redakce
16. pro 2018
5192 

Obezitou trpí v Česku každé sedmé dítě: Obezitolog radí 8 pravidel prevence

"Vymlouváme se na to, že náš potomek je oplácaný proto, že naše rodina má obézní geny a dítě je po nás zdědilo? Buďte si jisti, že si to pouze nalháváme, protože dětská obezita nesouvisí s dědičností, ale především se stravovacími a pohybovými návyky v současném vysoce toxickém obezitogenním prostředí," říká odborník na dětskou obezitu. 

Úvodní povídání o dětské obezitě s předním obezitologem MUDr. Zlatkem Marinovem a jeho ženou MUDr. Cecílií Marinovou, MBA, patrony projektu S dětmi proti obezitě, startuje pravidelné rozhovory na toto téma.

Co vlastně znamená dětská obezita?

Nadváha je takové navýšení hmotnosti, která nevede ke zdravotním obtížím. Obezita je takové zmnožení tukové tkáně, které má vážné zdravotní následky. Obezita je vždy závažné onemocnění. Dětská obezita představuje vedle možných psychologických následků především také závažné zdravotní problémy, protože až v 80 % pokračuje obezitou v dospělosti. Obezita je spouštěčem tzv. metabolického syndromu, ke kterému patří zvýšená hladina krevních tuků, vysoký krevní tlak a zvýšená inzulinová rezistence. Tyto odchylky zvyšují riziko rozvoje cukrovky 2. typu, nádorů a kardiovaskulárních chorob, které významně zkracují délku života.

Než rodič navštíví lékaře, jak má možnost sám poznat, jestli je jeho dítě obézní?

Nadváhu každý skryje pod tričko, ale v plavkách už je vidět. Obezita se pod žádným oblečením neschová. Stačí se podívat na dětské filmy z našeho dětství a přijdeme na to, že dívka z filmu Metráček má vlastně jen trochu vyšší nadváhu, kterou v dnešním akvaparku ani nikdo nezaznamená. Všichni trpíme obezitogenní slepotou a když někdo z rodičů přeci jen něco zaznamená, už je mnohdy pozdě.

Na internetu je možné si v různých grafech „zjišťovat“, zda je mé dítě obézní. Co si myslíte o těchto grafech? Jak má vypadat zhodnocení toho, zda je dítě skutečně obézní?

Pokud chceme posoudit hmotnost dítěte vzhledem k jeho věku, neobejdeme se bez tabulek a grafů. Hmotnost dítěte vždy musíme posuzovat ve vztahu k jeho délce nebo výšce v jeho konkrétním vývojovém období. V kojeneckém věku používáme percentilové grafy hmotnostně-délkového poměru, od dvou let využíváme percentilový graf indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index, BMI). Výpočet usnadní kalkulátory, které nalezneme na řadě webových stránek.

Jak velký problém představuje pro generaci našich dětí obezita? Kolik dětí je v současné době obézních?

Výskyt dětské obezity u nás překonal nejpesimističtější předpoklady z osmdesátých let minulého století. Za třicet let epidemie obezity došlo k dvojnásobnému nárůstu v dospělých věkových skupinách, ale až k pětinásobnému počtu obézních dětí. Spojení infekčního popisu s obezitou není náhodné pro rychlost nárůstu výskytu a především pro nemocnost a úmrtnost, která v tomto století u nás převyšuje všechna infekční onemocnění dohromady. V současné době trpí nadváhou každé 4.  dítě, obezitou každé 7. a monstrózní obezitou 4 ze sta dětí. Alarmující situaci v naší dětské populaci demonstruje skupina 34 tisíc dětí s monstrózní obezitou, kterou před třiceti lety nikdo neznal a která se už do žádných tabulek nevejde.

Ovlivňuje dětská obezita i obezitu v dospělosti?

Dětská obezita je velmi závažným zdravotní problémem s extrémními důsledky v dospělosti.

Existuje nějaký výzkum, který říká, v jakém množství případů jsou obézní děti také obézním dospělým?

