Více než dvě třetiny dětí, jež trpěly nadváhou či obezitou, bojuje s tímto problémem i v dospělosti. Potíže s hmotností mohou být u nich spojeny se závažnými zdravotními a psychickými komplikacemi, které vedou k vyšší nemocnosti a následně k předčasnému úmrtí. A tak kojenec s nadváhou není dnes rarita, ale realita. Jak jsou na tom nejmenší děti, co může nadváha způsobit a kde hledat příčiny?


Image title

Těhotenství

Je prokázáno, že v souvislosti s rozvojem nadváhy dítěte je důležitá už skladba stravy těhotné ženy. Plod si totiž dokáže vytvořit návyk zejména v případě některých specifických potravin. Zřejmé je to u alkoholu a kofeinu, ale může to platit také v případě sladkostí.


Proto by strava těhotné ženy měla být pestrá, s dostatkem  bílkovin, vitaminů a minerálních látek (zvláště vápníku a železa). Energetický příjem potravy v prvním trimestru by měl být vyšší asi o 300 kcal/den. To pro zajímavost představuje např. jeden croissant nebo 850 gramů jahod. Čemu dáte přednost? Není tedy důvod se zbytečně přejídat.


„Mám 21 měsíční holčičku.  Od narození (porodní váha 3770g, výška 52 cm) byla cvalík, krásně přibírala. Všichni říkali, že to nevadí, že to vyběhá. Ale teď má cca 85 cm a téměř 17 kg! Od té doby co chodí (asi 7 měsíců) přibrala 6 kg.  Víc než její pětiletá sestřenice!“ Milius z diskuzního fóra Mám tlusté dítě, v 21 měsících váží 17 kg


Image title


Kojenecké období

Období po porodu a první dny života dítěte jsou klíčové pro zakořenění správných stravovacích návyků. Dostatečně dlouhé kojení je základem prevence obezity. Nejpřirozenější výživou je pro dítě v raném věku právě mateřské mléko. Jeho složení přesně odpovídá měnícím se nárokům a potřebám adaptujícího se dítěte. Obsah živin a dalších látek je v něm plně dostačující pro vývoj dítěte v prvních šesti měsících života.


Další důležité období je po odstavení kojence od mateřského mléka. Rizikové je především jeho předčasné odstavení. Nové potraviny mohou být nevhodně energetické a neobsahovat důležité protilátky a některé druhy cukrů a tuků, které se ovšem přirozeně vyskytují v mateřském mléce.


 „Syn 22 měsíců má 13,7 kg na 85cm. Považuji ho za urostlého budoucího chlapa. Není tlustý, je ramenatý, velký hrudní koš, pořádný stehna. Ale faldy na zápěstí a buclatý prstíčky třeba vůbec nemá. Malinko pupík, ale to je spíš ještě ne úplně zpevněným břišním svalstvem…“ Evka z diskuzního fóra Mám tlusté dítě, v 21 měsících váží 17 kg


Image title



Jak poznám, že má moje miminko nadváhu?

Uvádí se, že až 40% chronicky obézních dětí mělo poprvé nadváhu v kojeneckém nebo v raném batolecím věku. Rychlý nárůst hmotnosti je nebezpečný, protože tyto děti mají 6x větší šanci trpět v pozdějším věku (dospělosti) obezitou.


Pro orientační zjištění správné váhy platí pravidlo, že zdravý novorozenec zdvojnásobí svou váhu v půl roce a ztrojnásobí svou porodní hmotnost v roce. Maminky se mohou poradit s dětským lékařem nebo si nalézt odpovídající růstovou křivku v Zdravotním záznamu, který je přiložený u Očkovacího průkazu


„Mám 4,5mesicniho chlapečka. Měří 64cm a váží 9100g. Podle lékařky má nadváhu. Dávám mu jíst po 3 hodinách ve dne i v noci 120ml umělého mléka. Déle nevydrží.  Přikrmují ho 1x denně zeleninou a 1x denně ovocnou přesnídávku jinak to umělé mléko…“ Moneline z diskuzního fóra Nadváha u 4 měsíčního miminka


Image title


Nadváha se netýká jen dětí na umělé stravě

Velmi častý argument plně kojících maminek je, že nadváha se týká jen dětí na sušeném mléku, tudíž se tento problém jejího potomka netýká. Je pravdou, že donedávna bylo „tloustnutí“ typické především pro děti „na kojenecké láhvi“, obzvláště pokud ji dítě s chutí vypilo celou a tatínek ještě jednu lžičku přidal.


V současné době dětští lékaři maminky důrazně upozorňují, že musí mléka připravovat podle návodu, přestože zodpovědní výrobci adaptovaných mlék snižují energetickou hodnotu náhradních mlék.


