Dětská obezita: "Lepší dnes vyřešit 2 kg nadváhy, než za dva roky bojovat s 20 kg a obezitou," říká lékař

Obezita zkracuje dětství průměrně o 1,5 roku, snižuje konečnou průměrnou výšku o 1,5 cm. Obezita ve 40 letech zkracuje střední délku života o 7 let, závažná obezita dokonce o 14 let. V čem spočívá prevence, aby se vaše děti nemusely s obezitou potýkat vůbec?

Téma obezity u dětí jsme začali probírat již v článku Obezitou trpí v Česku každé sedmé dítě: Obezitolog radí 8 pravidel prevence. A s povídáním o dětské obezitě s předním obezitologem MUDr. Zlatkem Marinovem a jeho ženou MUDr. Cecílií Marinovou, MBA, patrony projektu S dětmi proti obezitě, pokračujeme v dalším rozhovoru. 

1. S příchodem nového roku si mnoho lidí dává předsevzetí, které se týká hubnutí a změny stravování. Reflektujete, že by se tento trend týkal i dětí? Zvyšuje se nějak zájem rodičů právě v lednu?

Vše nejlepší do nového roku s dobrým startem zdravého životního stylu všem vašim čtenářům. Ze strany dětí samotných žádné podobné trendy běžně nepozorujeme, ale ze strany rodičů mírný nárůst zájmu ano. Nedá se však ani zdaleka porovnat se přemrštěným zájmem o fitness centra a  zájmem o sportovní kroužky. Při řešení dětské nadváhy se s hlavním zájmem o její řešení setkáváme nejvíce se začátkem školního roku. Vzhledem k tomu jsme i uzpůsobili náš redukční program, aby dosahoval nejen co největší efektivity, ale především umožnil vybudovat dlouhodobě udržitelný zdravý životní styl.

2. V minulém rozhovoru jste několikrát zmínili projekt S kojenci proti obezitě a právě k němu se v diskuzi vyskytlo hned několik otázek. Nejčastěji se maminky podivovaly nad tím, že v rámci testu, který orientačně ukazuje genetické riziko obezity u kojenců, odpověděly ANO na jednu z otázek a jejich dítě tak patří do ohrožené skupiny. Konkrétně se jednalo o otázku na nadváhu matky a zdvojnásobení porodní hmotnosti před 4. měsícem. Můžete prosím vysvětlit, proč tomu tak je?

Přestože vědecké podklady teorie genomového imprintingu, metabolických trajektorií a genových vypínačů jsou pro odborníky velice poutavé, mohou působit odtažitě a pro laika jsou až příliš vědecké.

Poznámka redakce:

Genomový imprinting - to, jakým způsobem ovlivňuje prostředí geny našich předků, jejich vypnutí v našem genovém fondu, často označované jako tzv. programování dědičných znaků

Metabolické trajektorie - to, jaká z metabolických cest je v našem metabolismus preferovaná

Genový vypínač - gen, který po aktivaci dokáže vypnout nebo přepnout funkci dalších konkrétních genů.

Použijeme-li fakta vývojového programování ve vztahu k riziku nadváhy, pak riziko obezity u dítěte se zvyšuje následovně:

• 4,2 násobně u obezity matky při otěhotnění,
• 2,4 násobně u nadváhy matky při otěhotnění,
• 2,1 násobně u obezity otce při otěhotnění
• 2,3 násobně při porodní hmotnost nad 3 900 g,
• 1,8 násobně při přestupu přes růstové pásmo do jednoho roku věku
• 1,5 násobně při kouření před a během těhotenství.

Na hranici statistické významnosti je porod císařským řezem a antibiotika v prvním půl roce života. Žádný vliv k riziku rozvoje nadváhy nemá věk, národnost, vzdělání, deprese ani životospráva matky během těhotenství.

V projektu S kojenci proti obezitě se věnujeme zdravotnické primární prevenci.

Stejně jako je to nastaveno při prevenci nádorových onemocnění i zde platí čím dříve, tím efektivněji jsme schopni řešit zdravotní situaci. Postupujeme tedy  podobně jako například v prevenci rakoviny děložního čípku nebo rakoviny prsu, tam se zdravotníci věnují všem s rizikem větším než 1,2 násobek. Stejně i my se chceme věnovat všem se zvýšeným rizikem. Mimochodem také i proto, že obezita výskyt uvedených nádorů u dívek zvyšuje 1,3 násobně.

