co se mám ptát třeba já kromě platu, prac. náplně?? Moc moc díky za jakoukoliv radu 🙏🙏🙏🙏 zítra ráno mě to čeká a začínám být nervózní jak kdysi ve škole před rozhodujícím testem 😅
Ono záleží, kam se hlásíš. Já teď vybírala kolegyni k nám a měla jsem připravené otázky. Dobře na pohovoru působí, když tě ta firma zajímá a hodně k ní chceš. Když se připravíš na pohovor a o firmě si něco zjistíš, ptáš se na detaily práce. Dobře připravení kandidáti v podstatě sami o sobě řekli to, co jsem z nich já chtěla dostat. Vypíchli nepříjemné stránky práce, o sobě sami řekli to, co od kandidáta potřebujeme, a přitom působili uvolněně a uvěřitelné. Nepřišlo mi, že kecají.
A doporučuji se na plat neptat, působí to blbě. O náplni bys už měla něco vědět, když se hlásíš na konkrétní pozici, a vyptávat se spíš na detaily, kdo tu práci dělal před tím, zda je to nová pozice, zda tě někdo zaškolí, ...
Opravdu záleží na pozici, na kterou se hlásís. Ale obecně, je zaklad vědět něco o firmě kam se hlásís. Když budou chtít vědět něco o tobě, ve zkratce bych řekla, jakou máš praxi a vypíchla hlavně zkušenosti, které popřípadě souvisí s tou praci, o kterou se ucházís. Prostě se umět trochu prodat.
U mne je taky základ vědět, proč se o místo zajímáš. Na co se ptát..o jakou pozici jde? Fakt te nic nezajímá?
Samozřejmě se můžou ptát na předchozí zaměstnání. Zase..odpovědi vytěžit, co nejvíc pro sebe.
A hlavně!! Dát si pozor co máte napsané v životopise. Jestli je fakt vytvořený vámi a víte o čem jste psali..a nebo obslehnuty z netu. Kde všichni píšou jak jsou asertivní, loajální, jak se radi uci novým věcem, ale odpovědět, co to pro ně loajalita vlastně znamená, co se naposledy naučili...pak neumí.
@lenka603 Já mám z pohovorů zkušenost, že se zaměstnavatel ptal sám na mé požadavky, když "prodával" sebe a mluvit o benefitech. Když řeknu požadavky, tak buď sám od sebe řekne, zda je to reálné, nebo se ptám sama, zda jsou splnitelné. Konkrétní výši platu i ostatní podmínky smlouvy se stejně většinou domlouvají později. Důležité je vědět, jak dlouho jim bude trvat rozhodování, zda bude ještě další pohovor.
Jinak u nás je důležitý Excel, takže já se ptala, jaké funkčností znají a umí používat. Potom angličtina - aby mi řekli, co přesně znamená jejich B2. Účetnictví - co umí dělat samostatně. Kdy mohou nastoupit, jak budou ukončovat současné zaměstnání a proč v něm nechtějí zůstat (pokud ho mají). A pak dávám praktické příklady, které se řeší - abych viděla, zda si budou umět poradit. Šéf dává početní příklady 😀
Záleží kam a na jakou pozici se hlásíš. To je gró a bez toho se těžko radí.
Já projedu u každého CV, Linkedin, sociální sítě apod. Když jsou třeba rozdíly v CV na Linkedinu, tak se ptáme podle toho. Motivaci, proč k nám chce, chceme znát taky. Ale na pozice středního a vyššího managementu. U dělníka je to asi zbytečné. Dobře působí, když člověk o té firmě ví (účetní si přečte hospodářský výsledek, nákupčí zná segment apod.). Mám ráda, když se uchazeč ptá a aktivně zajímá (kolektiv, náplň práce, firemní kultura). Otázka mzdy by měla být na straně druhé, pokud nepadne, tak bych se zeptala až na úplný konec. Ale zase, když se uklízeč zeptá po 2 minutách na mzdu je to něco jiného, než když se zeptá mistr apod.
Hlavně NIKDY neříkej, že je to jedno, co chceš dělat, tím si zavřes dveře všude. Ptát na poslední místo se tě budou určitě a na důvody odchodu taky. Reference mohou ověřit po tvém svolení a po předání kontaktu. Ber to tak, že je to rozhovor několika lidí, není to žádná zkouška, prostě pokec o práci, co tě baví, co tě nebaví, co umíš, co chceš a nechceš a jestli se v tom potkáte. Sama projíždím CV, LinkedIn, Facebook a Google, abych se dozvěděla co nejvíc, než mi kandidát přijde, ale samozřejmě vše záleží od pozice...