Dle výzkumů z 80 % dětí s nadváhou vyrůstá obézní dospělý a závažně obézní bude vždy už jen obézní. Výzkum publikovaný v roce 2010 v The New England Journal of Medicine upozorňuje na tragické důsledky, které může dětská obezita mít. Podle něj obézní děti v dospělosti mnohem častěji trpí diabetem, kardiovaskulárními obtížemi i rakovinou. Je u nich dvojnásobné riziko, že zemřou před pětapadesátým rokem právě v důsledku některého z těchto zdravotních problémů.

Maminky/babičky často používají jako omluvu baculatosti dětí větu „On/ona z toho vyrostou.“ Co si myslíte o tomto přístupu?

Děti z obezity nevyrůstají! Jako z žádné jiné nemoci. Ke všemu jim obezita zkracuje dětství a urychluje nástup puberty o jeden rok.

Můžete dát maminkám doporučení na vyvážené stravování v průběhu celého dne?

Zdravý životní styl a výživové návyky se rozvíjí již od útlého dětství, ale pouze celá rodina může měnit postoje a způsob životního stylu, kterým se dá předejít vývoji nevhodných stravovacích zvyklostí, nesprávnému vztahu k jídlu a pohybovému režimu. Někdy bývá pro rodiče dost komplikované  správně se zorientovat v záplavě informací o dětské výživě a zároveň nepodléhat tlaku médií a reklam. Jen dobře  poučení rodiče mohou správně nastavit rodinná pohybová a výživová pravidla a být vzorem pro své dítě. Není vzácností, že i vzdělané matky  podlehnou reklamnímu doporučení , které „zaručuje“ tu nejlepší volbu. Paradoxem naopak bývá, že právě výrobky určené dětem od různých sladkostí, čokoládových náhražek, přes uzeniny a další potraviny, jsou často nutričně na podstatně  horší úrovni než srovnatelný výrobek pro dospělého spotřebitele. Přestaňme být slepí konzumenti a staňme se vzorem pro své děti!

Co doporučujete jako prevenci proti dětské obezitě?

Nejúčinnější léčba obezity je její prevence. V plné míře platí, že o co obtížnější je léčba dětské obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku. I když se jeví komplexní problematika dětské obezity na první pohled jako velmi složitá, ve skutečnosti je možné stanovit jednoduchá a  účelná preventivní pravidla (viz níže). Za svůj životní styl a životní styl svých dětí sice odpovídá v první řadě jednotlivec, ale boj proti obezitě nemůže být jen individuálním bojem. Jen dobře informovaný jedinec má šanci na racionální změnu životního stylu. Respektování racionálních zásad životního stylu rozhoduje o tom, jestli se dítě a následně dospělý jedinec setká s problémem obezity.

Další z oblíbených rodičovských mouder je „My jsme s tátou/mámou takový …“. Jakou vinu na dětské obezitě nesou geny?

Vymlouváme se na to, že náš potomek je oplácaný proto, že naše rodina má obézní geny a dítě je po nás zdědilo? Buďte si jisti, že si to pouze nalháváme, protože dětská obezita nesouvisí s dědičností, ale především se stravovacími a pohybovými návyky v současném vysoce toxickém obezitogenním prostředí. Genetické pozadí jedince se na rozvoji obezity podílí 20-40 %. V současné populaci je více jak 80 % dospělých s nadváhou a počet obézních lidí stále roste. Tím pádem více dětí čelí a bude čelit “genetickému” riziku obezity. Důležité je si uvědomit, že čím vyšší máme genetické riziko tím dřív a více by jsme měli dodržovat zdravý životní styl.

Pokud zůstaneme u obézních rodičů – není způsobena dětská obezita spíš chybnými stravovacími návyky rodičů?

