Jednou z dovolených, na které s manželem rádi vzpomínáme, byla určitě dovolená v Izraeli a Palestině. A rozhodně to byla dovolená, která v nás rezonovala nejdéle ze všech našich cest, následně ovlivnila "novinové" (internetové) články, které jsme si četli, osoby a reportéry, které jsme sledovali na sociálních sítích, filmy, na které jsme se společně dívali... Proč to všechno? Protože je to území, kde už desetiletí (a střídavě vlastně už po dlouhá staletí) panuje dramatická atmosféra plná problémů, nenávisti, utlačování, osočování a bojů. Takhle to zní jako místo, kam by člověk rozhodně jet nechtěl, ale na druhou stranu je to i místo, které vás může silně oslovit, ta staletí lidských osudů a vývoje událostí na každém kroku vnímáte, historické budovy zdůrazňující svůj náboženský původ a důvod existence vás nabádají k zamyšlení a při vykročení z města i v nehostinné krajině najdete zajímavá historická místa a artefakty, ke kterým se váží neuvěřitelné příběhy. A proč jsme se na tuhle cestu vydali my? Dost možná vám ten důvod bude připadat úplně pitomý, ale my to takhle prostě máme 😀 Jednou večer jsme se dívali s mým pubertálním synovcem na film Světová válka Z, kde Brad Pitt zachraňuje svět před zombí apokalypsou a sice byl ten film úplná katastrofa, ale byly v něm úžasné záběry z krásného historického města (když jsem si tedy odmyslela ty zombie 😉 ), a tak jsme zjistili, že to město je Jeruzalém a ještě než film skončil, vygooglili jsme si, že letenky stojí pár tisíc a měli jsme rozhodnuto o naší příští dovolené 🙂
Stěžejní pro nás tedy byla cesta do Izraele a přímo Jeruzaléma, ale nakonec nás velmi oslovilo také území Palestiny. Popisovat takovou cestu slovy je na dlouho a proto vám to doplním i mnoha obrázky, tak snad jste na wifi a nevyplýtváte si na moje fotky všechna data 😀
To hlavní, proč jsme se na cestu vydali, tedy bylo město Jeruzalém. Město je opravdu zajímavé a stejně jako my, jej většina turistů vyhledává zejména kvůli tzv. Starému městu, kde vedle sebe stojí významné budovy hned 3 světových náboženství a to křesťanské, židovské a muslimské. My s manželem nejsme věřící, takže jsme se zajímali o místa všech náboženství (do Jeruzaléma ale jezdí celé zájezdy i z Česka zaměřené výhradně na křesťanskou historii v Izraeli a na místa různě spjatá zejména s Ježíšem Kristem).
Staré město je rozděleno na části podle náboženství a vede do něj také několik bran, které jsou kvůli častým problémům a útokům hlídány ozbrojenými hlídkami. Ostatně ozbrojené hlídky jsou v celém Jeruzalémě a to opravdu na každém kroku. Mnoho lidí nám říkalo, že by to v nich vzbuzovalo strach, ale na nás to působilo spíš obráceně, že je všechno tak hlídané, že se není čeho bát. Ke všemu vražedné útoky, ke kterým zde dochází (ano, to je realita, která vás prostě ovlivní a nás navedla k většímu zájmu o izrelsko -palestinský konflikt), nejsou zaměřeny na turisty, ale jsou vedeny mezi Palestinci a Izraelci.
Většinu turistů určitě zajímá židovská Zeď nářků, ta zde samozřejmě je a Židé se u ní opravdu modlí a čtou svaté texty. Co jsem dříve nevěděla je, že zeď, respektive prostor u ní, je rozdělen na mužskou a ženskou část, takže k ní jít můžete, ale pouze do odpovídající části (mužská část je mnohem větší než ženská).
Hned nad Zdí nářků je muslimská část - Chrámová hora, kde se nachází mešita al-Aksá pro tisíce muslimských věřících a také asi na pohled nejvýraznějsí budova Jeruzaléma - islámská svatyně s ikonickou pozlacenou kopulí Skalní dóm.
Kam se ve Starém městě a jeho okolí pohnete, tam narazíte také na místa spojená s Ježíšem Kristem, je tu křížová cesta, plno míst, spojených s jeho životem, smrtí, z mrtvýchvstání atd. Upřímně si všechna tato místa ani nepamatuji a nebyla pro nás extra důležitá, ale potkávali jsme veliké skupiny Křesťanů z celého světa, pro které byla návštěva těchto míst velikým zážitkem (africké výpravy u toho i krásně a nahlas zpívaly). Jedním z takových míst byla i Olivová hora, kde je největší židovský hřbitov na světě a kam podle evangelií chodíval Ježíš Kristus a kde byl před svým ukřižováním zajat. Upřímně, pěšky byl v tom vedru fakt výkon vyjít až nahoru, ale opět to bylo velmi silné místo a byl z něj také krásný výhled na Staré město.