Před 4 lety a před rokem jsem měla pohovory, a co pamatuju, tak slušnější firmy většinou začnou tím, že se představěj a řeknou co delaj, koho hledaj. To je dobré poslouchat a vnimat a treba na to pak navázat v hovoru.
"co nam o sobe povite?" jsem začala tím co jsem vystudovala, pak stručně projela co jsem doteď delala a kde, tj. Nestačí říct "byla jsem podržtaška", ale i že a jaké tašky a jak jsem držela. A skončila s tím, že bych ráda změnu, protože.. (ne, neřekla jsem, že mne šéf se*e a je to d*bil).
Pak většinou byl křížový výslech, lehce vědomostní.. A to jsem narovinu řekla, když jsem něco neznala, neuměla.
Jednou jsem i dostala za domácí úkol něco vypracovat.
No a pokud jde o peníze, tak to je většinou taková ta třešnička na dortu, kdy se ptají na představu. To jsem rikala rozmezí, ale i tak je to o nervy, aby si člověk neřekl moc a ani málo. A jednou jsem se i optala headhuntera, který mne kontaktoval, aby mi rekl kolik se tak nabízí.. Tak řekl, a měla jsem pak jasněji. 😀
A dotazy na co jsem se ptala - treba jestli rozšiřujou tým nebo hledaj náhradu. Jak dlouho čekaj, že se budu zaučovat, jakej je kolektiv, a dotazy k té práci o které mluvili - s čím jak pracují, jací jsou zákazníci,..
A když byla dobrá nálada, tak jsem se i zeptala na četnost přesčasů nebo jestli mají čas vybírat si dovolenou.. (jeden borec rekl, že na dovolené nebyl už 2 roky.. To si člověk pak udělá obrázek)
@uzivatelkapetra vůbec nic špatného 😉 Nevidím důvod, ale u těch vyšších pozic je skoro samozřejmost, že mají Linkedin a často se informace na profilu liší v CV. Spíš si tím ještě před pozvánkou udělám obrázek.
Občas projedu i číslo a pak třeba zjistím, že reaguje na FB na všechny možné inzeráty s nabídkou práce a tím pádem je pro nás nezajímavý, ale třeba když nemá FB ani IG, tak to není výhoda ani nevýhoda. Sama sociální sítě nemám, ale u mladších ročníků je to sranda. Když mají na FB stále fotky ze střední v pokojíčku ve spodním prádle a všude okolo nepořádek 😀
Jo, a když přišla řeč na děti, tak jsem se neoháněla tím, že je to diskriminační otázka, ale přiznala dítě ve školce. Aspoň bylo jasno na obou stranách. Pokecali jsme o homeofficu a bylo to v pohodě.
I já jsem byla ráda, že vědí jak na tom jsem, a že s tím budou počítat. Lepší když by si třeba rovnou rekli, že o matku nestojej, než aby na to přišli ve zkušebce.
Já třeba hned na úvod řekla,že jsem si dřív brala hodně věcí osobně,ale teď už si říkám,že je to o lidech,ne o mně. Taky jsem říkala,že práce je pro mě prostě práce,žádnej středobod vesmíru. Že jednou třeba budu přemýšlet o rozšíření vzdělání,ale to musí nejdřív prcek vyrůst....a pořád jsem v tom pohovoru tak nějak nechtěně omílala ty moje děti....a vzali mě,tak asi dobrý. 😄
@margitule Ne, nebudeš přijímat místo, když nevíš, kolik bereš 😀 Pohovor má být o tom, jestli je práce vhodná pro tebe a jestli ty se hodíš na práci. To, že tě vyberou neznamená, že musíš přijmout. Můžeš říct až pak, že jste neřešili podmínky pracovní smlouvy a co ti nabízejí. Oni se pohybují v nějakých pásmech, kolik ti mohou dát, když se jim budeš hodně líbit a budeš mezi uchazeči zářit, můžeš dostat víc. Jen píšu své zkušenosti z pohovorů - ptát se na plat je velmi nevhodné a vlastně jsem ani nezažila, že by se někdo sám od sebe zeptal. Čeká se, až s tím začne zaměstnavatel.
Zajímalo by mě vzdělávání, bonusy.
O sobě je to těžké, já jsem dost kritická k sobě, což je někdy na prd. Podhodnocuji se. Spíš vědět, jaká je tvá silná stránka. Tu podstrcit a rozvinout. Miluji termín asertivní 😁