Rodina představuje základní stavební kámen dětského světa, na kterém dítě postaví celý svůj budoucí život. Životní styl rodiny se vždy v plném rozsahu odrazí na návycích a zvycích jejích nejmenších členů. Ale není možné svalovat vinu pouze na rodiče. Především prostředí, ve kterém žijeme, se v dnešní době dá označit za vysoce toxické obezitogenní, které podporuje nárůst tělesné hmotnosti. A nejsou to jenom již všeobecně známé sladké limonády, tučná jídla a snižující se fyzická zdatnost, ale v kojeneckém období třeba kojenecká láhev  (kojenec vypije umělé výživy z lahve asi o 20 - 30 % víc mléka než plně kojený, čímž získává i více energie) a autosedačka (ta omezuje přirozený pohyb, takže například umisťování kojenců do autosedaček, když to není nezbytně nutné - tedy v automobilu, pro děti není dobré). S dětskou obezitou souvisí také téma pohybu dětí.

Pohyb patří k základním biologickým potřebám. V posledních desetiletích v důsledku vědecko-technického rozvoje a změny životního stylu podstatně klesá jeho množství, přestože se naše genetické vybavení a jeho potřeba nemění. Stále častěji se setkáváme s pojmem sedavý životní styl. Snížená pohybová aktivita a zvýšené psychické nároky často vedou ke vzniku únavy, která podporuje následnou lenost natolik, že jsme schopni pouze více přijímat, než ze sebe vydávat. Upřednostňují se pasivní aktivity sledování televize a práce na počítači před aktivním čtením nebo cvičením. Část dětí nahrazuje zvýšené psychické nároky zvýšeným příjmem potravy zejména ve večerních hodinách. Realitou se stalo absolutní nebo relativní přejídání. Výsledkem je pozitivní energetická bilance (dítě víc energie přijme, než vydá), pro kterou pak nemáme připravené žádné metabolické mechanismy.

V Olivově dětské léčebně v Říčanech se věnujete léčbě dětské obezity – jak vypadá takový léčebný program a na co se zaměřujete?

Cílem léčebného programu Butterfly Care, který v současné době v Říčanech rozjíždíme, není pouhá redukce hmotnosti, ale především nastavení zdravého životního stylu celé rodiny. Naším cílem není pouze aktuální redukce hmotnosti, ale především naučit děti a rodinu aktivně vytvořit antiobezitogenní prostředí, které celoživotně brání rozvoji jejich nadváhy. Odborným garantem léčebného programu je dětský obezitolog, který úzce spolupracuje s praktickým lékařem, výživovým konzultantem a fyzioterapeutem. Nastavení zdravého životního stylu a normalizace hmotnosti se realizuje individuálně v měsíčních návštěvách se zapojením měsíční pobytové léčby.

Jaká je úspěšnost léčby dětské obezity?

Skladba klientů, komplexnost služeb a dosažené výsledky našich ambulancí jsou na úrovni špičkových světových center dětské obezitologie při významně nižších nákladech. U běžné obezity dosahují děti bez rozdílu věku a stupně nadváhy shodné redukce jako by v dospělosti zhubli o -15 kg. 10 % dětí má nadprůměrnou redukci odpovídající -25 kg a 15 % dětí dosahuje dokonce super redukce odpovídající v dospělosti redukci -40 kg. Pokud s námi rodina spolupracuje, prakticky nemáme neúspěšné klienty.

Jak vypadá návrat dětí „do reality“? Tedy k rodičům – vzděláváte rodiče tak, aby po návratu dětí domů udržely vámi nastavený standard?

Vzhledem k tomu, že komplexní léčba dětské obezity trvá v naší ambulanci 2 roky s podmínkou celorodinné spolupráce, jsou následné “reklamace” tj. relaps (navrácení stavu) v řádu procent. Refresh léčby a nástup efektu je po té ale významně kratší. Přesto naše každodenní praxe při výborných výsledcích prokazuje, že nejjednodušší a dlouhodobě nejúčinnější léčbou dětské obezity je její prevence.

Kdybyste měli maminkám dát pár „zlatých“ rad, jak obezitě dětí předcházet, jaké rady by to byly?

Na prvním místě si musíme všichni uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu počtu dětí s obezitou. Zdravý životní styl a výživové návyky se rozvíjí již od útlého dětství, ale pouze celá rodina může měnit postoje a způsob životního stylu, kterým se dá předejít vývoji nevhodných stravovacích zvyklostí, nesprávnému vztahu k jídlu a pohybovému režimu. K základní informaci pro ohrožené kojence a batolata je určený preventivní program S kojenci proti obezitě.

