redakce
25. bře 2018
15112 

Strach z porodu: Jediná bolest, která má smysl

Strach nás provází celým životem. Jako malé jsme se bály bubáků pod postelí, čertů a Mikuláše, pak první jízdy na kole, první pusy a mnohem později ještě jiného „poprvé“. Mnohé z těchto strachů jsou spojené s bolestí. Jako když jsme dostaly na zadek od pekelníka. Nebo když jsme spadly z kola a odřely si kolena. Nebo když se z nás staly ženy.

Bolest nás má chránit a varovat „pozor, tohle už nedělej“. Jenže ještě než se ztratí strup nebo na další schůzce s naším milým do toho jdeme znovu, strach a bolest jsou překonány a my si to začneme užívat. Rychlou jízdu na kole i sex.

Úplně normální

Strach z porodu je zcela běžný, dá se říci i přirozený. I zkušená několikanásobná matka se před každým porodem bojí. Protože každý je jiný. Mění se technologie, možnosti, věk rodičky a v neposlední řadě i konkrétní situace. Strach o to, aby miminko bylo v pořádku je to, co z vás už teď dělá dobrou matkou. Nesobecky nemyslet jen na sebe, ale i na to malé, co nosíme pod srdcem, je dobrým znakem toho, že budeme skvělou matkou. Jenže všeho moc škodí.

Přehnaná úzkost a zmatek dokáže při porodu nadělat více škody než užitku. Při vysoké míře stresu se razantně zvýší hladina kortizolu, který může způsobit děložní činnost a tím i snížit průtok krve placentou.

Biologické hledisko

Miniprůzkum na Modrém koníku odhalil, že 8 z 10 žen se nejvíce bojí bolesti. A to i ty, které aktivně sportují, lezou po skalách, dělají crossfit nebo řídí tým dvacet lidí. S rostoucími týdny a zvětšujícím se bříškem se přímo úměrně zvětšuje i samotný strach z bolesti. Tu způsobují svalové stahy dělohy a roztahování děložního hrdla. To je ale v pořádku, vaše tělo se připravuje příchod nového člena rodiny.

Bolest se dá utlumit pomocí léků, například epidurální anestezie, ale nezmizí úplně. S hormonem oxytocinem, který se v jejím těle uvolňuje při porodu, se uvolňují i endorfiny - hormony štěstí. Proto ženy rychle zapomenou na bolest, když drží své miminko v náručí. Nebude to snadné ani příjemné, ale zkušenosti nás, které to už mají za sebou, jsou shodné: stojí to za to!

„Mám tři děti, a pokud by to bylo tak strašné a bolestivé, tak určitě nemám všechny děti plánované. Nebudu lhát, že to nebolí, ale ta nádhera a odměna stojí za to. Neboj se, zvládneš to, věř mi. Pokud můžu poradit aspoň to dýchání: lehni si na záda, dej ruku na břicho a trénuj dýchání tzv. do bříška. Při nádechu musíš cítit, jak se nenapíná hrudník ale pupík. Dýchání musí být intenzívní, jako pejsek. Při kontrakci, která se dá přirovnat k silné bolesti při menses, je to dýchání velmi důležité. Hlavně pomáháš miminku k tomu, aby mělo dostatek kyslíku a taky sobě. Zvládly jsme to my, tak to zvládneš i ty,“ sovice z fóra Co se strachem z porodu.

"Hodně mi pomáhal manžel. Mezi kontrakcemi si se mnou povídal a při kontrakcích mi připomínal, jak mám dýchat, protože já na to zapomínala a dýchala jsem špatně. Vždycky mi připomněl, že mám dýchat jako pejsek a názorně předvedl," terezka312z fóra Jak nejlépe prožít porod.

Psychologické hledisko

Tento druh strachu je spojený s novou rolí. Na rodičovství vás nikdo nepřipraví. I když existuje nespočet knih o tom, jak být ta nejlepší máma na světě, realita je jiná. Porodem to teprve začíná. S příchodem miminka do vašeho života za něj přebíráte odpovědnost. Moc dobře to znají i tatínkové, když poprvé dostanou do náruče svého syna nebo dceru. Jak ho mají držet, jak moc silné může být objetí nebo jak ho položit do postýlky, aniž by mu ublížili? Vy to ale budete vědět okamžitě po přestřižení pupeční šňůry. Nebojte se proto bondingu, pomůže vám rozvinout mateřské instinkty a vztah s vaším miminkem.

„Mysli na to, že budeš brzy mámou a budeš mít toho drobečka v náruči. Těch pár hodin bolesti za to opravdu stojí,“ misi.21 z fóra Strach z porodu.

"Zkus myslet na ty pěkné věci - představuj si, jak budeš držet poprvé miminko v náručí, jak z něj partner bude úplně hotový (ten můj, jak dostal mimčo do ruky, tak se rozbrečel), jak si ho povezete domů, jak ho dáš doma do připravené postýlky. Je to úžasný zážitek a odměnou za případné bolesti ti bude krásné a zdravé miminko," llluckaaa  z diskuzního fóra.

