Proč nemá ve třídě žádné kamarády ? Bylo to tál vždy ?

Náš syn je stejně starý, kamarády má, ale je problém, že málokdo jde ven. Sedí doma na počítačích a i když jdou ven, mají mobil a třeba si sednou na hřiště a hrají hry, ostatní děti jim koukají přes rameno. Takže se také doma často nudí - resp. on je velký čtenář, takže si čte, ale je prostě doma ... Když ho někam chceme vzít my, je otrávený, chce prostě vrstevníky. Neporadím, ale chápu.

Zaměřila bych se na ten primární problém - jeho chování, přecitlivělost, zpracování emocí, spolupráci s ostatními, schopnost přizpůsobit se, ustoupit, říct svůj názor. Pokud v tomto pokročí, věřím, že to ponese své ovoce a přijdou i ti kamarádi, které teď svým chováním asi trochu odhání. Nebude to hned, ale pokud se toto naučí, bude to umět celý život.
Dívám se, že má sourozence, takže se hodně zaměřit i na spolupráci mezi nimi. Na to, aby si vzájemně uměli věci domluvit, jednou ustoupil jeden, podruhé druhý. Aby se uměli vzájemně podpořit, pochválit, aby uměli spolupracovat. Pokud se nebudou umět dohodnout a bude to věc, která se nemusí vyřešit okamžitě, dát jim čas na rozmyšlenou, jaké varianty řešení by šly vymyslet. Doma se toho dá natrénovat opravdu hodně. Pokud začne brečet, uznat jeho pocity (Vidím, že tě mrzí, že není po tvém. Teď uděláme to, co navrhla sestra, příště zase pojedeme podle tvého návrhu.) a zas tak moc se v tom nepitvat. Popsat situaci, nastínit možnost na příště.
Když má sestru, tak si může hrát se sestrou. Zařadit společenské hry, domácí práce, to se mi na "nudu" osvědčilo hodně, když nevěděly děti, co dělat, měly za úkol mi pomoct s nádobím, úklidem, skládáním prádla... pořád je toho doma dost. Někdy jim to bylo vhod, jindy si raději našli vlastní činnost🙂
A doporučím knihu Ferda a jeho mouchy - je tam hezky pro rodiče popsáno, jak s knihou pracovat. Je dražší, ale skutečně stojí za to, pro váš věk myslím ještě pořád ideální.

Dceri je 13 a nema kamarady.Vlastne si tak nak zije ve sve bubline.Na jednu stranu ji to chybi,na druhou od sebe vsechny odhani.Asi jsem tomu nepomohla,kdyz jsem deti vloni prestehovala na vesnici.Syn se chytil a ma kamose i v minulem bydlisti i tady (ve skole i na vesnici),dcera ne.Ma svuj bezpecny prostor,me,brachu a sve lidi a konec

@adula000 nebylo 1.a 2. třída vcelku dobrý, ve 3. se bavil s jednou holčinou a ta se v pololetí odstěhovala

Co tomu trošku pomoci? Pozvi kamarády k vám, vezmi je na kolo/zmrzlinu. Co třeba nějaká přespávačka?
Přijde mi strašně fajn poznat i rodiče.

@zuzkasim no sestra má své kámošky a s nima si úplně syn hrát nechce, spíš je prudí 😁

@ivakalinova občas se někoho chytne, přespávají zásadně oni u nás a nikdo mu to nevrátí, to samé s oslavou, grilovačkou apod. Všichni rádi přijdou to ano, ale pak nikdo nic😒

@mmartinka456 A jsme zase u toho, jakmile má příležitost mít kolem sebe lidi, píšeš, že je "prudí". Musí se naučit, že pokud vztahy chce, musí k lidem přistupovat jinak. Jako zahrát si byť s holkama společenskou hru, se přece dá v každém věku. Rozumím tomu, že návštěvy nejsou jen o hrách, ale znám to, že někdy jsou děcka třeba už i rozjívenější a společná hra je na chvíli všechny zklidní, zkrátka dá se občas zkusit. Naučit se spolupracovat, vycházet s druhými, regulovat své projevy, pracovat s emocema.

@zuzkasim Vysvětlování moc nepomáhá, končí to nech mě bejt a šlus
Ja chápu jak to myslíte, ale jak na tu praxi?

@zuzkasim a ve finále řekne, že je mu to jedno když bude sám, ale při tom to pravda není

@mmartinka456 Určitě bych zkusila tu knihu Ferda a jeho mouchy. Je pak i druhý díl, který je stejně dobrý jako ten první. Tím vůbec nic nezkazíte.

@zuzkasim zkusím, ale četba teda není jeho oblíbená činnost

@mmartinka456 na nektere deti je to “frontalni vysvetlovani” proste prilis intezivni a neprijemne, takze to nevnimaji nebo radsi ukonci. Zkus na to jit vic neprimo, treba kdyz ti sam vypravi o nejake situaci, tak to na ni navazat, nebo mu sem tam pri povidani zminit nejakou “myslenku” - moc to nerozvadet, ale tak aby o tom mohl premyslet. Hodne taky fungujou rodicovsky historky typu “kdyz jsem ja byla mala, tak se mi s kamaradem jednou stalo to a to”… idealne kdyz spolu neco delate (v kuchyni, na zahrade, v aute), tak jako mezi reci, ne stylem “ted ti tady neco povim”.
A nedelat z toho hned full prednasku, nezabrednout do vysvetlovani, ale drzet se jednoho jssnyho a strucnyho sdeleni… taky mi tenhle komunikacni styl moc nejde, ale ucim se to, protoze na moje deti to taky lip zabira, nez jim to rikat naplno.

Také myslím, že to chování asi dost odrazuje. Ono se to nezdá, ale dcera je v první třídě a už mě kolikrát dost překvapí, jak se navzájem hodnotí. Dcera je na to háklivá, ale asi často dělá to samé. Též bych se pokusila na to nenápadně upozornit, že musí sám něco změnit, aby se něco změnilo od okolí. Možná si to ale musí prožít, aby pochopil. Pak bych se ale zaměřila i na respekt k daným možnostem, protože když mu není vhod rodina, sestra, její kamarádky a tak dále. Bohužel si příliš nemůže vybírat a možná, když trochu změní přistup k nim, tak se lecos změní všeobecně.

@mmartinka456 To čtou rodiče, ve správném místě zastaví a ptají se dětí na otázky, které tam jsou připravené. Není ani žádoucí, aby to četlo dítě, vidělo by ty otázky a případné možnosti, jak s tím pracovat dál🙂 To není kniha, která se dítěti předloží, aby si prostudovalo samo, je to kniha pro nějakého průvodce, který s dítětem pracuje (rodič, učitel, psycholog...).

@zuzkasim tak to jo, děkuji za radu, určitě vyzkouším