Rodiče se také mohou držet 8 pravidel v prevenci dětské obezity 7+1 NA TÝDEN

  • Jídelníček na pěti prstech jedné ruky - JÍST PRAVIDELNĚ 5x DENNĚ.
  • Bez snídaně se nejde z domu - SNÍDAT VŽDY DOMA.
  • Zbytek pro ptáčky - NEDOJÍDAT CELÉ PORCE.
  • Na pití je voda, ne cukřenka - NA PITÍ NESLADKÉ TEKUTINY.
  • Mlsat s rozumem a pro radost -  POCHUTINY JEN O VÍKENDU.
  • Televize není k jídlu - NEJÍST U TELEVIZE.
  • Chodit, chodit a chodit - 4 km CHŮZE DENNĚ, CVIČIT 3x TÝDNĚ DO ZPOCENÍ, DO SCHODŮ VŽDY PĚŠKY.
  • Sny pro pěknou postavu. 7-8 HODIN NERUŠENÉHO SPÁNKU DENNĚ.

Pane doktore, paní doktorko, mnohokrát vám děkujeme za rozhovor a těšíme se na příští povídání, tentokrát po obecném úvodu trochu víc konkrétně. A abychom nezapomněli - přejeme vám krásné a pohodové vánoční svátky!

Nechci zlehčovat vážné téma ale slovo "obezitolog" mě fakt rozsekalo 🤣🤣🤣

16. pro 2018

@maximaty co se Ti nezdá?

16. pro 2018

@bublisa proč by se mi mělo něco nezdát? S trochou ironie, špetkou nadsázky a kapkou absurdity jsem se nad tím slovem musela zasmát. Jaké "-ology" si ještě lidstvo vymyslí, jaké bude ještě potřebovat? Zdravá strava a pohyb je prevence obezity dětí, na to nemusím být "oložka", stačí zdravý rozum.

16. pro 2018

I tak se na to dá koukat.

16. pro 2018

ježiši to sou kecy

16. pro 2018

jak někdo řekl, u dětské obezity je vždy chyba na straně rodičů. Je tam problém v rodině - a nemusí to být jen to, že rodiče dají dítěti vše na co si ukáže a nechají děti provozovat gaučing. Dítě tak i může zajídat nějaké domácí toxické prostředí. Loni jsem byla s dítětem na zápise a co jsem viděla na cestě do školy, bylo mi hodně smutno. Takové děti asi člověk jinak moc nepotká. Protože ze školy jdou rovnou domů k tv, pc a k pytlíku brambůrek. Tohle je OSTUDA rodičů. A ne, tolik dětí se špatnou genetikou není.

17. pro 2018

Navštívila jsem web "S kojenci proti obezitě" , vyplnila otázky ohledně rizika obezity u mého miminka. Všechny otázky ohledně obezity v rodině a prostředí negativní, pouze 1* pozitivní odpověď, že mé, plně kojené, dítě, zdvojnásobiloporodní váhu do 4m. A jen na základě této odpovědi na mě vyskočilo velké varování před velmi vysokým rizikem obezity u mého dítěte. To jako vážně? Jakože jsem si ho měla. Odrtahav od prsa? Web tímto naprosto ztratil mou důvěru.

17. pro 2018

@ala_joha Naprosto souhlasím! ☹ S panem dr. Marinovem jsem slyšela/četla již několik rozhovorů a vždy tam zmiňoval jak některé matky příliš kojí a tím přispívají k budoucí obezitě dítěte. Moje obě děti (pouze kojené) zdvojnásobily svou porodní váhu někdy ve třetím měsíci a dcera vypadala jako sumo ještě kolem roku. Teď je jí 4,5 roku a je štíhlá. Je to totiž hlavně o tom jak se dítě a celá rodina stravují. Když se koukám v obchodě lidem do vozíku, co nakupují a vidím i malinké děti se sladkým pitím a sladkostma v ruce, tak se nedivím, že je tolik obézních dětí. Kojení za to ale určitě nemůže 😉

