Dosud nejhorší den v mém životě.

No fuj, nedokážu si představit tu paniku, která by mě pohltila. A ještě v 33tt! A kam se tedy vydal? Řekl to?

Hlavni je ze se nasel v poradku. Me se stalo neco podobneho jen ne se svym ditetem takze to bylo jeste horsi.

to je masakr. Zažila jsem něco podobného, i když ta moje hrůza trvala asi jen 10 min. Hlavně že se kluk našel a je vpořádku

3km? Tybrdo :O

Tyjo, jsem moc ráda za šťastný konec. Vždy když se něco stane dítěti, “miluju” ty lidi, kteří tvrdí “a kde mělo to dítě matku?”... stát se to může komukoliv a kdykoliv. Jednou mi 18mesicni syn odešel z domu, když jsem kojila svoji 3mesicni dceru. Naštěstí jsem slyšela klapnout dveře a šla jsem se podívat, kdo přišel... a našla jsem syna před domem... stát se může cokoliv a člověk musí být s dětmi co nejvíc ve střehu.

Uf, oddechla jsem si s tebou. Člověk to musí brát jako ohromné ponaučení

Drsné. Syn bude v budoucnu tramp. Omlouvám se za zlehčování, díkybohu se nic nestalo. Ale vždy, když se něco skoro stane, člověk se poučí a dává o to víc pozor. Máte "dobrou karmu".

Nevím, jak ostatní, ale já tě rozhodně odsuzovat nebudu. Jsem ráda, že to u vás dopadlo dobře. Bohužel maminka mého bývalého takové štěstí neměla. Její tchýně nedovřela vrátka a nejstarší syn (tehdy 9 let) vyběhl ven za míčem, kde ho srazilo auto. Klucina to bohužel nepřežil.

Já nic takoveho zatím nezažila a doufám, že ani nezažiju. Ale chlap se takhle u obchodu otočil jen pro vozík a syn ( tehdy 3 roky) byl najednou pryč. Hledal ho v obchodě a nikde nebyl vyjel ven a tam taky ne. Za chvilku jel znovu dovnitř a naštěstí ho vedl nějaký pán za ruku přímo k němu. Trvalo to prý asi 10 minut, ale prý hrozně děsivé minuty.

Ty jo, hlavně, že se našel.

Uff, hlavně, že to dobře dopadlo a syn se našel. A určitě bych tě neodsuzovala.

Ufff. Úplně jsem měla strach u čtení. Hlavně, ze se v poradku našel. Ono co si budem povídat, ale není možné je sledovat a ani na chvilku se neootocit. Stát se to muže opravdu kazde.

Hlavně, že je prcek v pořádku, já bych se asi zbláznila. Taky jsem ráda za šťastný konec.

Hlavně že je v pořádku, turista jeden 😊

Taky jsem zažila něco podobného. Starší v létě odešel nahatý z domu (manžel zapomněl zamknout) a lítal po vsi. Našla jsem ho u rybníka (mohl tam spadnout, mohlo ho zajet auto 🙏). Nevíc mě naštvalo, že pár metrů od něj stali 4 dospělí a nikomu nenapadlo mi zavolat (jsem tu jediná s takhle malým ditetem). Takhle jsem tu půl hodiny litala do všech stran a vůbec jsem netušila, kterým směrem mohl jít. Od té doby si dává manžel sakra pozor, aby zamykal a vrata dal na řetěz.

To se může stát každému. Hlavně, že je prcek v pořádku.

Myslím, že po včerejšku, je celý náš barák tak vyléčený, že si všichni zkontrolují vrata a braňku třikrát.

Hlavně, že všechno dobře dopadlo 🙏

Ty jo, mne by odvezli, musel to byt brutal, a nastesti vse dobre dopadlo, spise si rikam, ze je odvaznej a kam se jako vydal a ze sel dal a dal, je malej, to mi nejde na rozum

Uff, ještě, že to dobře dopadlo!! 🍀 Stát se to může opravdu každému ☹ Já jsem se našim jako malá taky ,ztratila, hledali všude i též sousedi, prohledávali potok ... ( barák jsme měli hned vedle ) a nakonec mě našli doma spící v prádelním koši 🙄 Nejspíš jsem se chtěla jen schovat a usnula jsem 😴😨 Člověk nikdy neví, co ty děti napadne.. 😕

Ty vado uffff hlavně ze to dobře dopadlo.

Muselo to být hrozný 😞 náš malý bývá občas na zahradě sám od dvou a půl určitě. Branka je otevřená stále, ani se zavřít nedá, takže je synek poučen, že odcházet nemá. Občas kouknu z okna a zkontroluji ho, ale každou vteřinu ho mít na očích vážně nemůžu, obzvláště když je dětí víc.

Chce se mi brečet ☹️ chudatko musel být taky vyplašený a vy.... To si neumím ani představit.... Může se to stát každému, to je hned, když ty děti jsou tak mrštné a zvídavé, mě když se malý v davu lidí vysmekne, protože nechce chodit za ruku, tak hned začne schválně utíkat a schovávat se, jsem na mrtvici.... Ještě že to dobře dopadlo 🍀

@kackakastanka my tím směrem občas chodíme spolu ma procházky, jenže tam je pak rozcestí, na kterém se vracíme druhou stranou do vsi. Jenže on zahnul jiným směrem, kde já sama to neznám, manžel říkal že ta cesta vede do jiné vesnice. Kdyby sešel z cesty do lesa, tak už by jsme ho těžko našli. Museli by jsme volat policii se psy.

@lucifux a on se vůbec nebál? Prostě jel pořád dál a dál?

@mmm12345 on šel po svých, pěšky... Však taky normálně vstává ráno před sedmou a dneska vstal až ve čtvrt na devět.

To je strašný, muselo ti být hrozně. Mně se zrovna dneska taky stala docela infarktová situace. Něco jsem dělala v kuchyni a šestnáctiměsíční syn mi zmizel z dohledu. Myslela jsem, že šel do pokoje nebo do předsíně, ale neodpovídal na moje volání, tak jsem to šla radši zkontrolovat a zjistila jsem, že když jsme se vrátili z venku, blbě jsem zamkla dveře od bytu (bydlíme v přízemí baráku se třemi byty.) Dveře jsem zamkla, ale byly nedovřené, takže se malý dostal na chodbu ke schodům a vyšplhal po nich do patra. Ještě teď je mi z toho blbě, když si představím, že by spadl...

Jezisi kriste hlavne ze se nasel a je zdravej a zivej. Chapu ze jste vsichni byli na mrtvici. Ale je chvilka proste..

Vždycky jsem si říkala jak se může dítě ztratit? A pak jsem byla svědkem jak se to "málem" stalo u nás a mám ponaučení.
Byli jsme s 2,5 letým u babičky. Má velkou zahradu se skleníkem a zídkou cca 1,2 m vysokou.
S manželem jsme něco dělali na půdě a já z okna pozorovala jak si malý hraje s babičkou. Ta pak na pár vteřin zašla do domu a hned zase vyšla. Jenže v ten samý moment se mlaďoch zvedl a šel ke skleníku. Takže když babička vyšla neviděla ho a začala hledat. Šla také ke skleníku, ale to už malý byl za zídkou. S babičkou šli proti sobě, ale bohužel každý na jiné straně zídky a tak se neviděli. Babička na něj samozřejmě volala ale on se jako naschvál neozval.
Od té doby vím, že se dítě může ztratit i během pár vteřin 😶
Jsem ráda, že to u vás také dobře dopadlo.