Zila jsem 20 let v zahranici..katolicke italii..a tam to bylo velmi bezne. Zadobrovolnictvi zde v cr povazuju i si chodit popovidat s osamelou starenkou a prinest ji v nedeli kolac. Takze urcite jdi do toho.

Záleží, co si vybereš, čili jaká oblast tě láká. Ale určitě do toho jdi 😉

Chodím dobrovolně na 2 hodiny týdně půjčovat knížky do knihovny, jinak tu byla knihovna otevřerá jen o víkendu jednou za 14 dní a je to super! Taky vesnice.

Chodila jsem pomáhat do útulku. V té době jsem byla ve fázi hledání nového zaměstnání, takže jsem mohla chodit denně na 6 hodin. Potom, co jsem si práci našla, pomáhala jsem tak, že jsem dělala domácí depozit. To znamená starat se o zvíře doma do té doby, než se pro něj najde nový majitel.

Chodila jsem cist knihy do domova duchodcu babickam po sedem zakalu..

Já chodila do útulku venčit. Pak jsem chodila do nemocnice číst dětem a tvořit s nimi, ale musela jsem toho nechat měla jsem tam vážně nemocné děti a chodila jsem domu s brekem a strašně špatně jsem to psychicky nesla, ze jsou tak nemocní a tak uzasni 😒 babička chodi číst do domova důchodců.

Chodím do nemocnice na oddělení následně péče,sice jen na hodinku týdně,ale je to úžasný,vidět že i díky tobě se pacienti cítí líp a dělají pokroky i kvůli tobě 😊

Chodila jsem dělat společnost pacientům na uzavřený oddělení psychiatrie. Byla to fuska, ale skvělá zkušenost 🙂