Holka zlatá, no moc ti neporadím. Protože tohle mám doma už 3 roky. Je to prostě malej satánek. Časem je to lepší a lepší, ale prvního půl roku se prakticky prořvala.... Je to velice chytrá holka, na svůj věk právě až moc. A co jsem četla tak je to právě tím. Prostě je toho na to dětské tělo až moc a zvládání emocí je prostě něco co už nezvládne.
Úplně chápu, že se cítíš jako ta nejhorší máma, ale není to tak 😘
Mě hodně pomohlo se prostě smířit s tím, že je taková. A přijmout jí takovou jaká je. No a doufat, že čím bude starší, tím to bude lepší.
Je taky chytrá, mazlivá, ale extrémně emocionální a paličatá.
Prostě občas jí ten její hysterák nechám projít. Neustupuju, jsem u ní a většinou mlčím, protože jinak to spouští další kolo.
Pokud máš možnost, aby ti někdo pomohl a ty sis mohla udělat čas jenom pro sebe. I kdyby na hodinku, dělej to. A ideálně to dělej pravidelně!
A souhlasím s
@pipetulaa udělejte si někdy se starší holčičí den. Fakt je to důležitý. Jak pro tebe tak nejvíc pro ní. Máme nastaveno s manželem, že jeden den v měsíci má na starosti mladší on celý den a my jdeme se starší kamkoliv nás napadne. Procházka, kino, nákup, cukrárna. Prostě abychom byly jenom my spolu. A taky to funguje naopak, že pak s ní ma takovej den manžel.
Soucítím, tohle přesně je náš mladší. Žádné výlety, žádné návštěvy, nic, protože s ním to byl spíš stres, než že si to jsem užít. V lednu už jsem byla rozhodnutá, že dojdu za doktorkou, ať mi dá žádanku k psychologovi, protože to bylo neúnosné. Řval dvě hodiny v kuse a NIC nepomáhalo. Všechen život se řídil podle toho jak se milostpán ráčil vyspat.
Pomohla naprostá rezignace a smíření, že prostě asi má nějakou diagnózu. Najednou s ním začala být "domluva" a přestal vyřvávat. Sice pořád náročné, ale ve srovnání se stavem loni, nebe a dudy!!!
Ráda čtu, že to není jenom u nás. Naše nejmladší je úplně stejná a já jsem z toho nešťastná. Manžel tomu moc nepřidá, když říká, že je rozmazlená a že jí všechno dovolím a proto je taková jaká je. Jenže já jí prostě nechám např. kreslit po zdi, protože už prostě nemám sílu na další její řvací hodinový výlev. A v rámci zachování svojí duševní pohody jí prostě ustoupím.
Teď jí budou tři roky. Od září by měla jít do školky. A já jenom čekám a doufám, že se to třeba v té školce zlomí a bude to lepší a lepší.
Ulehci si to co nejvic to jde
...
Otvira lednici ? Dej tam pojistku a kup mi hracku kde bude neco otvirat ( nic blikaciho hrajiciho co ho rozrusi )
Dej si od neho aspon na pul hodky denne oddych
Zkus se soustredit na to any mohl proste byt abys mu nemusela porad neco zakazovat ...
Nas ma rok a krom toho ze nesmi zhazovat talir ze stolu ...coz stejne dela nema cely den zadne zakazy ...
Proste je ...hraje si a poznava
Pokud je na nej mic aktivit ...delej a umozni mu neco co muze ...
Bezte na pisek kde budete jen vy ...
Bez na louku kde si muze treba z kybliku a pet lahve nalivat vodu...a nikde se mu nuc nestane ...
Podle me ma az moc podnetu a zakazu a tak je to na nerv soustavu moc...
Dbej na to aby spal kdyz to potrebuje
At vubec nekouka na tv ( ani v pozadi )
A mene cukru ( i v kasi ...nebo jogurty apod...
Ono se to zlepsi 🙂
@elinka89 Nevím jestli jsme to spolu už neřešili v jedné podobně diskuzi, ale třeba ta naše ve školce funguje naprosto suprově, učitelky jí strašně chválí, jak je hodná, poslouchá, prosí, děkuje 😅 Jako taky už jim tam párkrát převedla co dovede, ale jinak jí moc chválí. A doma je to většinu času peklo.
@elinka89 Já měla před nástupem do školky strašný nervy. Ale ona je všude jinde strašně hodná. Jen semnou je prostě na zabití. Jako fakt reálně, každej pořád jak je to andílek, roztomilá atd atd... a když začnu vyprávět tak mi nikdo nevěří. Učitelkám udělala zatím scénu jen se spaním, a to prý vzbudila půlku školky. Když jsem jí vyzvedávala, učitelky byly ještě pořád v šoku z toho, že fakt netušili, že zrovna ona něco takovýho dokáže. A to, že zrovna kvůli spaní, dokáže třeba po probuzení v 1 ráno, hystericky ječet hodinu a půl v kuse...
Druhe mame taky vyrazne narocnejsi a jsem z toho vyrizena. Obcas na mladsi i rvu, at konecne zavre pusu, pak toho lituju. Snazim se mit i svuj cas a tesim se do prace 🙏🏻
Ahoj..mám doma to samé. Syn( bude mu 9) supr. Zlaté dítě..Dcerka,20 měsíců je šílená. Uřvaná,špatně spí, věčně problém..Tak prostě doufám,že z toho vyroste,jinak si to asi hodím..
Neporadím... Doma máme velmi hyperaktivního dvouletaka a urputný až hrůza. Muž se mu fakt hodně věnuje a snaží se ho utahat i tak mu dává zabrat do 22. Ja před třemi měsíci porodila dvojčata a holky od 18-22 fakt vyžadují každou vteřinu pozornosti a syn prostě musí počkat , což nenávidím. Někdy ,scénou řvát už od 16 a v noci spím 4-5hod.a před den už nic nestíhám ... Desim se chvíle, kdy muž nastoupí do práce na plno a já budu na vše sama. 5dni v týdnu jsou dny fakt náročné. Syn když je pár vteřin bez dozoru, tak je pohroma na světě...
Spíš mi prosím tady poraďtě, jak otěhotnět, když je člověk úplně vyčerpaný ze staršího...Jak se vám to povedlo??mně to nejde a to se nám vždy těhotenství povedlo na první dobrou, jedno bylo zamlklé, druhé syn a třetí interrupce a nyní od října nic. Mám tušení, že za to může vyčerpání z toho staršího dítěte
Máme taky druhé výrazně náročnější… a nepomohlo nic, než čas. Nevyzrálá nervová soustava a výrazná osobnost. Kombinace na flašku vina denně.
Velmi doporucuju rozložit síly - zapojit tatínka, abys mohla být jen s dcerou. Udělejte si holčičí den. Je to strasne důležitý.