3. V komentářích pod prvním rozhovorem se také objevilo mnoho konkrétních příkladů:

- "Já byla celé dětství oplácaná a teď jsem v pohodě…",

- "Dcera byla v roce jako sumo a teď má 4,5 roku a je štíhlá…"

- "V těhotenství jsem přibrala jen 7 kg a syn se narodil s porodní váhou 4,5 kg…".

Většina těchto případů se objevuje jako příklady, které jsou v rozporu s tím, co říkáte. Jistě se s takovými reakcemi setkáváte od rodičů velmi často. Jaká je vaše reakce na ně?

Paradoxně se s takovými dotazy v odborné praxi vůbec nesetkáváme nejen u dětí, ale ani u dospělých. Nerozhoduje, že jednou byli všichni štíhlí, ale dnes už nejsou. To že dnes jsme OK, rozhodně neznamená, že to tak bude i zítra.

Během života jsme minimálně 3x štíhlí – při narození, v pozdním batolecím věku a v rané dospělosti. U dětí v období po narození zhruba do 1 roku dochází k prudkému zvyšování podílu tuku v těle a tím i ke zvyšování hodnot Body Mass Index. Po tomto období hodnoty BMI klesají až do doby okolo pěti let, kdy dochází k opětovnému zvyšování podílu tukové složky.

Poznámka redakce:

Body Mass Index - BMI - index tělesné hmotnosti používaný pro statistické porovnání tělesné hmotnosti a výšky, individuální interpretace výsledné hodnoty je závislá na pohlaví, věku, aktivním sportování apod.

Po dosažení minima u předškoláka nastupuje druhý růstový spurt a zvyšování podílu tuku. Rozvoj tukové tkáně v tomto období představuje předpoklad následného pubertálního pohlavního vývoje.

V rámci populačního výskytu nadváhy se setkáváme s takzvaným průběhem tsunami vlny, kdy relativně nižší výskyt nadváhy v dětském věku přes pokles výskytu v rané dospělosti vede k mohutnému výskytu v aktivní dospělosti. Na poklesu výskytu obezity u generace mladých dospělých se podílí vedle metabolického programu sexuální atraktivity a jídelní manipulace na podkladě mediálního diktátu, především záměna výpočtu kritérií obezity. Nemalá část populace osmnáctinami radikálně „statisticky zhubne“ a tak se podílí na poklesu tsunami průběhu populační křivky nadváhy a obezity, protože v dospělosti je hranice BMI pro nadváhu posunuta dál oproti hranici dětské obezity bez plynulé návaznosti na kritéria pro dospělé.

Krátkodobý „úspěch“ bohužel významně oslabuje preventivní snahy a individuální nadváhu rozhodně neřeší.

4. Rozpaky budilo také pravidlo, které patří mezi pravidla prevence obezity – Zbytek pro ptáčky! NEDOJÍDAT CELÉ PORCE. Nevede toto pravidlo děti spíš k plýtvání?

Pro zdravého jedince platí pravidlo, že organismus je schopen regulovat svůj energetický příjem a výdej a určit kdy už má dost jídla. V batolecím věku se však začíná rozvíjet podmíněný reflex bezmyšlenkovitého dojídání neomezených porcí, který v jídelních zvyklostech fixuje především starší generace s historickou nebo osobní zkušeností válečného hladomoru nebo chronických výpadků v dodavatelsko-odběratelských vztazích reálného socialismu.

V batolecím období dochází k fyziologickému poklesu energetické potřeby. Batole přestává růst v tělesném objemu, jak jsme se už zmínili. Vývoj se soustřeďuje na intelektuální rozvoj a dynamika celkové energetické potřeby se snižuje. Nové společenské konvence a stereotyp matek na plný úvazek na mateřské dovolené přirozeně  vyžaduje ne-li zvýšit, tak alespoň udržet objem příjmu stravy odpovídající energeticky náročnému kojeneckému období.

Z pohledu matky se v kojeneckém období na řadě preventivních prohlídek soustřeďuje pediatrie na pravidelné hmotnostní přírůstky s rozebíráním podrobného dietního jídelníčku. V batolecím věku však matky často neakceptují přesun jídelních zvyklostí za společný rodinný stůl. Začínají upouštět od elementárních receptur a kupují batolatům vysokoenergeticky denzní výrobky průmyslové velkovýroby potravin, které mají pro 80% populace o 20% navýšenou velikost porce nebo normu jako pro dospělého. Rodiny často  podbízejí dětem stravu, přestože dítě již další příjem odmítá. Soustavnému tlaku však často dítě podlehne a zaprodá se odměňovacímu systému pamlsků.