17. pro 2018

Co mě ještě na tomto článku zarazilo, je tato věta: "Zbytek pro ptáčky - NEDOJÍDAT CELÉ PORCE". To mi přijde dost ujetý, takovým způsobem učit děti plýtvat. Na jednu stranu vzdychá nad konzumní společností, na druhou stranu takový výlev 😡

17. pro 2018

Nepřijde mi to přesné, že za vše můžou jen rodiče. Naši se snažili co mohli, aby nás naučili jíst zdravě a stejně jsem celé dětství byla oplácaná... dělala jsem hysterické scény v obchodě, že chci čokoládu, prostě jsem to sladké, a jídlo obecně, milovala a nemohla jsem si pomoct. Domluvy, vysvětlování, zakazování, nic nepomáhalo, ta touha po mlsání byla prostě silnější. A brácha, ten zas byl jak lunt a sladký ho vůbec nezajímalo... a výchovu jsme měli stejnou... já jsem v těhu přibrala 7 kg, syn se mi narodil 4,5 kg... na roce je to takový bumbrdlíček, kterému všechno chutná a nic nezdravého v puse v životě neměl... tak kde je asi zakopaný pes 👶

17. pro 2018

@mysulenka Moje děti taky dělají v obchodě scény, ale čokoládu jim kvůli tomu tedy nekoupím. Je to na rodičích, jak si stanoví hranice.A ne vždy je to jen o samotném jídle. Ten problém může být i něco jiného než jen neustálý přísun čokolády - třeba to, že se dítěmněčím trápí, rodiče něco ve výchově nezvládají. A jasně nikdo nejsme dokonalí, ale vyhovět dítěti ve všem je daleko pohodlnější než ho nějak vést a dávat mu hranice. U svých dětí si na jejich proporce dávám pozor a taky se jim snažím zajistit pohyb.

17. pro 2018

Osveta je určite potrebná. U nás v školke má nadváhu alebo je obéznych určite 10-15% detí už od pohľadu. Ale milujúci rodič berie svoje dieťa také aké je, a myslím si, že si vôbec neuvedomuje, že je tam problém - proste svoje dieťa miluje, a nevidí, že má problém. Ja niesom schopná povedať, či je moje dieťa chudé, priemerné, alebo má nadváhu. Príde mi perfektné. Keď sa mi niečo nezdá, tak dcéru odvážim, odmeriam, pozriem do grafu, či je všetko v poriadku. Je to hrozné, ale ja niesom schopná reálne vidieť svoje dieťa, lebo mi príde dokonalé 🙄

17. pro 2018

80% obeznich deti bude i v dospelosti obeznich. To mi prijde prehnane. Ale studie je z Anglie, tak me to az neprekvapuje. Anglicani velice radi vsechno zvelicuji.
Znam plno deti, ktere byly v detstvi oplacane a ted v puberte jsou normalni.
Taktez si myslim, ze je normalni, ze jeden rok je dite treba oplacanejsi, pak se vytahne a naraz je normalni.

17. pro 2018

@alcar to bylo dřív, teď už je trend trochu jiný. A taky znám dvacetileté, kteří byly v dětství oplácaní a teď jsou v pohodě. Jenže taky v dětství neměli nadváhu 20kg jako dnešní děti. Dnešní děti mají těch kil navíc docela dost, ze školy jdou rovnou k pc a jen žerou. Ve škole mají hodinu dvě tv, na kterým toho stejně moc nedělají...

17. pro 2018

Poté, co jsme se přestěhovali na menší město, vídám velké množství tlustých puberťáků. Mě by jako matku asi škráblo, kdyby si moje děcko nevidělo na nohy. Sama mám BMI na hranici, takže lehkou nadváhu nesoudím.

18. pro 2018

@ala_joha Jsem si ten test zkusila taky. Odpověděla jsem jen jednou ano, nadváha matky. A jsme také silně riziková skupina. 🙂

19. pro 2018

Začni psát komentář...

Odešli