„Moje dcera byla sice kojená, ale taky to byl pěkný cvalík, díky tomu jí i dost dlouho trvalo, než začala lézt a chodit, nikdy jsem jí ale neomezovala v kojení, ale spíš jsem se zaměřila na přikrmování, takže žádné piškoty, sladké kupované kaše, pribináčky, sladké pití, vařila jsem jí sama a hlavně jsem jí dávala zeleninu, maso, bílý jogurt a všechny přílohy a kaše jenom v malém množství, co nejméně pečiva a k pití vodu nebo neslazený čaj. Dnes má dcera 3 roky, má 95cm. a 14,5kg. takže není buclatá, ale je tak akorát, ale stále je dost jedlá, takže i dnes jí dávám hodně zeleniny a ovoce a sladké v menším množství.“ katriona1  z diskuzního fóra Nadváha u 4 měsíčního miminka


Image title


Bolení bříška – příčina pláče i možné pozdější nadváhy

Mateřské mléko je prakticky ideální stravou pro kojence. Výlučné kojení bez čaje či jiných tekutin a potravin je nejvýhodnější do 6. měsíce života dítěte. Hlavní problém je, že mléko je od určitého objemu těžko stravitelné a zvětšuje trávicí obtíže. Tím vzniká začarovaný kruh. Děti bolí bříško z přejedení a pláčou. Maminky si je přiloží k prsu, což jim na chvíli pomůže zahnat bolest, ale během pár okamžiků je bříško bolí znovu. Rodiče pak svým dětem dávají kapky na a proti „prdíkům“ a na bříško, nebo je znovu kojí. Vše se točí stále do kola. Dítě má pak v půl roce hmotnost, jakou by mělo mít v roce.


„Já mám taky velké dítě. Dcera byla teda kojená, ale tak zvládla nabírat 1kg měsíčné. S příkrmy jsem to řešila a řeším tak, že jí nedávám zbytečně přeslazenou přesnídávku.  A zásadně jsem nedávala kaši, po ní ty děti fakt tloustnou...“ Kachnicky  z diskuzního fóra Nadváha u 4 měsíčního miminka


Image title


Čepičkou proti obezitě

Jak se dostat z tohoto kolotoče? Rada je velmi jednoduchá:pomůže obyčejná čepička na hlavu. Kojenec by měl mít čepičku na hlavě nejen venku, ale i doma a hlavně ve spánku. Je totiž třeba snížit energetickou spotřebu nadměrně prospívajícího kojence. Dospělému člověku brání vlasy ve ztrátě tělesného tepla. Kojenec však kvůli téměř holé hlavičce přichází až o třetinu přijaté energie, kterou musí získat zpět z jídla. Pokud jí ztratí hodně, snaží se ji získat zpět z mateřského mléka nebo začne neprospívat. A větší množství mléka znamená i větší bolesti bříška.


„Syn měl při narození 3,3 kg.  Ve 4 měsících měl 9,3 kg.  V roce vážil něco přes 13 kg. Teď je mu 6 let a moje mamka mi vyčítá, že je strašně hubený.“ Ivular  z diskuzního fóra Nadváha u 4 měsíčního miminka


Image title


Předškolní a školní věk

Vliv raného vystavení dítěte různým nevhodným potravinám ovlivňuje výběr jídla samotného dítěte i v pozdějším věku. To se týká především sladkostí, které zastávají v naší kultuře zejména funkci odměny.


S věkem ubývá specifických doporučení a výživa dítěte je nadále více podmiňována výživovými zvyklostmi rodiny. Tyto zvyklosti dítě postupně přijímá a vytváří si základ vlastních stravovacích návyků pro období dospělosti. Negativně se může projevovat ranní spěch na přípravu a konzumaci snídaně. Dalším významným momentem je školní stravování. Průměrná nutriční hodnota školních obědů tvoří asi jednu třetinu doporučené denní dávky.


Image title


Průzkumy často ukazují, že ve stravě školních dětí je nadbytek vepřového a hovězího masa, másla a přeslazených ovocných výrobků. Naopak nedostatečná bývá nabídka drůbeže, mléčných výrobků, luštěnin, čerstvé zeleniny a ovoce. Ne všechny děti se ale ve školních jídelnách stravují. Často si nakupují potraviny dle vlastního výběru, které jsou většinou nevhodné či jednostranné, například uzeniny, hamburgery atp.


Přístup dítěte k výběru potravin je nejprve ovlivněn libostí či nelibostí chuti, psychickými momenty či jinými faktory. Výživa dětí v tomto věkovém období je však významným faktorem, který ovlivňuje nejen bezprostředně, ale i dlouhodobě celkový zdravotní stav člověka.


Zdroje informací: Bakalářská práce Ivy Kubíčkové Dětská obezita, MU, fa sportovních studií, 2006 a Mudr. Zlatko Marinov

Zdroje fotografií: Pexels