Sociální hledisko

Říká se, že mít dítě je luxus. Výbava pro miminko jako plenky, oblečení, kočárek, kosmetika nebo postýlka představují značný zásah do rodinného rozpočtu. I když část věcí podědíte po kamarádkách nebo seženete z druhé ruky, tak výpadek jednoho příjmu se může projevit sníženou životní úrovní. Vždycky ale kolem sebe budete mít lidi, kteří vás podpoří a pomohou. Nebojte se, nejste na to sama, máte přece partnera, který vám bude oporou. A pokud se přece jenom stane, že musíte miminko vychovávat sama, pak babičky a tetičky jistě podají pomocnou ruku. 

"Máš rodinu, která se o tebe postará, pokud se cítíš na to být maminkou, tak jí prostě buď. Kdyby ses tak necítila, i dál se to dá řešit, třeba adopcí. Tolik lidí touží po miminku a nejde jim to. Pokud máš rodinu, co tě uživí a stojí za tebou, tak se ničeho bát nemusíš. A chlapa, toho si určitě taky najdeš. Toho bych se taky nebála, ale teď to nehroť, užij si rostoucí pupíček a hlavně se nestresuj. Víš, jak se to říká - spokojená maminka, spokojené miminko. Takže jestli nechceš mít nerváka, tak se musíš dát do klidu," hanivasi z diskuzního fóra Jsem těhotná, bez peněz, práce a přítele.

„Porod je jediná bolest, která má nějaký smysl. Mně hrozně pomohl manžel u porodu. Mohli jsme si povídat, držel mě za ruku, a já jeho,“  sona_sv z fóra Strach z porodu.

Kulturní hledisko

Asi si budu protiřečit, ale nečtěte diskuze na internetu. Určitě ne z neseriózních médií a webů. Určitým vodítkem může být počet členů, článků a odborníků, kteří se zde vyjadřují. Tam, kde se diskutující navzájem napadají, pomlouvaní a straší, odtud rychle utečte.

Pokud se přece jenom bojíte, zkuste radu od martaveg z diskuzního fóra Strach z porodu: jak ho překonat: „Doporučila bych mrknout, jestli nemáš v okolí nějakou dulu, lektorku předporodních kurzů, případně laktační poradkyni. Proste ženu, která je zkušená, umí podpořit těhotné a čerstvé maminky. Spousta jich poskytuje konzultace zdarma.“

Zdroj informací: diplomová práce Edity Imrychové Strach z porodu: souvislosti a prediktory, MU, fakulta sociálních studií, katedra psychologie, 2013

Ja si nemuzu pomoct, ale podle me jsou clanky a diskuse o tom, jak porod strasne boli aze je to nejvetsi bolest na svete zbytecne stresujici. Ja porad cekala, kdy prijde ta povestna bolest, kvuli ktere bych i zokna vyskocila a ona se nekonala. Ano, trochu to bolelo, ale ne nejak extremne a hlavně přirozeně. Ono jde i o to, ze dnes si bereme ibalgin na kazdou bolistku a nejsme schopni se vyrovnat s bolesti. Chapu, ze napr. u porodu s oxytocinem je to jine a vlastne i prirozeny porod je kazdy jiny, ale o porodu by se melo voce psat jako o necem krasnem! Vzdyt je to zazrak! Misto toho se to neustale zjednodusuje na otresny bolestivy zazitek, ktery se da ,,vylepsit,, epiduralem.

25. bře 2018

@luj89, souhlasím s Tebou, i když můj poslední porod byl děsný, ale ten malý zázrak za to stojí. Navíc se na porodní bolesti velice rychle zapomíná.

25. bře 2018

No,já teda na porodní bolesti nezapomněla nikdy. A jsem ráda,že je to za mnou. Dodnes se budím zpocená,že jsem těhotná a čeká mě porod.Za mě epidurál nebyl, tak nevím. A pichnička rozhodně nejsem.

25. bře 2018

zase jeden zbytečný žvást, mám tři děti, ale strach z bolesti z porodu jsem neměla nikdy, ani tohle u nikoho ve svém okolí neznám, že bych měla porody úplně bez bolestí to nemohu říci, ale název článku a ty žvásty pod názvem zbytečně stresují prvorodičky autor článku je přinejmenším neuvážený

25. bře 2018

Mno myslím si, že kdo prodelal ledvinovou koliku a rodil - porodil by s chuti fotbalovéj tým.

1. doba porodní je vopruz, obzvláště pro prvorodicky, pac poradně nevi co se děje a kdy už to skončí, pak uslyší od lékaře: jste otevřená na 3 cm, a mas chuť chcipnout pri představě, že to bude ještě dlouho trvat a stupnovat se. Přitom dle mě, byly nejhorší ty první 3 cm.
Když si vzpomenu, jak mi říkaly ženy kolem: 3x zatlačit a je to, a já jsem Bublisu tlačila skoro 2 hodiny, neslo mi ani tak o bolest, jako o “to není fér” 😂
A na bolest jsem opravdu ve vteřině, ale fakt ve vteřině zapomněla, když mi dali zdravou, vosklive zmuchlamou Bublisu na pupík. A taky jsem na ni zapomněla tak rychle proto, ze jsem to měla za sebou.

25. bře 2018

Začni psát komentář...

Odešli