No a ať vidíte od každého ze 3 zmíněných náboženství něco, tak tady ještě Chrám Božího Hrobu, tedy údajně Golgota, kde byl Ježíš ukřižován. A k tomu pár obrázků z uliček Starého města a můj muž - nadšený z čerstvého džusu z granátových jablek 😉
Mimo Jeruzalém se většina turistů asi podívá do Betléma, kde se měl Ježíš Kristus narodit a kde na tomto místě stojí Chrám Narození Páně. Betlém leží v centrální oblasti Palestiny, vstup do něj je však přísně kontrolován Izraelci a okolo města stojí obrovská (8 metrů vysoká) betonová zeď. Pro obyvatele Betléma je poměrně obtížné dostat propustku na vycestování z Betléma (nebo jen na dojíždění do práce mimo Betlém), takže sociální a ekonomická situace obyvatel je opravdu tristní. Jsou zde také 2 uprchlické tábory (do kterých byli vysídleni Palestinci z okolí Jeruzaléma po vyhlášení státu Izrael v roce 1948), které jsem si mylně představovala jako "stanová města", jenže ty tábory jsou tam už tak dlouho, že jsou to v podstatě chudinské čtvrti zděných starých domů, ve kterých žije mnoho lidí ve špatných podmínkách, ze kterých potom někteří frustrovaní mladí lidé nevidí jiné východisko, než ozbrojený útok na Izraelce, kterým na tuto situaci za cenu vlastního života chtějí alespoň upozornit nebo možná ty Izraelce prostě jen "naštvat". Což má většinou za následek okamžitou smrt těchto mladých lidí, jejichž jména jsou následně psána na zdi v uprchlických táborech... Na zdech Betléma jsou ostatně i výtvory celosvětově známé a to graffiti umělce Banksyho, který na přítomné lidské utrpení a nevyrovnanost mnoha aspektů tohoto konfliktu upozorňuje právě svými výtvory.
Zajímavým zážitkem, i když ne úplně příjemným, byla i návštěva ultra ortodoxní jeruzalémské židovské čtvrti. Tamní obyvatelé působí nepřátelsky, naštvaně a já se upřímně bála vytahovat foťák, protože není výjimkou, že se to někoho z místních natolik dotkne, že po turistovi s foťákem začne házet kameny.
Když už ale opustím líčení o poznávání měst, tak příroda, ač neuvěřitelně pustá a vyschlá, v nás zanechala krásné vzpomínky a její mrtvá rozlehlost v sobě měla vlastně veliký majestát. A některá osamocená díla člověka, jako chrám uprostřed ničeho vytesaný do skály, člověka nutí k zamyšlení, jak důležitá tato místa pro věřící musela a musí být, když kvůli nim vynaložili tolik práce a stále vedou takové boje. Na fotkách můžete vidět i Mrtvé moře, ke kterému jsme si také zajeli a jehož hladina se rok od roku stále snižuje.
Tak to bylo to hlavní, co jsme si z naší cesty odnesli, tentokrát prostě nejen vlastní dovolenkové zážitky, ale na dlouho také opravdový zájem o to, co se v dané zemi děje. Tuhle cestu jsme si neuvěřitelně užili, přestože jsme na ní vůbec neodpočívali, jídlo bylo drahé, do místního podniku jsme si šli za celou dobu sednout jen jednou a každý den jsme kontrolovali Twitter, jestli někde blízko nás zrovna neprobíhá nějaký útok...
Pokud jste dočetli až sem, tak vám moc děkuji a zajímalo by mě, jestli také máte nějakou dovolenou nebo destinaci, která váš život nějak ovlivnila i po návratu? A samozřejmě pokud se chcete na něco z naší cesty zeptat, ráda odpovím 😉
Poznámka: nerada bych tímto článkem rozpoutala politickou či náboženskou diskuzi, přesto se ale nešlo tomuto tématu a mému pohledu na tuto problematiku při líčení naší cesty ubránit. Berte prosím mnou uvedené informace za sice pravdivé (co se faktů týká), ale subjektivně zabarvené na základě toho, jaké osoby jsem na naší cestě potkala, co jsem kde zažila, co jsem si přečetla a jak na mě politický vývoj týkající se tohoto problému působí. Jak jsem již uvedla, nejsem věřící, proto se prosím zdržte případných nenávistných komentářů vůči jakékoliv zmíněné náboženské skupině. Stejně tak se nezastávám jakéhokoliv násilí a nevěřím v to, že v použití síly a násilí spočívá řešení problémů. Věřím, že tato poznámka je zbytečná, pro korektnost celého článku ji však považuji za nezbytnou. Děkuji vám.
Moc děkuji za sepsání a sdílení....říkala jsem si, že bych také mohla sdílet, máme s mužem za sebou v letech 2015, 2017, 2019 měsíční road tripy Španělskem....ovlivnilo mě to moc. V dobrém, v tom, jak umějí španělé žít, bavit se, družit se, respekt k jídlu....ten jim ale na moje vnitřní nastavení chybí v tom, že dlabou na ekologii. Určitě ne všichni...ale zrovna např. dovoz mdlých rajčat, plných chemie, z velkých foliovníků, které se trhají a vytvářejí mikro plasty....např....je to velká země, škoda, že víc ....nemakají na tomto směru.