Také v předškolním věku dochází ke zpomalování růstu a hmotnostních přírůstků. Dítě se velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a narůstají jeho pohybové dovednosti. Projeví se to i na chuti k jídlu. Je proto velmi důležité ubezpečit rodiče, že je vše v pořádku. Aby dítě zbytečně netlačili do většího příjmu potravy a nechali na něm, kolik jídla z porce sní – jeho zdravý organismus si reguluje vše sám. Dnes nesní chlebík se šunkou a zítra sní klidně dva, a to je v pořádku. Nejdietnější ve stravě každého jedince, je to, co se z porce nesní!

5. Uvádíte, že až 80 % dětí s nadváhou se s obezitou bude potýkat i v dospělosti. Jaká zdravotní rizika je v takovém případě v dospělosti čekají?

Obezita je zloděj dětství a vrah dospělých. Dětská obezita je závažný psycho-sociální problém. Obézní dítě je velmi často vystaveno neúměrnému společenskému tlaku ze strany společensko-estetických norem, někdy až antifat rasismu. Obezita jednoznačně otevírá dětem okno unipolární deprese, kterou si do dospělosti přenášejí.

Dětská obezita je ale především závažný zdravotní problém. Obezita je základním kamenem rozvoje takzvaného metabolického syndromu. Přes rozvoj inzulinové rezistence vede k rozvoji časné cukrovky 2. typu, urychlenému kornatění cév a následně přes rozvoj vysokého krevního tlaku k časnému rozvoji srdečně-cévních komplikací se závažnými následky. V současné době se s obezitou pojí již více nádorů než s bývalým strašákem číslo jedna – kouřením.

Zabránění obezity v dospělosti snižuje výskyt cukrovky 2. typu o 2/3. Agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů bychom dokázali předejít více než 80 % srdečně-cévních příhod a 1/3 konkrétních typů rakoviny.

6. Pokud rodiče začnou včas své dítě léčit a podaří se jim to, je dítě vyléčeno z dlouhodobého hlediska? Existují nějaké zdravotní následky, které i při odstranění obezity budou přetrvávat?

Pokud se podaří zasáhnout včas, to je ve fázi nadváhy nebo maximálně mírného stupně obezity, žádné metabolické následky v dalším životě nehrozí.

Od 2. stupně je však obezita celoživotní a nevyléčitelné onemocnění. Při aktivní léčbě můžeme její systémové následky pouze pozastavit nebo oddálit. Rozhoduje se pak pouze o tom, jak dlouho člověk prožije svůj život v nemoci a na kolik mu zkrátí délku života.

Změnám v energetické homeostáze centrální regulace a periferní metabolické pochody nelze od 2. stupně zabránit, ale intenzivní léčbou pouze pozastavit. Tuková tkáň je největším endokrinním orgánem v těle a při jejím nadměrném zmnožení dochází k pozvolným, ale rozsáhlým metabolickým změnám. Z pohledu chronických metabolických následků je nejaktivnější tuková tkáň před játry, která se nejvýznamněji podílí na rozvoji relativního hyperkortikalismu, hyperestrogenismu, inzulinové rezistence a hyperkoagulace.

Tento chronický stav v řádu desetiletí je potencován prolongovaným selháním ß buněk pankreatu, proaterogenním a proimunosupresivním stavem, endoteliální dysfunkcí a dyslipidémií. Dyslipidémie  vedle podpory aterogeneze vede k chronickému steatotickému zánětu jater. Obezita a metabolický syndrom se tak staly v posledních letech hlavním nepřítelem preventivní kardiologie, onkologie a hepatologie.

Poznámka redakce:

Kardiologie - lékařský obor zabývající se nemocemi srdce a cév.

Onkologie - lékařský obor zabývající nádorovými onemocněními,

Hepatologie - lékařský obor zabývající se nemocemi jater, žlučníku, žlučových cest a vnější sekrece slinivky břišní

Důvěřujte nám, že je lépe dnes reálně vyřešit 2 kg nadváhy, než za dva roky nereálně 20 kg obezity.

7. Jaký by měl být první krok rodičů, kteří se rozhodnou s obezitou svého dítěte začít bojovat?

S podezřením na nadváhu a nezávažnou obezitu je nejlépe se obrátit na praktického lékaře pro děti a dorost, který nejlépe zná zázemí dítěte a možnosti v blízkosti bydliště. Se závažnou  obezitou je vhodné se obrátit  na spádovou endokrinologickou ambulanci, která pomůže s diagnostikou a terapeutickou rozvahou. Komplikovaná dětská obezita je určená do dětských obezitologických ambulancí, kterých je však v Česku poskromnu. Byli bychom rádi, kdyby rodiče nečekali a oslovovali odborníky co nejdříve a klidně i zbytečně.